Zdeněk Toušek

1. Psychopedie Zdeněk Toušek

2. psychopedie tematické okruhy • vymezení oboru, historie • základní terminologie • etiologie mentálního postižení • klasifikace a charakteristika stupňů mentálního postižení • specifika psychického a somatického vývoje osob s mentálním post. • úloha rodiny při výchově a vzdělávání osob s mentálním postižením • komunikace s osobami s mentálním postižením • terapie a edukace osob s mentálním postižením • integrace osob s mentálním postižením a její význam.

3. psychopedie tematické okruhy • Terapie a edukace osob s mentálním postižením • Rodina s dítětem s mentálním postižením • Sexualita lidí s mentálním postižením • Sociální služby pro osoby s mentálním postižením • Poradenský systém pro osoby s mentálním postižením • Výchova a vzdělávání osob s mentálním postižením • Předškolní vzdělávání • Základní vzdělávání • Střední vzdělávání a profesní příprava • Další vzdělávání osob s mentálním postižením • Dospělost lidí s mentálním postižením • Práva lidí s mentálním postižením, sebeobhajoba • Autismus - charakteristika, diagnostika, terapie, edukace • Specifické syndromy (Downův, Turnerův...)

4. psychopedie historický kontext • mentální postižení se vyskytovalo v populaci ve všech dobách • problém mentálního postižení se prohlubuje v průběhu historie se stoupajícími nároky na jedince ve společnosti • Jan Amos Komenský - jako jeden z prvních autorů se zabýval ve svých dílech dětmi s mentálním postižením (Velká didaktika), pouze však teoreticky • v 19. století začaly vznikat první specializované instituce pro osoby s mentálním postižením

5. psychopedie historický kontext • 1824 – první ústav pro mentálně postižené ve Francii, 1828 v Rakousku, 1847 v Anglii, 1898 na Slovensku • 1871 – první ústav v Čechách – tzv. Ernestinum v Praze na Hradčanech, plným názvem Ústav pro idioty spolku sv. Annny, zakladatelem a prvním ředitelem byl Karel Slavoj Amerling • 1841 – ve švýcarském Abendbergu založil Jakob Guggenbühl léčebnu s výchovným ústavem pro osoby s diagnózou kretenismus

6. psychopedie historický kontext 1770 – Paříž – 1. veřejný ústav pro hluchoněmé 1784 – Paříž – 1. internát a škola pro nevidomé 1824 – poblíž Paříže1. ústav pro osoby s MP 1786 – Prahaústav pro hluchoněmé 1807 – Prahaústav pro nevidomé 1871 – PrahaErnestinum 1904 – Lomnicena Moravě 1910 – Hradec Králové

7. psychopedie historický kontext • kretenismus • kretenismus je syndrom, jehož příčinou je nedostatek jódu v organismu • chybějící jód je příčinou nedostatečné funkce štítné žlázy, konkrétně tvorby hormonu tyroxinu • kretenismus se projevuje výrazně zpomaleným a disproporčním růstem, ochablostí svalstva, sníženou látkovou výměnou a mentální retardací • nedostatkem jódu jsou ohroženi i občané ČR, nejrizikovější skupinou jsou pak těhotné a kojící matky

8. psychopedie historický kontext • struma

9. psychopedie historický kontext • struma

10. psychopedie pojem • MKN-10Mentální retardace je stav zastaveného nebo neúplného duševního vývoje, který je charakterizován především narušením schopností projevujících se v průběhu vývoje a podílejících se na celkové úrovní inteligence. Jedná se především o poznávací, řečové, motorické a sociální dovednosti. • DSM-IVMentální retardace je diagnostikována u jedince s inteligencí sníženou pod arbitrovanou úroveň, a to v době před dosažením dospělosti. Adaptibilita takového jedince je snížena v mnoha oblastech. • AAMR (AAIDD)Mentální retardace je snížení schopnost charakterizovaná signifikantními omezeními intelektových funkcí a adaptability, která se projevuje především v oblasti pojmové, praktické a sociální inteligence. Tento stav vzniká do 18. roku života, je multidimenzionální a pozitivně ovlivnitelný individuálním přístupem a cílenou podporou (pokud nedochází ke zlepšení stavu, je třeba přehodnotit míru individuální podpory).

11. psychopedie zdravotní postižení • Pro účely tohoto zákona se rozumí zdravotním postižením tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. • in: § 3, písmeno g) zákona č. 108/2006, o sociálních službách

12. psychopedie zdravotní postižení • Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. • in: § 16, odst. 2 zákona č. 561/2004, školský zákon

13. psychopedie kvalifikovaný odhad počtu osob s mp • 60.000 se zrakovým postižením, z toho 17.000 s velmi těžkým • 100.000 se sluchovým postižením, z toho asi 15.000 neslyšících • 60.000 osob s poruchami řeči • 1.500 osob hluchoslepých • 300.000 s mentálním postižením • 300.000 osob s vadami pohybového ústrojí • 530.000 diabetiků (z toho 70.000 inzulinovaných) • 150.000 osob po cévních a mozkových příhodách • 140.000 osob postižených epilepsií • 100.000 duševně nemocných • 200.000 psoriatiků • in: Národní plán opatření pro snížení negativních důsledků zdravotního postižení, 1993

14. psychopedie orientační počet osob s mp in: Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením, 2004, s využitím publikace Sešity pro sociální politiku – obce, města, regiony a sociální služby, Socioklub Praha, 1997.

15. psychopedie počet osob s mp in: Výběrové šetření zdravotně postižených. Český statistický úřad, 2008.

16. psychopedie počet osob se zp in: Výběrové šetření zdravotně postižených. Český statistický úřad, 2008.

17. psychopedie etiologie - obecná • exogenní vlivy • období prenatální: fyzikální, chemické, nutriční, biologické, psychické, sociální • období perinatální: mechanické poškození, nedostatek kyslíku, infekce, jiné komplikace • období postnatální: úrazy, infekční onemocnění atd. • endogenní vlivy • genetické: chromozomální aberace, genové mutace • ostatní: dispozice, změněná reaktivita, imunitní problémy

18. psychopedie etiologie Dělení příčin podle Zvolského - dědičnost - sociální faktory - další environmentální faktory - specifické genetické příčiny - nespecificky podmíněné poruchy in: Speciální psychiatrie, 1996

19. psychopedie klasifikace • nejčastěji užívané klasifikace MR vycházejí z hodnoty inteligenčního kvocientu (IQ) • klasifikace MR podle Mezinárodní klasifikace nemocí v 10. revizi (MKN-10) Světové zdravotnické organizace (WHO) • Lehká mentální retardace (F70) – IQ 69-50 • Středně těžká mentální retardace (F71) – IQ 49-35 • Těžká mentální retardace (F72) – IQ 34-20 • Hluboká mentální retardace (F73) – IQ nižší než 20 • Jiná mentální retardace (F78) • Nespecifikovaná mentální retardace (F79)