1 / 12

PENÍZE

PENÍZE. NUTNOST,POSEDLOST,DŮVOD K VRAŽDĚ A MNOHO DALŠÍ. Čím se běžně platilo v českých zemích a co si lidé za peníze mohli koupit. 10., 11., 12. století Denár 1 denár = deset slepic nebo obilí na měsíc pro jednoho nebo ječmen pro koně na 40 dní 13. století

chana
Download Presentation

PENÍZE

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. PENÍZE NUTNOST,POSEDLOST,DŮVOD K VRAŽDĚ A MNOHO DALŠÍ

  2. Čím se běžně platilo v českých zemích a co si lidé za peníze mohli koupit • 10., 11., 12. století Denár 1 denár = deset slepic nebo obilí na měsíc pro jednoho nebo ječmen pro koně na 40 dní • 13. století Denár, takzvaný plecháč neboli brakteát 2 až 4 plecháče = kus sýra 12 plecháčů = jehně 120 plecháčů = pytel žita v době hladu

  3. 15. století • Groš (7 peněz nebo 14 haléřů) • 12 haléřů až 1 groš = slepice • 1 groš = 18 cihel • 2 groše 2 peníze = korec ovsa • 6 grošů = vůz písku • 6 grošů = uzda • 15 grošů = kabátec • 24 až 40 grošů = kráva • 30 grošů = sud piva • 120 grošů = kůň • Kolik si tehdy vydělávali? • noční hlídač 1/2 groše denně • pacholek 1 1/2 groše denně • ponocný 7 grošů týdně • 14. století Groš (12 haléřů neboli parvů) 2 haléře = jedno vejce 2 až 32 haléřů = slepice 1 groš = nůž 1 groš = kus másla nebo sýra 3 groše = sekyra 3 až 8 grošů = boty 5 až 29 grošů = vepř 22 až 55 grošů = kráva 50 grošů = pluh Kolik si tehdy vydělávali? tesař 16 nebo 20 grošů týdně nádeník 4 nebo 6 grošů týdně

  4. 17. století • Tolar, zlatník (60 krejcarů) • 3 1/2 krejcaru = loket plátna • 5 krejcarů = slepice • 14 krejcarů = sáh dříví • 15 krejcarů = kopa vajec • (2. polovina století) • Kolik si tehdy vydělávali? • havíř a tesař 1 zlatník týdně • nádeník 8 krejcarů denně • 16. století Groš, tolar, zlatník (60 krejcarů) 1 groš = uzda 3 groše = hrábě 4 1/2 groše = strych ovsa 5 grošů = kopa vajec 9 až 12 grošů = sud piva 15 grošů = chomout 18 grošů = boty 45 grošů = korec žita Kolik si tehdy vydělávali? tesař 3 groše denně havíř 6 grošů týdně šafářka 210 grošů ročně

  5. 18. století Tolar (60 krejcarů), kreditní měděná mince, bankocedule 4 až 5 krejcarů = libra hovězího 48 krejcarů = střevíce 7 zlatek = kráva 8 zlatek 30 krejcarů = sud piva (ceny z 1. poloviny století) Kolik si tehdy vydělávali? (1. polovina století) tesař mistr 9 ½ krejcaru týdně tovaryš 7 krejcarů týdně • 19. století Tolar, zlatka (60 krejcarů), měděné mince, šajny, rakouská měna, koruna 15 krejcarů = slepice 1 zlatka 30 krejcarů = kopa vajec 12 až 32 zlatek = sud piva 60 až 100 zlatek = kráva (ceny z 1. poloviny století) Kolik si tehdy vydělávali? (1. polovina století) zedník mistr 57 až 60 krejcarů denně tovaryš 42 až 48 krejcarů denně nádeník 18 až 24 krejcarů denně

  6. 20. a 21. století Koruna Kolik si tehdy vydělávali? rok 1921 kancelářský úředník 4 až 7 tisíc korun ročně vyšší úředník 20 tisíc korun ročně rok 1939 průměrná hodinová mzda činila 2,35 až 5 korun rok 1949 zaměstnanci kromě pracujících v zemědělství průměrně 870 korun měsíčně rok 1969 roční příjem zaměstnanců v průměru 16 tisíc korun rok 1989 průměrný měsíční příjem 3161 korun rok 1999 průměrný měsíční příjem zhruba 12 tisíc ročně

  7. Dějiny peněz: od křišťálu ke krejcaru • Konec starší doby kamenné - 80 000 a až 10 000 let před n. l. - směna za různé suroviny (jantar, krevel, křišťál, kostěné předměty) - později ozdobné věci (náhrdelník z lastur) • Doba bronzová - 1. pol. 2. tis. až 1. pol. 1. tis. před n. l. - platba kovem- měď a bronz v podobě svitku, spirály, sekery, různé ozdoby - v době železné- železné předměty • Keltské období - 2. a 1. stol. před n. l. - první mince-zlaté keltské statéry (duhovky) - náměty:Alexandr III. Veliký, podoba mušlí, motiv hada, koně, bojovníci, nápisy - ražba i stříbrných mincí • Počátek letopočtu až 10. století - platba plátnem-šátečky - peníze z ciziny- římské stříbrné denáry, bronzové sestercie, antoniniány

  8. 10. a 11. století - ražba prvních českých mincí-stříbrné přemyslovské denáry - ražené v Praze, Kouřimi, Plzni - motivy: starší- kříž (líc), stříška s křížkem (rub); novější- Bůh, knížata • 12. století - zlepšení výtvarné podoby mince (mince panovník zabíjí ďábla) - ražba = jediný příjem panovníka,oběh minci v rámci jednoho území->znehodnocování • 13. století - Přemysl Ot. I. –konec znehodnocování -zavedeny brakteáty (plecháče, němé mince) -žádný nápis, obraz na jedné straně (sedící panovník, zvířecí nebo architektonické motivy) -na brakteátu Přemysla Ot. II. poprvé použit dvouocasý lev -velmi tenké-> daly se těžko šidit -obíhaly spolu s denáry -razil je panovník i panstvo -na Moravě i feniky • 14. století -stažení denárů -raženy groše -za vlády Jana Lucemburského- zlatý dukát (florin) -portrét panovníka a českého lva

  9. 15. století - vliv husitských válek - omezení ražby velkých grošů, ražena drobná mince- malépenízky - obnova velkého groše za vlády Jiřího z Poděbrad - rozvoj těžby stříbra v Kutné Hoře • 16. století - v blízkosti Jáchymova naleziště stříbra - hrabata právo razit - velký stříbrný peníz, 29 gramů, šedesátkové členění = tolar - jméno si vypůjčili Američané- dolar - tolar vládní mincí, groš začíná končit - Ferdinand I. Habsburský bere hrabatům právo razit - nahradil tolar zlatníkem, rozděleným na šedesát krejcarů - zlatníkový systém trval 12 let, poté české stavy prosadily tolary • 17. století - potlačeno povstání českých pánů- nahrazen tolar zlatníkem - po bitvě na Bílé hoře měna v úpadku

  10. Dějiny peněz: od bankocetlí k rakousko – uherské koruně a současné měně • 18. století - Marie Terezie- reformy - ražba kreditní měděné mince kryté státem, obdoba státovek - bankocedule = první papírové peníze - posílení měny • 19. století - špatné období pro měnu z důvodu napoleonských válek - vydány měnové listy (šajny) - současně obíhaly měděné, stříbrné a zlaté mince - 1816 vydány bankovky kryté zákonem - peníze založené na stříbře platily do r.1892,nahrazeny korunovou měnou postavenou na zlatě

  11. 20. století - Rakousko- uherská korunová měna platila do r.1919 - 1922- první československé mince - kolkované bankovky nahrazeny prvními československými státovkami - 1926- Národní banka československá - 1928- první bankovky vytištěné v NBČS - 1939-zákonné platidlo- říšské marky, protektorátní koruna - 1945- československá koruna, zavedeny vázané vklady - 1953- reforma- peníze vytištěné v SSSR- výtvarně i technicky na nízké úrovni, platí do počátku 60. let - změny motivů v průběhu let - připraveny mince s lepší ochranou - 90. léta- příprava federálních peněz, které nakonec nebyly vydány - tisk současných českých bankovek, podle návrhů Oldřicha Kulhánka

More Related