1 / 61

CH7 - Látky – rozdělení a charakteristika Mgr. Aleš Chupáč , RNDr. Yvona Pufferová Gymnázium, Havířov-Město, Komenské

CH7 - Látky – rozdělení a charakteristika Mgr. Aleš Chupáč , RNDr. Yvona Pufferová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o . Soubor prezentací: CHEMIE PRO I. ROČNÍK GYMNÁZIA. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

chayton
Download Presentation

CH7 - Látky – rozdělení a charakteristika Mgr. Aleš Chupáč , RNDr. Yvona Pufferová Gymnázium, Havířov-Město, Komenské

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. CH7 - Látky – rozdělení a charakteristikaMgr. Aleš Chupáč, RNDr. YvonaPufferováGymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Soubor prezentací: CHEMIE PRO I. ROČNÍK GYMNÁZIA Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. • Tato prezentace vznikla na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo: CZ.1.07/1.1.24/01.0114 s názvem „Podpora chemického a fyzikálního vzdělávání na gymnáziu Komenského v Havířově“

  2. LÁTKY CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA SMĚSI PRVKY SLOUČENINY HOMOGENNÍ HETEROGENNÍ KOLOIDNÍ 10-9m 10-7m Nuklid Izotop Izobar Izoton Částice chemické látky MOLEKULA ATOM IONT obr. č.1 Schema

  3. Látka • forma hmoty, která má částicový charakter • látky se odlišují strukturou, která určuje jejich vlastnosti obr. č.2 Látky

  4. Skupenství látek • plynné • kapalné • pevné • plazma =soustava elektricky nabitých částic (iontů, volných elektronů) a neutrálních částic (atomů, molekul). Při vysokých teplotách dochází k vytržení elektronu z obalu  plazma je tvořena ionty a volnými elektrony.

  5. Plynné látky • mají částice daleko od sebe • mezi částicemi nejsou prakticky žádné interakce (nejsou mezi nimi téměř žádné síly) • částice plynu se mohou volně a chaoticky pohybovat prostorem • plyn nemá stálý tvar ani objem obr. č.3 Plyn

  6. Kapalné látky • mají částice blíž u sebe • částice se navzájem přitahují (působí mezi nimi přitažlivé síly) • částice v kapalině se pohybují pomaleji než částice v plynu • kapaliny mají stálý objem, ale mohou měnit tvar podle tvaru nádoby obr. č.4 Kapalina

  7. Pevné látky • mají částice blízko u sebe • působí na ně jak přitažlivé tak odpudivé síly • částice v pevných látkách se pohybují velmi málo (pouze vibrují na místě) • pevná látka má stálý tvar i objem obr. č.5 Pevná látka

  8. Formy plazmy • blesk • plamen • polární záře • plazma hvězd • sluneční vítr • mlhoviny • uvnitř zářivek a tzv. neonů obr.č. 6 Polární záře

  9. Přeměny skupenství • každé skupenství je ovlivněno vnějšími vlivy a velikostí soudržných sil mezi částicemi • tání pevné s. kapalina • tuhnutí kapalina pevné s. • kondenzace plyn kapalina • vypařování kapalina plyn • sublimace pevné s. plyn • desublimace plyn pevné s.

  10. Přeměny skupenství obr.č. 7 Přeměny skupenství

  11. ÚKOL - sublimace Zhlédni video na webové stránce: a vyhledej látky, které mají schopnost sublimovat. http://www.youtube.com/watch?v=NpZA79BHODM&feature=player_embedded

  12. Chemicky čistá látka • je tvořena atomy, ionty nebo molekulami jen jednoho druhu (př. Au, S, CO2, Ca(CO3)2,.....) • má stálé charakteristické vlastnosti (tt, tv,.....) obr.č. 8 Zlato obr.č.9 Vápenec

  13. Prvek • chemicky čistá látka, která je složena z atomů se stejným protonovým číslem • nesloučené atomy (př. vzácné plyny,.....) • molekuly (př. H2,.....) • vázané v krystalové struktuře (př. C jako diamant nebo grafit) obr.č.10 Helium obr.č.11 Vodík obr.č.12 Diamant obr.č.13 Grafit

  14. Charakteristiky prvku v PSP obr.č.14 Popis prvku v PSP

  15. Prvek • NUKLID – prvek složený z atomů se stejným A i Z (př. 612C) (stejné N) • IZOTOP - prvek složený z atomů s různým A a stejným Z (11H, 12H, 13H) (různé N) • IZOBAR – nuklidy různých prvků, stejné A a různé Z (3478Se, 3678Kr) (různé N) • IZOTON - nuklidy různých prvků, různé A i Z, ale shodují se v N (54136Xe, 56138Ba →N = 82)

  16. Sloučenina • chemicky čistá látka složená z molekul stejného druhu • vzniká chemickou reakcí dvou a více prvků nebo jiných sloučenin • má odlišné vlastnosti než výchozí látky obr.č.16 Voda obr.č.15 Sloučenina - voda

  17. Částice chemické látky ATOMZAX • skládá se z jádra a obalu A = Z + N Z – protonové číslo (počet protonů p+ v jádře a zároveň počet elektronů e- v elektronovém obalu) A - nukleonové číslo (počet nukleonů = počet protonů p+ a neutronů n0 v jádře) N – neutronové číslo (počet neutronů n0 v jádře) obr.č.17 Atom

  18. Částice chemické látky ION • částice chemické látky s elektrickým nábojem • kation+......počet p+ > počet e- • anion - ......počet p+ < počet e- obr.č.18 Vznik kationtu obr.č.19 Vznik aniontu

  19. Vznik iontů • Ionizační energie – nutná ke vzniku kationtu • Elektronová afinita – energie přeměny na anion • Úkol Kde v PSP se nacházejí prvky s vysokou hodnotou ionizační energie nebo elektronové afinity?

  20. Částice chemické látky MOLEKULA • částice chemické látky vzniklá sloučením dvou nebo více atomů či iontů obr.č 20. Molekula kyseliny sírové

  21. Směs • soustava složená z dvou nebo více látek (složek) • soustavy látek složené z různých částic (atomů, molekul, iontů), které lze oddělit fyzikálně chemickými metodami • poměr složek lze měnit obr. č.21 Směs koření

  22. Třídění podle velikosti částic • homogenní (roztoky) • koloidní (nepravé roztoky) • heterogenní (směsi) 10-9m 10-7m

  23. Třídění směsí podle velikosti částic Homogenní(stejnorodé) – velikost částic je menší než 10-9 m = směs plynů, roztoky (manganistan draselný ve vodě), má ve všech částech stejné vlastnosti Koloidní (nepravé roztoky) - velikost částic je větší než 10-9 a menší než 10-7 m (vaječný bílek ve vodě, krev) Heterogenní (různorodé) – směsi, částice větší než 10-7 m skládá se ze dvou či více homogenních oblastí = fází • Fáze – homogenní část soustavy, oddělená od ostatních částí rozhranním, na němž se vlastnosti mění skokem

  24. obr. č.22 Roztok modré skalice obr. č.23 Koloidní směs - mléko obr. č.24 Koloidní směs - krev obr. č.26 Žula obr. č.25 Koloidní směs – vaječný bílek

  25. Homogenní soustavy • zvláštním druhem jsou disperzní soustavy • dispergovat = rozptýlit • částice nejsou rozpuštěny, ale rozptýleny Typy • Emulze - kapalina v kapalině, např. olej ve vodě • Suspenze - pevná látka v kapalině, např. písek ve vodě, tuhý pudr • Pěna - plyn v kapalině, např. pěnové tužidlo • Tuhá pěna(inkluze) - plyn v pevné látce, např. pemza • Aerosol- 1) mlha - kapalina v plynu 2) dým - pevná látka v plynu 3) kouř - kapičky kapaliny a částečky pevné látky v plynu

  26. obr. č.29 Emulze – olej a voda obr. č.27 Suspenze škrobu obr. č.28 Injekční suspenze

  27. obr. č.31 Pěna - matrace obr. č.32 Pevná pěna - pemza obr. č.30 Pěna - pivo obr. č.34 Dým obr. č.35 Kouř obr. č.33 Aerosol obr. č.36 Mlha

  28. Dělení roztoků • podle skupenství: • plynný - plyn v plynu • kapalný - kapalina v kapalině • pevný (slitiny) - pevná látka v pevné látce • podle charakteru rozpuštěné látky: • pravé (krystaloidní) • nepravé (koloidní) • podle poměru složek: • nenasycené – přebytek rozpouštědla • nasycené – za daných podmínek se více látky nerozpustí • přesycené – nadbytek rozpouštěné látky

  29. Metody dělení směsí • DESTILACE - oddělování kapalných složek na základě rozdílných teplot varu • vodní parou(za nižší teploty než je tv) • vakuová(za sníženého tlaku) • tlaková (za zvýšeného tlaku) • frakční (za určitého teplotního rozmezí vznikají jednotlivé frakce) • kontinuální (rektifikace)(vícenásobná kondenzace a odpaření)

  30. Destilace obr. č.37 Destilační aparatura

  31. Metody dělení směsí • FILTRACE - oddělování pevných a kapalných složek na základě rozdílných velikostí částic těchto složek obr. č.38 Filtrační aparatura

  32. Metody dělení směsí • EXTRAKCE - vyluhování, založeno na rozdílné rozpustnosti složek směsi v různých rozpouštědlech, požadovaná složka se uvolní rozpuštěním obr. č.39 Extrakce

  33. Metody dělení směsí • KRYSTALIZACE - oddělování složek směsi, které tvoří v roztocích krystaly, založena na rozdílné rozpustnosti krystalických látek za vyšší či nižší teploty; a) volná krystalizace. (roztok se nechá pozvolna zchladnout → velké krystaly) b) rušená krystalizace. ( roztok se prudce ochladí → malé krystalky) obr. č.40 Krystalizace

  34. Metody dělení směsí • USAZOVÁNÍ (Dekantace) – je metoda oddělování kapaliny od pevné látky opatrným slitím kapaliny, zatímco pevná látka zůstane usazená na dně nádoby. V nádobě většinou zůstane část rozpouštědla, zatímco část sedimentu z nádoby spolu s rozpouštědlem odteče. obr. č.41 Dekantace obr. č.42 Dekantace - schema

  35. Metody dělení směsí • ODSTŘEĎOVÁNÍ - oddělování nerozpuštěných složek na základě různé hustoty s využitím odstředivé síly obr. č.43 Odstředivka

  36. Metody dělení směsí • SUBLIMACE - u látek, kt. přecházejí při zahřívání z pevného skupenství rovnou do plynného (I2, naftalen) obr. č.44 Sublimace jodu

  37. Metody dělení směsí • CHROMATOGRAFIE - směs je pozvolna unášena rozpouštědlem po vrstvě papíru či sloupcem jiného materiálu. Jednotlivé složky mají různou velikost částic a na papír či jiný materiál se vážou různě pevně, a proto jsou unášeny různou rychlostí. Tím se od sebe vzdalují a tak se oddělují. obr. č.45 Chromatografie

  38. Princip chromatografie klikněte pro start dávkování vzorku kolona mobilní fáze detektor složka 1 – je méně zadržována, pohybuje se rychleji vzorek složka 2 – je více zadržována, pohybuje se pomaleji obr.č.46 Princip chromatografie

  39. ÚKOL S využitím webové stránky http://www.youtube.com/watch?v=FLh-pHDVoJchttp://www.chem-toddler.com/separation-techniques/chromatography.htmlhttp://www.youtube.com/watch?v=IRZ4lHEe1DI&feature=relatedhttp://www.youtube.com/watch?v=jX_REpsR2SMhttp://www.youtube.com/watch?v=77lHiEIDa7c&feature=relatedhttp://www.youtube.com/watch?v=nRg5UNwjQEc popište princip chromatografie

  40. Charakteristika látek • Hmotnosti atomů a molekul • Látkové množství • Molární hmotnost • Molární objem • Látková koncentrace

  41. Atomová hmotnostní jednotka (u) • slouží k vyjádření hmotnosti atomů a molekul • vedlejší jednotka • definována vztahem: mu = 1,66.10-27kg

  42. Atomová hmotnostní konstanta (mu) • udává 1/12 skutečné hmotnosti nuklidu 12C mu = 1,66.10-27kg = m(12C)/12 = 1u

  43. Relativní atomová hmotnost Ar(X) • poměr skutečné hmotnosti atomu k atomové hmotnostní konstantě mu, • bezrozměrné číslo, • udává kolikrát je hmotnost atomu větší než 1/12 atomové hmotnosti 12 C, • najdeme v tabulce Ar (X) = m(X)/mu m(X) = ma= hmotnost atomu

  44. Příklad • Vypočti hmotnost atomu Cu, je-li známa relativní atomová hmotnost Cu : Ar (Cu) = 63,54 Ar (Cu) = m/ mu mu = 1,66.10-27kg  m = Ar (Cu) . mu m = ? m = 63,54 . 1,66 . 10 –27 = 1,055 . 10 –25kg

  45. Relativní molekulová hmotnost Mr(Y) • součetAr všech atomů v molekule • poměr skutečné hmotnosti molekuly k atomové hmotnostní konstantě mu Mr(Y) = m(Y)/mu m(Y) = mm = hmotnost molekuly

  46. Příklad Vypočti Mr (H2SO4), je-li Mr(H) = 1,008, Mr(S) = 32,06, Mr(O) = 15,999 Mr (H2SO4) = 1,008 . 2 + 32,04 + 15,999 . 4 = 2,016 + 32,04 + 63, 996 = 98,052

  47. Látkové množství (n) • Definice: Soustava, která obsahuje tolik částic (atomů, molekul, iontů), kolik je atomů v 12g nuklidu uhlíku 126C, má látkové množství 1 mol. • 1 mol – udává stejný počet částic jako je atomů v 12g 12C N – skutečný počet částic n = N/NANA – Avogadrova konstanta (počet částic v 1mol látky) NA = 6,022. 1023 mol-1

  48. Příklad • Vypočti jaké látkové množství představuje 3,0115 . 10 23 atomu vodíku. n = N/NA n = 3,0115 . 10 23 /6,023. 1023 mol-1 n = 0,5 mol

  49. Příklad Jaký počet molekul představuje 10 molů CO2? n = N/NA  N = n . NA N = 10 . 6,023. 1023 = 6,023. 1024 molekul

  50. Molární veličiny • všechny veličiny vztažené na jednotkové látkové množství: • Molární hmotnost • Molární objem • Molární zlomek • Látková koncentrace

More Related