1 / 42

Trendy trhu práce a pracovní migrace

Trendy trhu práce a pracovní migrace. Mgr. Milada Horáková Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Seminář MF Fiskální vývoj ČR, cesta k přijetí eura Smilovice 4.12.-6.12.2006. Globalizace a mezinárodní migrace.

chesna
Download Presentation

Trendy trhu práce a pracovní migrace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Trendy trhu práce a pracovní migrace Mgr. Milada Horáková Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Seminář MF Fiskální vývoj ČR, cesta k přijetí eura Smilovice 4.12.-6.12.2006

  2. Globalizace a mezinárodní migrace • Mezi globalizací a mezinárodní migrací existuje úzká souvislost; proces globalizace ekonomiky závisí na svobodném pohybu zboží, kapitálu, služeb a pracovní síly; • Moderní technologie zejména v dopravě a komunikacích podporují mobilitu všeho druhu; mobilitu osob, přesuny celých výrobních celků, oběh zboží i peněz, výměnu idejí, informací; • Mobilita v oblasti ekonomiky, např. přesun nadnárodních výrobních celků, oblast mezinárodních financí a obchodu si vynucují mobilitu vysoce kvalifikovaných profesionálů; • Dočasné migrace profesionálů jsou podporovány v řadě ekonomicky vyspělých zemí cílenými programy; • Podle odhadů žije mimo země původu 191 mil. Osob, z toho 112 mil. v zemích s vysokými příjmy; • V roce 2005 Evropa hostila 35% všech migrantů, Severní Amerika 23%, Asie 28%, Afrika 9%, Latinská Amerika a Karibik 3% a Oceánie rovněž 3%. • Migrační politiky zemí ovlivňují zejména dlouhodobé demografické a ekonomické prognózy a prognózy vývoje v oblasti vzdělávání a kvalifikace pracovní síly.

  3. Otázky spojené s globalizací a migrací vysoce kvalifikované pracovní síly • Jsou mezinárodní migrace vysoce kvalifikované pracovní síly bytostně propojeny s globální ekonomikou anebo se jedná o přetahování lidských zdrojů z chudších zemí ve prospěch bohatých? • Aby bylo možno říci, že dochází v určité zemi k drancování mozků „brain drain“, musel by být předně zaznamenán signifikantní pokles vysoce vzdělané populace v zemi provázený prokazatelným následným ekonomickým poklesem. (Lowell 2003) • Detailní analýzy naznačují, že odliv lidského kapitálu nemá přímý negativní vliv na ekonomický růst, naopak, zpětné účinky spíše stimulují ekonomický růst; (Lowell 2003) • Vzdělanostní úroveň a kvalifikační výbava „lidského potenciálu“ dané země je všeobecně uznávána jako její největší kapitál, proto může být masivní odliv kvalifikovaných pracovních sil potenciální hrozbou pro vznik chudoby; • Měření dopadů odlivu a přílivu kvalifikovaných sil není dostatečně rozvinuto, a je spíše na úrovní kvalifikovaných odhadů;

  4. Trendy v mezinárodních pracovních migracích vysoce kvalifikovaných odborníků • Podpora dočasné migrace vysoce kvalifikovaných odborníků existuje v USA od roku 1952, v Kanadě a Austrálii existuje od sedmdesátých let minulého století. V Evropě se rozšiřuje po roce 2000. Podmínkou je úspěšnost odborníků na pracovním trhu. Bodové hodnocení při výběru odborníků je rozšířenou praxí. • GB uvažuje dnes o dočasném přerušení programu HSMP (Highly Skilled Migrant Programe). Příčinou je zneužívání systému. • Francie a Hong-Kong usnadňují imigraci odborníků pokud jejich specializace odpovídá potřebám národního trhu práce. • Hong-Kong zavedl Quality Migrant Admission Scheme (bodový systém), který umožňuje imigraci až 1 tis. odborníků ročně (podmínkou je věk 30-34 let a odborná praxe). • Nový Zéland přehodnotil politiku náboru kvalifikovaných pracovníků, která byla v posledních letech restriktivní vůči asiatům; v současnosti rozšiřuje program imigrace odborníků na 52 tis. residentů v letech 2006-2007. V USA v roce 2001 převládali odborníci v oblasti výpočetní techniky 58%, 12% byli architekti a inženýři, 7% specialisté v administrativě, 5% ve vzdělávání; v GB bylo v roce 2006 najímáno nejvíce zahraničních odborníků v odvětvích: zdravotnictví, věda, IT, finance a obchod. Ve Francii existuje seznam oborů a profesí, po nichž je dlouhodobě neuspokojená poptávka. Migrace musí být ekonomicky, nebo intelektuálně či kulturně prospěšná pro Francii i zemi původu.

  5. Zaměstnanost a trh práce České republiky v 2. pololetí 2006 • Obyvatelstvo ČR celkem v tis.10 258,9 • Obyvatelstvo 15+ podle VŠPS v tis II.Q.2006 8 765,3 • Pracovní síla podle VŠPS v tis. 5 466,3 • Zaměstnaní v národním hospodářství podle VŠPS v tis. 4 825,9 • Nezaměstnaní podle VŠPS v tis. 366,8 • Ekonomicky neaktivní v tis. VŠPS 3 572,6 • Míra nezaměstnanosti podle VŠPS v % 7,1 % • Míra registrované nezaměstnanosti v % 7,7 % • Míra registrované nezaměstnanosti muži 6,3 % • Míra registrované nezaměstnanosti ženy 9,6% • Míra zaměstnanosti podle VŠPS 55,1 % • Míra ekonomické aktivity VŠPS 59,2 % • Volná pracovní místa v tis. 85,95 • Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání v tis. 451,1 • Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 5,2 Pramen: VŠPS, ČSÚ MPSV SSZ

  6. Cizinci s povolením k pobytu a jejich participace na trhu práce v České republice v 2. pololetí 2006 • Počet cizinců s povolením k pobytu k 30.6.2006 v tis. 295,5 • S povolením k trvalému pobytu v tis. 125,9 • S povolením k dlouhodobému pobytu v tis. 170,1 • Podíl cizinců s povolením k pobytu na obyvatelstvu 2,9% • Podíl cizinců s dlouhodobým pobytem na obyvatelstvu 1,7% • Podíl cizinců s trvalým pobytem na obyvatelstvu 1,2 % • Podíl cizinců na pracovní síle ČR 4,2% • Nejvyšší podíl cizinců na pracovní síle je v okrese Mladá Boleslav 12% • Nejnižší podíl cizinců na pracovní síle je v okrese Opava 0,3% • Nejpříznivější podmínky pro zaměstnávání cizinců jsou v okresech Mladá Boleslav, Praha, Praha-východ a Praha-západ, kde je zde nízký počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo a nízká míra registrované nezaměstnanosti. Jediným rizikovým okresem je v současnosti Karviná, protože se zde kombinuje vysoký podíl cizinců v postavení zaměstnanců na pracovní síle okresu, s vysokým počtem uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo a relativně vysokou mírou registrované nezaměstnanosti. Pramen: VŠPS, ČSÚ MPSV SSZ; Bulletin 17 Mezinárodní pracovní migrace v České republice, č.17, VÚPSV, 2006: Milada Horáková, technická asistence Ivana Macounová

  7. Podíl žen mezi cizinci v České republice Stav k 31.12.2004 • Podíl cizinců s povolením k pobytu na obyvatelstvu 2,5% • Podíl cizinců - mužů na počtu mužů v obyvatelstvu ČR 3,1% • Podíl žen cizinek na počtu žen v obyvatelstvu ČR 2,0% Stav k 30.6.2006 • Podíl žen mezi cizinci s povolením k zaměstnání 34% • Podíl žen mezi občany EU/EHP/ESVO 29% • Podíl žen mezi cizinci z třetích zemí, bez povolení k zaměstnání 49% • Podíl žen mezi všemi cizinci v postavení zaměstnanců 31% • Podíl žen mezi cizinci s živnostenským oprávněním 29% Pramen: MPSV, MPO, MV, ČSÚ Statistická ročenka 2005, ČSÚ Cizinci v České republice 2005

  8. Vývoj podílu cizinců s povolením k pobytu na obyvatelstvu ČR

  9. Vývoj na trhu práce v České republice podle ČSÚ VŠPS Pramen: ČSÚ VŠPS, MPSV-SSZ; graf Milada Horáková

  10. Vývoj pracovní síly a zaměstnanosti v národním hospodářství podle ČSÚ VŠPSgraf Milada HorákováPramen: ČSÚ, VŠPS

  11. Vývoj míry registrované nezaměstnanosti a míry nezaměstnanosti podle MPSV-SSZ a ČSÚ VŠPSgraf Milada Horáková Pramen: ČSÚ, VŠPS, MPSV-SSZ

  12. Vývoj registrované nezaměstnanosti a volných pracovních míst graf Milada Horáková Pramen: MPSV-SSZ

  13. Vývoj podílu cizinců na pracovní síle ČR v procentech

  14. Vybrané ukazatele trhu práce a zaměstnanosti cizinců na konci 2. pololetí 2006graf Milada Horáková Pramen: ČSÚ, VŠPS, MPSV-SSZ

  15. Vývoj zaměstnanosti občanů EU/ EHP/ ESVO a ostatních Pramen: MPSV SSZ, MPO; Bulletin 17 Mezinárodní pracovní migrace v České republice, č.17, VÚPSV, 2006: výpočet a graf VÚPSV, Milada Horáková

  16. Vývoj struktury celkové zaměstnanosti cizinců Pramen: MPSV SSZ, MPO; Bulletin 17 Mezinárodní pracovní migrace v České republice, č.17, VÚPSV, 2006: výpočet a graf VÚPSV, Milada Horáková

  17. Struktura zaměstnanosti cizinců k 30.6.2006

  18. Srovnání struktury zaměstnaných v NH a zaměstnanosti cizinců na konci 2.pololetí 2006graf Milada Horáková

  19. Rozdíly ve struktuře zaměstnanosti občanů EU/EHP/ESVO a ostatních cizinců k 30.6.2006graf Milada Horáková

  20. Zaměstnanost cizinců EU v ČR k 30.6.2006graf Milada Horáková

  21. Zaměstnanost občanů nejpočetnějších skupin občanů EU k 30.6.2006

  22. Vývoj zaměstnanosti nejpočetnějších skupin cizinců v uplynulé dekádě

  23. Vývoj zaměstnanosti nejpočetnějších skupin občanů EU na trhu práce ČR

  24. Zaměstnanost cizinců podle NUTS 2 k 30.6.2006

  25. Celková zaměstnanost cizinců podle NUTS 3 k 30.6.2006

  26. Struktura celkové zaměstnanosti cizinců podle NUTS 2 k 30.6.2006

  27. Struktura cizinců v postavení zaměstnanců podle NUTS 2

  28. Celková struktura zaměstnanosti cizinců podle NUTS 3 k 30.6.2006

  29. cizinců v postavení zaměstnanců podle NUTS 3 k 30.6.2006

  30. Pořadí krajů (NUTS 3) podle podílu cizinců na pracovní síle kraje, počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo a počtu a registrovaných uchazečů o zaměstnání k 30.6.2006Podíl cizinců v postavení zaměstnanců na pracovní síle ČR: 3,2%; průměrný počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo: 5,2; míra registrované nezaměstnanosti: 7,7 %. Následující tabulka ukazuje, že se v žádném z krajů České republiky nesetkává vysoký podíl cizinců na pracovní síle s vysokým podílem uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo a s vysokou mírou registrované nezaměstnanosti. Nedá se říci, že by zaměstnávání cizinců vyvolávalo v některém z krajů napětí na trhu práce. Naopak, kraje Praha, Středočeská a Plzeňský, které se vyznačují vysokým podílem cizinců na pracovní síle vykazují nejnižší míru registrované nezaměstnanosti..

  31. Pořadí okresů podle podílu cizinců v postavení zaměstnanců na pracovní síle

  32. Pořadí okresů podle počtu uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo

  33. Pořadí okresů podle míry registrované nezaměstnanosti

  34. Podíl žen mezi cizinci v postavení zaměstnanců v letech 1996-2006

  35. Podíl žen mezi ekonomicky aktivními cizinci k 30.6.2006

  36. Podíl žen ve věkových skupinách cizinců v postavení zaměstnanců k 31.12.2005Pramen MPSV-SSZgraf VÚPSV Milada Horáková

  37. Podíl žen ve věkových skupinách cizinců s živnostenským oprávněním k 31.12.2005Pramen MPO; graf VÚPSV Milada Horáková

  38. Zastoupení žen mezi cizinci v postavení zaměstnanců podle KZAM k 30.6.2006Pramen MPSV-SSZgraf VÚPSV Milada Horáková

  39. Podíl žen mezi cizinci v postavení zaměstnanců a mezi zaměstnanými v národním hospodářství v 2. pololetí 2006Pramen MPSV-SSZgraf VÚPSV Milada Horáková

  40. Cizinci v postavení zaměstnanců a zaměstnaní v NH podle OKEČgraf Milada Horáková

  41. Zastoupení žen mezi cizinci v postavení zaměstnanců podle OKEČ k 30.6.2006 graf Milada Horáková

  42. Cizinci v postavení zaměstnanců podle OKEČ k 30.6.2006Pramen: MPSV-SSZ; graf VÚPSV Milada Horáková

More Related