1 / 22

Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK

Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK. Anotace. 1 . fáze národního obrození, Josef Dobrovský. 1 . fáze národního obrození ( 70 . léta 18. st. – poč. 19. st .). = obranná – má apologetický ráz *apologie = obrana, obhajoba

amie
Download Presentation

Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK

  2. Anotace

  3. 1. fáze národního obrození, Josef Dobrovský

  4. 1. fáze národního obrození(70. léta 18. st. – poč. 19. st.) = obranná – má apologetický ráz *apologie = obrana, obhajoba • cíl, úkol: zachovat existenci českého jazyka, čelit germanizaci → jazykový charakter

  5. = spíše období učeneckého zájmu spjatého • s osvícenstvím • - osvícenská věda - cizojazyčná (němčina, latina), • na jejím základě se konstituují počátky obrozenské • literatury • - pozornost oborům historie (kritické dějepisectví) • jazykověda a literární věda • i přírodní vědy • - 1774 – Soukromá společnost nauk • = Královská česká společnost nauk (od 1790) • = vědecká instituce spojující o. myslitele a • badatele českých zemí

  6. období hledání obsahu pojmu vlastenectví • → převládá tzv. teritoriální (zemské) vlastenectví • zemský vlastenec • - X josefínským centralizačním snahám, • - české země vnímá jako svou vlast, • - hovoří německy • - nejvíc česká (poněmčená) osvícenská šlechta, • na počátku obrození v úloze mecenáše české vědy, hudby a divadla, s emancipací měšťanstva postupně do pozadí

  7. společenská cílenost – obrození je podníceno a usměrňováno působením skupiny národně uvědomělých intelektuálů (soukromí badatelé, kněží), většina aktivit ve městě (slabé zastoupení domácí šlechty a česky mluvícího měšťanstva) • v literatuře se uplatňuje klasicismus

  8. Jazykověda • 70., 80. léta – potřeba obrozenských obran • 1775 – Bohuslav Balbín: Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého (1672 – 1673) • - vydal František Martin Pelcl • = latinský text, dosud v rukopise • - náklad vzápětí zabaven, avšak motivací ke vzniku dalších obran • Karel Ignác Thám: • Obrana jazyka českého proti zlobivým jeho utrhovačům (1783, čeština, nejradikálnější)

  9. obrozenský purismus / brusičství = záporná stránka jazykovědných snah-Jan Václav Pohl- neologismy jazykových brusičů taneční mistr kalendář poezie básník advokát purkmistr skokotnosta letodník zpěvořečnost zpěvomluvec právonosta městonosta

  10. potřeba ustálit jazykovou normu • Josef Dobrovský

  11. Historie - zrod kritického dějepisectví - v duchu osvícenského racionalismu snaha o podání nezaujatého obrazu českých dějin - připomenutím slavné minulosti snaha posílit národní sebevědomí GelasiusDobner(1719 – 1790) = řádový kněz; „zakladatel moderního českého kritického dějepisu“ -latinský překlad a kritický rozbor historických nepřesností Kroniky české od Václava Hájka z Libočan (1761 - 82)

  12. František Martin Pelcl(1734 – 1801) = 1. profesor českého jazyka na pražské univerzitě; koncem života se rozhodl psát česky (X Dobner a jeho přátelé lat./něm.) - Nová kronika česká = 1. pokus o vědecké historické dílo v češtině, populární; měla nahradit Hájkovu kroniku správnějším vylíčením české minulosti

  13. Josef Dobrovský (1753 – 1829) = vůdčí osobnost obrozenské generace; největší osobnost obrozenské literatury na přelomu 18./19. století= typ osvícenského vědce: „Požaduji svědectví, spolehlivá svědectví, nikoli možnosti – důkazy, nikoli deklamace.“ obr. 1

  14. z deníku Jana Jakuba Ryby z r. 1811 (mluva „sprostého lidu“) - nevěřil v možnost plného rozvoje české literatury (D. pesimismus) - Dostal přes arš několik hýblů. - To je rychtik! - Endlichto trefil. - Jdi do fraucimru! - Naše heršoft je tuze štreng. - Dostal přes zadek několik ran. - To je správné! - Konečně to trefil. - Jdi mezi ženské! - Naše panstvo je tuze přísné.

  15. - psal lat./něm., česky až koncem života několik statí X svým dílem vytvořil předpoklady k ustálení spisovného jazyka a měl tak hlavnípodíl na vybudování základů pro obrozenskou literaturu

  16. - svým dílem zasáhl do oblastí: a) jazykověda Zevrubná mluvnice jazyka českého (1809) = D. základní dílo, význam pro ustálení spisovné češtiny v době NO - podal celý systém jazyka a formuloval jeho zákonitosti; za základ pro ustálení jazykové normy vzal jazyk veleslavínský (v té době už však zastaralý → alespoň na čas zabránil jazykové anarchii) - navrhl analogickou úpravu pravopisu

  17. b) lexikologie Německo-český slovník – 2 díly; se spolupracovníky sestavil pro potřeby překladu a v zájmu jazykové a slovesné kultury

  18. c) literární historie Dějiny českého jazyka a literatury(1792) - německy - souběžně s vývojem jazyka vylíčil i dějiny české literatury; vývoj lit. spojuje se stavem jazyka → nejvýše si cení dobu veleslavínskou - tomuto soubornému dílu předcházely dílčí práce o české literatuře Poznámka: nově vycházející českou i cizí literaturu vykládal po celý život (v praž. Pojednáních Královské společnosti nauk, muzejním časopise i v odborném zahraničním tisku)

  19. e) slavistika(= věda o slovanských národech) Základy jazyka staroslověnského(1822) - lat. spis; = 1. vědecká mluvnice staroslověnštiny, jazyka našich prvních literárních památek → zakladatelem slavistiky (slovanské studie stále soustavněji a častěji po návštěvě Ruska (1791))

  20. d) prozódie Česká prozódie - zásady přízvučné, sylabotónické prozódie; českému verši odpovídá přirozený slovní přízvuk → D. stanovil základní prozodická pravidla schopna dát současné poezii spolehlivý základ (X starší rozkolísanosti – autoři užívali sylabickou a časoměrnou prozódii)

  21. Alois Vojtěch Šmilovský(1837 – 1883) = autor próz z maloměstského a venkovského prostředí Za ranních červánků= próza inspirovaná životními osudy J. Dobrovského; zachycuje pobyt velkého učence na panství hrabat Černínů v Chudenicích u Klatov, kde se u svého šlechtického přítele zotavuje a během kterého začíná věřit v lepší budoucnost národa film Za ranních červánků (1934) režie: Josef Rovenský ŠMILOVSKÝ, A. V. Za ranních červánků. Praha: Vojtěch Šeba, 1930.

  22. Zdroj: archiv autorky obr. 1: VILÍMEK, Jan. http://cs.wikipedia.org [online]. 8.11.1884 [cit. 10.2.2014]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Josef_Dobrovsky_Vilimek.jpg

More Related