Orbis pictus 21. století

1. Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu Orbis pictus 21. století

2. Druhá časová základna osciloskopu OB21-OP-EL-ELKM-JANC-M-3-004

3. Druhá časová základna osciloskopu • Druhá časová základna umožňuje pozorovat a měřit detail signálu, u řady osciloskopů i při současném zobrazení celkového průběhu pomalejší hlavní časovou základnou M (MAIN). • Nejrychlejší rozsah obou základen bývá stejný a jejich další roztažení je možné jen časovou lupou. • Druhá, zpožděná časová základna bývá označována písmenem D (DELAYED).

4. Druhá časová základna osciloskopu • Činnost hlavní a zpožděné základny je znázorněna na obr. 1. • Sledovaný signál spouští hlavní časovou základnu ve zvoleném bodě T, která jeho část zobrazuje na horní stopě stínítka obrazovky. • Druhá časová základna se za hlavní rozbíhá zpožděně o dobu tz. Okamžik startu druhé časové základny – bod D určuje napětí UD. • Zpožděnou časovou základnu spustí komparátor, jehož práh spouštění určuje napětí UD v okamžiku, kdy pila hlavní časové základny dosáhne téhož napětí.

5. Druhá časová základna osciloskopu • Zpoždění tz je nastavitelné právě tak, jako rychlost obou základen. • Zpožděná časová základna zobrazí vybranou část průběhu s jemností, kterou určí její rychlost. • Zobrazování obou stop se děje střídavě, v režimu ALTERNATE. • Přesnost obou časových základen je většinou stejná. • Druhá časová základna tedy funguje jako časová lupa zvolené části průběhu, jejíž polohu na celkovém signálu si určíme.

6. Obr. 1 Činnost hlavní a zpožděné časové základny

7. Druhá časová základna osciloskopu • Z blokového schématu na obr. 2 vidíme, že hlavní i zpožděná časová základna jsou spouštěny jediným generátorem spouštěcích impulsů. • Zobrazení části průběhu zpožděnou časovou základnou bude klidné jen tehdy, jsou-li jeho složky kmitočtově pevně svázány s celým signálem.

8. Druhá časová základna osciloskopu Obr. 2 Spouštění zpožděné časové základny a přepínání hlavní a zpožděné časové základny

9. Druhá časová základna osciloskopu • Pokud tomu tak není (části signálu, např. namodulovaný sinusový signál má kmitočet, který není celistvým násobkem kmitočtu celého signálu), musíme ke stabilnímu zobrazení detailu signálu použít poněkud náročnějšího způsobu spouštění. • Je to spouštění po zpoždění – TRIGGER AFTER DELAY, jehož blokové schéma je na obr. 3.

10. Druhá časová základna osciloskopu Obr. 3 Spouštění druhé časové základny po zpoždění a přepínání obou základen

11. Druhá časová základna osciloskopu • Spouštěcí generátor 1 spouští hlavní časovou základnu. • Spouštěcí generátor 2 zasynchronizujeme na část signálu, kterou detailně zobrazí zpožděná časová základna. • Pak bude zobrazení stabilní, i když jeho kmitočet je nezávislý na kmitočtu celkového průběhu.

12. Druhá časová základna osciloskopu • Zobrazování průběhů pomocí dvou časových základen dosáhlo u analogových osciloskopů obdivuhodné dokonalosti. • Využití obou časových základen a komfortně vybavených obvodů spouštění může vyřešit problémy sledování i velmi složitých signálů.

13. Děkuji za pozornost Ing. Ladislav Jančařík

14. Literatura • E. Vitejček a V. Hos: Elektrické měření, SNTL Praha 1979 • V. Fajt a kol.: Elektrická měření, SNTL Praha 1987 • L. Bejček a kol.: Měření v elektrotechnice, FEKT VUT Brno 2003