1 / 38

NOVINKA :

Q - Base. NOVINKA :. KLÍČ KE KONTROLE A ZABRÁNĚNÍ ACID ÓZ. Q - Base. pH Bachoru. pH Bachoru je ovlivněno : k oncentra cí TMK průchodem tekutin přes bachorovou stěnu prosliněním TMR a cidit ou krmiv rychlostí průchodu tráveniny. Q - Base.

alijah
Download Presentation

NOVINKA :

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Q - Base NOVINKA : KLÍČ KE KONTROLE A ZABRÁNĚNÍ ACIDÓZ Q - Base

  2. pH Bachoru pH Bachoru jeovlivněno : • koncentracíTMK • průchodem tekutin přes bachorovou stěnu • prosliněním TMR • aciditoukrmiv • rychlostí průchodu tráveniny Q - Base

  3. Model fermentace a charakteristiky bachorového prostředí s ohledem na bachorové pH.Krmná dávka obsahovala významné množství krmné řepy způsobujících relativně vysokou koncentraci kyseliny máselné .(modified after Kaufmann & Rohr).

  4. ACIDÓZY: Acidózaklinickáa acidóza subklinická ACIDÓZA AKUTNÍ (nebo LATENTNÍ) Důsledkypřímé, klinickéa izolované Podmínky Stres Přísun živin ACIDOZA SUBKLINICKÁ(CHRONICKÁ) Problémytýkající se chováníve stádě, nízká užitkovost, menší resistence na infekce Q - Base

  5. VZNIK A FÁZE POKLESU pH BACHORU PŘI ACIDÓZE + KONCENTRÁTY • Rychlá stravitelnost • Omezení bachorové • činnosti • [TMK] vysoké • Nízká pufrační schopnost pH < 6 • vyhynutí protozoí • Modifikace metabolismu S. Bovis pH < 5.5 • Vyhynutí bakteriívyužívajících laktát • Selekce Laktobacilů Q - Base pH < 5

  6. VZNIK A FÁZE POKLESU pH BACHORU PŘI ACIDÓZE • Vyhynutí protozoí : • přílišmnoho využitelného škrobu pro fermentaci bakterií • vyšší rychlost fermentace • Modifikovanýmetabolismus Streptococcus Bovis : • produkce laktátu a ztráta acetátu • bakterie tolerantnína kyselé prostředí (to je na pH 5) pH << 5,8 Q - Base

  7. VLIV pH NA RŮSTBACHOROVÝCH BAKTERIÍV kultuřezředěné asi 0.167 h-1 Poznámka:malé rozdíly pH způsobují až 100% výskyt či vymizení některých druhů bakterií

  8. K. mléčná pH nízké vstřebáváníD kyseliny mléčné Vstřebávání toxickýchlátek Dráždivý efekt Nízká pohyblivost Anorexie Atonie piloru (průchod kyselindo duodena) bachoru Slezu Rohovina paznehtů změny kulhání Meteorismus Dislokace Nemoci končetin nervovéproblémy Nižší stravitelnost průjmy PATOLOGICKÉNÁSLEDKY ACIDÓZAcidóza - příčina všech patologickýchstavů? ketóza Vředy bachoru,játra Q - Base

  9. SOUVISEJÍCÍ ČASTÉ PATOLOGIE ACIDÓZYNižšívyužití energetické hodnoty krmiva Vypočtená dávka Skutečná dávka  140 MJ NEL 160 MJ NEL Mobilizace tělních rezerv KETÓZA Q - Base

  10. ODCHYLKY FERMENTACEASTRAVITELNOSTKRMNÉ DÁVKY Stravitelnost krmné dávky (základ 100 ve vztahu kekontrole) Sub-acidóza - 30% acidóza Čas (v týdnech) Q - Base

  11. Symptomy acidóz • nepravidelný příjem SUŠINY • stagnace až zastavení bachorové činnosti • snížená aktivitapřežvykování • velký rozdíl v příjmu krmiva během dne • průjmy u krav ze stejné skupiny • plynaté výkaly s bublinami • vláknina a hleny ve výkalech • nestrávené zbytky krmiv od 1do 0,5 mm ve výkalech • ve výkalech nestrávená zrna obilnin • snížená účinnost krmiv • snížená produkce ve srovnání s plánovanou užitkovostí Q - Base

  12. Diagnostika stáda • Acidóza je diagnostikována celkovým vyšetřením stáda • Pozorování eventuálních klinických příznaků, • Posouzení výkalů jednotlivýchskupin krav, • Imunodeprese a nízká zpětná odezva na ošetření, • Sníženítuku v mléce? • Měření pH bachoru? • Měření pH výkalů? • Měření pH moče? Q - Base

  13. Diagnóza rozdílů • Acidóza se nediagnostikuje kontrolou stáda jako celku, alena základě rozborů mléka každé jednotlivé dojnice % tuku v mléce > 4,0 Acidóza subklinická < 3,5 < 3,2 POZOR NA OTELENÉ < 2,9 < 2,5 30 60 90 120 180 240 konec Dny po porodu Q - Base

  14. Rizikové faktory acidóz • Chybně sestavené krmné dávky • Vysoký příjemsušiny a její rychlé strávení • Vysoká stravitelnost siláží • Vysoký obsah tukuv KD(>900 gramů přidaného tuku /kus ) • Škroby: jemný šrot, vločky, upravovány v páře, vysoká vlhkost obilovin • Špatně rozeznatelné jednotlivé částice TMR, jemná TMR • Dlouhé částice TMR, které se selektují a vypadávají z TMR např. neřezaná sláma • TMR není k dispozici až několik hodin • Nečekané změny vlhkosti TMR během dne (zvýšení nebo snížení) • Špatně provedené a náhlé změny krmných dávek • Nevyvážená krmná dávka (vysoká na škroby) krátce po porodu • Soupeření mezi zvířaty při příjmu krmiva (nedostatek krmných míst) Q - Base

  15. VÝSLEDEK DVOULETÉHO VÝZKUMU Ve spolupráci s • NOVÁ TECHNOLOGIE • JEDINEČNÁ VOLBA ZÁKLADNÍCH SUROVIN • VYSOKÁ EFEKTIVITA • PŮSOBÍ V CELÉ DÉLCE ZAŽÍVACÍHO TRAKTU Q - Base

  16. Nomenklatura, disociační konstanta Solí, DISOCIUJÍCÍCH KYSELINY aZÁSADY:pKa • pKa je disociačníkostanta solí, • definujehodnotu pH při kteréje maximální disociace a nastávájeho schopnost okyselení nebo neutralizace. • hodnota pKa je hodnotou pH,při které se oddělívíce než 50% soli • je ovlivněna (hodnotou) pH prostředí, ve kterém se sůl nachází, bez nezávislosti na analytických vlastnostech soli. Q - Base

  17. disociační konstanta Solí, neutralizujících KYSELINY aZÁSADY:pKa Q - Base

  18. Co se děje v bachoru? pKa je disociačníkostanta solí, • Uhličitany: aktivitaod pH 6,37 do pH 10,25 Pro použití jako pufrůmusí být rozpustné, ale pozor, mají proti kyselinový účinek,protože jakmile vstoupí do kontaktu s kyselinouokamžitě se rozpustí a pufrují kyselinu. • Bikarbonáty: aktivitaod pH 6,25 do pH 6,37 Aby působilymusí se použítv DISOCIOVANÉ formě (iont HCO3 -) a při pH od 6,25 do 6,37. • SCFA aktivitaod pH 3,68 do pH 4,81 Mají pufrační účinek pouze při pH v blízkosti pH 4. • Fosfáty aktivitaod pH 2,12 6,75 do pH 12,66 Mají pufrační účinekv různém rozmezí pH a sekundarní funkce nakyseliny od pH podobném účinku Bikarbonátu; ALEpři malé koncentraci přítomné v bachoru je jejich účinek nesignifikantní • Sulfáty aktivita pH 1,9 Mají pufrační účinek pouze při pH okolo 2. • Čpavek: aktivita pH 9,26 Koncentrace ČPAVKU v bachoruje tak nízká že v normálních podmínkách NEMÁ ŽÁDNÝ pufrační účinek. Mohl by ho mít v případě vysokých dávek MOČOVINYv koncentraci 50-100 mmol / Litru! Q - Base

  19. pKa: disociačníkonstantamaximální pufrační efekt pH pH 8 8 Alkalóza FOSFÁTY 7 7 pKa Normální hodnoty pro stabilní fermentaci pKa bikarbonát pH denní průměr 6 6 SUBKLINICKÁ Acidóza Limit NEODVRATNÁ Acidóza pKa SoliTMK 5 5 Acidóza 4 4 > 30 60 90 120 Působenív čase - minuty PŘIROZENÉ PUFRAČNÍ FAKTORY Q - Base

  20. pH pH 8 8 Alkalóza FOSFÁTY 7 7 pKa pKa Normální hodnoty pro stabilní fermentaci BIKARBONÁTY 6 6 denní průměrná hodnota pH: 5,8 – 6,2 SUBKLINICKÁ Acidóza pKa Limit NEODVRATNÁ Acidóza SOLI TMK 5 5 Acidóza 4 4 > 30 60 90 120 Působenív čase - minuty PŘIROZENÉ PUFRAČNÍ FAKTORY NEEXISTUJEžádný přírodní PUFR který by garantoval pH v rozmězí 5,8 a 6,2 (denní průměrná hodnota pH) Q - Base

  21. pH pH 8 8 Alkalóza FOSFÁTY 7 7 pKa pKa Normální hodnoty pro stabilní fermentaci BIKARBONÁTY 6 6 denní průměrná hodnota pH : 5,8 – 6,2 SUBKLINICKÁ Acidóza pKa Limit NEODVRATNÁ Acidóza SOLI TMK 5 5 Acidóza 4 4 > 30 60 90 120 Působenív čase - minuty Q – Basegarantuje PUFRAČNÍ aktivituOKAMŽITĚ a v dlouhém časovém úseku,kdy již jiné neúčinkují PRODLOUŽENÝ ÚČINEK Q - Base

  22. + + - - - + + - - + + HCO3- KREV - - - + + + + HCO3- Efekt na bachorové Ph - NOVĚ! Q - Base Situace v poměru iontůnevyvážená (+ >> -) Regulace iontů(z krve)Zvýšeníbachorového pH REGULACE NEBEZPEČÍ ACIDÓZY Q - Base

  23. denní průměrná hodnota pH= < 6,0 Q - Base

  24. zvýšení pH + - - kontrolovaná mikrobiotická fermentace + - + - - + - + + + + - - + MNOHONÁSOBNÁ AKTIVITA Q - Basegarantuje PUFRAČNÍ aktivituOKAMŽITĚ a v dlouhém časovém úseku,kdy již jiné neúčinkují První Dieta HCO3- přitahujeiont bikarbonátuKREV Druhý HCO3- Výsledkem je stabilitadenní průměrné hodnotypH >>> 6,2

  25. kontrolovaná mikrobiotická fermentace MNOHONÁSOBNÁ AKTIVITA ALE TAKÉ ZDE HCO3- přitahujeiont bikarbonátuz KRVE By Cerri Claudio Q - Base

  26. DVOJÍÚČINEK • Okamžitý pufrační účinek v krmné dávce • Aktivně působí v krvi a vyvažuje dlouhodobě poměr Aniotů-Kationtů 2,8 krátkoncentrovanějšínež Bikarbonát ! Q - Base

  27. Q - Basemoderní krmné dávky, jistota a výkonnost Protože: Moderní krmné dávky pro dojnice musí být bohaté na energii, ale přesto musí zajistit zdraví a funkčnost bachoru a střev. Jen tak dosáhnememaximální stravitelnost krmné dávky a produkci mléka. Q - Base

  28. 0 30 60 90 120 180 240 300 pH Čas minuty TMK BIKAR BONÁTSODNÝ ÚČINEK PUFRU Q-Base = JE AKTIVNÍ O 50 % DELŠÍ DOBU NEŽ BIKARBONÁT PRAVIDELNĚ POKRÝVÁpH o 50 % VÍCE ÚČINNÉHO SPEKTRApH FOSFÁTY Q-Base Q-Base Q - Base

  29. JAK PŮSOBÍ?Q Base po každém krmeníbránísnížení pH bachoru, mezi krmenímv průběhu celého dneje stále aktivní a vždy stravitelný Q- Base spektrumpůsobeníve větší šířce času. Bikarbonát sodný Komerční Mix pufrů Ph bachoru 5,8 6,2 6,8 DÁVKA KREVSLINY BIKARBONÁT IONT bikarbonátu BIKARBONÁT +\- +++++ ++ Q - Base

  30. JAK PŮSOBÍ?Po každém krmeníbránísnížení pH bachoru, mezi krmenímv průběhu celého dneje stále aktivní a vždy stravitelný JAK PRACUJE?Podporuje zvyšování bachorového pHv čase.Zajišťuje vyšší výkonnosti důležitých orgánů dojnice:končetiny = méně laminitid,pohlavní orgány = zlepšení reprodukce,bachor = lepší využitelnost krmné dávky, Q - Base

  31. JAK PŮSOBÍ?Po každém krmeníbránísnížení pH bachoru,mezi krmenímv průběhu celého dneje stále aktivní a vždy stravitelný. • výhody • Maximálnípříjem sušiny, • Maximální stravitelnost krmné dávky, • Safety DIET = krmná dávka je bezpečná • Vyšší zdravotní jistota, • Více mléka a kvalitnější mléčné složky Q - Base

  32. Q – Base :úprava pH bachoru k dosažení co nejlepšího využití krmné dávky. Q – Basev krmné dávce: Vláknina nižší než 16%, NDF nižší než 30%, Škrobvyšší než 23%, Produkce mléka jevyšší než 28 litrů, Obsah mléčného tuku je nižší než 3,5%. Skupinydojnic v laktaci MÉNĚnež 170 dnů KOLIK: v dávce 30-80 g /kus / den PROČ: Odlišuje se pufračním účinkem použitím nekonvečních zdrojů minerálií, Stabilizuje pH bachoru během celého dne a také mezi krmením, Ke zlepšení stravitelnosti krmné dávky. kdy! Q - Base

  33. Q – Base :úprava pH bachoru k dosažení co nejlepšího využití krmné dávky. kdy! Q - Basev krmné dávce V období přípravy na porod, V po porodním období při rozdoji, Ve skupinách s nejvyšší užitkovostí Kolik: V dávce 30-80 g /kus / den LibovolněJAKO „PREVENCE“RIZIKA SUBKLINICKÝCH ACIDÓZ Proč: Připravuje bachor na produkční krmné dávky krav v laktaci Je jiný pufračním účinkem použitím nekonvečních zdrojů minerálií, Stabilizuje pH bachoru během celého dne a také mezi krmením, Ke zlepšení stravitelnosti krmné dávky. Q - Base

  34. Q – Base :úprava pH bachoru k dosažení co nejlepšího využití krmné dávky. Q - Basejako částečná náhrada krmné sody: Je li dávkována krmná soda, Krmné dávky s více kyselými silážemi, Při výskytu laminitid. Kolik: 1% krmné sody senahradí 0,5% krmné sody + 0,25%Q - Base Proč: Je jiný pufračním účinkem, použitím nekonvečních zdrojů minerálií, Stabilizuje pH bachoru během celého dne a také mezi krmením, Ke zlepšení stravitelnosti krmné dávky kdy! Q - Base

  35. Q – Base :úprava pH bachoru k dosažení co nejlepšího využití krmné dávky. Nahradíme Bikarbonát sodný: Je pravda, že jsme na krmnou sodu zvyklí, ale existuje také nový produkt vývoje vědeckého výzkumu na poli bachorové fermentace: Q- Base řešenímoderních krmných dávek dojnic Q - Base

  36. Q - Base Více než Bikarbonát sodný Více než "pufry" Q - Base

  37. NB 55 Q. BASE • ROZSAH ÚČINKU NA pH MNOHEM ŠIRŠÍ, ÚČINKUJE I KDYŽ JE BIKARBONÁT JIŽ NEAKTIVNÍ (PŘIVYŠŠÍ ACIDITĚ A TAKÉ PŘI VYŠŠÍZÁSADITOSTI); • EFEKT PROTI KYSELINÁM “DLOUHOTRVAJÍCÍ ÚČINEK”; • STIMULUJE AUTO-PRODUKCI IONTŮ BIKARBONÁTUZKRVE DO BACHORU; • 2,8 KRÁT ÚČINĚJŠÍ NEŽ BIKARBONÁT; • DÁVKA 30-50g/KUS/DEN. Q - Base

More Related