Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve

1. Demokracie Iúvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve

3. „Ten, kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat“. George Santayana „Od chvíle, kdy minulost přestala osvětlovat budoucnost, bloudí mysl lidí v temnotách“. Alexis de Tocqueville

4. http://www.youtube.com/watch?v=RmkKJLw4qHk http://www.youtube.com/watch?v=ixkks2ujLfs

5. Politické režimy ve světě • západní demokracie • nové demokracie • východoasijské režimy • islámské režimy • vojenské režimy • zvláštní socialistické režimy

6. Index demokracie http://cs.wikipedia.org/wiki/Index_demokracie • Vyhodnocuje míru demokracie 167 zemí. Je vypracováván na základě 60 ukazatelů, seskupených do pěti různých kategorií: • míra politické volby a pluralismu • občanská práva • funkčnost vlády • politická spoluúčast 17. Česká republika 8,19 plná demokracie • politická kultura • Podle posledního zveřejněného indexu z roku 2012 mělo nejlepší výsledek Norsko, když obdrželo 9,93 bodů na stupnici od nuly do deseti. Nejnižší hodnocení má dlouhodobě Severní Korea – s 1,08 body je na 167. místě

7. Demokratické země Democracy Index 2010

8. Index demokracie 2011 a 2012 • ČR zůstává stabilně na 8,19, což je obvykle 16-18. místo • 2011 – celkový pokles u Full D: Finsko, USA, Španělsko • 2012 – Democracy at a standstill

9. Politické režimy ve světě (2011)

10. Všeobecná deklarace LP článek 21(1) Každý má právo, aby se účastnil vlády své země přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců. Lincoln říká, že demokracie je vláda lidu, lidem a pro lid.

11. Dějiny demokracie • antická demokracie (Řekové, Vikingové) (přímá, v malém) • moderní demokracie (J. Bentham, J. Mill, J. S. Mill) (nepřímá, ve státě) Základem demokracie je princip politické rovnosti

12. Platon Platon rozlišoval 5 forem zřízení, od nejlepšího po nejhorší: - Aristokracie (podle něj nejlepší forma, nikoli rodová aristokracie, ale vláda filozofů, od vlády mnohých až po monarchii) - Timokracie (vláda ctižádostivých, riziko touhy po bohatství, hrozí proměna v oligarchii) - Oligarchie (vláda bohatých, vyvolává závist a odpor chudých a vede k demokracii) - Demokracie (vláda lůzy, bezbřehá svoboda a chaos, který skončí voláním po vládě pevné ruky - tyranií) - Tyrannida (vláda neomezeného a nespravedlivého vládce, který vše potlačuje a vykořisťuje obec)

13. Aristoteles

14. Moderní demokracie monarchie – konstituční monarchie (Británie) 1776 – USA první demokracie moderního typu (ústava 1789) 1789 – Francouzská revoluce (neúspěch) 19. Století – konstitucionalizace, národní státy, rozšiřování volebního práva, rozdělení mocí aliance liberálních a demokratických idejí 20. století 1. polovina úpadek mnohých demokracií, poválečný rozkvět Po roce 1989 – Konec dějin? (Fukuyama)

15. Moderní demokracie • Dělba moci (CH. Montesquieu, O duchu zákonů): • zákonodárná (legislativa) • výkonná (exekutiva) • soudní (justice) • Volby: • pravidelné • svobodné • rovné • přímé • tajné

16. Výhody demokracie • J. S. Mill – demokracie je formou politického vzdělávání občanů • de Tocqueville – lidé jsou loajálnější k politickému řádu, na němž se podílejí • K. R. Popper – možnost nenásilně odvolat vládce (vládu) • Michael Doyle– demokratické státy mezi sebou neválčí • R. Dahl: 1. zabraňuje vzniku tyranie • 2. zajišťuje základní práva • 3. zajišťuje všeobecnou svobodu • 4. umožňuje lidem, aby rozhodovali sami o sobě • 5. umožňuje mravní samostatnost • 6. umožňuje rozvoj člověka • 7. chrání základní osobní zájmy lidí • 8. zajišťuje politickou rovnost • 9. usiluje o mír • 10. usiluje o prosperitu

17. S. P. Huntington - „vlny demokratizace“ 1. vlna (1828-1926) Revoluce ve Francii a USA, postupné uplatňování demokratických institucí, rozšiřování volebního práva, první zemí byly USA v r. 1828 (poprvé nad 50 % dospělých bílých mužů) 1. protivlna – 1922-1942 Návrat k tradičním autoritářským režimům nebo k novým formám totalitarismu 2. vlna (1943-1962) Po 2. světové válce, dekolonizace, vznik nových států, budování demokracie 2. protivlna (1958-1975) Krok zpět, nezakořeněné a vratké instituce demokracie, nástup autoritářských režimů v rozvojových zemích, ale i ty rozvinuté. Změny v Latinské Americe, pád vratkých demokracií v Asii a Africe 3. vlna (1974–1990) 1974 revoluce v Portugalsku proti Salazaarovu režimu, země Latinské Ameriky, sametová revoluce 1989 ve Východní Evropě

18. Krize demokracie? Krize demokracie - znechucení z politiky, pokles legitimity, odcizení politickým institucím, ztráta hodnotových orientací a rozpadu morálního řádu, korupce Vzpoura davů (Ortega y Gasset, 1930) – masová společnost rozvrací civilizovanou společnost a morální řád Eroze moci státu – v souvislosti s globalizací Postdemokracie- jako ideologie vzniká částečně na základě frustrace z fungování demokracie, koncept občanské společnosti se staví do souvislosti s oslabováním principů reprezentativní demokracie (tato může být dána nedokonalostí demokratických mechanismů, ale zejména pocit některých jednotlivců a skupin, že v klasické demokratické soutěži priorit a zájmů není dán prostor jejich konkrétním zájmům, proto hledají jiné nástroje k prosazení svých zájmů a priorit). Problém „demokratické zátěže“(democratic overload, government overload) - jisté paralýzy systému, kdy na základě tlaků voličů a zájmových skupin dochází k začarovanému kruhu - politici chtějí uspět ve volební soutěži a získat moc, proto slibují stále vyšší veřejné výdaje

19. Odpůrci liberální demokracie • Anarchismus (společnost zcela bez státu a bez nátlaku) • Autoritativní teorie (poručnictví, lidé si nejsou schopni sami vládnout, Platon, fašismus, autoritativní monarchie) • Přímá demokracie (princip volby a reprezentace je neuspokojivý)