Pozorov ání v Chile

1. Pozorování v Chile Observatoře La Silla a Cerro Tololo Adéla Kawka Astronomický ústav AV ČR

2. Jižní obloha • V roce 1960 • 88 observatoří na severní polokouli • 10 observatoří na jižní polokouli • Žádné observatoře na jižní polokouli neměly ideální pozorovací podmínky. • Mnoho zajímavých objektů je dostupných jenom z jižní polokoule.

3. NGC 5139 – Omega Centauri Velký Magellanův oblak NGC4755 – Jewel Box (Šperkovnice) Galaktické jádro

4. Cerro Tololo • V roce 1961 vynesly na Cerro Tololo první dalekohled - 0.41m • 23 listopadu 1962 bylo rozhodnuto že se postaví observatoř na Cerro Tololo • Observatoř byla založena v roce 1963 • 1964 - začátek stavby přístřeší pro 0.41m, 0.92m a 1.5m dalekohledy • 1967 - první světlo do 1.5m dalekohledu.

5. 4m dalekohled • V prosinci 1967 začaly přípravy vrcholu Tololo na stavbu kopule pro 4m dalekohled. • 4m zrcadlo bylo vyrobeno v roce 1969 ale dorazilo na observatoř až září 1974. • První světlo bylo 8 listopadu 1974 • Astronomové začali získavat data od ledna 1976 • Dalekohled byl věnován bývalému řediteli Victoru M. Blancovi v roce 1995.

6. CTIO

7. 4m dalekohled • Cassegrain: • Ritchey Cassegrain spektrograf • Hydra-CTIO – multi-objekt spektrograf • NEWFIRM – IR fotometrii (28´ x 28´) • Primární ohnisko • Mosaic imager (37´ x 37´)

8. Spektrograf

9. Evropská jížní observatoř • V roce 1953 Walter Baade navrhl založení společné observatoře pro evropské astronomy na jižní polokouli. • 12 astronomů z 6 zemí: Belgie, Francie, Německo, Velká Británie, Nizozemsko a Švédsko se rozhodlo že požádají jejich státy o podporu. • Jížní Afrika – 3m dalekohled a 1.2m Schmidt dalekohle

10. La Silla • V roce 1963 bylo jisté že observatoř nemůže být postavena v jižní africe. • 26. května 1964, ESO se rozhodlo že observatoř bude postavena na La Silla. • 2400 m • Na jihu pouště Atacama • V roce 1966 cesta k La Silla byla dokončená. • První dalekohled na La Silla měl průmer zrcadla 1m. • První světlo v roce 1966 • V roce 1968 další dva dalekohledy byly uvedeny do provozu • 1.5m dalekohled • Grand Prism Objectif

11. La Silla • Největší dalekohled – 3.6 m - na La Silla viděl první světlo v listopadu 1976. • Pozorování s 2.2m dalekohledem začalo v roce 1984 • New Technology Telescope (NTT) - 3.58m -viděl první světlo v roce 1989. • Na La Silla jsou i další dalekohledy které nepatří ESO.

12. NTT

13. NTT - přístroje • EFOSC2 - ESO Faint Object Spectrograph and Camera (v.2) • fotometrie • spektroskopie • polarimetrie • SOFI – IR spektrograf and zobracovacíkamera

15. Vývoj - chlazení • Neprobíhají jaderné reakce. • Bílí trpaslíci chladnou a uvolňují tepelné záření. • 100 000 K – 3000 K během 10 milliard let.

16. Vlastnosti bílých trpasliků • Jsou velmi kompaktní objekty – 106 – 109 g cm-3.

17. Degenerační tlak • Ralph Fowler v roce 1926 poprvé použil Fermiho-Diracovu statistiku a ukázal, že bílí trpaslíci jsou udržováni tlakem degenerovaného plynu. • Pauliho vylučovací princip • V jednom stavu nemohou být 2 elektrony které mají stejná kvantová čísla.

18. Chandrasekharova mez • V roce 1935 S. Chandrasekhar presentoval svou teorii, v níž ukázal, že existuje maximální hmotnost pro bílé trpaslíky. • Přidal relativitu do svého vypočtu.

19. Vlastní pohyb • Mnoho bílých trpaslíků bylo objeveno protože měly velky vlastní pohyb. • V roce 1917 Adriaan van Maanen objevil bílého trpaslíka VM2 s využitím vlastního pohybu. • υ = 3” za rok • Spektrum pořízené ve stejném roce ukázalo, že hvězda je asi spektrální třídy F0.

20. Vlastní pohyb • Willem J. Luyten změřil vlastní pohyb přes 200 000 hvězd. • Luyten Half Second • Bruce Proper Motion • Použil vlastní pohyb jako zastupce vzdálenosti. • Využili jsme NLTT katalog W.J. Luytena

21. Objevy • Bílí trpaslící byli objeveny v přehlidkách které hledaly modré objekty. • Hodně horkých bílých trpaslíků které jsou jasné v ultrafialové oblasti byly objevené v: • International Ultraviolet Explorer • Extreme Ultraviolet Explorer • Roentgen Satellite (ROSAT)

22. Analýza bílých trpaslíků • První výpočty modelů atmosfér hvězd byly v ~ 1960. • Modely atmosfér

23. Spektrální klasifikace • DA – vodíkové čáry (H)

24. Spektrální klasifikace • DO – Heliové čáry (HeII) • DB – Heliové čáry (HeI)

25. Spektrální klasifikace • DC – spektrum bez čar • Atmosféra je heliová

26. Spektrální klasifikace • DQ – čáry/pásma uhlíku

27. Spektrální klasifikace • DZ – težší prvky než helium

29. NLTT 11748 • První spektrum získané s NTT-EFOSC2 (21.10.2008) • Extrémně nízkou hmotnost - 0.17 M (Kawka & Vennes 2009) • Perioda = 5.6 hodin • První zakrytová dvojhvězda (Steinfadt et al. 2010) (Kawka et al. 2010)

30. NLTT 11748 • Více hmotná hvězda se vyvíjí první • Vytvoří se první fáze společné obálky • Méně hmotná hvězda se vyvíje a bude druha fáze společné obálky • Dva bílí trpaslíci v těsné oběžné dráze • Eventualně bude třetí fáze kde vznikne přenos hmotnosti (Nelemans et al. 2001) (Nelemans 2006)

31. NLTT 10480 • Chladný magnetický bílí trpaslík • T = 5000 K • B = 0.5 MG

32. Jak znečistit atmosféru? • GALEXJ1931+0117 • Horký bílí trpaslík: T = 21 000 K • Infračervený exces • Velké množství těžších prvků než helium: O, Mg, Si, Ca, Fe • Mezihvězdná hmota • Planetky • Planetární trosky • Dvojhvězdy

33. Počáteční-koncová hmotnost

34. Stáří galaxie • Bílí trpaslíci s větší hmotností chladnou pomaleji. (Fontaine et al. 2001)

35. Observatoře Cerro Tololo a La Silla byli první velké observatoře v Chile. • Dneska se tam stále pozoruje a patří mezi nejproduktnější observatoře na světe.