200 likes | 261 Views
Makroekonomická rovnováha Model s přímkou 45 stupňů. Proč makroekonomická rovnováha?.
E N D
Proč makroekonomická rovnováha? • Pokud ekonomika není v makroekonomické rovnováze, způsobuje to problémy:- produkuje-li celkově ekonomika méně, než kolik jednotlivé subjekty celkově chtějí (a mohou) koupit, vede to, dříve nebo později, k inflaci- produkuje-li celkově ekonomika více, než kolik jednotlivé subjekty celkově chtějí (a mohou) koupit, vede to, dříve nebo později, k poklesu HDP a růstu nezaměstnanosti • Klíčová otázka: existuje vůbec nějaká úroveň produkce (HDP), která je rovna tomu, co si jednotlivé subjekty chtějí (a mohou) koupit?Makroekonomie říká ano! Svým způsobem tak říká, že tržní systém je OK, že v něm může nastat rovnováha, že není potřeba centrální plánování či jiné zásahy. To je významná odpověď!
Proč makroekonomická rovnováha? • Pokud je makro rovnováha, všichni jsou spokojeni – producenti produkují to, po čem je poptávka a spotřebitelé (včetně firem nakupujících kapitálové statky, vlády a zahraničních subjektů), kupují to, co chtějí. • Je-li makro rovnováha, jsou v rovnováze i jednotlivé dílčí trhy – trh každého statku, trh každého výrobního faktoru. Modely makroekonomické rovnováhy jsou tak svým způsobem „druhou stranou mince“ modelu všeobecné rovnováhy. • V praxi samozřejmě makro rovnováha nenastává – změny vždy vedou k nerovnováze. Pokud je v nerovnováze nějaký dílčí trh, nemůže existovat ani makro rovnováhy. • Modely makro rovnováhy však říkají, že makro rovnováha může existovat.
Makro rovnováha - modely • Jednotlivé modely zkoumají, zda makroekonomická rovnováha existuje a jak je dosahována. • Každý model je vždy zjednodušení reality. Pokud chceme realitu pochopit a popsat, musíme zjednodušovat, jinak bychom žádného popisu nebyli schopni – v komplexitě a složitosti jevů bychom se ztratili (utopili), respektive mezní náklady spojené s vytvořením modelu by byli vyšší než mezní užitek z něj plynoucí . • Je samozřejmě otázkou, do jaké míry jsou předpoklady modelů shodné s realitou. I když budeme ale usilovat o co největší shodu, musíme se smířit s faktem, že absolutní shody nedosáhneme. Nikdy navíc nevíme vše, nejsme schopni popsat vše – vždy žijeme s tajemstvím. • Podstatné potom je nakolik závěry modelu odpovídají realitě. • Výše uvedenému přístupu – důraz na závěry se říká metodologický pozitivismus (autor Milton Friedman).
Model s přímkou 45 stupňů • Předpoklady modelu: - krátké období, - nevyužité zdroje (poptávkové omezení - pokud je AD vyšší než Y, firmy mohou zvyšovat produkci),- fixní mzdy a ceny, - fixní úroková sazba. - Prozatím uzavřená ekonomika – není vláda a zahraniční obchod.. • Pro krátké období vcelku realistické předpoklady, je nutno je ale rozšířit, což za chvíli uděláme . • V tomto modelu platí, že, rovnováha nastává, pokud, to, co se vyprodukuje, je zároveň poptáváno. • Model neřeší otázku produkce (HDP, tj. Y), jak se produkuje. Zaměřuje se pouze na stranu celkové/agregátní poptávky (AD). • Na všech bodech přímky s úhlem 45 stupňů platí Y=AD.
Model s přímkou 45 stupňů – AD v uzavřené ekonomice • V uzavřené ekonomice je agregátní poptávka (AD) dána součtem spotřebních výdajů (C) a plánovaných investičních výdajů (IP). • Plánované investiční výdaje: to, co firmy vskutku chtějí vynaložit na kapitálové statky. • Pozn.: V rovnici HDP (tj. toho, co je vskutku vyprodukováno, rovnice je pro uzavřenou ekonomiku): Y = C+I jsou skutečné investiční výdaje (I). Tyto skutečné investiční výdaje (I) zahrnují i neplánované zvýšení zásob – situaci, když firma něco vyprodukuje ale neprodá.Pokud daná situace trvá delší dobu, firmy omezují produkci a roste nezaměstnanost. • Prozatím předpokládáme, že IP jsou fixní, tj. že jejich výši nic neovlivňuje. Lze potom psát IP = Ia. • Symbolem a budeme vždy značit autonomní, tj. nezávislé (nezávislé zejména na HDP) veličiny.
Model s přímkou 45 stupňů – spotřební výdaje • Model předpokládá, že spotřební výdaje (C) se skládají ze dvou složek:- 1. autonomní spotřeby (Ca). Daná spotřeba na ničem nezávisí – v zásadě vyjadřuje statky, které je nutno spotřebovávat v každém případě (i v případě, kdy bychom nic neprodukovali, tj. Y = 0).- 2. spotřebních výdajů závislých na důchodu (c*Y).c = mezní sklon ke spotřebě: o kolik vzroste celková/agregátní spotřeba, pokud se důchod/výstup, tj. HDP zvýší o jednotku.c je v intervalu 0 až 1. Jinými slovy se tím říká, pokud HDP vzroste, není celý spotřebován, ale nějaká část je uspořena (např. schována na horší časy). • Platí tedy C = Ca + c*Y • Jedná se o zjednodušení, C závisí na více faktorech!
Model s přímkou 45 stupňů – mezní sklon ke spotřebě • Lze diskutovat, co se s hodnotou c děje, pokud Y roste. • Názory: - hodnota c je stále stejná. C má potom tvar přímky.- hodnota c se zmenšuje. Pro tento názor mluví to, že tím více vyrobíme, tím více můžeme uspořit, navíc už jsou základní naše potřeby uspokojeny, čili už tolik spotřebovávat nechceme. C je potom křivkou. • V každém případě C začíná v bodě Ca. • V bodě kde C protíná přímku s úhlem 45 stupňů je spotřeba rovna produktu.
Model s přímkou 45 stupňů v uzavřené ekonomice - rovnováha • Rovnováha nastává, pokud Y = AD • V uzavřené ekonomice AD = C +IP= Ca+ c*Y+IP = Ca+c*Y+Ia.Výraz Ca+Ia si označme jako A (= autonomní výdaje)Potom platí AD = A +c*Y. • Rovnováha matematicky:Y = ADY = A +c*YY = (1/(1-c))*A • Rovnováha graficky:tam, kde se AD protíná přímky s úhlem 45 stupňů – rovnovážná produkce Y0. • AD vždy začíná v bodě A. • Existuje právě jedna rovnovážná úroveň Y (Y0)Nalevo od Y0. : AD větší než Y (tj. inflace), napravo od Y0. : AD menší než Y, tj. nezaměstnanost.
Výdajový multiplikátor • Výraz 1/(1-c) se nazývá výdajový multiplikátor. Značí se α (alfa).Jeho hodnota je větší než 1 - protože c je v intervalu od 0 do 1, je hodnota jmenovatele menší než 1 a hodnota celého zlomku tak musí být větší než jedna. • Výdajový multiplikátor říká, o kolik vzroste/klesne Y (tj. HDP), pokud se výraz A změní o jednotku. • Používá se zde výraz výdajový multiplikátor v uzavřené/dvousektorové ekonomice. • Protože je výdajový multiplikátor větší než 1, tak růst A o 1 vede k růstu Y o více než 1!
Úspory a mezní sklon k úsporám • Pokud je HDP (Y) = 0, jsou spotřební výdaje rovny autonomním spotřebním výdajům Ca. • V takovém případě spotřebováváme minulé zásoby, tj. úspory. Čili snižujeme úspory a úspory jsou rovny – Ca. • Příklad: pokud je HDP roven 0 a úspory (S) jsou – 200, jsou Ca = 200. • Mezní sklon ke spotřebě (c)ve výši 0,8, říká, že z jedné jednotky je 0,8 jednotky spotřebováno. Zbytek je uspořen, tedy mezní sklon k úsporám (s) je roven 0,2. • Obecně platí: c+s = 1 • Příklad: je-li mezní sklon k úsporám 0,3, musí být mezní sklon ke spotřebě 0,7.
Zvýšení mezního sklonu ke spotřebě • Pokud vzroste mezní sklon ke spotřebě (c), tak křivka (přímka) AD změní svůj sklon – stane se strmější. • Logicky rovněž rovnovážná úroveň výstupu (bod, kde se AD protne s přímkou s úhlem 45 stupňů). • Roste-li c, klesá mezní sklon k úsporám (s) o stejnou částku. Př.: pokud c vzroste z 0,7 na 0,9, klesne s z 0,3 na 0,1.
Ekonomika s vládou • Vláda: • Do AD zahrnujeme navíc G (=vládní výdaje = výdaje na statky, za tyto výdaje obdrží stát nějakou protihodnotu) AD = C +IP+G • Spotřeba závisí na disponibilním důchodu (=to, co vskutku domácnosti mohou utratit)C = Ca+ c*YD • YD = Y+TR-GBS-TAYD = disponibilní důchod, TR = transfery, GBS = hrubé úspory firem (odpisy a zadržené zisky), Ta = daněVysvětlení výpočtu: viz skripta Wawrosz: Makroekonomie . • Daně: TA = TAa +t*Y TAa = autonomní daně, nezávisí na Y (např. majetkové)t*Y = daně závislé na Y (např. z příjmu, DPH, spotřební), t= podíl daní (mimo TAa) na HDP, eventuelně daňová sazba. • Rozlišovat G a TR (transfery)
Ekonomika s vládou - rovnováha • Platí: Y = AD, přičemž AD = C+IP+G • Dosazujeme za AD, respektive C, YD a TA. • Y = Ca+c*YD+IP+ GY= Ca+c*(Y+TR-GBS-TA)+IP +G= Ca+c*(Y+TR-GBS-TAa-t*Y)+IP+GY = Ca+c*Y+c*TR-c*GBS-c*TAa-c*t*Y+IP+G • Výraz: Ca+c*TR-c*GBS-c*TAa+IP+G si označme jako A – opět se jedná o autonomní výdaje, které na ničem nezávisí.Platí tedy potom: Y = c*Y-c*t*Y+AY =(1/(1-c*(1-t)))*AOdvození si proveďte sami . • Výraz 1/(1-c*(1-t)) se nazývá výdajový multiplikátor v třísektorové ekonomice/v ekonomice s vládou. • Graficky se nic nemění – rovnováha v bodě, kde se AD protíná s přímkou pod úhlem 45 stupňů - existuje právě jedna rovnovážná úroveň výstupu. AD začíná vždy v bodě A.
Ekonomika s vládou a zahraničním obchodem • Zahraniční obchod: • NX = X-M, NX = čistý export, X = export, M = importX = autonomní – závisí na zahraniční poptávce, kterou nejsme schopni ovlivnit, M = Ma+m*Y, Ma = autonomní import = import, který nezávisí na Y, tj. to, co vždy musíme dovést, m*Y = import závislý na dovozu, m = mezní sklon k dovozu = o kolik vzroste dovoz, pokud Y vzroste o jednotku • Názory na m:- stejné- s růstem Y roste: jsme bohatší a můžeme si kupovat více zahraničních věcí
Ekonomika s vládou a zahraničním obchodem- rovnováha • Platí: Y = AD, přičemž AD = C+IP+G+NX • Dosazujeme za C (respektive YD a TA) a NX. • Autonomní výdaje A jsou nyní rovny: Ca+c*TR-c*GBS-c*TAa-+IP+G +X-Ma. • Podmínka rovnováhy:Y = ADY = (1/(1-c*(1-t)+m)))*AOdvození si proveďte sami . • Výraz 1/(1-c*(1-t)+m) se nazývá výdajový multiplikátor v čtyřsektorové ekonomice/v ekonomice s vládou a zahraničním obchodem. • Graficky se nic nemění - rovnováha v bodě, kde se AD protíná s přímkou pod úhlem 45 stupňů - existuje právě jedna rovnovážná úroveň výstupu. AD začíná vždy v bodě A.
Změna A • Pokud se mění autonomní výdaje A (tj. Ca, Ia, G, cTR, cGBS, cTAa), posouvá se AD – růst A: posun nahoru, Y0 roste, pokles A opačné důsledky, tj. Y0 klesá. • Změna Y0 je v důsledku výdajového multiplikátoru vyšší než A (viz obr.).
Možnosti modelu, ale … • Můžeme počítat, o kolik se změní Y, pokud se změní:- Ca, IP, G, X, Ma – vždy o výdajový multiplikátor krát příslušná změna- TR, TAa, GBS – vždy o výdajový multiplikátor krát příslušná změna krát c- hodnota mezního sklonu ke spotřebě c, -daňová sazba t, mezní sklon k dovozu m • Pozor: v praxi dané závislosti nejsou lineární! • Model vytváří zdání, že stačí zvětšovat G, eventuelně snižovat TAa, případně t a Y poroste. Kdyby to bylo takhle jednoduché, tak žijeme v ráji.Dané změny dříve nebo později narazí na kapacity ekonomiky, na vládní selhání apod. Hladové zdi neznamenají ekonomickou prosperitu! • Pozor na jednoduché řešení v dobách krize.