Výživa sportovců

1. Výživa sportovců K. Barták Ústav tělovýchovného lékařství LF a FN, Hradec Králové

2. Při výživě sportovců Bereme v úvahu • Energetický (kalorický) přívod • Poměr energetických složek (C,T,B) • Příjem vitaminů a minerálních látek • Objem a stravitelnost • Chuť a zvyk sportovce • Dobu tréninku nebo závodu • Sportovní (roční) období

3. 1. Energetický přívod Potřeba přibližně • 3200 kcal - mladý nesportující muž • 4600 kcal - rychlostní sporty • 5000 kcal – krátkodobé silové sporty • 5600 kcal – acyklické sporty (hry) • 6000 kcal – cyklické vytrvalostní sporty • 7000 kcal – silové sporty (velcí jedinci) Ztráty při vstřebávání, proto příjem +10%.

4. 2a. Potřeba bílkovin • Bílkoviny: do 15% energetického příjmu, běžná populace 1g/kg, sportovci 1,5 – 2g/kg - 60% živočišné, silové sporty až 3 g/kg (více nestráví), bílkovinné koncentráty, fortifikovaná strava, růst svaloviny, kulturisté. ! anabolika. Specificko-dynamický účinek bílkovin (několik hodin +30% BM), ! hyperurikemie – dna.

5. 2b. Potřeba cukrů • Cukry: 55% energetického příjmu z toho 35% jednoduché a 55% ostatní, 300g glykogen, Rubnerův zákon izodynamie (potřeba nejméně 10%, „tuky hoří v plameni uhlovodanů“), nedostatek – glukoneogenéza, hladovění až ketóza. • Pohotový zdroj anaerobní energie – hlavně pro nesetrvalé stavy metabolizmu. • Jen 4,1 kcal/g – při velkých energetických příjmech ! na velký objem jídla.

6. 2c. Potřeba tuků • Tuky: 30% energetického příjmu, vytrvalostní sporty více, tuky se využívají hlavně v setrvalých stavech metabolizmu, jsou potřebné také pro vstřebávání v tucích rozpustných vitaminů, nebezpečí živočišných tuků (cholesterol), ! hůře stravitelné.

7. 3. Příjem vitaminů a minerálních látek • Potřeba většiny vitaminů je při fyzické práci vyšší, ale jejich nadměrný příjem nezvyšuje výkon! Hypovitaminóza jej ale může snížit! Doplnění dep. • Nerostné látky: příjem včetně vody během sportu, po sportu není problém voda a Na+, pozor na doplnění ztráty K+!

8. 4. Objem a stravitelnost • Při shodném energetickém příjmu má největší objem jídlo s převahou glycidů a celulózy, nejmenší jídla tučná. • Nejstravitelnější jsou glycidy, nejhůře tuky, omezení stravitelnosti bílkovin. Ne každý je schopen strávit více než 2,5 g/kg.

9. 5. Chuť a zvyk sportovce • Respektovat, individualizovat, doporučovat tendence, „nelámat přes koleno“. • Nejsou rozdíly výkonnosti vegetariánů. • Viděl jsem zásadní rozdíly ve výživě sportovců Mongolů (jedí hlavně maso a tuk) a Korejců (hlavním energetickým zdrojem jsou glycidy), ale neviděl jsem rozdíly v jejich výkonnosti. GI obtíže měli pouze v okamžiku, kdy u nás na soustředění museli jíst naši stravu! Každý národ si proto vozí na soutěže svá „specifika“.

10. 6. Závislost na době tréninku a závodu • Individualizovat! Již 24h před závodem se vyvarovat těžce stravitelných a neobvyklých jídel. Poslední velké jídlo 3-4h před, 1h před kaloricky bohatý nápoj, ! na mnoho glukózy (vyloučení inzulínu a hypoglykémie právě v době závodu). • Trvá-li závod do 2h není obvykle třeba energii přijímat (ale vodu a minerály samozřejmě ano). • Při extrémních vytrvalostních závodech (La Manche) přijímat tekutou, teplou a energeticky bohatou stravu. Po vyzkoušení a podle chuti (šodó, rozvařené a ochucené vločky, čokoláda, džus).

11. 7. Sportovní (roční) období • Přípravné období - největší příjem • Závodní období – pozor na časování • Přechodné období – pozor na tloustnutí • Úprava (snižování) tělesné hmotnosti usportů soutěžících ve váhových kategoriích. • „Zlehčení“ problematiky „zdravé výživy“.