Suicidální krize v ordinaci praktického lékaře

1. Suicidální krize v ordinaci praktického lékaře MUDr.Jan Lorenc

2. Suicidium • Suicidium je vědomým aktem násilí na sobě samém s plně uvědomovaným a očekávaným fatálním vyústěním (WHO)

3. Počet zemřelých ve světě podle příčin v letech 1990 a 2000

4. Vývoj počtu suicidií v ČR v letech 1965 až 2000 (pramen ÚZIS)

5. Mýty o sebevraždě • Kdo o sebevraždě mluví, tak ji nespáchá • 80% lidí v suicidální krizi nepřímo o svém úmyslu hovořilo • Kdo chce spáchat sebevraždu, tak o ní nehovoří • Zkušenost učí, že lidé v suicidální krizi dávají svůj úmysl nepřímo najevo • Kdo myslí na sebevraždu, nemusí ji spáchat • Lidév suicidální krizi často kolísají mezi svým přáním zemřít a přáním žít, „hrají si se smrtí“ a zároveň se „nechají zachránit před smrtí“, obě polohy jsou stejně „pravdivé“

6. Mýty o sebevraždě • Kdo jednou spáchal sebevraždu, udělá to znova • Když někdo přežije pokus o sebevraždu, více se o to nepokusí • Suicidální krize je časově omezená, vyústí-li krize příznivým směrem, nemusí se opakovat; pokud krizi nevyřeší, může se opakovat. • Zlepšení stavu znamená také snížení rizika sebevraždy • Často se lidé odhodlají k suicidiu několik měsíců po objevení prvních příznaků a částečném zlepšení, když získají znovu „energii k dokonaní svého záměru“ • Všichni sebevrazi jsou duševně nemocní • Normální lidé sebevraždu nespáchají. • Člověk v suicidální krizi nemusí být nutně duševně nemocný

7. Suicidium a duševní onemocnění (pramen ÚZIS 2002) • u 16% mužů a 28% žen z celkového počtu byla vyvrácena nebo potvrzena předchozí psychiatrická léčba • Z toho u 12% mužů a 23% žen diagnostikováno duševní onemocnění • Z tohoto souboru bez psychické alterace 22,5%

8. Suicidium a duševní onemocnění(pramen ÚZIS 2000,2001,2002)

9. Postup při setkání se suicidálním pacientem • Jak rozpoznat pacienta vážně ohroženého sebevraždou? • Jak k němu přistupovat? • Jakou péči mu zajistit?

10. Ringelův presuicidální syndrom • Formuloval E.Ringel, předchází suicidálnímu jednání • Zúžení subjektivního prostoru • Zablokovaná nebo proti sobě zaměřená agresivita • Naléhavé sebevražedné fantazie

11. Shneidmanovy charakteristiky suicidality • Kalifornský suicidolog E.Shneidman vypracoval psychologickou mapu suicidálního terénu: • Nesnesitelná psychická bolest • Frustrované psychické potřeby • Snaha vyprostit se • Snaha zbavit se vědomí • Bezmoc a skleslost • Zúžené možnosti • Ambivalence • Sdělování svého záměru • Úniky • Celoživotní modely zvládání

12. Rizikové faktory (R.Balon, 2002) • Suicidální pokus v anamnese • Specifikace a stupeň podrobností plánu suicidia • Pocity ztráty naděje a bezradnost • Příprava na ukončení života • Dostupnost prostředků k ukončení života • Přítomnost či hrozba extrémně bolestivé emocionální situace

13. Hodnocení míry rizika podle charakteru ideace (Bongar et al., 1999) • Nápady, občasné myšlenky na smrt • Přetrvávající myšlenky a úvahy o smrti, přání zemřít • Pocity frustrace a impulzivní chování • Pocit východiska z nouze • Rozhodnutí ukončit si život

14. Přístup k suicidálnímu pacientovi • Udělat si čas • Tělesné postoje (hlas, řeč těla, vzdálenost k pacientovi…) • Nerušené prostředí • Akceptovat zoufalství a beznaděj pacienta, dávat prostor emocím, i negativním • Akceptovat pacientovo právo na suicidium • Ptát se otevřeně a přímo • Nepoddat se pokušení nalézt rychle řešení • Plán následné péče

15. Intoxikovaný suicidální pacient na telefonu • zpomalení řeči a reakcí • útlum spontánního toku řeči • setřelá řeč, obtížná artikulace • monotónní verbální projev • nedokončování vět, příp. delších slov • zpomalené dýchaní • stížnosti na závrať, nevolnost, zvracení, slabost • stížnosti na pocit chladu • stížnostmi na křeče → udržet v kontaktu, zajistit první pomoc

16. Časté chyby v přístupu k suicidálnímu pacientovi (C.Reimer, 1996) Presuicidálně: • přehlédnutí latentních signálů • bagatelizace signálů • vyhýbání se přímým otázkám na suicidium Postsuicidálně: • lékař přistoupí na bagatelizační hru ze strany pacienta (stud) • lékaře se nechá vyprovokovat k hněvu a k osobnímu přístupu odmítajícím pacientem • snaha rozlišovat suicidální pokusy na demonstrativní a vážně míněné • jednostranně zjednodušené teoretické představy o suicidální dynamice a rychlé hledání možnosti pozitivního východiska nepřiměřeně k pacientovu stavu, vede k oboustranné bezmocnosti • trestání nevšímavostí ze strany lékaře

17. Zajištění péče • 1. lékařská první pomoc (pořezání, intoxikace…) • 2. psychiatrické vyšetření (psychiatrická ambulance, krizové centrum – nonstop provoz) 3. prevence (léčba duševních onemocnění, linky důvěry)

18. Děkuji za pozornost