1 / 23

Sekundér (Druhovýroba)

Sekundér (Druhovýroba). ▪ Průmysl (průmyslová výroba) složka SES, vedoucí odvětví materiální výroby (výrobní; 70 % produkce; pracuje přes 350 mil. lidí ) = sekundární sektor • průmyslová revoluce: první průmyslová revoluce (2. polovina 18. století, Anglie)

Download Presentation

Sekundér (Druhovýroba)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Sekundér (Druhovýroba) ▪ Průmysl(průmyslová výroba) složka SES, vedoucí odvětví materiální výroby (výrobní; 70 % produkce; pracuje přes 350 mil. lidí) = sekundární sektor • průmyslová revoluce: první průmyslová revoluce (2. polovina 18. století, Anglie) - vynálezy a užití prvních pracovních strojů, parní stroj jako pohonná síla druhá průmyslová revoluce (19./20. století) - užití elektřiny, spalovacích motorů, pokroky v přenosu informací vědeckotechnická revoluce (od 60. let 20. století, probíhá) - rozvoj přírodních a technických věd, aplikovaného výzkumu, informačních technologií a jejich rychlý přenos do výrobní a společenské praxe = automatizace, robotizace, elektronizace, využití počítačů, biotechnologií věda: geografie průmyslu - vědní obor SE geografie - rozmístění, územní struktura, objektivní zákonitosti, specifické zvláštnosti

  2. • dělení: 3 základní výrobní odvětví - těžební průmysl = primér - výroba elektrické energie = sekundér - zpracovatelský průmysl (9 odvětvových skupin - 29 jednotlivých průmyslových odvětví) • rozmístění ovlivňují lokalizační faktory (soubor činitelů): a/ přírodní (dříve) zdroje nerostných surovin a paliv voda velikost území klimatické poměry morfologie terénu - vznikly a existují nezávisle na lidech, uplatňují se jako podmínky rozmístění - vliv relativně klesá × těžební průmysl, voda - chemický, hutnický, potravinářský

  3. b/ socioekonomické později: trh (struktura, objem, poloha, rozloha) - činitel spotřeby pracovní síla - kvalifikovaná = činitel i podmínka rozmístění doprava dnes: věda, vědecká základna kapitálová síla vojenskostrategická hlediska vliv výroby na ŽP - vědeckovýzkumné komplexy (technologické parky) = laboratoře, výzkum, vývoj - blízko univerzit (Silikonové údolí u San Franciska = Stanfordova univerzita; Údolí Isaru - Mnichovská univerzita) - projevují se jako činitelé i jako podmínky rozmístění, vliv u většiny průmyslových odvětví rozhodující

  4. - bodový (střediskový) charakter průmyslový závod (základní jednotka) - průmyslový komplex (spojovaly se): kamenouhelné a metalurgické hnědouhelné a energochemické nověji: energochemické (ropa, zemní plyn) strojírenské (tradice, kvalifikované pracovní síly) v přístavech (dovoz surovin a paliv + funkce dopravní – energochemické zpracování ropy)

  5. • průmyslové oblasti (regiony) hustá síť průmyslových závodů a průmyslových komplexů s dokonalou Dopravou „póly rozvoje“ světového hospodářského vývoje (80 % světové průmyslové produkce) SV USA(Velká jezera - pobřeží Atlantiku) západní Evropa (střední Anglie - Benelux - severní Francie - Porúří, Porýní - Švýcarsko - sever Itálie) Japonsko (Honšú, Kjúšú) pokles Rusko, Ukrajina vzestup NIZ: jv. Asie (Korejská republika - Taiwan - Singapur; Malajsie - Thajsko – Indonésie - Filipíny; Čína) Ameriky (Argentina - Brazílie - Chile - Mexiko)

  6. Těžební průmysl • základna průmyslu, jeho podíl na celkovém objemu průmyslu se snižuje (8 %; vědecko - technický pokrok) × roste množství vytěžených surovin • závisí na: výskytu, zásobách a kvalitě nerostných surovin hospodářském vývoji ve světě (strukturální změny, rozvoji technologií a inovací) stavu ŽP • surovinové zdroje: → nevyčerpatelné (sluneční energie - atmosféra - hydrosféra - tepelná energie Země) → vyčerpatelné - obnovitelné (pedosféra - biosféra) - neobnovitelné (NS: paliva - rudy - nerudy) - současné tempo těžby nerostných surovin = brzy vyčerpaná ložiska  VZ: přechod na jiná paliva, zdroje energie dovoz z RZ nové technologie - využití i chudších surovin druhotné suroviny bohatství oceánů

  7. • typy areálů - zvláštnosti těžby, charakter rozmístění: ◦ pánevního(pánve) - železné rudy, uhlí, ropa, zemní plyn ◦ ohniskového - neželezné kovy, chemické a nerudné suroviny ◦ rozptýleného(disperzního) - vzácné, drahé kovy; grafit, mastek, azbest • nejvýznamnější komplexní oblasti těžby: ◦ USA (horská oblast na západě - uhlí, barevné kovy, železná ruda, chemické suroviny) ◦ pobřeží Mexického zálivu (Texas → Florida: ropa, zemní plyn, síra, fosfority) ◦ Rusko (Sibiř, paliva, rudy, nerudy) ◦ Čína (SV, JV: ropa, uhlí, železná ruda) ◦ Austrálie (S, Z: železná ruda, bauxit, mangan, diamanty) ◦ oblast Perského zálivu (ropa, zemní plyn) ◦ RJA (železná ruda, barevné kovy, diamanty, zlato) ◦ Evropa (uhlí, zemní plyn, železná ruda) ◦ státy: USA - Austrálie - Kanada - RJA - Čína - Rusko

  8. • nerostné suroviny - 3 skupiny: • paliva (energetické suroviny; strategické; fosilní) → pevná (uhlí, rašelina, hořlavé břidlice) uhlí - hlavně mírný pás severní polokoule - lépe dostupné zdroje (7 x oproti ropě) - průmyslové komplexy - zásoby vydrží asi 200 let - poměr černé : hnědé = 63 : 37 → kapalná (ropa) ropa- snadnější těžba (↑ polovina 20. století po 70. léta = ropná krize), levnější doprava, mnohostrannější využití (oproti uhlí) - zásoby vydrží asi 50 let - většinou šellf: Perský záliv, SA (Mexický záliv), Severní moře, severní Afrika; Rusko (Západosibiřská nížina) OPEC (Organizace států vyvážejících ropu = bohaté RZ) → plynná (plyn) zemní plyn - s ropou, samostatně - zásoby vydrží asi 70 let

  9. • rudy - nerosty obsahující určitý podíl kovu → černých kovů (železná, manganová, chromová) → barevných kovů (bauxitu, mědi, olova, zinku, cínu) → vzácných kovů (zlato, stříbro, platina) → uranová • nerudné suroviny (neobsahují kov) → stavební (vápenec, písky, cihlářské hlíny, stavební kámen, žula) → sklářské (sklářské písky), keramické (kaolin, keramické hlíny) → chemické (síra, soli, fosfáty) ◦ Těžba NS = většinou RZ - vývoz × Austrálie, Kanada, Rusko ◦ Spotřeba NS = většinou VZ - dovoz (USA, Japonsko, západní Evropa)

  10. Energetický průmysl • těžba a úprava energetických surovin a jejich zpracování na energetické produkty (elektrická energie - koks - topné oleje) • zdroje energie: dlouho svalová síla - větrná a vodní energie • primární energetické zdroje (PEZ) ◦ neobnovitelné: klasické (uhlí černé, hnědé, lignit = 23 % - ropa = 40 % - zemní plyn = 25 % - uran = 7 %) alternativní (syntetická paliva - zkapalňování, zplynování uhlí) ◦ obnovitelné: klasické (vodní energie = 19 % -akumulační, průtočné a přečerpávací vodní elektrárny - biomasa = dřevo) alternativní (vodní energie: přílivová, příbojová, rozdíly teplot vod - biomasa = bionafta - větrná, sluneční, geotermální energie) • sekundární energetické zdroje (SEZ) - vznikají úpravou PEZ (elektrická energie, ropné deriváty, koks, svítiplyn, teplo, pára)

  11. ▪ Výroba elektrické energie • spotřebuje ⅓ všech vytěžených energetických surovin • spotřeba prudce stoupá, v roce 2007: 19 250 TWh • druhy elektráren (podle zdroje energie) ◦ tepelné ◦ jaderné (USA, Francie, Japonsko, VB, Rusko) ◦ vodní (hydroelektrárny; Norsko, Rakousko, Rusko, Brazílie, USA, Čína) největší (instalovaný výkon, MW) Tři soutěsky (Chang Jiang, Čína; 18 200) Itaipu (Paraná, Paraguay, Brazílie; 12 600) Grand Coulee (Columbia, USA; 11 000) ◦ využívající alternativní zdroje energie Poměr tepelné : vodní : jaderné = 60 : 19 : 20

  12. - velké regionální rozdíly: absolutní výroba a spotřeba elektrické energie podíl druhů elektráren - výroba a spotřeba = ukazatel hospodářské vyspělosti VZ = 80 % světové produkce: USA - Japonsko - Čína - Rusko - Kanada - SRN - Francie vysoká, v nejvyspělejších se nezvyšuje NIZ - zvyšuje se nejchudší RZ - nízká

  13. Zpracovatelský průmysl • Druhy výrobní činnosti zabývající se zpracováním surovin a polotovarů (zemědělských i průmyslových), výstavbou a kompletací výrobních linek, údržbou a opravou výrobků a zařízení. • vývoj: 1/ lehký (textilní, potravinářský) = mnoho pracovních sil 2/ těžký (hutnický, strojírenský) = vrcholná industrializace 3/ speciální obory (nízká spotřeba surovin, vysoký podíl vložené práce, přidané hodnoty) - mikroelektronika, technika na zpracování dat a informací, telekomunikační technika, přesná mechanika a optika, malotonážní chemie (kosmetika, léky) • technopolis = centra vývoje, výroby, špičkových technologií (high - tech) změny v odvětvové a územní struktuře: •dekoncentrace(rozptyl) průmyslu - omezování v tradičních oblastech (VZ se zbavují výrob s negativním vlivem na ŽP) - umístění do méně industrializovaných oblastí

  14. Hutnictví (metalurgie) • vysoká koncentrace výroby: naleziště surovin (železná ruda, černé koksovatelné uhlí) výhodná dopravní poloha (námořní přístavy) levná elektrická energie • oblasti: Evropa (střední Anglie, Lotrinsko - Francie, Porúří - SRN, Horní Slezsko - Polsko, východní Ukrajina, Ural - Rusko) SA (u Velkých jezer - USA, Kanada) Japonsko - jižní pobřeží ostrovů) RZ - Čína (SV), Brazílie (JV) • tendence: přesun H. železa do RZ (rudy) - kovy VZ - specializace: kvalitní ocel, složité válcovací materiály • materiálová (surovinová) základna strojírenství, stavebnictví

  15. • rozdělení: H. železa a oceli (černá m.; 95 % H; milióny tun) → surové železo (vysoké pece) - Japonsko, Čína, Rusko, USA, Ukrajina → ocel (ocelářské pece) - Čína, Japonsko, USA, (Rusko, Ukrajina) → válcovací materiál (válcovny) H. neželezných kovů (barevná m.; 5% H.; tisíce tun, koncentráty - úpravny rud - kovy, slitiny (96 %: hliník, měď, zinek , olovo) USA, Kanada, Austrálie, Japonsko obrovský význam: elektronika, kosmická a jaderná technika, zbraně, letectví, stavebnictví) H. primární = zpracování rud, koncentrátů H. sekundární = zpracování kovového odpadu (EU, Japonsko)

  16. Strojírenský průmysl • hlavní průmyslové odvětví (objem výroby, počet pracujících) • menší koncentrace výroby (velká rozmanitost výrobků) - regiony:severoamerický (USA, Kanada, Mexiko, Portoriko) = ⅓ světové průmyslové výroby (70 % velkých počítačů, ¼ aut; ⅔ letadel) západoevropský (EU) = 25-30 % Asie (V, JV) - Japonsko = přes 20 % • hlavní obory: všeobecné- obráběcí stroje (Evropa 51,32 %; Asie 35,13 %) Japonsko, SRN, USA, Itálie, Švýcarsko, Čína - průmyslová (investiční) zařízení - zemědělské stroje (RZ) dopravní - automobilový (35 mil. ks osobních, 11 mil. ks nákladních) General Motors, Ford (USA) - Toyota (Japonsko) – Volkswagen (SRN) •závody:se starou tradicí (kvalifikované pracovní síly, vývoj, konstrukce, spotřeba) - USA, Japonsko, SRN, Francie, Británie, Kanada, Itálie montážní (levná pracovní síla, zahraniční licence, roste spotřeba) - Korejská republika, Španělsko, Brazílie, Čína

  17. lodě (Japonsko 40 %; Korejská republika 33 %) letadla (USA, Francie, SRN) elektrotechnický, elektronický - vojenskoprůmyslový = VZ - spotřební = RZ + Korejská republika, Taiwan = VZ omezují počítače - předstih USA (kontrola obchodu) - západní Evropa, Japonsko (licence USA) zbraně= 10-15 % strojírenství

  18. Chemický průmysl • nejrychlejší rozvoj (se strojírenským) - měřítko vyspělosti státu (ovlivňuje rozvoj a technický pokrok) • suroviny: uhlí, ropa, zemní plyn, síra, pyrity, fosfáty, apatity, soli (draselná, Glauberova) • umístění chemických kombinátů (velké závody): - suroviny (těžba - doprava: u ropovodů, v přístavech) - voda (velké řeky Mississippi, Velká jezera, Porýní) - elektrická energie - kvalifikované pracovní síly - spotřeba • výrobky pro: zemědělství, stavebnictví, strojírenství, spotřební průmysl hnojiva, postřiky,plasty, výbušniny, prací prostředky, fotografický materiál, ...

  19. • dělení: anorganická - kyseliny, louhy, umělá hnojiva (dusíkatá přes ½; fosforečná ¼; draselná ⅕; USA, Čína), pohonné hmoty organická - umělé hmoty (plasty - stavebnictví, obaly - USA, Japonsko, SRN), umělá vlákna, kaučuk, kosmetika - petrochemie = zpracování ropy, rafinérie (benzín, olej, mazadla) - farmaceutický (léky) - gumárenský (pneumatiky) • hlavní producenti: USA, Japonsko, státy západní Evropy, Rusko = ¾ světové CH. - regiony:západoevropský (⅓; převažuje petrochemie, dovoz ropy) severoamerický (USA = ⅕ - Mexický záliv, petrochemie – Texas = největší na světě; SV) Asie (V, JV; Japonsko - petrochemie v přístavech) SNS (Rusko - velké zdroje surovin; hnojiva, amoniak, výbušniny) rychlý rozvoj v RZ (přebytky ropy, z. plynu - petrochemie = → vývoz)

  20. Spotřební průmysl • výroba spotřebních předmětů krátkodobé i dlouhodobé spotřeby • obory hromadné výroby (levná produkce, méně kvalifikované pracovní síly) ½ v RZ (textilní, obuvnický) + oděvní = vedoucí postavení obory s drahými výrobky (klenoty, kožešiny, koberce, nábytek), rozvoj po 2. sv. v. kvalifikovaní pracovníci, vysoká technická úroveň = VZ • Textilní průmysl - soustředění: Jihoatlanský region USA VZ - v centrech těžkého průmyslu (využití volné ženské pracovní síly) - hlavní obor = pletařství (USA, Japonsko, Čína) RZ - velká města, přístavy - bavlněné tkaniny tkaniny: bavlněné - dominuje (RZ) z chemických vláken hedvábné vlněné

  21. • Oděvní průmysl původní malovýroba (domácká, dílenská) - velkovýroba (pásová, tovární) VZ - zabezpečují domácí potřeby - domy módy (formují ódní vkus) - New York = největší světové středisko - Paříž = nejnáročnější móda - Řím = masová móda • Obuvnický průmysl přesun do oblastí s levnou pracovní silou (NIZ), stagnuje (Francie, SRN, Británie) hlavní producenti: USA, Itálie export: Taiwan, Španělsko (kožená), Čína (lehká, domácí), Korejská republika, Brazílie, Řecko, Portugalsko

  22. • Kožešnický průmysl VZ (náročný na lidskou práci, vysokou kvalifikaci, tradici) - USA, SRN, Rusko • Klenotnický průmysl nároky na ruční práci, malá mechanizace Indie (stříbro), Španělsko, Řecko, Itálie (zlato) • Nábytkářství VZ - USA, Evropa (SRN) • Výroba hraček rychlý rozvoj (velké továrny v Japonsku), centrum Hongkong (Čína), USA, Británie, Francie

  23. • Potravinářský průmysl • mnoho oborů - upravují a zpracovávají zemědělské produkty (rostlinné i živočišné) • VZ - zastoupeny všechny obory, zpracovává se převážná část zemědělské produkce, nadvýroba • RZ - převládá řemeslné, nebo domácí zpracování, největší význam má výroba pro export, nedostatek potravin - problém hladu (Afrika, Asie) • oblasti: státy s vhodnými přírodními podmínkami - dlouhodobá tradice - specializace Nový Zéland, Austrálie, Dánsko, Nizozemí, Švýcarsko, Francie velká města + jejich zázemí New York, Paříž, Moskva přístavy - dovozní (zpracování dovážených surovin - balírny čaje, kávy, kakaa, olejnaté plodiny) Londýn, Hamburk, Brémy, Amsterdam - vývozní (prvotní úprava a konzervace surovin - maso, masné výrobky) Buenos Aires, Montevideo

More Related