Historie zápasů o uzákonění sociálního bydlení v ČR

1. Historie zápasů o uzákonění sociálního bydlení v ČR 4. června 2014 Jan Snopek

2. Struktura prezentace A. Představení platformy - prosazované principy B. Volání VOP po legislativním vymezení soc. bydlení C. Vláda Mirka Topolánka D. Plány Jiřího Čunka E. Roky 2011 – 2013 F. Současná vláda

3. A. Představení platformy • Uskupení osob a organizací, sdílejících myšlenku, že osobám, jež ztratily bydlení, jsou jeho ztrátou ohroženy, nebo užívají neadekvátní bydlení, musí být poskytnuta náležitá pomoc při jejich tíživé situaci. • Vznik – jaro 2013 → reakce na vývoj na vládní úrovni (příprava Komplexního řešení sociálního bydlení /MMR, MPSV/) → odpověď na poptávku ze strany cílové skupiny (Národní setkání lidí žijících v sociálních bytech /léto 2012/) • V současnosti celkem 48 členů, z toho 23 organizací (včetně velkých organizací jako je Armáda spásy, Naděje, Sdružení azylových domů aj.). • Činnost: expertíza, lobbying, participace.

4. A. Představení Platformy – prosazované principy • Bydlení je základním lidským právem každého člověka, jež by nemělo být za žádných okolností nikomu upíráno nebo podmiňováno. • Zajištění práva na důstojné bydlení by mělo být na základě individuálních potřeb podpořeno kvalitní a adekvátní sociální službou, která pomáhá k udržení bydlení. • Diskriminace na trhu s byty způsobuje vylučování velkého počtu Romů a dalších skupin do situace bytové nouze. SB musí pomáhat všem lidem v bytové nouzi, ale samotnou diskriminaci neřeší. Proto je třeba současně posilovat antidiskriminační opatření, která vylučování z bytového trhu zamezí. • Prosazujeme vytvoření a přijetí zákona o SB, jelikož žádná jiná úprava sociálního bydlení není schopna jednoznačně a dlouhodobě garantovat zapojení všech relevantních subjektů do řešení situací konkrétních lidí ohrožených nedostatečným bydlením. • Garantem práva na bydlení by měl být stát. Toto právo by měl realizovat prostřednictvím obcí.

5. A. Představení Platformy – prosazované principy • SB vnímáme jako komplex nástrojů poskytujících pomoc domácnostem, které si tuto potřebu nejsou schopny zajistit samy. • Diskusi o podobě SB v ČR je třeba rozšířit na všechny zainteresované aktéry. • SB musí poskytovat dostatečnou právní jistotu, tak aby vyhovovalo nároku na bezpečný a dlouhodobý domov. • SB by mělo být důstojné a nemělo by přispívat ke stigmatizaci lidí, kteří jej využívají. • Je třeba určit základní standardy, jež SB musí splňovat. Zasazujeme se, aby tyto standardy naplňovaly současné trendy v bydlení a zároveň určovaly min. výměru podlahové plochy a hygienické zázemí na jednu osobu. • Řešení SB by mělo čerpat ze současné debaty o deinstitucionalizaci soc. a zdravot. služeb a zařízení. SB by nemělo být považováno za službu (ve smyslu soc. služeb) a nemělo by být dlouhodobě poskytováno v budovách určených výhradně k tomuto účelu. SB musí splňovat nároky na běžné bydlení a umožňovat udržování sociálního kontaktu nezatíženého místem, na kterém se nachází.

6. B. Volání VOP po legislativním vymezení • Potřeba vytvoření sektoru SB v ČR je konstatována již řadu let. Např. VOP již od roku 2003. V jedné ze zpráv VOP: Vládní Koncepce bytové politiky na léta 2005 – 2010 neřeší adekvátně otázku bydlení soc. ohrožených částí populace. Podle koncepce měla být „pro občany s nízkými příjmy a na okraji společnosti určena výstavba obecních bytů podporovaných ze zdrojů MMR a SFRB a dále stávající nájemní byty obcí“. Podle VOP byla takováto podpora bydlení CS naprosto nedostatečná, protože použití těchto nástrojů a uplatňování bytové politiky v praxi zcela záviselo na aktivitě a přístupu obcí. → Je potřeba schválit zákon o soc. bydlení, který by zcela jasně: • vymezil postavení státu a obcí a stanovil jejich povinnosti, • určil minimální standard bydlení, • vymezil CS osob pro SB, • stanovil nutnost tvorby bytového fondu pro účely SB a • vyřešil vazby na související právní předpisy.

7. C. Vláda Mirka Topolánka • Počátkem roku 2007 příprava zákona o sociálním bydlení závazným legislativním úkolem v Plánu legislativních prací. „Zpřesnit definici a vymezení podpory v oblasti SB a rozšíření finanční podpory obcí v oblasti SB s důrazem na odpovědnost obcí.“ (návrh zákona měl být připraven do února 2009) • Práce na projektu probíhaly od září 2007. Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovalo dokument, jenž obsahoval celkem šest variant možného postupu: • Poskytovat dotace obcím na výstavbu nájemních bytů v režimu „de minimis“ jako doposud. • Rozšířit stávající podpory – tj. navrhnout a notifikovat dotační investiční podporu výstavby SB – a zavést provozní podporu pronajímatele SB formou kompenzace uznatelných nákladů; definovat novou sociální službu. • Rozšířit okruh sociálních služeb o „sociální bydlení“, přičemž sociální službou bude poskytnutí ubytování a popř. dalších souvisejících služeb v návaznosti na sociální vymezení cílové skupiny.

8. C. Vláda Mirka Topolánka • Založit přenesenou působnost obce související s evidencí osob oprávněných ucházet se o SB; dále navrhnout a notifikovat investiční podporu výstavby SB a zavést provozní podporu pronajímatele SB formou kompenzace uznatelných nákladů; definovat novou sociální službu. • Konkretizovat povinnost obcí v oblasti SB v samostatné působnosti, a to v přímé návaznosti na § 35 zákona o obcích; dále navrhnout a notifikovat investiční podporu výstavby SB a zavést provozní podporu pronajímatele SB formou kompenzace uznatelných nákladů; definovat novou sociální službu. • Závazky státu v oblasti bydlení osob ohrožených sociálním vyloučením realizovat prostřednictvím přímé výstavby SB státem jako investorem. Definovat novou sociální službu. • Hned vyloučeny dvě varianty: č. 1 (udržení stávajícího stavu) a č. 6 (výstavbu SB státem jako investorem). • Další varianty odmítnuty Svazem měst a obcí ČR a Ministerstvem vnitra. Odmítly představu, že by obce řešily problematiku SB v přenesené i v samostatné působnosti (i kdyby vynaložené náklady v přenesené působnosti byly obcím hrazeny státem).

9. C. Vláda Mirka Topolánka • Následně odmítnuto řešení úkolu formou zákona o SB. Důvody uvedeny 2: • plánovaná deregulace nájemného a nová úprava občansko-právních vztahů, od nichž se očekávala zásadní změna podmínek v oblasti bydlení; • právní regulace ve formě zákona v situaci „ještě částečně deformovaného sociálně-ekonomomického prostředí“ nebyla považována za dostatečně pružnou. Konstatováno, že po dokončení transformace by měla být provedena analýza „rozsahu potřeb osob z cílové skupiny v podmínkách funkčního trhu s byty a narovnaných vztahů mezi nájemci a pronajímateli“. • V květnu 2008 zrušena forma plnění program. cíle vlády(návrh nového zákona) a uloženo nahradit ji opatřeními ve formě podzákonných předpisů nebo dílčích novel stávajících zákonů (s možnou zákonnou úpravou v budoucnosti). Jako nejvhodnější vyhodnocena varianta č. 2: • investiční podporu výstavby SB (ve formě dotací); • provozní podporu pronajímatelů bytů pro osoby z CS formou kompenzace uznatelných nákladů (státní vyrovnávací platba); • zavedení nové soc. služby zaměřené na podporu dovedností spojených se samostatným bydlením a na oblast prevence ztráty bydlení.

10. D. Plány Jiřího Čunka • Podzim 2008 – MMR „Návrh koncepce přístupu státu k řešení problémů deprivovaných částí měst obývaných převážně občany rom. etnika“. • Žádná zmínka o zákonu o SB. Předpoklad kompenzaci části nákladů vlastníkům bytových domů, kteří nabídnou byty k využití pro soc. bydlení. • Myšlenka kategorizace cílové skupiny podle „sociální úrovně rodin“, resp. podle toho „do jaké míry jsou závislé na odborné pomoci soc. pracovníků“. Cílem podpory rodinám ve třetí skupině, tedy těm, které „vyžadují intenzivní pomoc“, měla být „'výchova' k odpovědnosti“, „změna názorů (a povahových rysů?)“. „Nejvhodnějším řešením v tomto případě [mělo být] umístění (sestěhování) [rodin] do zařízení „režimového bydlení“, tj. do vhodných ubytoven, kde by ve spolupráci s úřady mohla probíhat intenzivní soc. práce na základě uzavřeného kontraktu s rodinami.“ Bydlení sebou mělo nést „jisté – z hlediska cíle žádoucí – nepohodlí“, které se mělo „stát nástrojem motivace a snahy o změnu způsobu života“. • Návrh koncepce nebyl dále rozpracován a materiál byl, po regiznaci J. Čunka v lednu 2009, odložen.

11. E. Roky 2011 – 2013 • Snahy připravit zákon o SB se znovu objevily v roce 2011, kdy byly paralelně připravovány dva vládní dokumenty: • Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 až 2015 ( ASZ) Formulovány důvody, proč je třeba přijmout zákon: • Umožní vyžadovat po obcích jeho naplnění (tuto povinnost mohou delegovat na jiný subjekt). • Jasně specifikuje cíl. domácnosti všech následných spec. programů. • Může stanovit obecně platné minimální technické standardy soc. bydlení. • Umožní snadnější směřování českých i evropských dotací. • Dá všem subjektům (soukromým, neziskovým) jednoznačnou definici sociálního bydlení; což zpřehlední stávající nepřehledné a nesystematické úpravy různých programů různých resortů. • Neexistence zákona je spatřována jako hlavní důvod toho, že dosud systém sociálního bydlení není upraven. • Koncepce bydlení ČR do roku 2020 (MMR) • Druhý z materiálů je s ohledem na SB důležitější, mj. vzhledem ke skutečnosti, že ze strategie byla velká část zamýšlených opatření vyškrtnuta v průběhu meziresortního připomínkového řízení. Koncepce MMR stanoví několik úkolů, jež jsou relevantní pro otázku SB. Jde zejm. o úkoly. Zmíním se o tom hlavním, jímž je „návrh komplexního řešení sociálního bydlení s využitím institutu tzv. bytové nouze“. Splněním tohoto úkolu bylo pověřeno MMR společně s MPSV, jež mělo především vymezit CS prostřednictvím institutu „bytové nouze“. Úkol měl být původně splněn do konce června 2012, později byl, prakticky bez odůvodnění, termín zčásti posunut na konec roku 2012, a zčásti na konec roku 2013.

12. E. Roky 2011 – 2013 • Koncepce bydlení ČR do roku 2020 (MMR) • S ohledem na SB důležitější (ze strategie byla velká část zamýšlených opatření vyškrtnuta v průběhu meziresort. připomínkového řízení.) • Koncepce MMR stanoví několik úkolů, jež jsou relevantní pro otázku SB, zejm. návrh komplexního řešení sociálního bydlení s využitím institutu tzv. bytové nouze“ (gesce MMR společně s MPSV). Úkol měl být původně splněn do konce června 2012, později byl, prakticky bez odůvodnění, termín zčásti posunut na konec roku 2012, a zčásti na konec roku 2013. • Jaro 2013 – MPSV připravilo vymezení domácností v bytové nouzi (cílové skupiny, jež by měla mít nárok na pomoc ze strany státu). Z vymezení de facto byli vyloučeni mnozí sociálně vyloučení (či sociálním vyloučením ohrožení) obyvatelé. Definice rovněž legitimizovala ubytovny jako adekvátní formu řešení bytové nouze. → Rozsáhlá kritika ze strany odborníků. → MPSV návrh stáhlo, aniž jej nahradilo jiným vymezením cíl. skupiny.

13. F. Roky 2011 – 2013 • Mezi resorty neexistovala shoda ohledně otázky, zda problematiku řešit prostřednictvím zvláštního zákona o SB, či nikoli. MMR zastává dlouhodobě pozici, že zákon není potřeba, MPSV jeho schválení ještě předpokládalo (byl shledán jako nejvhodnějším řešení zpracovateli legislativní analýzy). • Březen 2013 MMR a MPSV dospěly ke shodě, že zákon o SB není třeba a že místo něj bude navržen „soubor rychlých opatření“, jež mají být implementována formou nařízení vlády. Odůvodnění: • Příprava a schvalování zákona je prý časově náročné. • Není pravděpodobné, že by se pro jeho schválení rok před volbami do PSP našla dostatečná podpora. • Zákon také prý – v případě potřeby – nelze dostatečně flexibilně měnit. • Podzim 2013 – MPSV s MMR připravily návrh Komplexní řešení sociálního bydlení. Dle Platformy, Agentury, VOP ale i MV ČR neměl návrh potenciál změnit negativní trendy v oblasti předházení a řešení bezdomovectví a vyloučení z bydlení (viz dále).

14. F. Roky 2011 - 2013 Kritika koncepce: • Chybělo vymezení cílové skupiny, které má být sociální bydlení určeno. • Chybělo stanovení kompetencí/povinností státu a obcí– dokument neurčuje, kdo by měl sociální bydlení plánovat, garantovat, poskytovat. • Řešení počítalo s podporou ubytoven (rekonstrukcí stávajících a výstavbou nových). • Návrhová část v některých částech pouze opět odsouvala řešení do budoucna. • Materiál nepočítal s přijetím zákona o sociálním bydlení. → Koncepce neschválena. Zatímco bylo řešení odsouváno, přešlapovalo se na místě a vznikaly nekvalit. návrhy: • Zprivatizována většina obecních bytových fondů • Rozrostl se počet sociálně vyloučených lokalit • Bují byznys s chudobou realizovaný vlastníky ubytoven.

15. G. Aktuální situace Politická podpora. → Zpracování zákona je • Součástí koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády • V legislativním plánu vlády zařazen věcný záměr zákona na 2. čtvrtletí roku 2015 (s účinností v roce 2017) • Na jaře - meziresortní pracovní skupina, která zahrnuje zástupce MMR, MPSV a MV ČR. → Přesun gesce na MPSV – rozšíření skupiny. → Přesun gesce v rámci MPSV.. Pozor! • Zákon nestačí, je třeba i širší komplexně pojatá koncepce. • Nejde o to prostě přijmout zákon, důležitý je jeho obsah. →Potřeba založit zákon na důkladné analýze problémů a toho, co funguje či nefunguje u nás i v zahraničí.

16. Díky za pozornost! Jan Snopek jan.snopek@seznam..cz