1 / 15

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií. Formování ideje volného obchodu – merkantilizmus, fyziokraté, klasická ekonomie. Mezinárodní obchodní režim 2013. Oldřich Krpec, FSS MU. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií. Platební bilance

chelsi
Download Presentation

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Formování ideje volného obchodu – merkantilizmus, fyziokraté, klasická ekonomie Mezinárodní obchodní režim 2013 Oldřich Krpec, FSS MU

  2. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Platební bilance • V 17st. – obchod se zemí či regionem posuzován jako ziskový podle převahy exportu nad importem – pozitivní bilance a příliv kovů do pokladny; • Thomas Mun (1664) – cesta ke zvýšení bohatství je IT –> pravidlo je prodat cizincům ročně více než kolik konzumujeme jejich; • Pozitivní bilance: • politické důvody – akumulace kovů jako pojistka v době nouze a války; • ekonomické – zvýšení likvidity a snížení nedostatku kreditu; • Diskuze TP je druhořadá; • Mnoho merkantilistů nevěří, že lze cly dosáhnout příznivé bilance – • chápou interdependenci mezi exporty a importy -> doporučeníomezitimporty prostřednictvím skromnosti a šetrnosti… • Mun: nevyhýbat se dovozu ale spíše omezit své vášně a snížit spotřebu; Pollexfen (1697) – cla jen když morálka selže; • konec 17st. – pochyby jestli je bilanceužitečnýindikátor prospěšného obchodu; • místo toho je IT považován stále více za prostředek prohospodářský rozvoj země, vytvoření zaměstnanostiexpanzíprůmyslového sektoru; • v této souvislosti je otevřenotémaTP ve smyslu FT vs. Prot.;

  3. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Zaměstnanost a komoditní složení obchodu • Od konce 17st. dominuje téma komoditní kompozice; • John Pollexfen (1697) ze zhodnoceníkomoditnískladby exportu a importu lze dělat závěry o tom, zda je obchoddobrý či špatný; • Všichnimerkantilisté souhlasí, že: • exportprůmyslového zboží je výhodný a export surovin (pro zpracování venku) je špatný; • importsurovin je výhodný a importprůmyslového zboží je špatný; • William Petyt(1680): • mnohem výhodnější je export surovinzpracovaných než jako nezpracovaných – manuf. je o tolik hodnotnější; • je nanejvýš nebezpečnéexportovatsuroviny, protože mohou být zpracoványsousedními zeměmi; • ale pokudcizinci jsou ochotniprodávatsuroviny je nezbytné je dovážet a zpracovat doma; • V zásadě platí, že aktivity přidávající hodnotu, které obsahují významné zpracování, mají být realizoványdoma – generujíhodnotu a zaměstnanost; • TradePolicy- implikace: • nízká cla na dovozvstupů a surovin, vysoká na zpracovanévýrobky (SammuelFortrey 1663); • až exportní cla nasuroviny; • argumenty podpory manufaktur (John Cary 1695); • pokračuje do 18st;

  4. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Výhoda manufaktury • Ve směně hodnotnějšíhozboží za méně hodnotné, • V generování větší zaměstnanosti – mzdy těch, kdo pracují v exportním průmyslu, jsou placenycizinci; • John Asgill (1719) podporuje vládní politikyochrany a podpory domácíhoprůmyslu – zavádí termín protection; • Protekce: • může zajistit větší zaměstnanosta výstup průmyslu – standardní argument; • problém pro FT je, že protekcionismus tohle dokáže – clasníží dovozy a zvýší domácí produkci v preferovaných sektorech; • James Steuart(1767) – extrémní varianta: • státník je strážce ekonomiky; • pokud dovoz určité komodity vzroste, musí zavést clo případně zákaz; • více ziskové jsou exporty práce, méně zisková je přírodní produkce, pokud bohatýstát začíná exportovatpřírodní produkci, je třeba zastavitdovozpráce; • v oblasti zemědělství je třeba odstřihnoutkonkurenci pro objemzajišťujícísoběstačnost a vývozními cly zajistit odbyt nadprodukce pokud ceny spadnou nízko (příkl.: Národ který vyváží 1mil ryb ročně je podstřelen konkurencí, která má cenovou výhodu 20%; stát musí vykoupit ryby a podstřelit konkurenci – ztráta je 1/4mil; …3/4mil se získá prodejem a ¼ která chybí se získá zdaněním; alternativa je chudoba rybářů, shnilé ryby a ztráta ¾ mil výnosu); • dokud jsou jednotlivé národní státy – jsou odlišnézájmy, kdyby byla světová vláda a světový státník, mohl by být volnýobchod; • stát, který otevře přístavy bez jistoty, že tak učiní ostatní, bude zruinován;

  5. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Počátky ideje volného obchodu (FT) • Konec 17st.: skepse ohledně státní regulace; merkantilistický pro-comercepostoj: • snaha liberovat komerci ze zbytků feudální a středověké kontroly; • zdůrazňování potřeby svobodných a stabilníchdomácíchpodmínek pro obchod; • garance a ochrana vlastnickýchpráv a vlády práva; • upozorňují na růstobchodu v zemích, kde jsou politické svobody, liberální imigrační režim a svoboda vyznání; • Termín free-trade (FT) má původ v 16st. – parlamentní debaty o monopolech na zahraničníobchod • v ENG královské granty vybraným kupcům poskytovaly exkluzivníprivilegium na obchod s určitým regionem – už od 13st; • FT je chápána jako komerční aktivita kde je svobodavstupu – nebrání mu exkluzivní gildy, monopolní práva či privilgia – tj. svobodakobchodu; • Monopolní obchodní společnosti se hájily tím, že nejsou skutečnými monopoly či to zdůvodňovaly zvláštními důvody – Misselden (1622): • jistota před konkurencí zvýšíobchod nad úroveň FT – užitek pro CW převýší náklady omezení svobody; • obchod se vzdálenýmioblastmi potřebuje vybudovat veřejnéstatky – ochrana, pevnosti, majáky – vládní omezení vstupu zabraňuje free ridingu; • díky exkluzivnímprávům společnosti získají kapitál na pořízení těchto statků; • Fortrey (1673) – FTzhoršísměnnérelace – proti ENG:

  6. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Jiná koncepce FT –> absenceprotekcionistických politik diskriminujících proti cizímuzboží vznikla jako reakce na merkantilistickoudoktrínu; • Coke (1670) – Holanďani všechno importují a stejně bohatnou z obchodu, Irovéexportují 8x více než dovážejí a přesto chudnou; • JacobVanderlint (1734) – anticipoval Humea: • FT s FRA a jejichlevné MANU zboží je prospěšné pro ENG; prodají nám věci tak levně, že našemanufaktury budou mít problémy; • dokudpeníze, které jim zaplatíme, nezvednoujejichceny a náš nedostatek peněz nesnížínaše, že jim budememoct prodávat taklevnějakoni předtím nám; • zvýšíse tím námořní obchod obou zemí a zvýší to zaměstnanost; • ustálí se to na konkrétních výhodách, které mákaždýnárod ve vztahu k ostatním zemím; • Hume (1752) „Ofthe Balance ofTrade“: • pokud by byla polovinapeněz v ENGzničena, zboží a práce by byla náhle tak levná, že by plynuly velké objemyexportů, které by přitáhlypeníze od všech sousedů; • pokud by se množstvípeněz v ENGzdvojilo, zboží by bylo tak drahé a importy by vzrostly, že by se naše penízerozlilimezi naše sousedy; • nezdá se, stejně jako u vody, že by množství peněz by mohlo být kdekoliv zvednuto či sníženomimohladinu, ve které jsou, pokud je propojení volné a musí růst či klesat ve vztahu k proporcipráce a zbožív každém jednotlivém státě;

  7. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Rozbitíargumentubilance ale neotřeseargumentem ochrany domácíchpodniků před cizíkonkurencí – diskuze: Indian Calicoes • 1690s – East India Copany – dováží množství oděvů (calicoes) – debata nad omezenímimportů EIC – první debata FT (ochrana před zahraničními dovozy); • David Clayton (1719) – dříve mě přesvědčíte, že černá je bílá a temnota je světlo, než uvěřím, že nechat své rucezahálet je cesta k prosperitě a vyvážení našich peněz ven je cesta k bohatství; • Gardner (1697) – dva základní body: • prohibiceobohatí jen hrstku, zároveň odebereprostředky zvětšující bohatství národa; • dovozcizího zboží za polovinu, pokuddokážemenajítzaměstnání pro naše lidi, nám ušetří spoustu peněz; • Jen menšina má benefity z omezení dovozů – ostatníplatívíce a zbyde jim méně na jiné vydání + pracovníci mohou najít uplatnění v jinýchodvětvích; • Charles Davenant 1696 : • snahavybudovatprůmyslkde by normálněnebyl je naprosto škodlivá; • příkladhedvábí – uměle podporováno v ENG – zdroje jsou odkloněny z více profitabilních využití; • v čase míru a plnézaměstnanosti mohou pracovnícipřejít z jedné práce do jiné; • fakt že hedvábí je produkováno mnohem levnějijinde, je indikátorem toho, že ti kdo pracují v domácím hedvábném průmyslu, mohou být lépezaměstnánijinde; • omezenídovozů z Indie jen obohatíkonkurenci; • Devenant a Gardner: klíčový bod – místo chápání dovozůjakoztráty a nákladu pro národ k udržení exportů, importy jsou chápány jako levnácesta k získání určitého zbožínepřímouprodukcíprostřednictvímexportů;

  8. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Henry Martyn 1701 (anticipovalA.Smithe): • indický obchod bude ve FT méně ziskový pro stávajícíkupce, míra zisku se sníží na úroveňostatních srovnatelných komercí, ale bude to výhodné pro národ, jelikož se objem obchodu zvětší; • hrady a pevnosti mohou být udržovány z veřejných prostředků – snadněji když rostouužitky z FT; • mezinárodní dělbapráce: dovozylevných indických oděvů jsou jakonovátechnologie – vícebavlny může být získáno zaméněpráce a to exportemjinéhozboží; • zákon omezující nás na užíváníjenENGvýrobků nás nutí, aby našespotřeba byla krytapracímnohamísto několika málo; • konkurence dovozů tlačí na produktivituv jiných odvětvích – dovozy z Indie snižujícenupráce a nutílidi k vynálezůmpostupů i strojů, díky kterým lze věcidělat s menšímmnožstvímpráce a levněji – snížit tak cenuvýrobku ale nesnížitmzdu; • Minimální ohlas – přitom fundamentální posun – obětovanápříležitost, efektivita, produktivita; • Jaco Vanderlint 1734 – retaliačnídynamika – omezení v jedné zemi plodí omezení v jiných, zaměstnanost tím trpí ve všech zemích; • Matthew Decker 1744 – princip kompenzace – parlament by měl zvážit vyplácenímezd těch kdotratípráci zavedením FT; idea udělat z ENG (SCO, IRL) „free port“; • Vs. Arthur Young 1774 – všeobecný FTneexistoval nikdy v historii – je tedy v rozporu se zdravýmrozumem;

  9. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Fyziokraté(laissez-faire) • Pierre de Boisguilbert 1690: • individua jsou motivovány jejich vlastním sebezájmem, nevědomkysloužíveřejnémuzájmu; • usměrňují své úsilí  směrem k aktivitám, které mají vysoký privátní výnos; • koordinacecenovýmsystémem – trhybez státních zásahů budou fungovat přirozeně k benefitu obou (všech) aktérůsměny; • Francois Quesnay 1750: • přírodníprodukcezemě – zemědělství – je zdrojemveškeréhobohatství; • FTpovede k přirozenédistribuciprodukce, tudíž k zvýšenícenyobilnin a prospěchuAGRI ve Francii (ekonomická tabulka 1758); • kontrast mezi produktivnízemědělskouvýrobou a sektorem surovin a sterilnímanufakturní produkcí a službami (jen měnítvarvěcí); • AGRI produkce je ultimátním zdrojem bohatství, vše ostatní na něm závisí (je odvozeno); • cíl: zvýšitinvestice do AGRI a stáhnoutzdroje z nevhodnýchpovolání – AGRI expanze povede ke zvýšeníexportů a větším dovozůmsterilníhozboží pro spotřebu; • Implikace: • exportsurovin a AGRI zboží a importMANU je výhodnější než naopak; • stát, který se omezil na obchod s průmyslovýmzbožím je v citlivé a nejisté pozici – novíkonkurenti se objeví snadno a vytlačí jeho exporty; • podporaFT s manu, země by měla exportovatMANU pouzepokud má rovněž suroviny ze kterýchMANU doma produkuje, a má očekávat příjmypouze v míře ve které tyto výroby zlepšujítrhy pro produkci ze země; • protože merkantilisticképolitikypodporovalimanu na úkor zemědělství, fyziokratépodporovaliodstranění vládní intervence (zejména vnitřní bariéry na obchod s obilím a cenové stropy na ceny obilí); • veškerýobchod by měl být svobodný, protože je to v zájmuobchodníků zaměřit se na oblast, která je nejvíce zisková - FRAFT vede k expanziAGRI sektoru;

  10. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Morální filozofie (a před analytické FT myšlení) • Thomas Hobbes (1651) – sebezájemvedenvášní v zásadě destruktivní a chaotický; • Bernard Mandeville (1714) – sledováníluxusu a sebeláskyumožniloprůmyslovouspolečnost a rozkvétajícíekonomiku; • Francis Hutcheson (1755): • přirozenécity pro ostatní jsou základem morálního smyslu, který otupujesebezájem; • přírodavybavila každého člověkatouhou po vlastnímštěstía mnoha laskavýmicity vůči ostatním; • to zakládá přirozené právo každého k užitísvýchsil v závislosti na úsudku a zaměření ve kterémkolivzaměstnání, práci či zábavě, která neškodíostatním; • žádnýveřejnýzájem nutně nevyžaduje, aby jeho aktivity byly podřízenyjiným - stavpřirozenésvobody (natural liberty); • Evropskéosvícenectví jako intelektuálníhnutí – více kosmopolitní, ale spíše politickádoktrína než ekonomická koncepce; • JosiahTucker: zrušení všech cel na FRAzboží – oni to samé – výsledek: ENG je převálcována FRA hedvábím, krajkami, vínem, brandy, oděvy, vějíři… a koupiliby velmi málonaoplátku; • David Hume „OftheJealousyofTrade“ (1758) – pokud je nějakákomodita označena za zásadní (klíčovou/strategickou) určitouzemí, předpokládá se, že tato země má v této komoditě nějakou zvláštní a přirozenouvýhodu… – pokud si ji neudrží, musí vinit sovu lenost či špatnýmanagement a nesousednízemě + když se toto odvětví zmenšuje, jsou vždy možnosti v jiných sektorech;

  11. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Adam Smith – kauza volného obchodu • Adam Smith 1776: Book IV. „An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations“; • Specifické kritérium k evaluaciefektů jednotlivých „comercialpolicies“: • je třeba zkoumat dopadpolitik na celouekonomiku v termínech reálné hodnoty národního důchodu (výstupu); • nadále nenídostatečnétvrdit, že je cloužitečné jen protože zaměstnanost a výstupvzrostl v sektoru, který je chráněný; • Vysoká cla: • snižujíkonkurenci a dávajídomácím producentům monopol na domácím trhu, umožňují jim žádat vyššíceny a vedou k lenosti a neefektivnímuřízení; • monopol poskytuje povzbuzení konkrétním odvětvím, které si ho užívají a přitahujívícezaměstnanosti a více kapitálunež by jinak měli – to je nesporné…, ale jestli to vede k nárůstuprůmyslu v zemi obecně nebo usměrňuje zdrojenejefektivnějšímsměrem je otázka; • Individua (laissez-faire): • vždyusměrňují svou práci k nejlepší možné výhodě – usilují o zaměstnání v odvětví, které produkujenejvětšíhodnotu nebo směňují za největší hodnotu - je to jejichužitek který je největšímužitkemspolečnosti; • přirozenásvoboda – individua interagují v ekonomickém světě, každý hledá své přilepšení poskytováním zboží a služeb ostatním – což ústí v efektivní alokaci zdrojů; • soutěživý trh (spíše než vláda) je nejlepšímechanizmus k určeníprofitabilníchaktivit a alokování zdrojů tímto směrem;

  12. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Každý člověk pokud neporušuje zákony spravedlnosti je ponechán zcela svobodným, aby sledovalsvůj vlastní zájem způsobem, který si zvolí a aby svou výrobu a svůj kapitálpřivedldo konkurenčního vztahu k ostatním; • Žádnálidskámoudrost nebo znalost není dostatečná, aby dohlížela na průmysl a soukroméosoby a usměrňovala je směrem k uplatnění nejvíce výhodnému pro společnost; • Preferencípodporydomácímu před cizím sledují (etablování producenti) jen svou vlastníjistotu; … usměrňovánímprůmyslusměrem, který produkujenejvětšíhodnoty sledujíce svůj vlastnízisk – (jsou) vedenineviditelnourukou k podořecíle který není jejich záměrem; • Doktrína laissez-faire – vláda má důležitou roli – podporovattržnímechanizmus jako sociální instituci; • vládní úkoly jsou zajištění veřejných statků a ustavení systémupráva a spravedlnosti – to umožníefektivnějšíoperace neviditelné ruky trhu; • Klíčovýkoncept pro hodnocení politiky je náklad obětované příležitosti: • trade-off mezi alternativnímivyužitímizdrojů za podmínky jejich vzácnosti – zvětšenývýstup jednoho sektoru v daném okamžiku jde na úkorzdrojů zaměstnaných jinde; • žádnáregulace obchodu nemůžezvýšitobjemvýrobynadúroveňfaktorů, které jsou k dispozici – může jen odklonit jeho část – a není vůbec jisté, že tento „umělý“ směr bude jakkoli výhodnější; • Merkantilisté – intervence může vést k lepšímu mixu výstupu, k většímu objemu výstupu nebo k obojímu;

  13. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Konečně to Smith napojil na Trade Policy: • pokudcizízemě může dodávatkomoditulevněji, nežmy ji umíme vyrobit, pak je lepší ji koupiza část naší vlastníprodukce, která je realizovánatamkdemáme nějakou výhodu; • určitěnejsouzdrojeuplatněnynejefektivněji, když produkují to, co lze koupitlevnějijinde; • průmysl země je tak odkloněn k méněvýhodnémuuplatnění a směnnáhodnota roční produkce je místo zvýšení – jak zamýšlel autor zákona – snížena každou takovou regulací; • Mezi jakýmikoliv místy probíhá IT, všechny mají vždy dva benefity: • směna zboží které uspokojujepotřeby; • důležitější je přístup na větší trh který umožňujepřekročitomezenídomácípoptávky - to povzbuzujezlepšeníproduktivních sil tak aby roční produkce byla co největší, a tím se zvětšujepříjem a bohatství společnosti; • Protože dělba práce je omezena velikosti trhu (division of labor is limited by the extent of the market): • FT zvětšuje trh a umožňuje tak sofistikovanějšídělbu práce + podporuje výměnuznalostí a nových metod a business praktik; • tj. statické a dynamickézisky z obchodu (dělbapráce a transfertechnologie) - mimořádné; • Spotřeba: • je jedinýmcílem a smyslem veškeré produkce – a zájemproducenta by měl být zohledněn jen potud, pokud je to účelné pro blaho spotřebitele; • merkantilistický systém: zájem konzumenta obětovalzájmuproducenta – zdálo se, že produkce a ne spotřeba je cílem a smyslemprodukce a obchodu;

  14. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Komoditní složeníIT: • v konkrétní zemireflektuje její stádium hospodářského rozvoje a její přirozené podmínky (jako vybavenost faktory); • vztah mezi městem a vesnicí (analogie) …odmítá, že ziskměsta je ztrátavesnice – zisky jsou vzájemné, dělbapráce je výhodná pro všechny, obyvatele města a vesnice jsou navzájemslužebníky jeden druhého; • množstvízpracovanéhozboží, které prodávajívesnici, nutně regulujemnožství materiálu a zásob, které kupují; ani jejich zaměstnanost ani subsistence nemůžezvýšitprodej, jenproporčněnavýšenípoptávkyvesnicepoprůmyslovýchvýrobcích a to je úměrné jejich rozvoji a kultivaci; • stejně jakoměsto a venkov, takjednotlivézemě se specializují na různézboží dle svých výhod na základě vybavenosti faktory a stádiu rozvoje; • zeměprodukujícísuroviny tak činí k provlastníužitek a nejsou nutně odsouzeny v tomto stadiuzůstat navždy – pokudstabilnívládapodporujesvobodu a obchod a akumulaci – tudíž umožňujejednotlivcůminvestovat do fyzického a lidskéhokapitálu; • To nemůže být zajištěnoumělýmpřesunemzdrojů z jednoho sektoru do jiného obchodní politikou, která (navíc) narušujepobídky; • Doporučení o FT je aplikovatelné na všechnystátybezohledu na jejich stádium ekonomického rozvoje;

  15. Děkuji za pozornost Oldřich Krpec krpec@mail.muni.cz MVES FSS MU, Joštova 10, 60200 Brno

More Related