1 / 21

JIHOVÝCHODNÍ EVROPA

JIHOVÝCHODNÍ EVROPA. Gabriela Ryšavá, Jan- Pavel Cajzl , Klára Buchtová, Ondřej Smékal, Julie Charousová , Oliver Mynář. Hornatý (největšími pohořími jsou Karpaty, Dinárské hory a Stará planina a Pindos ) a nížinatý (Velká nížina uherská, Rumunská nížina a Hornotrácká nížina)

ciel
Download Presentation

JIHOVÝCHODNÍ EVROPA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. JIHOVÝCHODNÍ EVROPA Gabriela Ryšavá, Jan- Pavel Cajzl, Klára Buchtová, Ondřej Smékal, Julie Charousová, Oliver Mynář

  2. Hornatý (největšími pohořími jsou Karpaty, Dinárské hory a Stará planina a Pindos) a nížinatý (Velká nížina uherská, Rumunská nížina a Hornotrácká nížina) • Nejúrodnější je Vojvodina a severní Srbsko, kde nížinatý kraj zavlažuje Dunaj s dalšími řekami POVRCH

  3. KARPATY

  4. RUMUNSKÁ NÍŽINA

  5. Jihovýchodní Evropa má mírné kontinentální podnebí, střídají se zde čtyři roční období a jsou zde rovnoměrně rozloženy srážky. • Průměrná roční teplota je 11, 7 °C, nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 22, 1 °C. • Průměrný roční úhrn srážek činí zhruba 700 milimetrů. Nejslunnější měsíce jsou červenec a srpen. PODNEBÍ

  6. RUMUNSKÝ ZÁPAD

  7. https://www.email.cz/web-office/5uxMs8DcJVeIOCHJawXgVMUlq_HmvW2A4eFiNVc482UFCGuQNlms-3CnOil8M0a1ub9SQYU/Zem%C3%A1k.dochttps://www.email.cz/web-office/5uxMs8DcJVeIOCHJawXgVMUlq_HmvW2A4eFiNVc482UFCGuQNlms-3CnOil8M0a1ub9SQYU/Zem%C3%A1k.doc HL. ŘEKY A JEZERA

  8. ŘEKY V RUMUNSKU

  9. Je to všechno živé – řadíme sem rostliny a živočichy. Dělíme ji na: • * Zoogeografii – fauna – jsou to všichni živočichové včetně člověka • * Fytogeografii – flura – jsou to veškeré rostliny • ZVÍŘENA * LES – např. medvědi, vlci, lišky, rysi, jeleni, prasata divoká • * POLE – např. zajíci, tetřevi, koroptve, bažanti, polní hlodavci • * STEPI – např. sysli a křečci BIOSFÉRA

  10. ZVÍŘENA

  11. V Jihovýchodní Evropě převažují hlavně lesy – ve vyšších polohách jehličnaté (tajga) (smrk, modřín, borovice, jedle), o trochu níž smíšené a v nížinách listnaté lesy (bříza, dub, buk, lípa…). • Působením člověka se ale pěstuje stále více smrků pro jejich rychle rostoucí dřevo. Pochopitelně můžeme mezi lesy najít louky s lučními květinami a pole (brambory, kukuřice, zelenina, řepka olejka…) • Dále můžeme v Jihovýchodní Evropě více na jihu najít lesostepi. Tam lesy přechází v travnaté porosty. ROSTLINSTVO

  12. * Nížinný stupeň (do 200 m n. m.) - původně se v něm nacházely listnaté, převážně dubové lesy. Dnes však jsou kvůli zemědělství z většiny vykáceny. • * Stupeň pahorkatin (200 - 500 m n. m.) - původní vegetaci v tomto stupni dříve tvořily dubové a habrové lesy. Ty jsou ale dnes převážně vykáceny a jejich místo je využíváno k zemědělství nebo jsou nahrazeny smrkovými lesy pěstovanými na dřevo. • * Podhorský stupeň vrchovin (500 - 1000 m n. m.) - dříve v něm rostly bukové a jedlové lesy i ty však byly vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami. • * Horský stupeň (1000 - 1300 m n. m.) - přirozený vegetační porost tvoří smrkové lesy. • * Subalpinský stupeň (1300 - 1900 m n. m.) - je to stupeň, ve kterém se vyskytují borovice, modříny, břízy a vrby. Mnohdy byly původní porosty vypáleny a na jejich místě jsou dnes pastviny. • * Alpinský stupeň (1900 - 2200 m n. m.) - tato přírodní krajina je úplně bez stromů a větších keřů. Vegetaci tvoří jen bylinný porost. SOUVISLOST MEZI NADMOŘSKOU VÝŠKOU ROSTLINNÝM POROSTEM

  13. Albánie • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Chorvatsko • Itálie (pouze Provincie Terst) • Kypr • Maďarsko • Řecko • Makedonie • Moldavsko • Rumunsko • Slovinsko • Srbsko • Turecko (pouze evropská část - tzn. východní Thrákie) • Území se sporným statutem: Kosovo, Podněstří, Severní Kypr • Jedny z největších měst: Athény, Bělehrad, Budapešť, Bukurešť, Sarajevo, Sofie ÚZEMNÍ ROZDĚLENÍ

  14. VELMI ZNÁMÉ REKREAČNÍ MÍSTO CHORVATSKO

  15. Převažují slovanské jazyky mezi které nepatří albánština, maďarština, rumunština. Mezi slovanské národy patří Bulhaři, Srbové, Chorvati. • Obyvatelstvo tvoří Slovinci 88%, menšiny Chorvatů, Srbů, Bosňanů a Italů. OBYVATELSTVO

  16. Mimo Chorvatska a Řecka se jedná o méně hospodářsky rozvinuté státy Jihovýchodní Evropy. • Chorvatská a Řecká ekonomika je závislá zejména na turistickém ruchu. Jadranské a Středozemní moře.V případě Bulharska je to Černé moře. HOSPODÁŘSTVÍ

  17. Tuto oblast Evropy můžeme označit jako méně průmyslově rozvinutou s nízkým podílem nerostných surovin. Jednotlivé státy jsou proto převážně závislé na dovozu surovin a můžeme říci, že dovoz surovin převyšuje vývoz. • V případě těžby nerostných surovin můžeme zmínit např. Rumunsko, kde se těží ropa a černé uhlí. V Albánii se těží polymetalické rudy. PRŮMYSL

  18. - Řecko a Chorvatsko • Na kamenité půdě se pěstuje vinná réva, olivy, citrusy a tropické ovoce. • Za dobytek se chovají ovce a kozy. • - Bulharsko, Rumunsko • Zde jsou již nížiny, kde už není půda tak kamenitá, takže se pěstuje kukuřice, pšenice, slunečnice. • Za dobytek se chovají prasata. • Albanie, Kosovo, Makedonie • Za dobytek se zde chovají rovněž kozy a skot. • V Bosně a Hercegovině se pěstují brambory. ZEMĚDĚLSTVÍ

  19. Tato část Evropy nepatří mezi oblasti s rozvinutou dopravní infrastrukturou. • Chorvatsko např. investovalo v posledních deseti letech do výstavby dálnice podél pobřeží Jadranséhomoře a jedná se pro české turisty o nejvyhledávanější oblast na letní dovolenou. • Dalším důležitým dopravním prostředkem je lodní doprava z důvody řady ostrovů v Jadranském a Středozemním moři. DOPRAVA

  20. Wikipedie • http://www.ucseonline.cz/zemepis/geograficky-prehled-jihovychodni-evropy/ • http://cs.wikipedia.org/wiki/Jihov%C3%BDchodn%C3%AD_Evropa Z ČEHO JSME ČERPALI???

  21. KONEC

More Related