Možnosti paralelního popisu českého, ruského a polského slovesa

1. Možnosti paralelního popisu českého, ruského a polského slovesa Workshop tří grantových projektů Karolína Skwarska 15.4.2013

2. Součást projektu Lexikografické zpracování syntaktických a sémantických vlastností českých sloves • Spolupracovníci: ruština: M. Podobová, B. Golčákovápolština: A. Filas, K. Vaculová • Cíl: detailní srovnání lexikálních alternací v češtině, ruštině, polštině; vytvoření ruských a polských ekvivalentních rámců pro VALLEXu

3. A) lexikálně sémantické konverze lokativní alternace – slovesa vytváření/rušení souvýskytu; –nositel děje – lokace (včely se hemží na zahradě/ zahrada se hemží včelami) –substance –zdroj (Slunce vyzařuje teplo / teplo vyzařuje ze Slunce, piecpromieniujeciepłem / ciepłopromieniuje od pieca) – materiál – forma (učesat vlasy do drdolu / učesat drdol z vlasů; nařezat kládu na polena / nařezat polena z klády) – prostor – objekt, resp. objekt – otvor (prohnat hlavu kulí / kuli hlavou; provrtat prkno / díru do prkna) • B) dvojí strukturní vyjádření situačního participantu PAT – směrové určení, LOC – DIR3 Lexikální alternace – dělení

4. C) strukturní rozpad situačního participantu rozpad tématu a dikta slovanský akuzativ

5. Korpusy: Narodowy korpus języka polskiego: www.nkjp.pl Национальный корпус русского языка: www.ruscorpora.ru Internet (sporné příklady ověřovány u rodilých mluvčích) Vlastní příklady rodilých mluvčích Zdroje

6. Zpracování ruských a polských sloves 1) Výběr – česká slovesa, která jsou schopna vstupovat do některé z lexikálních alternací 2) Ekvivalenty v ruštině, polštině 3) Zkoumání syntaktických a sémantických vlastností ruských a polských sloves 4) Zpracování příslušných rámců

7. F. Daneš: Některé typy hierarchizace nerodové. In: Věta a text, Praha 1985, s. 51-63 M. Lopatková – V. Kettnerová: Lexikalizované alternace. Pracovní verze textu do Syntaxe B. Golčáková: Валентность глаголов помещенияв русском, чешском и немецком языках, Brno 2011 a dal. 1) výběr sloves

8. Výchozí jazyk – čeština Překladové slovníky: • Siatkowski, J. – Basaj, M.: Česko-polský slovník. SPN, Praha 1991 • M. Sádlíková a kol.: Velký česko-ruský slovník. Leda, Praha 2005 • Případné další ekvivalenty, výběr z hesel – ruští a polští rod. mluvčí Základní problém – významy jsou jinak členěny 2) Ekvivalentace

9. Sloveso „rušení souvýskytu“, situační participanty KONTEJNER – JEHO OBSAH: Siatkowski – Basaj (1991) • 1. (byt)opróżnić, zwolnić …., (město)opuścić, ewakuować, (území od nepřítele)oczyścić, tj. zbavování ACT PAT • 2. (nábytek) uprzątnąć, sprzątnąć, usunąć, wyrzucić, tj. odstraňování ACT PAT DIR1 sloveso vyklidit

10. ACT PAT: uprzątnęłabiurko i radośniedołączyła do armiibezrobotnych (Internet) ACT PAT DIR1: uprzątnąćśmieci z miejsc, gdziesąnielegalniewyrzucane Složitější síť – uprzątnąć bude navázáno na více sloves uklidit, (odklidit) … Uprzątnąć

11. ACT PAT ORIG Na początek mamy opróżnić kieszenie z papierosów. ACT PAT DIR1 Muszę opróżnić rzeczy z mieszkania. - Významnení v polském valenčním ani výkladovém slovníku. Opróżnić

12. Pasivní Deagentivní Rezultativní Dispoziční Recipientní – (dostal přidáno, nařezáno) v ruštině ani polštině ne Gramatické diateze

13. Polština: slovesa přechodná (zůstává Ak!): Po raz trzeciopróżnionowczorajskarbonkę… (NKJP) Holendrowi z Tarczynaodrestaurowanydom opróżnionoz wszystkiego i podpalono. (NKJP) i slovesa nepřechodná, dokonce zvratná: Nic dziwnego, żeśmianosię z nich w klasie. (NKJP) • Ruština – nářeční, ve spisovném jazyce není Konstrukce na –no, –to

14. zvratná částice plní z hlediska diatezí různé funkce: součást reflexivní formy slovesné (pro vyjádření deagentivnídiateze), prostředek pro dispoziční diatezi, pro vyjádření reciprocity • v polštině ještě složitější situace: přechodná slovesa – se zvratnou formou se zachovává Ak:Czytałosięksiążkę. • Saloni (1976): nominativní się – jen jeden tvar, homonymní s akuzativním się (czytałosięksiążkę, idziesię,….) • v ruštině je možné vyjádřit u deagentnídiateze agens děje: Школа строится рабочими. Konstrukce se zvratnou částicí

15. v ruštině daleko větší rejstřík zvratných konstrukcí, je potřeba jinak klasifikovat (srov. např. slovesa citového vnímání a myšlení: Ему слышался ее голос. (Русс. синтаксис в сопоставлении с чешским) Мне не работается.(blíže k dispoziční modalitě?)

16. asi 130 ruských sloves, pro anotaci vybráno 50. • PAT – DIR: ruština jen DIR2 (перейти, переехать, пройти…), ne DIR1, DIR3 • LOC – DIR3 Ubytovávat, ubytovat: VALLEX jen LOC Kwaterować, zakwaterować: jen LOC Поселять, поселить, поместить: LOC, DIR3: в общежитие, в общежитии Dvojí strukturní vyjádření situačního participantu:

17. Obligatornost x typičnost doplnění • Nutnost detailní analýzy ekvivalentů, problémy např. se slovesnými předponami (srov. polské prze- odpovídající českému pro- i pře-) Dlaprzedszkolaków – bomusząprzechodzić przezszkolneboisko.

18. Prozatím málo sloves, která by svou sémantikou reciprocitu umožňovala. V ruštině např. перепрыгивать V ruštině se hodně užívá lexikálního prostředku – друг друга Reciprocita

19. Ve všech třech jazycích, ale v různé míře. např. ruština neužívá infinitiv po slovesech smyslového vnímání (*он видел мать идти в церковь) • ÚKOL NA TENTO ROK Strukturní rozklad situačního participantu

20. Zpracování rámců ekvivalentních ruských a polských sloves by měla vést k možnosti komplexního srovnání daného jazykového jevu ve třech slovanských jazycích. S ohledem na různorodost konstrukcí v ruštině a polštině je potřeba vytvořit zvláštní hodnoty některých atributů – týká se zvláště gramatických diatezí. Závěry:

21. DĚKUJI ZA POZORNOST! • СПАСИБО ЗА ВНИМАНИЕ! • DZIĘKUJĘ ZA UWAGĘ!

22. Doros, A.: Werbalnekonstrukcjebezosobowe w językurosyjskim i polskim na tle innychjęzykówsłowiańskich. Wrocław 1975. • Polański, K. (red.): Słowniksyntaktyczno-generatywnyczasownikówpolskich. Wrocławetc. 1980–1992. • Saloni, Z.: Cechy składniowepolskiegoczasownika.Wrocław1976. Literatura

23. Szymczak, M. (red.), Słownik języka polskiego. Warszawa 1992. Русский синтаксис в сопоставлении с чешским. Praha1982