Daňová soustava

1. Daňová soustava 1. ročník

2. Veřejné příjmy ČR • Příjmy státního rozpočtu a veřejných rozpočtů samosprávných celků na území ČR • Zdroj financování státu a jeho infrastruktury • Zdroj státní podpory ve formě sociálních dávek

3. Základní členění příjmů • Úvěrové příjmy = jedná se o příjmy z cizích zdrojů, které se musí po čase vrátit • Příjmy z prodeje státních dluhopisů občanům státu a ostatním subjektům • Úvěry od mezinárodních finančních institucí • Obchodní úvěry od jiných států

4. Základní členění příjmů • Neúvěrové příjmy = jedná se o příjmy z vlastních zdrojů, které stát nevrací • Nedaňové příjmy • Daňové příjmy

5. Nedaňové příjmy Poplatky za služby veřejného sektoru Povinné příspěvky do státních fondů Příjmy z hospodaření se státním majetkem Daňové příjmy Přímé daně Nepřímé daně Ostatní příjmy daňového charakteru Neúvěrové příjmy

6. Nedaňové příjmy • Poplatky za služby veřejného sektoru Soudní poplatky, kolky při vydání pasu, OP, ŽL …, dálniční známky • Povinné příspěvky do státních fondů Státní fond dopravní infrastruktury – mýto Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie – 1 Kč ze vstupenky Státní fond životního prostředí – emisní povolenky • Příjmy z hospodaření se státním majetkem - prodej, nájem, zisk

7. Daňové příjmy • Přímé daně =známe konkrétního poplatníka • Důchodové daně – DPFO, DPPO • Majetkové daně • Převodové daně – daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí • Daň z nemovitostí – daň z pozemků a daň ze staveb • Silniční daň

8. Daňové příjmy • Nepřímé daně = neznáme konkrétního poplatníka • Univerzální daně – DPH • Selektivní daně – cla, spotřební daně a ekologické daně • Ostatní příjmy daňového charakteru • Místní poplatky – obecní daně • Pojistné na sociální pojištění – veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení

9. Význam jednotlivých příjmů

10. Daňové určení • Daně svěřené – výnos plyne pouze do jednoho rozpočtu Daň z nemovitostí, Spotřební daně, Ekologické daně, Majetkové daně, Cla • Daně sdílené – výnos plyne do více rozpočtů Daň z příjmů fyzických osob, Daň z příjmů právnických osob, DPH, Pojistné

11. Typy rozpočtů • Státní rozpočet • Rozpočty krajů • Rozpočty obcí • Státní fondy • Zdravotní pojišťovny

12. Fiskální politika • Součást hospodářské politiky státu • Snaží se ovlivnit vývoj ekonomiky změnami výše a struktury veřejných výdajů a veřejných příjmů • Je nástrojem aktivního zasahování státu do hospodářství.

13. Druhy fiskální politiky • Expanzivní fiskální politika • Neutrální fiskální politika • Restriktivní fiskální politika

14. Expanzivní fiskální politika • Veřejné výdaje jsou větší než vybrané daně, vzniká schodek státního rozpočtu, roste státní dluh. • Expanzivní fiskální politika se snaží stimulovat růst výkonu ekonomiky prostřednictvím růstu státních výdajů • Projevem je krátkodobý růst HDP

15. Neutrální fiskální politika • Veřejné výdaje se rovnají vybraným daním • Státní rozpočet je vyrovnaný • Tento stav představuje zřejmě těžko dosažitelný ideál, neboť se vyskytuje jen zcela výjimečně.

16. Restriktivní fiskální politika • Veřejné výdaje jsou menší než daně • Státní dluh se snižuje • Restriktivní fiskální politika má smysl tehdy, má-li stát veliký státní dluh, jinak by totiž znamenala, že stát vybírá zbytečně vysoké daně.

17. Nástroje fiskální politiky • Automatické stabilizátory - působí stále a automaticky vyrovnávají výkyvy agregátní poptávky a nabídky (např. progresivní daň z příjmu, pojištění v nezaměstnanosti...) • Záměrná opatření - jednorázové opatření, které ovlivňují agregátní nabídku i poptávku (změna daňové sazby, změna struktury výdajů z rozpočtu...)

18. Nástroje fiskální politiky • Daně - představují příjmy do státního rozpočtu • Transfery - dotace do podnikatelské sféry, podpora v nezaměstnanosti nebo zdravotně postižených... • Vládní výdaje na nákup zboží a služeb - představují výdaje ze státního rozpočtu

19. Daňové břemeno • Představuje celkové snížení disponibilních příjmů daňových poplatníků v důsledku plnění jejich daňové povinnosti • Působí na ekonomické subjekty v tom směru, že začnou hledat cestu, jak se daňovému zatížení vyhnout a pokusí se provést substituci. Nahradí spotřebu (výrobu, prodej) zdaněného zboží nějakým jiným.

20. Daňová kvóta • Makroekonomický ukazatel, který vyjadřuje celkovou úroveň daňové zátěže v dané zemi • Jednoduchá daňová kvóta = vybrané daně / HDP • Složená daňová kvóta = vybrané daně + pojistné / HDP

21. Složená daňová kvótav % k hodnotě HDP v roce 2009 • státy EU 48,2% Dánsko, 47,1% Švédsko, 44,3% Belgie, 43,1% Finsko, 42,8% Francie, 42,8% Itálie, 42,8% Rakousko, 42,2% Norsko - není v EU, 40,4% Maďarsko, 39,3% Německo, 39,1% Nizozemsko, 37,3% Británie, 37,3% Slovinsko, 36,7% Portugalsko, 36,1% Česko

22. Složená daňová kvótav % k hodnotě HDP v roce 2009 34,3% Polsko, 33,3% Bulharsko, 33,1% Španělsko, 32,6% Řecko, 32,2% Estonsko, 30,3% Lotyšsko, 29,3% Irsko, 29,1% Slovensko, 28,9% Litva, 28,0% Rumunsko Průměr EU činí 39,3% a eurozóny 39,7%

23. Lafferova křivka • Zobrazuje závislost celkové sumy vybraných daní na míře zdanění • Platí, že v obou extrémech je daňový výnos nulový – při 0% zdanění je efekt zřejmý, u 100% sazby zase subjekty raději nic nevydělávají, případně se povinnosti platit daně nějakým způsobem vyhnou • Mezi těmito dvěma body existuje taková míra zdanění, která generuje maximální výnosy • Zvyšování daňové sazby nad tuto hranici se projeví negativně.

24. Lafferova křivka

25. Lafferova křivka v praxi