1 / 31

Veterinární mikrobiologie

Veterinární mikrobiologie. Součást medicínské mikrobiologie (bakteriologie, virologie, mykologie). Objevy a objevitelé. Hippocrates (4.stol.) epidemiologická pozorování Fracastoro (1546) epidemie jsou šířeny malými částicemi van Leewenhoek (1676) první viděl bakterie

dorit
Download Presentation

Veterinární mikrobiologie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Veterinární mikrobiologie Součást medicínské mikrobiologie (bakteriologie, virologie, mykologie)

  2. Objevy a objevitelé • Hippocrates (4.stol.) epidemiologická pozorování • Fracastoro (1546) epidemie jsou šířeny malými částicemi • van Leewenhoek (1676) první viděl bakterie • Lazaro Spallanzani (1732-1799) první pěstoval bakterie v kultuře (1775) • Jenner (1796) zavedl vakcinaci (vacca) proti virovému onemocnění - plané neštovice • Semmelweis (1840) zavedl antimikrobiální desinfekci • Davaine (1850) dal do souvislosti infekční organismus -Bacillus anthracis s onemocněním

  3. Historie mikrobiologie je spjata s historií medicíny • „Lovci mikrobů“: předmětem objevů byli původci infekcí člověka i zvířat • L. Pasteur (1822-1895) zakladatel mikrobiologie jako vědy 1877-1895 rozpracoval koncepci infekčních chorob zvířat a člověka 1885 podal poprvé antirabickou vakcínu chlapci • R. Koch (1843-1910) • Současně s nimi pracovali další: Klebs*, Salmon,

  4. Historie mikrobiologie je spjata s historií medicíny • Zakladatelé virologie: • Beijerinck a Ivanovskij (1890) objevili virus tabákové mozaiky • Loefler a Frosch (1898) objevili první virus obratlovců - virus slintavky a kulhavky • Další viry byly popsány ještě v r.1898: virus myxomu a virus žluté zimnice

  5. Objevy antimikrobiálních (antibakteriálních) látek • P. Ehrlich (1854-1936) otec chemoterapie 1909 složka 606 salvarsan první efektivní antibakteriální léčivo 1912 neosalvarsan • G. Domagk (1895-1964) sulfonamidy (synteticky připraveno) • A. Fleming (1881-1955) antibiotika: penicilín 1928 • 1945-1948 cefalosporiny ...

  6. Historie medicínské mikrobiologie u nás • Prof. Hlava UK (uč. bakteriologie 1900) • Prof. Honl UK • Prof. Ševčík VŠZ (Vysoká škola zvěrolékařská) • Prof. Lukeš UK,VŠZ,KU,MU • Prof. Tomášek MU • Prof. Patočka UK • První sbírka mikroorganismů (1890) F. Král

  7. Svět mikrobů • Mikroorganismus - mikrob: viry, bakterie, houby, protozoa, některé řasy • Prokaryotické a eukaryotické organismy • Význam mikrobiologie: mikroorganismy jsou nezbytné pro život - prostředí,živočichové, medicína, potraviny, biotechnologie

  8. Bakterie v prostředí(Bakterie jako součást ekosystému) • Recyklace živin - biogeochemická recyklace (C, N, S, kovy) Cyklus dusíku (nitrifikace, denitrifikace, asimilace, fixace) • Význam gradientu živin a růstových faktorů • Bakterie a rostliny rhizosféra - půdní mikroflóra (Rhizobium)

  9. Prokaryota - bakterie • Běžná velikost 0,3- 2,5 mikrometrů • DNA: nukleoid, nezávislé plasmidy • Ribozómy: 70S (50S a 30S) • Absence většiny organel • Steroly v membránách nejsou přítomny • Složky stěny a kapsuly:peptidoglykany, teichová a lipoteichová kyselina, lipoproteiny a lipopolysacharidy • Bičíky a fimbrie jsou přítomny • Neschopny fagocytózy, pinocytózy, améboidního pohybu

  10. Morfologie bakterií • Velikost a tvar • buněčná membrána • buněčná stěna • kapsula (pouzdro) • pili a fimbrie • bičíky

  11. Ekologie prokaryot • terminologie: ekosystémy, společenstva nebo biocenózy jako základní jednotky • prostředí - habitat • habitaty : v ekosystému může být definován habitat (nejméně jeden) pro každý mikroorganismus • obyvatelé ekosystému • ekologická nika - funkce, kterou mikrob hraje v ekosystému

  12. Mikroorganismus a hostitel • Vysoký počet hostitelských druhů ve veterinární medicíně • Hostitelská specifita - míra adaptace (vysoká nebo nízká) • Habitat - místo výskytu mikroorganismu v těle

  13. Vztah mikroorganismu a hostitele • Vyvíjí se v ekologické perspektivě • Výsledkem může být rovnováha • SYMBIÓZA • Komenzalismus (užitek pro mikroorganismu) • Mutualismus (původně symbióza) • Parazitismus (patogenní mikroorganismy) ¨ Saprofité nezávislí na hostiteli Parazité závislí na hostiteli

  14. Bakteriální choroby: původcem je patogenní bakterie • Infekční choroby- původcem je mikrob • Mikroorganismu schopný vyvolat onemocnění hostitele s postižením jeho funkce nebo struktury je označován jako patogen • Virulence je kvantitativní vyjádření kapacity patogena vyvolat chorobu

  15. Původce - patogen • Vysoce adaptovaný mikroorganismus , který vyvolává onemocnění hostitele jen tehdy, když to jeho přežití vyžaduje • Patogenita schopnost vyvolat onemocnění • Virulence je mírou (stupněm) patogenity (vysoká, nízká) • Patogenita a virulence nejsou vázané na rod nebo druh bakterie

  16. Kochovy postuláty (kriteria pro uznání mikroorganismu jako původce choroby) • 1. Mikrob musí být nalezen ve všech případech a ve všech cílových místech • 2. Mikrob musí být izolován z infikovaného hostitele a musí být kultivovatelný in vitro • 3. Čistá kultura mikroorganismu musí vyvolat typické symptomy onemocnění po inokulaci vnímavému jedinci (hostiteli) • 4. Mikroorganismus musí být reizolovatelný z experimentálně infikovaného jedince

  17. Faktory virulence bakterií: odpovídají za schopnost vyvolat infekci nebo za schopnost odolávat imunitním obranným mechanismům • Znaky odpovídající virulenci • Celulární (vázané na buněčnou strukturu) • Extracelulární

  18. Celulární faktory patogenity a virulence bakterií • pouzdro • fimbrie, pilli • bičíky • receptory • endotoxin

  19. Extracelulární faktory patogenity a virulence bakterií • EXOTOXINY(enzymy, proteiny): • hemolyziny ( S.aureus, Listeria monocytogenes) • enterotoxiny ( E.coli, B.cereus) • neurotoxiny (C.botulinum) • shiga, shiga-like toxin (E.coli) • exfoliativní toxiny (S.aureus) • nekrotoxiny (P.multocida)

  20. Přehled faktorů virulence bakterií • bičíky a chemotaxe • adheziny • mucinázy • ciliostatické proteiny • enzymy • toxiny • invaziny

  21. Bakterie a hostitelská buňka • Obligátně intracelulární parazitismus (Chlamydia, Rickettsia, Lawsonia) • Fakultativně intracelulární parazitismus (Listeria monocytogenes, Salmonella) • Extracelulární parazitismus ( Staphylococcus, Streptococcus)

  22. Stádia procesu onemocnění • přenos mezi hostiteli • invaze hostitele • množení v hostiteli • napadení imunního systému hostitele • poškození hostitele a tvorba symptomů

  23. Obecné aspekty invaze epiteliálních buněk • 1. stupeň - povrch sliznice: kompetice s komenzály, adherence, kolonizace, poškození buněk • 2.stupeň - epitel: penetrace do buněk -invaze, proliferace v buňkách, laterární šíření do buněk lamina propria ..vstup do lymfatického a krevního řečiště • 3. stupeň: rezistence k obraně hostitele, proliferace končící systematickým šířením

  24. Infekce (.. množení patogena v organismu hostitele) • Lokální • Systémová • Sepse (přítomnost bakterií nebo jejich produktů ve tkáni nebo krvi) • Septikémie (množení v krvi) • Toxémie (onemocnění způsobené přítomností bakteriálních toxinů v krvi)

  25. CHARAKTERISTIKA INTRACELULÁRNÍCH BAKTERIÁLNÍCH INFEKCÍ • Intracelulární bakterie mají tzv. ostrovy virulence geny odpovídající za patogenitu • Podle míry závislosti na buňce rozeznáváme • fakultativně intracelulární (Salmonella, Brucella, Yersinia, Mycobacterium, Listeria) • obligátně intracelulární (Chlamydia, Ricketsia, Coxiella, Ehrlichia) • Interakce bakterií s imunitním systémem je velmi často ve fázi aherence na povrch buněk, nebo ve fázi fagocytózy • Pro některé intracelulárně působící bakterie je charakteristický chronický průběh s persistentní infekcí a garnulomatózní zánětlivou reakcí • granulomy mohou být příkladem poškození imunitními mechanismy

  26. ÚNIKOVÉ A IMUNOSUPRESIVNÍ MECHANISMY Spojeny s různými fázemi fagocytózy • interakce ve fázi uchycení • vstup mykobakterií do makrofágů přes CR1, CR3 • inhibice fúze lysozomů s fagozomem • typické pro rody Mycobacterium, Chlamydia • únik s fagolysozomu do volné cytoplazmy • popsán u Listeria monocytogenes • rezistence k lysozomálním enzymům • povrchové vrstvy (Mycobacterium, Salmonella) snížují účinky enzymů

  27. Tlumení bakteriálních infekcí • Prevence šíření původce • Vakcinace • Antibiotika

More Related