SAÚDSKÁ ARÁBIE: Ekonomický rozvoj založený na ropě.

1. SAÚDSKÁ ARÁBIE: Ekonomický rozvoj založený na ropě. Mgr. Eva Taterová, M.A. Blízký východ v mezinárodní politice ve 20. a 21. století 25.11.2013

2. NEJSTARŠÍ DĚJINY OBLASTI • Po většinu historie kvůli nepříznivým přírodním podmínkám na okraji světového dění. • Předpokládá se, že na Arabském poloostrově mají původ arabské kmeny. • 7. století – prorok Mohamed a vzestup islámu. • Svatá města Mekka a Medina – již od dob středověku velký význam kvůli náboženským poutím.

3. VÝVOJ VE 20. STOLETÍ • Klíčovou postavou král Abdul Aziz ibn Abd al-Rahman ibn Fajsal al-Saúd (Ibn Saúd) – sjednocení území a jednotlivých kmenů  Saúdská Arábie v současných hranicích. • Otázka Arabského poloostrova se řešila na Versailleské konferenci – žádná z evropských velmocí neprojevila o toto území zájem, poloostrov v podstatě ponechán svému osudu. • Po nálezech významných ložisek ropy v okolních státech se král ibn Saúd rozhodl pro geologické průzkumy v Saúdské Arábii  rozhodnutí pro spolupráci s USA.

4. SOCAL A POČÁTEK ROPNÉHO PRŮMYSLU • SOCAL (Standard Oil of California) – v čele John D. Rockefeller, první americká společnost, která začala rozvíjet v Saúdské Arábii ropný průmysl (1931)  společnost ARAMCO. • Od roku 1938 probíhá těžba ropy v plném proudu – saúdská vláda od počátku podmínila udělení koncese SOCAL tím, že bude do těžby co nejvíce zapojovat místní obyvatele a postupně navyšovat jejich kvalifikaci; dále nutnost přispívat na rozvoj místní infrastruktury a institucí jako nemocnice či školy.

5. SOCAL A POČÁTEK ROPNÉHO PRŮMYSLU • S příchodem prvních těžařů došlo ke svému způsobu kulturnímu šoku – zcela jiné kulturní zvyklosti (zákaz alkoholu, striktní oddělování mužů a žen atd.). • Náboženské autority protestovali proti příchodu cizinců a západních vynálezů jako rádio nebo televize. • Cizinci si postupně vytvořili svým způsobem autonomii v rámci pracovních táborů (ropné ghetto) – platí dodnes, Saúdská Arábie stále zůstává jedním z nejuzavřenějších režimů na světě.

6. SAÚDSKÁ ARÁBIE BĚHEM 2. SVĚTOVÉ VÁLKY • Saúdská Arábie v 2. světové válce oficiálně vyhlásila neutralitu, přesto určité dopady: • Stagnace ropného průmyslu. • Snížení počtu poutníků do Mekky. • Roku 1940 neúroda – hrozba hladomoru, záchrana v podobě dodávek rýže z Indie díky britskému námořnictvu. • 1939-1941 vyjednávání s nacistickým Německem (saúdský velvyslanec Chálid Al-Hud Al-Garqání přijat Hitlerem v Berlíne) – již tehdy se Saúdové obávali židovských plánů v Palestině.

7. STRATEGICKÉ PARTNERSTVÍ S USA • Projev amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta z 18. února 1943 o strategické důležitosti Saúdské Arábie. • Obrana Saúdské Arábie byla prohlášena za jeden z vitálních amerických zájmů. • Saúdská Arábie zahrnuta do programu Zákona o půjčce a pronájmu (Lend and Lease Act). • Schůzka Ibn Saúda s Franklinem Delano Rooseveltem 14. února 1945 na americké válečné lodi Great Bitter Lake.

8. SAÚDSKÁ ARÁBIE BĚHEM STUDENÉ VÁLKY • Saúdská Arábie stala jedním ze zakládajících členů OSN. • V očích mnoha náboženských autorit nicméně nebyl spatřován velký rozdíl mezi USA a SSSR. • Volba spojenectví se Spojenými státy se opírala o ryze pragmatické důvody především ekonomického charakteru. • Toto spojenectví bylo úzce svázáno s vládnoucím režimem Saúdů a netěšilo se všeobecně uznávané podpoře.

9. SAÚDSKÁ VLÁDNOUCÍ DYNASTIE • Ibn Saúd měl 37 synů, pět z nich se nicméně po jeho smrti vystřídalo na postu saúdského vládce. • V rámci dynastie se obvykle dostává na pozici vládce nejstarší člen rodiny  1953 umírá král Ibn Saúd  nástupcem jeho syn Saúd, významnou roli jeho mladší bratr Fajsal, který se později sám stal saúdským králem. • Primární legitimizační faktor existence saúdského státu nebyl považován princip národní, ale spíše princip náboženský (propojení náboženských autorit a vládnoucí dynastie).

10. WAHHÁBISMUS • Extrémní sunnitská větev v islámu, která dominuje v Saúdské Arábii (tam se používá označení salafíja) – hlásá návrat k původnímu islámu ze 7. století. • Klíčovou osobností Muhammad ibn Abd al-Wahháb, který žil v 18. století – přímé napojení na saúdskou královskou dynastii. • Netolerance vůči jiným interpretacím islámu či jiným náboženstvím.

11. SAÚDSKÁ VLÁDNOUCÍ DYNASTIE • Až roku 1962 v Saúdské Arábii oficiálně zrušeno otroctví. • Návrhy na větší demokratizace země (princ Talál - autor návrhu saúdské ústavy z roku 1958) odmítnuty. • V rámci společnosti silná cenzura.

12. ROZVOJ ZALOŽENÝ NA ROPĚ • V roce 1950 90% obyvatelstva negramotných – snaha financovat socio-ekonomický rozvoj díky ziskům z ropy (zisky z ropy mezi ARAMCO a saúdskou vládou děleny v poměru 50:50). • Většina obyvatelstva stále žila život v poušti na velmi tradiční bázi (beduínské kmeny) - život většiny obyvatel Saúdské Arábie konstantně zlepšoval (investice do infrastruktury, zdravotnictví, školství). • Přerozdělování v rámci společnosti velmi nerovnoměrné – velká část finanční prostředků byla použita na výdaje královské rodiny. • 1960 založena Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) – snaha přímo ovlivňovat ceny ropy na světových trzích.

13. PŘÍSTUP K IZRAELI • Saúdská Arábie se od počátku stavěla velmi negativně vůči sionistickému hnutí – jeden z faktorů, který komplikoval americko-saúdské vzájemné vztahy. • Král Ibn Saúd veřejně vyjádřil hrozbu, že pokud USA budou podporovat Izrael, odebere ARAMCO koncesi na těžbu ropy a předá ji Britům. • Konference v Chartúmu 1967 - zástupci arabských států se dohodli na znovuvyzbrojení Egypta, Jordánska a Sýrie a znovu potvrdili svůj dlouhodobý cíl zničit Izrael.

14. PŘÍSTUP K IZRAELI • Vzestup saúdského radikalismu – podpora proti-izraelských hnutí (OOP a další). • Čtyřmi základními principy Fajsalovy zahraniční politiky panarabismus, antikomunismus, antiimperialismus a antisionismus. • 1973 první ropná krize, jejímž cílem bylo potrestat západní státy za pomoc Izraeli v Jom Kippurské válce – král Fajsal hlavních architektem první ropné krize.

15. SAÚDSKÁ ARÁBIE JAKO REGIONÁLNÍ VELMOC • Snaha vybudovat nezávislé islámské bankovnictví na počátku 70. let – možnost zbavit se vazeb na západ. • Saúdská Arábie sebe sama chápe jako přirozenou regionální autoritu, zejména díky náboženské nadřazenosti a bohatství, které pochází z ropy – ostatní státy na Blízkém východě mají s přijetím vůdčí role Saúdské Arábie poměrně významný problém. • Zejména od revoluce 1979 soupeřem Írán.

16. VÁLKA MEZI IRÁKEM A KUVAJTEM • Zásadní událostí válka mezi Irákem a Kuvajtem – Saúdská Arábie požádala USA o vyslání ozbrojených jednotek . • „Kuvajťané se do takového rozhodnutí také nehrnuli a dnes jsou hosty v našich hotelech!“král Fahd, 1991 • „„Jestliže Irák okupuje Kuvajt, potom Amerika okupuje Saúdskou Arábii. Skutečným nepřítelem není Irák. Je to západ… Zatímco Irák je nepřítelem v daném okamžiku, Amerika a západ jsou nepřáteli až do Soudného dne. Neříkáte ‚Bůh nás ochrání", říkáte "Amerika nás ochrání‘. Amerika se stala vaším bohem.“teolog Al-Hawali

17. PROBLEMATIKA TERORISMU • Ekonomický útlum v 80. letech a jeho dopady na společnost. • Nedostatečné možnosti životního naplnění v Saúdské Arábii. • Návrat saúdských radikálních skupin z Afghánistánu, kde od konce 70. let bojovaly ve jménu džihádu proti Sovětskému svazu. • Zásadním přelomem, který formoval americko-saúdské vztahy na počátku nového tisíciletí, se staly teroristické útoky z 11. září 2001 (15 teroristů saúdské národnosti).

18. PROBLEMATIKA TERORISMU • Politické vedení Saúdské Arábie v čele s korunním princem Abdalláhem dělalo maximum pro to, aby došlo k vyloučení jakéhokoliv podezření z podpory Al-Kajdy ze strany Saúdské Arábie. • Verbálně byl odsouzen terorismus - Saúdská Arábie projevila ochotu zapojit se do tzv. války proti terorismu. • vyhlášení odsuzující fatwy, která prohlašuje „jakýkoliv čin terorismu, včetně poskytnutí finanční podpory teroristům, za zločin“ • Ochota uspořádat své vztahy s Izraelem za předpokladu, že se stáhne z území získaných po Šestidenní válce.

19. DĚKUJI ZA POZORNOST