Baroko

1. Baroko Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, Michal Mrňák. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2. Znaky doby: - 1600–1750 - rozpolcenost světa (rozmach vědění, ale i skepse z problémů, náboženství – reformace, konflikty, 30letá válka) - důraz na vzdělání a umění(stavitelství, sochařství, malířství) - v té době baroko = směšnost, pošetilost - působí na city, má vyvolat vzrušení, ohromit člověka

3. Znaky hudby: - opouští se od vokální polyfonie X mnohohlasé renesanční skladby – nesrozumitelné - jednohlas s doprovodem - rozvoj melodicko-harmonického cítění - zvuková bohatost - zdokonalování nástrojů, rozšíření orchestru - nové hudební formy – svými rozměry fascinující - kolébkou baroka – Itálie

4. Nejvýznamnější hudební formy: 1) OPERA - vzkříšení antického dramatu, reakce na polyfonii - doprovázená monódie (sólo + doprovod) - nejdříve velmi jednoduchý doprovod - později náročnější doprovod – celý orchestr Claudio Monteverdi– první významný tvůrce oper díla: „Ariadna“ a „Mariánské nešpory“

5. 2) ORATORIUM - duchovní opera, další složka –vypravěč 3) KANTÁTA - skladba určení pro sólisty, sbor nebo pro sólistu se sborem - samozřejmě s doprovodem (duchovní i světské náměty) - menší rozsah než opera a oratorium 4) SONÁTA - skladby psané pro sólové hudební nástroje s doprovodem 5) BAROKNÍ SUITA - sled několika původně renesančních tanečních skladeb

6. Johann Sebastian Bach • z hudebnické rodiny, vzdělání od bratra, • u něj žil po smrti rodičů • živil se jako varhaník a kapelník v několika • městech v Německu - dvakrát ženatý, z 20 dětí jej přežilo jen 9 - rok před smrtí oslepl, rok úmrtí = konec baroka - dílo po smrti v zapomnění, vzkříšeno až v romantismu - považován za největšího skladatele všech dob

7. dílo: - varhanní skladby– vrcholná technika – např. „Toccata a fuga d moll“ - klavírní skladby– „Temperovaný klavír“ (24preludií a fug ve všechdur a moll tóninách) - sonáty, suity, „Janovy pašije“ a „Matoušovy pašije“ - koncerty– „Braniborské koncerty“ - kantáty– „Kávová kantáta“, „Kantáta o dýmce“ - oratoria– „Vánoční“, „Velikonoční“ - vrcholná díla– „Mše h moll“ „Umění fugy“

8. [cit. 2010-02-14]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bach.jpg>.

9. Georg Friedrich Händel - německý skladatel a varhaník - po návštěvě Itálie se zdokonalil ve skladatelské činnosti - natrvalo se usídlil v Anglii • kvůli riskantní kompozici oper byl chvílemi velice bohatý, • jindy se topil v dluzích dílo: - opery: „Rinaldo“, „Xerxes“ - oratoria: „Samson“, „Mesiáš“ - orchestrální skladba: „Vodní hudba“

10. [cit. 2010-02-14]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Haendel.jpg>.

11. Antonio Vivaldi - italský skladatel a houslový virtuóz - knězem, ale pro chorobu zbaven kněžských povinností - plně se věnuje hudbě – učitel a dirigent v dívčím útulku - koncerty po Evropě, nejplodnější barokní skladatel - zejména skladby pro smyčcové nástroje – sonáty, oratoria - hudba zapomenuta, návrat až ve 20. století - nejznámější dílo:„Čtvero ročních období“

12. [cit. 2010-02-14]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vivaldi.jpg>.

13. BAROKO V ČECHÁCH - u nás se baroko vyvíjelo odlišným způsobem • mnohem jednodušší vývoj než v ostatních zemích • (od 20. let 17. století) - chyběly ohromné polyfonní hudební formy - zpěvnost a uplatňování homofonního principu - hudba se rozvíjí zejména díky venkovským kantorům

14. Adam Michna z Otradovic - varhaník, skladatel, básník v Jindřichově Hradci - využívá melodie českých lid. písní – prostota, poetičnost • zpřístupnit i pro neškolené muzikanty • (jednoduché, jednohlasé) - „Česká mariánská muzika“–Chtíc, aby spal - „Loutna česká“ „Svatováclavská mše“ - 6sól. hlasů, sbor, housle, viola, klarinet, generálbas Pavel Josef Vejvanovský - kapelník a trubač v kroměřížské kapele - ve skladbách vynikají dechové nástroje

15. Jan Dismas Zelenka • vedoucí knížecí kapely v Drážďanech • - díla jsou označována za tvorbu „českého Bacha“ • - dílo např. mše „D dur“ Bohuslav Matěj Černohorský - kněz v kostele sv. Jakuba v Praze - dílo např. „Regina coeli“ František Václav Míča - kapelník v Jaroměřicích nad Rokytnou - autor první české opery „O původu Jaroměřic“