1 / 25

Interpretace neuměleckého textu Prostěsdělovací styl I.

Interpretace neuměleckého textu Prostěsdělovací styl I. Vyberte z uvedených možností tu, která postihuje hlavní téma, o němž úryvek vypovídá; podtrhněte ty části textu, které vaši volbu potvrzují

courtney
Download Presentation

Interpretace neuměleckého textu Prostěsdělovací styl I.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Interpretace neuměleckého textuProstěsdělovacístylI.

  2. Vyberte z uvedených možností tu, která postihuje hlavní téma, o němž úryvek vypovídá; podtrhněte ty části textu, které vaši volbu potvrzují Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí. A. Autor informuje čtenáře o vývoji pojmenování Babiččina údolí B. Autor informuje čtenáře o Babiččině údolí C. Autor informuje čtenáře o historii Babiččina údolí

  3. Vyberte z uvedených možností tu, která postihuje hlavní téma, o němž úryvek vypovídá; podtrhněte ty části textu, které vaši volbu potvrzují Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí. A. Autor informuje čtenáře o vývoji pojmenování Babiččina údolí B. Autor informuje čtenáře o Babiččině údolí C. Autor informuje čtenáře o historii Babiččina údolí

  4. Odhadněte, jaké informace text přináší před textem samotného úryvku, navrhněte, čím by mohl text pokračovat Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  5. Odhadněte, kdo by mohl být uvažovaným autorem textu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí. A. Autorem je historik B. Autorem je popularizátor daného teritoria C. Autorem je návštěvník daného teritoria

  6. Rozhodněte, zda by mohl být text doplněn i obrazovým materiálem, případně navrhněte jakým Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  7. Určete modalitu textu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí. A. Text vyjadřuje jistotu mluvčího vzhledem k platnosti obsahu výpovědi, MODALITA JISTOTNÍ B. Text vyjadřuje autorův zájem na uskutečnění zobrazované skutečnosti, MODALITA VOLNÍ C. Mluvčí vyjadřuje osobní hodnocení zobrazení skutečnosti, MODALITA HODNOTÍCÍ

  8. Najděte v textu místa, kde je porušena koherence textu, kde je narušena; pokuste se o opravu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  9. Najděte v textu místa, kde je porušena koherence textu, kde je narušena; pokuste se o opravu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby,jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  10. Najděte v textu místa, kde je porušena koherence textu, kde je narušena; pokuste se o opravu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby,jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  11. Najděte v textu místa, kde je porušena koherence textu, kde je narušena; pokuste se o opravu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby,jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  12. Najděte v textu místa, kde je porušena koherence textu, kde je narušena; pokuste se o opravu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby,jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  13. Najděte v textu místa, kde je porušena koherence textu, kde je narušena; pokuste se o opravu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby,jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  14. Najděte v textu místa, kde je porušena koherence textu, kde je narušena; pokuste se o opravu Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby,jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  15. Najděte v textu konektory lexikální - opakování pojmenování Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  16. Najděte v textu konektory lexikální - opakování pojmenování Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  17. Najděte v textu konektory lexikální - opakování pojmenování Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  18. Najděte v textu konektory lexikální - opakování pojmenování Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  19. Najděte v textu konektory lexikální - opakování pojmenování Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodněníRatibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  20. Najděte v textu konektory lexikální - opakování pojmenování Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  21. Najděte v textu konektory gramatické - koncovky přísudku, spojky, mluvnicky vyjádřené vztahy Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  22. Najděte v textu konektory gramatické - koncovky přísudku, spojky, mluvnicky vyjádřené vztahy Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samosprávapokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodněnízastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  23. Najděte v textu konektory anaforické, kataforické, exoforické a konektory kontaktové Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  24. Najděte v textu konektory anaforické, kataforické, exoforické a konektory kontaktové Údolí řeky Úpy od České Skalice nese od přelomu 19. a 20. století pojmenování podle osoby, jež je ústředním prvkem povídky Babička, zasazené do okolí České Skalice. Stezka provází návštěvníky od všech českoskalických muzejních expozic přes ratibořické památky až k rýzmburskému altánu. Na trase dlouhé sedm kilometrů zahrnuje 24 zastavení v klidném prostředí parků, lesů a luk, která zájemcům osvětlují nejen historii dotčeného území, ale i její přírodní zajímavosti. Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy k severu nazval Babiččiným údolím poprvé roku 1878 smiřický lékař spisovatel Otakar Jedlička, trvalo však léta, než se toto pojmenování obecně vžilo. Upadlo v zapomnění, že nedlouho po vzniku první republiky se místní samospráva pokusila vyvolat znárodnění Ratibořic s cílem vyhlásit v údolí národní park a ze zámku vytvořit útulek pro zestárlé spisovatele. Výsledkem těchto snah však byla pouze regulace rozvoje území. Znárodnění zastihlo údolí i s jeho památkami až v padesátých letech 20. století v jiných politických podmínkách. To mělo své výhody i nevýhody! Příroda i památky postupně spadaly pod různé stupně právní ochrany, formální rámec zákona však často nedokázal zabránit devastaci některých objektů v údolí.

  25. Formulujte závěr zkoumání: • připravenost výpovědi, její forma: • monologická, předem připravená výpověď • odhad komunikační situace: • poučený autor přináší informaci o historii dané lokality • modalita výpovědi: • výpověď je vedena jistotní modalitou • koherence a koheze textu: • text není vždy koherentní, autor porušuje větné vztahy a porušuje větnou stavbu, text je spjat s výchozí komunikační situací, textová koherence je dána především gramaticky; porušení koherence patrně vzniklé nepozorností i dodatečnými úpravami textu

More Related