MANAŽERSKÁ PSYCHOLOGIE

1. MANAŽERSKÁ PSYCHOLOGIE Doc. PhDr. Milan MIKULÁŠTÍK, Ph.D.

2. MANAŽERSKÁ PSYCHOLOGIETÉMATICKÉ CELKY • ZÁKLADNÍ POJMY, ÚVOD • SELFMANAGEMENT A DUŠEVNÍ HYGIENA • OSOBNOST • PRACOVNÍ MOTIVACE • TVOŘIVOST V PRÁCI MANAŽERA • ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ • ORGANIZAČNÍ CHOVÁNÍ • INTERPERSONÁLNÍ KOMUNIKACE • PSYCHOLOGIE PRÁCE • SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE PRÁCE • PORADENSTVÍ • INŽENÝRSKÁ PSYCHOLOGIE • PSYCHOLOGIE PODNIKÁNÍ • PSYCHOLOGIE TRHU

3. ZÁKLADNÍ POJMY Z PSYCHOLOGIE MANAGEMENTU • ZÁKLADNÍ INFORMACE O PSYCHOLOGII, NĚKTERÉ VYBRANÉ POJMY, • POTŘEBUJE PSYCHOLOGII KAŽDÝ ČLOVĚK VE SVÉM ŽIVOTĚ, POTŘEBUJE JI MANAŽER, PŘEDSUDKY, MÝTY A OMYLY MANAŽERA, • VZTAH PSYCHOLOGIE A EKONOMIE, • PSYCHOLOGICKÉ PŘÍSTUPY SOUČASNOSTI, • PSYCHOLOGICKÉ OBORY,

4. ZÁKLADNÍ PSYCHOLOGICKÉ POJMY • PSYCHIKA, DUŠEVNÍ ŽIVOT, • VĚDOMÍ, PODVĚDOMÍ, NEVĚDOMÍ, • PROŽÍVÁNÍ A CHOVÁNÍ, procesy reakce stavy odpovědi vlastnosti činnosti • POZNÁVACÍ PROCESY – pozornost, senzorické procesy a vnímání, paměť, učení, představy, fantazie, myšlení a jazyk, • MOTIVACE A EMOCE,

5. POTŘEBUJE PSYCHOLOGII KAŽDÝ ČLOVĚK VE SVÉM ŽIVOTĚ, POTŘEBUJE JI MANAŽER, PŘEDSUDKY, MÝTY A OMYLY MANAŽERA, • NĚKDO JI NEPOTŘEBUJE NIKDY, ALESPOŇ SI TO MYSLÍ, • NĚKDO JI POTŘEBUJE TÉMĚŘ POŘÁD, • MANAŽER SE BEZ NÍ NEOBEJDE – POMÁHÁ MU POROZUMĚT LIDEM, JEJICH CHOVÁNÍ, JEDNAT S NIMI, ALE POROZUMĚT I SOBĚ SAMÉMU, • PŘEDSUDKY, MÝTY A OMYLY MANAŽERA: - lidé jsou líní, proto musím používat direktivní styl řízení, - domnívá se, že má vše pod vyšší mírou kontroly, než tomu je ve skutečnosti, - lidé potřebují do detailu popsané úkoly a dohled, - muži myslí logicky, ženy se chovají intuitivně, - na tým se nedá spoléhat – nedovede kvalitně rozhodnout, - je potřeba být opatrný při vyslovování svých názorů, - jestliže někomu podáte prst, chytne celou ruku, - lidé nedovedou pracovat samostatně, - manažer se domnívá, že vše musí rozhodnout sám a že do všeho může mluvit.

6. VZTAH PSYCHOLOGIE A EKONOMIE • PSYCHOLOGIE APLIKUJE TEORETICKÉ POZNATKY DO EKONOMICKÉ PRAXE, BERE V POTAZ JEDINEČNOST KAŽDÉHO ČLOVĚKA I V EKONOMICKÉM CHOVÁNÍ, ZABÝVÁ SE MÍROU RACIONALITY JEHO CHOVÁNÍ, • VNÍMÁ ČLOVĚKA V EKONOMICKÉM SYSTÉMU, JAK V SOCIÁLNÍCH PODMÍNKÁCH REAGUJE, • ZABÝVÁ SE TÍM, JAKÝCH CHYB SE LIDÉ DOPOUŠTĚJÍ AŤ UŽ VĚDOMĚ ČI NEVĚDOMĚ, • ZABÝVÁ SE MOTIVACÍ LIDÍ V EKONOMICKÉM CHOVÁNÍ, • ZABÝVÁ SE VLIVEM MÉDIÍ, RODINOU A VZDĚLÁNÍM – JAK PŮSOBÍ NA EKONOMICKÉ CHOVÁNÍ. - HEURISTIKA REPREZENTATIVNÍ - HEURISTIKA DOSTUPNÁ - KOTEVNÍ HEURISTIKA

7. PSYCHOLOGICKÉ PŘÍSTUPY SOUČASNOSTI • NEOBEHAVIORISMUS • PSYCHOANALÝZA A NEOPSYCHOANALÝZA • KOGNITIVNÍ PŘÍSTUP • HUMANISTICKÁ PSYCHOLOGIE • BIOPSYCHOLOGIE • FENOMENOLOGICKÁ PSYCHOLOGIE

8. PSYCHOLOGICKÉ OBORY TEORETICKÉAPLIKOVANÉ PSYCHOLOGIE OBECNÁ PSYCHOLOGIE PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI PSYCHOLOGIE KLINICKÁ PSYCHOLOGIE SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE PORADENSKÁ PSYCHOLOGIE VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE ORGANIZACE PSYCHOLOGIE SROVNÁVACÍ PSYCHOLOGIE PRÁCE PSYCHOPATOLOGIE PSYCHOLOGIE INŽENÝRSKÁ PSYCHOLOGIE TRHU ENVIRONMENTÁLNÍ PSYCHOL. PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ PSYCHOLOGIE SPORTU PSYCHOLOGIE FORENZNÍ PSYCHOLOGIE PALIATIVNÍ

9. SELFMANAGEMENTDUŠEVNÍ HYGIENA • SEBEPOZNÁNÍ • RELAXACE • SEBEVÝCHOVA A SEBEROZVOJ koncentrace pozornosti, rozvoj paměti a umění učit se, autoregulace myšlení, rozvoj představivosti a fantazie, autoregulace emocí • ORGANIZACE PRÁCE A TIME MANAGEMENT • OSOBNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM • MYŠLENKOVÉ MAPY • RACIONÁLNÍ ČTENÍ • SUPERLEARNING • ŽIVOTOSPRÁVA • ZVLÁDÁNÍ STRESU • ZVLÁDÁNÍ KONFLIKTŮ A FRUSTRACE

10. SELFMANAGEMENTDUŠEVNÍ HYGIENA • CESTY SEBEPOZNÁNÍ: - PRAVIDELNÁ REGISTRACE, PRAVIDELNÁ ÚVAHA - DENÍK - POZNÁVÁNÍ SEBE SAMA PROSTŘEDNICTVÍM JINÝCH LIDÍ - INTROSPEKCE - SWOT ANALÝZA JOHARIHO MŘÍŽKA NA DALŠÍ STRANĚ

11. JOHARIHO OKNO

12. SELFMANAGEMENTDUŠEVNÍ HYGIENA • JÁ – SEBEVĚDOMÍ, SEBEOCENĚNÍ, SEBEPOJETÍ, SEBEKONCEPCE KAŽDÝ MÁ O SOBĚ NĚJAKÉ PŘEDSTAVY, ALE KDYBY TO MĚL POPSAT ASI BY TO PRO NĚJ BYLO TĚŽKÉ. JÁ MÁ RŮZNOU PODOBU A JE PROMĚNLIVÉ. JE TO INTEGRUJÍCÍ FAKTOR OSOBNOSTI. JÁ REÁLNÉ, IDEÁLNÍ, TAK JAK MNE VNÍMAJÍ JINÍ LIDÉ A JAK SI MYSLÍM, ŽE MNE VNÍMAJÍ, JÁ PO ÚSPĚCHU, JÁ PO NEZDARU….S NĚČÍM SE VÍCE ZTOTOŽŇUJEME, NĚCO JE NÁM PROTI MYSLI. KONFUZE IDENTITY – JE TO ROZPORUPLNOST (NEJVÝRAZNĚJŠÍ JE V OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ). ČLOVĚK CHCE BÝT LEPŠÍ A SNAŽÍ SE PŘIBLIŽOVAT IDEÁLNÍMU JÁ. KAŽDÝ HLEDÁ SVOU IDENTITU.NENÍ TO ALE LEHKÉ. VYŽADUJE TO SILNOU VŮLI A TRPĚLIVOST. SEBEVĚDOMÍ – NIŽŠÍ SEBEVĚDOMÍ ZNAMENÁ NIŽŠÍ VÝKON A OBAVY Z NEÚSPĚCHU. ASPIRAČNÍ ÚROVEŇ, SEBEOCENĚNÍ, SEBEPOJETÍ. PROBLÉMY S VLASTNÍM JÁ – KOMPLEX MÉNĚCENNOSTI, ZTRÁTA TVÁŘE…

13. SELFMANAGEMENTDUŠEVNÍ HYGIENA • RELAXACE - postupy pro vědomé ovlivňování psychického stavu, zbavování se napětí, vytváření stavu relativního klidu. Většina relaxačních metod obsahuje uvolnění těla, vyprázdnění vědomí, uvolnění dýchání. Tyto postupy mohou být doplněny o další fáze. • AUTOGENNÍ TRÉNINK • JACOBSONOVA PROGRESIVNÍ RELAXACE • BENSONOVA METODA • ŠLEPECKÉHO RELAXACE • MEDITACE • JÓGA

14. SELFMANAGEMENTDUŠEVNÍ HYGIENA • KONCENTRACE POZORNOSTI – pravidelnost a rytmus, trpělivost, pocit pohody. • POSTUP: - střídání relaxace a koncentrace - hlasitá reprodukce slyšeného nebo přečteného textu - vyhledávání určitých písmen z komplexního textu - představujeme si zesilující a zeslabující světlo - snažíme se soustředění pozorovat nějaký obraz - můžeme si představovat různé vůně, chutě - můžeme vnímat určitý konkrétní předmět - můžeme se snažit dívat na určitý předmět s následnými představami - můžeme používat tzv. sčítací test

15. SELFMANAGEMENTDUŠEVNÍ HYGIENA • ROZVOJ PAMĚTI - paměť můžeme zlepšovat pomocí následujících cvičení - koncentrované vnímání nějakého objektu, který následně po ukončeném vnímání co nejvěrohodněji popisujeme - memorování krátkých textů - memorování s využitím asociativních řetězců - využívání různých forem nápovědi, mnemotechnické pomůcky - heuristická schémata podle Buzana - cvičit paměť každý den, například v souvislosti s učením se cizím jazykům - aktivní čtení - metoda SQ3R

16. SELFMANAGEMENTDUŠEVNÍ HYGIENA ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY UČENÍ ● aktivní postoj ● srozumitelnost, když se něčím zabýváme ● strukturovanost látky ● aktivní opakování, ● asociace, vybavování si pojmů v souvislostech, ● motivace - to co děláme rádi, děláme spontánně a bez většího úsilí ● emoční zážitek, zejména pozitivní ● užitečnost toho, čemu se učíme ● relaxační a koncentrační cvičení, vyvětrání místnost, opláchnutí vodou ● vytvořit si návyk, dělat věci koncentrovaně a jen jednu činnost ● klid, neměl by nás nikdo vyrušovat, neučit se v místnosti, kde hraje televize ● nehledat únikové cesty do snění, k ledničce, začínáme naplno a soustředěně ● parafrázování textu ● v učení dělat přestávky ● nejdříve globální učení pro pochopení souvislostí a teprve pak jít do detailů.

17. SELFMANAGEMENTDUŠEVNÍ HYGIENA AUTOREGULACE MYŠLENÍ ●jak dovede chápat, spojovat a začleňovat problém do širších souvislostí ●jak dovede odhalit smysl a interpretovat situaci ● jak umí kriticky zvážit, posoudit, zhodnotit kvalitu a správnost ● jak dovede vlastní zkušenosti aplikovat v nových podmínkách ● jak uplatňuje porovnávání, třídění a kategorizování ● jak uplatňuje analýzu a syntézu ● indukce a dedukce ● jakým způsobem používá abstrahování ● v jaké míře využívá myšlení konvergentní a divergentní.

18. SELFMANAGEMENTDUŠEVNÍ HYGIENA Je možno rozlišit několik možných postupů při strategickém řešení problémů: • riskantní – dá se říct, že bez nedostatečné informovanosti, pokusem a omylem (často u lidí, u nichž převažuje neofilie nad neofobií), • konzervativní – rigidní uplatňování zaběhnutých postupů myšlení, už dříve ověřených, bezrizikových (v tomto případě převažuje neofobie nad neofilií), tento postup je obtížnější, protože hledá všechny možné varianty, • simultánní – srovnávání více postupů, přičemž je využíván jen jeden z nich, a to ten, který je nejúspěšnější, • tvořivé myšlení – to jsou postupy, které dovedou kombinovat logiku, imaginaci, intuici a přitom hledat alternativní cesty řešení problému, • diskurzivní a intuitivní myšlení – v diskurzivním myšlení si člověk uvědomuje postupně jednotlivé postupové kroky a návaznosti v koherentním procesu, v intuitivním se velká část postupových kroků odehrává na nevědomé úrovni.

19. SELFMANAGEMENTDUŠEVNÍ HYGIENA Jako nežádoucí myšlenky můžeme označit: ● extrémně přehnané obavy ● denní snění ● zabíhavé myšlení ● negativní meditace, někdy mohou mít i charakter myšlenek anankastických ● když jsme v zajetí určitých stereotypů, konzumní způsob života, mnohdy se záměrem udržovat módní trendy, prezentovat se před veřejností, mít to, co jiní, shromažďování spotřebních předmětů, mnohdy člověk slouží těmto předmětům ● stereotypní myšlení – když prostředek se stane cílem ● různé postoje mohou negativně ovlivňovat myšlení, zejména ty, které mají iracionální základ ● jev zaslepenosti – nadbytečné informace mohou člověku ztěžovat řešení problémové situace ● funkční stálost – člověk je přesvědčen o použitelnosti určité věci jen na ustálenou funkci ● profesionální slepota ● předčasná generalizace a dialela ● zdravý selský rozum – odmítání odborných informací a spoléhání na staré a osvědčené.

20. SELF-MANAGEMENTDUŠEVNÍ HYGIENA • ROZVOJ PŘEDSTAVIVOSTI A FANTAZIE – rozvíjet představivost i fantazii můžeme podle jednotlivých smyslů, nejen ve svých představách, ale i dotvářet formou konkrétní kresby nebo verbální formou. Například nakreslit štěstí, moudrost, ticho, radost. Můžeme přemýšlet nad tím, jaké problémy nastanou, když si pořídíme psa nebo co by se stalo, kdybychom získali schopnost procházet zdí. Je možno zkoušet všechny možné netradiční formy využívání určitého předmětu, který slouží pouze jednomu účelu – například k čemu se dají použít noviny (k zabalení, k rozdělání ohně, k ochraně čisté podlahy, k vyrobení čepice…

21. SELFMANAGEMENTDUŠEVNÍ HYGIENA AUTOREGULACE EMOCÍ A POZITIVNÍ NALADĚNÍ - zbavování se vzteku a agresivity - zbavování se špatné nálady - zbavování se strachu a trémy - překonávání silných afektů - překonávání emoční vyprahlosti - zbavování se nenávisti a závisti

22. ORGANIZACE PRÁCE A TIME MANAGEMENT • Umět organizovat svou práci, svého týmu a využívat efektivně čas je nezbytné pro efektivitu • Časový snímek dne • Několik zásad: - jak on sám dovede hospodařit se svým časem, přemýšlet nad využíváním - zbavovat se stereotypních postupů, hledat rezervy, přemýšlet nad plánem - záznamník akcí, stanovovat si krátkodobé i dlouhodobé cíle, priority - nebrat si práci domů, plánovat příští den, vyhýbat se lidem, kteří jej baví - komunikaci si organizovat podle svých představ - zbavovat se zlozvyků, nebýt přístupný kdykoliv, poštu si nechat třídit - trvat na dodržování termínů - efektivnost porad

23. SELFMANAGEMENTDUŠEVNÍ HYGIENA • OSOBNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM – v současné době většina využívá elektronický systém. Informační systém by měl být neustále aktualizovaný. Musí vycházet z informačních systémů všeobecných. Zvažovat přístupnost – některé informační systémy mají být přístupné více lidem, jiné pouze jedné osobě.

24. SELFMANAGEMENTDUŠEVNÍ HYGIENA • MYŠLENKOVÉ MAPY

25. SELFMANAGEMENTDUŠEVNÍ HYGIENA Proč je výhodné mapy používat: • protože jsou přehledné, kvůli jasnému pochopení a návaznosti vztahů, • protože podrží v naší paměťové představě více prvků a ještě k tomu v souvislostech, • vytvářejí celostnou a přehlednou představu, • umožňují selektovat nepodstatné, • jsou otevřeným systémem, do něhož lze kdekoliv přidávat další prvky, • je možno nad ní pracovat ve spolupráci s jinými lidmi a upravovat ji, • působí na více smyslů, • zvyšují originalitu a tvořivost, mohou se používat přímo hravě, • působí na mnohem větší zaujatost a motivaci účastníka(ů), • šetří čas, • zvyšují uvolněnost a pomáhají při hledání nápadů a při jejich prvním strukturování.

26. SELFMANAGEMENTDUŠEVNÍ HYGIENA • RACIONÁLNÍ ČTENÍ: • Informační čtení • Orientační čtení • Kurzorické čtení (skimming) • Selektivní čtení (skipping) • Rychlostudium • Statorické čtení • HLAVNÍ DOVEDNOSTI: • Rozšiřování zrakového rozpětí a snižování počtu fixačních pohybů • Nácvik koncentrace pozornosti • Omezování artikulačních pohybů • Potlačování regresních pohybů • Relaxace • Cvičení svislého a diagonálního čtení • Kladné emoce a primární motivace

27. SELFMANAGEMENTDUŠEVNÍ HYGIENA • ŽIVOTOSPRÁVA – vytvářet si návyky: • ALIMENTAČNÍ NÁVYKY • ABUZUS RŮZNÝCH POŽIVATIN, LÉKŮ, DROG, WORKOHOLISMUS, TELEVIZE • RYTMUS SPÁNKU • ROVNOVÁHA AKTIVITY A ODPOČINKU • SPORTOVNÍ AKTIVITY • RELAXACE • VYUŽÍVÁNÍ VOLNÉHO ČASU • MEZILIDSKÉ VZTAHY A KOMUNIKACE

28. ZVLÁDÁNÍ STRESU • EUSTRES A DISTRES, STRES SITUAČNÍ, AKUTNÍ, CHRONICKÝ, ANTICIPAČNÍ FYZICKÝ A PSYCHICKÝ • OSOBNOST A - OSOBNOST B • WORKOHOLISMUS - BURN-OUT, HORKÝ REAKTOR • STRESORY- OBTÍŽNÉ A NEOBVYKLÉ PODMÍNKY - POLITICKÉ, EKONOMICKÉ - ČASOVÝ DEFICIT - RODINNÉ, PRACOVNÍ - TLAK RIZIKA A OHROŽENÍ - INTERAKČNÍ, POCIT BEZMOCI - ANTICIPACE DŮSLEDKŮ - VNITŘNÍ ROZPORY, TRAUMATIZUJÍCÍ • STRESOVÉ SIGNÁLY SKUTEČNOST, NEPŘEDVÍDATELNÉ -- FYZICKÉ (AKUTNÍ NEBO DLOUHODOBÉ) OKOLNOSTI, OMEZENOST SCHOPNOSTÍ - PSYCHICKÉ (AKUTNÍ NEBO DLOUHODOBÉ) - PSYCHOSOMATICKÉ NEMOCI JAKO DLOUHODOBÉ DŮSLEDKY ● FORMY ZVLÁDÁNÍ - KRÁTKODOBÉ FYZICKÉ ZVLÁDÁNÍ - ZVLÁDÁNÍ ZAMĚŘENÉ NA - KRÁTKODOBÉ DUŠEVNÍ ZVLÁDÁNÍ PROBLÉMY - DLOUHODOBÉ FYZICKÉ ZVLÁDÁNÍ - ZVLÁDÁNÍ ZAMĚŘENÉ NA - DLOUHODOBÉ DUŠEVNÍ ZVLÁDÁNÍ EMOCE

29. FRUSTRACE • FRUSTRACE JE PŘEKÁŽKA NA CESTĚ K NĚJAKÉMU CÍLI • FRUSTRAČNÍ TOLERANCE • TYPOLOGIE PODLE REAGOVÁNÍ NA FRUSTRAČNÍ SITUACI: - EXTRAPUNITIVNÍ TYP - INTROPUNITIVNÍ TYP - INPUNITIVNÍ TYP • LIDÉ REAGUJÍ NA FRUSTRACI RŮZNĚ: - zvýšení úsilí - projekce - agresivita a vztek - únik do fantazie - depresivní chování - regrese - sublimace - popření - racionalizace - fyzický únik - mechanismus „kyselých hroznů“ - vykupování se

30. ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ • PROJEVY A DŮSLEDKY KONFLIKTŮ • DĚLENÍ KONFLIKTŮ Z HLEDISKA ZJEVNOSTI • DĚLENÍ KONFLIKTŮ Z HLEDISKA POČTU ÚČASTNÍKŮ • FAIR PLAY PRAVIDLA PRO ZVLÁDÁNÍ KONFLIKTŮ • CESTY ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ Z HLEDISKA ÚČASTI A TVRDOSTI • STRATEGIE ŘEŠENÍ KONFLIKTU

31. ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ • KDYŽ SE LIDÉ DOSTÁVAJÍ DO KONFLIKTU, PROJEVUJE SE JEJICH CHOVÁNÍ NÁSLEDUJÍCÍMI ASPEKTY: - FRUSTRACE - VINA SVALOVÁNA VĚTŠINOU NA JINÉ - KONFLIKT VĚTŠINOU BÝVÁ OBOUSTRANNÝ, ALE JSOU VYJÍMKY - ČÍM VÍCE EMOCÍ, TÍM VĚTŠÍ SÍLA • NEGATIVNÍ A POZITIVNÍ DŮSLEDKY KONFLIKTU: - PSYCHICKÉ PORUCHY - POSÍLENÍ VZTAHŮ PŘI VĚTŠÍ TOLERANCI - FYZICKÉ POTÍŽE - POZITIVNÍ VÝVOJ-NOVÉ VZNIKÁ V KONFL. - DISTANC VE VZTAZÍCH - PO VYŘEŠENÉM KONFLIKTU VÍCE ÚCTY I SEBEÚCTY - POSILOVÁNÍ TVOŘIVÉHO DUCHA - NĚKTEŘÍ LIDÉ POTŘEBUJÍ NAPĚTÍ JAKO STIMULACI PRO LEPŠÍ VÝKON

32. ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ • DĚLENÍ KONFLIKTŮ Z HLEDISKA ZJEVNOSTI: • POTENCIÁLNÍ KOFLIKT - EVIDENTNÍ KONFLIKT • REÁLNÝ KONFLIKT - MANIFESTOVANÝ KONFLIKT • LATENTNÍ KONFLIKT - NÁSILNÝ KONFLIKT DĚLENÍ KONFLIKTŮ Z HLEDISKA POČTU ÚČASTNÍKŮ: • INTROPERSONÁLNÍ KONFLIKT • EXTRAPERSONÁLNÍ KONFLIKT • INTERPERSONÁLNÍ KONFLIKT • SKUPINOVÝ KONFLIKT • MEZISKUPINOVÝ KONFLIKT • MEZINÁRODNÍ KONFLIKT

33. ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ • DĚLENÍ KONFLIKTŮ Z HLEDISKA PSYCHOLOGICKÝCH FUNKCÍ: - KONFLIKT NÁZORŮ - KONFLIKT ČINŮ - KONFLIKT PŘEDSTAV - KONFLIKT MOTIVŮ - KONFLIKT ZÁJMŮ - KONFLIKT POTŘEB - KONFLIKT POSTOJŮ - KONFLIKT CÍLŮ - KOFLIKT SMÍŠENÝ • DĚLENÍ KONFLIKTŮ Z HLEDISKA VALENCE POZITIVNÍHO A NEG.: - KONFLIKT DVOU POZITIVNÍCH HODNOT NEBO CÍLŮ - STŘETNUTÍ DVOU NEGATIVNÍCH HODNOT NEBO CÍLŮ - KONFLIKT NEGATIVNÍ A POZITIVNÍ HODNOTY - BARIÉRA NA CESTĚ K DOSAŽENÍ CÍLE - BARIÉRA SUBJEKTU

34. FAIR PLAY PRAVIDLA PRO ZVLÁDÁNÍ KONFLIKTŮ • Každý má právo na stejné časové vstupy. • Každý má právo říci svůj názor. • Nemá se zvyšovat hlas, nemá se křičet. • Neurážíme, nezesměšňujeme, neironizujeme. • Používáme logickou argumentaci a stále si udržujeme racionální nadhled. Cílem je zvládnout problém. • Nevytahovat staré věci, staré hříchy. • Nezesměšňovat a neútočit na věci a lidi, které má ten druhý rád, pro kterého mají svou hodnotu. • Hovoříme pouze k problému aktuálnímu, k tomu, o který se jedná právě teď. • Názor druhého pozorně vyslechneme až do konce, neskáčeme mu do řeči. • Dobré je ke konci dialogu začít se sebekritikou a s vyzvednutím některých pozitivních momentů v názorech opozičníka. • Vyhýbejme se černobílému myšlení. • Chovejme se nestranně, když jsou nejasnosti, snažme se je překonat. • Přeorientujme svůj útok z člověka na problém. Reagujme spíše defenzivně, než útočně. • Ptejme se v duchu, zda-li je konflikt založen na konkrétních faktech a nebo na špatné interpretaci nebo na iluzích. • Analyzujme zájmy členů skupiny a zaměřme úsilí na uspokojení těchto zájmů. • Sledujme interpersonální rozdíly v hodnocení, v předpovědích, v rizikových projevech v chování. • Hledejme způsoby, jak srovnat protichůdné pozice. Snažme se obnovit kontakt, snažme se udržovat spolupráci. • Doporučuje se vést vnitřní dialog, ve kterém srovnáváme všechna pro a proti, ať už je vyslovil opozičník nebo já. • Způsob komunikování začíná tak, že nenapadáme druhou osobu, ale začínáme u svých pocitů. • Po konfliktu se nevracejme svými emocemi ke konfliktní situaci. Berme to spíše jako zkušenost. • Zkuste změnit své myšlení v tom smyslu, že nášeho oponenta vnímáme ne jako člověka, který nemá pravdu, ale spíše „co se z toho jeho pojetí mohu dozvědět nového, o co se z jeho názoru nebo postoje mohu obohatit. • Ve vztazích nelze předstírat, že moje chyba nepotřebuje opravit, nebo že jsme vykonali dobrou práci.

35. KONFLIKT MŮŽE BÝT ŘEŠEN RŮZNÝM ZPŮSOBEM • DOHODOU • S POMOCÍ FACILITÁTORA (MODERÁTORA) • ARBITRÁŽÍ • PROSTŘEDNICTVÍM SOUDNÍHO JEDNÁNÍ • FYZICKOU INZULTACÍ, BOJEM

36. STRATEGIE ŘEŠENÍ KONFLIKTU • STRATEGIE ÚNIKOVÁ • STRATEGIE SPOLUPRÁCE • STRATEGIE PŘIZPŮSOBENÍ SE • KOMPROMISNÍ STYL • STRATEGIE DOHODY • NEŽÁDOUCÍ STYL • STRATEGIE KONFRONTACE • DONUCOVACÍ STYL

37. OSOBNOST • DEFINOVÁNÍ OSOBNOSTI • TEORIE OSOBNOSTI • BIOLOGICKÉ A SOCIÁLNÍ DETERMINANTY VÝVOJE PSYCHIKY • STRUKTURA OSOBNOSTI • OSOBNOST MANAŽERA • ŽENA MANAŽERKA

38. OSOBNOST ČLOVĚKA • OSOBNOST ČLOVĚKA JE SOUHRN TĚLESNÝCH A DUŠEVNÍCH VLASTNOSTÍ, KTERÉ JSOU JEDINEČNÉ A NEOPAKOVATELNÉ, JSOU RELATIVNĚ STÁLÉ, ALE MAJÍ TAKÉ SVOU JEDINEČNOU PROMĚNLIVOST V RÁMCI URČITÝCH MEZÍ. JE TO INTEGROVANÝ CELEK, INTEGRAČNÍM ČINITELEM JE JÁ. • EXISTUJÍ RŮZNÉ PŘÍSTUPY, TEORIE, MODELY OSOBNOSTI: • teorie typologické, • teorie vrstev, • teorie faktorové, • teorie humanistické.

39. OSOBNOST ČLOVĚKA • Determinanty lidské psychiky: Biologické determinanty Sociální determinanty CNS rodina endokrinní žlázy škola hereditární faktory práce a pracoviště individuální zvláštnosti sociální skupiny stav organismu kultura potřeby (i biologické) média…

40. OSOBNOST ČLOVĚKA STRUKTURA OSOBNOSTI SCHOPNOSTI CHARAKTER MOTIVACE TEMPERAMENT

41. OSOBNOST MANAŽERA • OSOBNOST MANAŽERA A JEHO ÚSPĚCH JE SPJAT S ÚSPĚCHY FIRMY, KTEROU ŘÍDÍ • VLASTNOSTI, KTERÉ JE MOŽNO POVAŽOVAT ZA DŮLEŽITÉ V PRÁCI MANAŽERA: - UMĚT ROZHODOVAT - MORÁLNÍ ODPOVĚDNOST - UMĚT ŘÍDIT - VNITŘNÍ INTEGRITA - MÍT RADOST ZE SVÉ PRÁCE - OCHOTA USILOVNĚ PRACOVAT -UMĚT KOMUNIKOVAT - MÍT ANALYTICKÉ SCHOPNOSTI - BÝT VITÁLNÍ - MÍT POCHOPENÍ PRO DRUHÉ - BÝT ODOLNÝ VŮČI STRESU - SCHOPNOST VYHMÁTNOUT PŘÍLEŽITOSTI - BÝT KREATIVNÍ - BÝT PŘESNÝ - BÝT ADAPTABILNÍ A FLEXIBILNÍ - SCHOPNOST ZVLÁDAT NEPŘÍJEMNOSTI - MÍT SMYSL PRO HUMOR - SCHOPNOST PROSAZOVAT SE - PRACOVAT NA SOBĚ - SAMOSTATNOST, UMĚT SE UČIT Z CHYB - MÍT SMYSL PRO HUMOR - OCHOTA POMÁHAT - BÝT PODNIKAVÝ, DODRŽOVAT SLIBY, UMĚT HOSPODAŘIT S ČASEM, ODPOVĚDNOST

42. OSOBNOST MANAŽERA ÚSPĚŠNÝ MANAŽER A ÚSPĚŠNÁ FIRMY MAJÍ TYTO SPOLEČNÉ ZNAKY: • obchodní zásady a kontrola cílem • orientace na strategii • efektivní využívání předpokladů lidí • efektivní systém řízení • fungující informační a komunikační systém, který je orientovaný na trh • orientace na zákazníka. VÝZNAMNÁ JE V PRÁCI MANAŽERA EMOČNÍ INTELIGENCE: • sebevědomí, • organizace vlastního života, • motivování sebe sama, • empatie, • angažovanost v kontaktu s jinými lidmi.

43. OSOBNOST MANAŽERA • MANAŽER JE NOSITELEM RŮZNÝCH ROLÍ VE SVÉ FUNKCI: - PODNIKATEL - INOVÁTOR - ORGANIZÁTOR - MONITOR, KONTROLOR - VŮDCE - INICIÁTOR - REPREZENTANT - OBCHODNÍK - PEDAGOG A VYCHOVATEL - MODERÁTOR - KOOPERÁTOR - STRATÉG - HODNOTITEL - ADMINISTRÁTOR - VYJEDNÁVAČ - ANALYZÁTOR - TVŮRCE - MOTIVÁTOR - KOORDINÁTOR TÝMU - MLUVČÍ - REALIZÁTOR

44. OSOBNOST MANAŽERA • ETIKA V PRÁCI MANAŽERA • ROZLIŠUJE SE NĚKOLIK ÚROVNÍ ETIKY: • globální etika • podnikatelská a organizační etika (etika systému, etika organizace) • etika jednotlivce. • ZDOPOVĚDNOST V RÁMCI PODNIKOVÉ MORÁLKY: • zodpovědnost vůči spotřebitelům, • zodpovědnost vůči zaměstnancům, spolupracovníkům i nadřízeným, • zodpovědnost vůči veřejnosti, vůči akcionářům a vůči politice státu, • zodpovědnost vůči ekologickým aspektům • zodpovědnost vůči sobě samotnému

45. OSOBNOST MANAŽERA • MOC JE SCHOPNOST VNUTIT SVOU VŮLI OSTATNÍM • ZDROJE MOCI: - ODMĚŇOVÁNÍ - SÍLA INFORMACE - DONUCOVÁNÍ - KOMPETENCE KONTROLY - LEGITIMITA - ÚČINEK PERSUASE - CHARISMA - EXPERTNÍ KOMPETENCE • UPLATŇOVÁNÍ MOCI: UPLATˇŇOVAT MOC JE NEZBYTNÉ, ALE MĚLO BY SPLŇOVAT ETICKÉ NORMY, MĚLO BY PŮSOBIT POZITIVNĚ A MOTIVAČNĚ – VÍCE VYUŽÍVAT „MĚKKÉ FORMY“

46. ŽENA MANAŽERKA • STEREOTYPY CHOVÁNÍ: • Stereotyp mužeStereotyp ženy • logický Intuitivní • racionální emocionální • agresivní submisivní • uživatelský empatická • strategický spontánní • nezávislý pečovatelská • soutěživý spolupracující • „vedoucí, který rozhoduje“ „loajální podporovatelka“

47. ŽENA MANAŽERKA • ● ženy jsou více komunikativnější, dovedou citlivěji vnímat, zejména řeč těla, jsou trpělivé, • ● ženy reagují většinou na zklamání svými pocity, muži reagují většinou na zklamání obviňováním, • ● muži mají tendenci přerušovat ženy častěji, než ženy muže, • ● muži mají spíše tendenci osvojit si myšlenky, se kterými přišly ženy než naopak, • ● ženy se snaží vyhnout přímé konfrontaci při útočném jednání, • ● ženy se snaží vyjádřit pochyby o sobě samých, • ● muži se dost často cítí nepohodlně při spolupráci se ženami na stejné úrovni pracovního zařazení, • ● ženy jsou častěji titulovány křestním jménem než muži, což může být projevemí menšího respektu, • ● ženy jsou schopny podávat informace nepřímým způsobem, což muži chápou jako manipulaci, • ● ženy reagují na stres spíše pasivně a depresivně, cítí se slabé, je jim do pláče, • ● u žen se objevuje v manažerské roli chování, které vychází z její přirozené role- matky.

48. PRACOVNÍ MOTIVACE I • Pojem motivace • Desatero motivačních zásad • Druhy motivu • Výkonová motivace • Teorie motivace: • - Maslowova pyramida • - Alderferova teorie • - Herzbergova teorie • - Teorie McClellanda • - Facetizace pracovních hodnot • - Teorie expektance (Vroom) • - Modifikace organizačního chování (Skinner) • - Stanovení úkolů (Locke) • - Adamsova teorie spravedlnosti • - Kauzální atribuce (Haider) • - Teorie X – Y (McGregor)

49. PRACOVNÍ MOTIVACE II • Motivační a demotivační nástroje • Motivační klima • Pracovní spokojenost • Motivační program podniku • Motivační profil člověka

50. MOTIVAČNÍ DESATERO • CHCEME-LI MOTIVOVAT, SAMI MUSÍME BÝT MOTIVOVÁNI • INFORMOVANOST MOTIVUJE • MOTIVACE MÁ 2 STÁDIA – VYTYČENÍ CÍLE A CESTY K JEHO DOSAŽENÍ • KAŽDÝ KROK MUSÍ BÝT ZŘETELNÝ A VIDITELNÝ • ZPĚTNÁ VAZBA A UZNÁNÍ MOTIVUJE • ÚSPĚCH MOTIVUJE • VLASTNÍ ÚČAST MOTIVUJE • ZTOTOŽNĚNÍ SE SKUPINOU MOTIVUJE • VÝZVA K AKCI MOTIVUJE JEN TEHDY, JE-LI MOŽNO ZVÍTĚZIT • MOTIVACE JE NIKDY NEKONČÍCÍ PROCES