1 / 1

ZDROJE

Proenviron mentální postoje učitelů středních odborných škol jako předpoklad pro biofilní orientaci vzdělávání Marie Horáčková Institut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně, Zemědělská 5, 61300 Brno /Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Poříčí 7, 60300 Brno.

Download Presentation

ZDROJE

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Proenvironmentální postoje učitelů středních odborných škol jako předpoklad pro biofilní orientaci vzdělávání Marie HoráčkováInstitut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně, Zemědělská 5, 61300 Brno/Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Poříčí 7, 60300 Brno XII. ročník konference ČAPV ÚVOD VÝSTUPY ZÁVĚRY Hlavním cílem výzkumu je poznání explicitních i implicitních postojů učitelů ze středných odborných škol k environmentální problematice. Výzkum je zaměřen na učitele, protože učitelé jsou jedním z hlavních subjektů edukačního procesu a mohou výrazně ovlivnit vytváření postojů žáků k mimolidskému světu. V zastřešujícím pohledu se jedná o zjištění, zda učitelé zaujímají proenvironmentální postoje, které jsou předpokladem pro biofilní orientaci vzdělávání. Druhý cíl výzkumu se zaměřuje na vlivy, které mohou na postoje učitelů působit (gender, věk, původně vystudovaná odbornost a další vzdělání v oblasti environmentu). Třetím cílem je provedení komparace explicitních a implicitních postojů u respondentů a vyvození závěrů o jejich souladu nebo odlišnosti. Teoretickým východiskem je teorie Šmajse (2008), který upozorňuje na to, že současný vzdělávací systém napomáhá prohlubování globální ekologické krize. Řešení vidí v biofilní orientaci vzdělávání a učitelích, kteří zastávají proenvironmentální postoje. S tímto názorem souhlasí i další autoři. Hohnsträter (2004), Horká (2005), Činčera (2013) také považují za významnou roli učitele v působení na žáky při vytváření jejich postojů k přírodě. Výzkumný soubor tvořilo 201 učitelů z 8 státních středních odborných škol, které se nacházejí v Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém kraji a v Kraji Vysočina. Autorka osobně doručila výzkumný nástroj na jednotlivé školy, kde se přímým administrátorem stal ředitel nebo zástupce ředitele školy. Z celkového počtu 201 respondentů bylo 63 mužů a 138 žen (67,66%). Věk respondentů se pohyboval v rozmezí 26 − 58 let. U 148 respondentů původně vystudovaná odbornost nesouvisela s biologií, což činilo 73,63%, u 53 respondentů původní vystudovaná odbornost byla zaměřena na biologii. Další vzdělání v environmentální oblasti absolvovalo jen 21 respondentů (10,44%). Nejčastěji se jednalo o krátkodobé kurzy nebo jednodenní školení. U získaných dat prostřednictvím Kolmogorova-Smirnovova testu byla stanovena normalita. Hodnota (d=0,06; p>0,20) potvrdila normální rozložení dat. Na základě testu normality byly vždy nalezeny p-hodnoty větší než 0,05, což ukazuje na normální rozložení dat a lze k testování t-test pro shodu středních hodnot. Vliv pohlaví: Výsledky ukázaly významný rozdíl mezi muži a ženami (t=4,14; p<0,001). Ženy dosáhly vyšší skóre (x=3,83; SD=0,43) v porovnání s muži (x=3,55; SD=0,46). Z analýzy jednotlivých dimenzí je možné pozorovat významný rozdíl u první (t=4,98; p<0,001) a také u druhé dimenze (t=2,30; p<0,05). Oba významné rozdíly byly zaznamenány ve prospěch žen. Vliv věku: Respondenti byly rozděleni do dvou skupin, do 30 a nad 30 let. Ze zjištěných výsledků (t=0,20; p=0,83) je patrné, že oběma skupinami nebyl prokázán žádný významný rozdíl. Vliv původně vystudované odbornosti: Ve výsledcích byl prokázán významný rozdíl (t=3,50; p<0,001) ve prospěch respondentů s původně vystudovanou odborností vztahující se k biologii (x=3,93; SD=0,39) v porovnání s respondenty s odborností zaměřenou na technickou oblast (x=3,67; SD=0,46). Z analýzy jednotlivých dimenzí je patrný významný rozdíl u první (t=2,53; p<0,05) a třetí dimenze (t=2,92; p<0,05). V obou případech je skóre ve prospěch učitelů s odborností zaměřenou na biologii. Vliv dalšího získaného vzdělání v oblasti environmentalistiky: Ve výsledcích byl nalezen signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami (t=2,74; p<0,05)ve prospěch učitelů s dalším vzděláním z oblasti environmentu (x=4,00; SD=0,41). Skóre učitelů bez dalšího vzdělání (x=3,71; SD=0,46)v této oblasti. Na základě zjištěných výsledků je patrné, že převážná většina učitelů (mužů i žen) své explicitní postoje, prezentuje jako proenvironmentální. Výsledný rozdíl ve skóre byl však zcela zřetelně ve prospěch žen, což ukazuje, že ženy své propřírodní postoje projevují mnohem výrazněji než muži, zvláště u první a druhé dimenze, kde jedná o Postoj k přírodě a Postoj ke kultuře. Pokud se týká vlivu věku, lze konstatovat, že obě věkové skupiny (do 30 let i nad 30 let) dosahovaly identického celkového skóre a také rozdíl v jednotlivých dimenzích byl nevýznamný. Konečný výsledek ukazuje, že faktor věku nemá žádný vliv na postoje učitelů k environmentální problematice. Ze zjištěných výsledků můžeme pozorovat, že postoj učitelů s původně vystudovanou odborností zaměřenou na biologii se jeví jako významně proenvironmentálnější než u učitelů s vystudovanou technickou odborností. Nejvýznamnější rozdíl mezi oběma skupinami je zřetelný u druhé (Postoj ke kultuře) a třetí dimenze (Postoj k ochraně přírody). Výsledky dále ukazují, že učitelé, kteří absolvovali další vzdělání v oblasti environmentu zaujímali mnohem výraznější proenvironmentální postoje než učitelé, kteří se podobného vzdělání neúčastnili. Nejvýznamnější rozdílnost byla zaznamenána u třetí dimenze (Postoj k ochraně přírody). Důvodem tohoto výsledku může být obsahová náplň těchto kurzů a seminářů, které se zaměřují především na oblast ochrany přírody. ku, byly uvedeny jak v pozitivním, tak v negativ- ním významu. Pro potřeby výzkumného projek- tu byl dotazník rozdělen na dvě části. První část tvořily demografické položky, jako je gender, věk, původně vystudovaná odbornost a další získa- né vzdělání v environmentální oblasti. Druhou část dotazníku tvořilo 25 postojových položek ve formě 5-stupňové škály Likertova typu. Kon- struktová validita byla zabezpečena prostřed- nictvím explorativní faktorové analýzy. Získané údaje byly převedeny do číselné podoby ná- sledovným způsobem: zcela nesouhlasím – 1; částečně nesouhlasím – 2; nemám názor – 3; částečně souhlasím − 4; zcela souhlasím − 5. Skórování negativně formulovaných položek bylo obrácené. Po převedení do číselné podoby byly získané údaje podrobeny explorativní fak- torové analýze. Kritickou hodnotou faktorového skóre byla zvolena hodnota 0,40. Z dalších ana- lýz byly eliminovány 3 položky. U dvou hodnota faktorového skóre byla nižší než 0,40 a u třetí jeden výrok sytil dva faktory, což znamená, že se u jednoho výroku vyskytly dvě hodnoty, které měly vyšší skóre jak 0,40. Reliabilita dotazníku byla stanovena pomocí koeficientu Cronbacho- va alfa, která za celý dotazník dosáhla výše α= 0,77, což indikuje vysokou spolehlivost výzkum- ného nástroje (Nunally, 1987). Projektivní technika nedokončených vět, kterou tvoří soubor 25 nedokončených vět, je postave- na na principu nepřímého dotazování. Tato tech- nika umožní proniknout hlouběji do nitra osob- nosti respondenta, neboť dotázaný do doplnění promítne vlastní postoje a názory (srov.Pelikán, 1998; Švec 2009). Oba celky výzkumného nástroje (dotazník i sou- bor nedokončených vět) byly označeny stejným pořadovým číslem. Respondentům byl předlo- žen materiál, kde byly oba celky výzkumného nástroje oddělené a jednotlivé položky rozptý- leny tak, aby nemohlo dojít k ovlivnění a případ- nému zkreslení výsledku. Na základě výše uvedených cílů byly formulová- ny výzkumné otázky. V rámci předkládaného výzkumu je naší ambicí prezentovat vybrané výsledky, odpovědět na výzkumnou otázku, která se vztahuje k druhému cíli a zaměřuje se na vlivy působící na explicitní postoje učitelů k environmentální problematice. Uváděná data byla získána prostřednictvím do- tazníku. METODY Metodologie výzkumu vychází ze zahraničních i českých výzkumných studií, zabývajících se zkoumáním postojů k environmentální problema- tice, kde hlavní metodou bylo dotazování (srov. Kulich&Dobiášová, 2003; Dunlop, (1991). Výz- kumný nástroj předkládaného výzkumného pro- jektu je tvořen dvěma logickými celky. Prvním z nich je dotazník Nové environmentální paradig- ma NEP, jehož prostřednictvím byly zjišťovány explicitní postoje. Druhý celek tvoří baterie nedo- končených vět, která je zaměřena na implicitní postoje. Vývoj výzkumného nástroje probíhal po dobu jednoho roku. Na základě poznatků získa- ných ze dvou realizovaných předvýzkumů, byla provedena modifikace originální verze NEPu. K původním 15 položkám bylo doplněno dalších 10 položek. Cílem bylo dosažení vyrovnanosti mezi položkami dotazníku a nedokončených vět, kte- rých bylo také 25. Dále bylo upraveno znění nedokončených vět, tak aby bylo dosaženo osob- nějšího projevu u oslovených respondentů a na základě faktorové analýzy byly položky rozdě- leny do čtyř dimenzí (Postoj k přírodě, Postoj ke kultuře, Postoj k ochraně přírody, Postoj k vlast- ní odpovědnosti a potřebám). Položky v dotazní- ZDROJE Činčera, J. (2013). Paradigmatická proměna domácího pojetí environmentální výchovy. Pedagogika.43(2), 182−197. Dunlop, R. E. (1991). Trends in public opinion towards environment issues: 1965−1990. Society and Natural Resoursec, 4, 285−312. Hohnsträter, D. (2004). Ökologische Formen. Die ökologische Frage als kulturelles Problem. Wützburg: Königshausen&Neumann. Horká, H.(2005). Ekologická dimenze výchova a vzdělávání ve škole 21.století.Brno: Masarykova univerzita. Kulich,J.&Dobiášová,M. (2003). Průzkum ekogramotnosti. Bedrník, 1(2),2−16. Nunally, J. (1987). Psychometric Theory. New York: McGraw-Hill. Pelikán, J. (1998). Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum. Šmajs, J. (2008). Potřebujeme filosofii přežití? Brno: Doplněk. Švec, V. (2009). Metodologie věd o výchově. Brno: Paido.

More Related