M ATKA T ERE Z A

1. MATKA TEREZA „Nečekejte na to, až vás někdo povede; začněte sami, člověk člověku.”

2. narozena 26. srpna 1910 • albánská rodina úspěšného obchodníka • otec zemřel v jejích 8 letech

3. ve 12 letech rozhodnutí pro řeholní život • odchod do Irska • 1928 řád Loretánských sester: aktivní hlavně v Indii • řeholní jméno: Tereza • vyučovala na misionářské dívčí škole zeměpis • pro její nadání a organizační schopnosti bylo Tereze svěřeno vedení Vyšší misijní školy St. Mary’s High School v Kalkatě

4. 1946 sestra Tereza po dohodě s představenými opustila loretánský klášter a začala se věnovat nejchudším a umírajícím • 1949 dostatečný počet spolupracovnic, aby mohla založit kalkatskou kongregaci Misionářek milosrdenství • 7. října 1950 papež uznal nové řeholní společenství řídící se františkánskými principy „Sami cítíme, že to, co děláme, je jenom kapka v oceánu.Ale oceánu by něco scházelo, kdyby tam ta kapka chyběla.”

5. zakládala • útulky pro umírající, sirotky a opuštěné děti • nemocnice • školy • během několika roků vyvinula úsilí a podařilo se jí položit základy velkému humanitárnímu dílu „Nevím přesně, jaké to bude v nebi, vím však, že až zemřeme a přijde okamžik, kdy nás Bůh bude soudit, NEBUDE se nás ptát: Kolik dobrých věcí jsi v životě udělal?, ale zeptá se: Kolik LÁSKY jsi vložil do toho, co jsi dělal?”

6. na sklonku života: řada cest po světě • využití své popularity a možností setkávat se s významnými osobnostmi k podpoře sociálních aktivit své kongregace a šíření křesťanských myšlenek • podstatnou částí řeči u příležitosti udělení Nobelovy ceny míru se stal odmítavý postoj k potratům Nobelova cena míru (1979)

7. zemřela 5. září 1997 • v Indii vyhlášen státní smutek • tělo zesnulé vystaveno v kalkatském kostele sv. Tomáše • rozloučit se přišly statisíce lidí • řád v době její smrti: přes 4 000 sester v 610 misijních domech (123 zemí) • 19. října 2003 v průběhu Světového misijního dne slavnostně prohlášena za blahoslavenou „V tomto životě nemůžeme dělat velké věci. Můžeme dělat jen malé věci s velkou láskou.”

8. navštívila také Československo • 1984 na pozvání kardinála Františka Tomáška • 1990 na pozvání prezidenta Václava Havla • 1990 dostala v Praze 6 v ulici Na Zátorce jednopatrovou vilu pro zřízení útulku své kongregace

9. „Někdy si myslíme, že chudoba je jenom být hladový, nahý a bez domova. Chudoba těch, kdo jsou nechtění, nemilovaní a zanedbávaní, je ta největší chudoba. Tento druh chudoby musíme začít léčit ve svých domovech.”

10. S využitím obrázků anglického originálu zpracovalo Katechetické a pedagogické centrum Biskupství královéhradeckého Určeno pouze pro výukové účely.. 2012