Inflace a nezaměstnanost; dlouhodobý ekonomický růst

1. Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Inflace a nezaměstnanost; dlouhodobý ekonomický růst Téma 11 a 12

2. Inflace a nezaměstnanost Cíl:prohloubení analýzy vztahu mezi inflací a nezaměstnaností zavedením inflačních očekávání různého typu. Další informace včetně konkrétních údajů též o CPI na webu ČSÚ: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kdyz_se_rekne_inflace_resp_mira_inflace http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/spotrebni_kos_2010/$File/spot_kos2010.xls 12) Dlouhodobý ekonomický růst Cíl:analýza podmínek dlouhodobého zvyšování životního standardu, a to jednak z neoklasického pohledu (R. M. Solow), jednak z pohledu rovnice růstového účetnictví. Obsah. B

3. ISSN 1804 - 9753 Big Mac inflaceInvestiční magazín 3/2012 s.3 BigMac < π BigMac > π vykazují nižší inflaci rychleji zdražují potraviny rychleji zdražují hamburgry

4. Vztah mezi inflací a nezaměstnaností je jednou z ústředních relací makroekonomie. Již v roce 1926 se touto relací zabýval americký ekonom Irving Fisher. Ze statistických dat odvodil, že se jedná o významnou relaci. Je autorem teze: „Klíčem k problému nezaměstnanosti je zabezpečení stabilní kupní síly měny resp. stabilní míry inflace.“ Vztah inflace a nezaměstnanosti.

5. Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem představitelem keynesiánského směru Albamem Williamem Phillipsem *1914 +1975, který zkoumal vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tempem růstu nominálních mezd ve Velké Británii na údajích z let 1861-1957. Zjistil, že jde o nepřímou úměrnost, tj. snížení nezaměstnanosti doprovází růst nominálních mezd a naopak. Vztah inflace a nezaměstnanosti.

6. Původní mzdová Phillipsova křivka.

7. GaussCarl Friedrich ٭1777 †1855 německý matematik, fyzik, geofyzik a astronom V r. 1801 vypočetl přesně dráhu planetky Céres na základě pouhých 3 měření Disquisitiones aritmeticae Metoda nejmenších čtverců.Regresní a korelační analýza 3500 km 12500 km Dawn kosmická loď 2007 – 2011 - 2015 4,6 roku 960 x 932 km

8. 12500 km 3500 km 4,6 roku 960 x 932 km Dawn kosmická loď 2007 – 2011 - 2015

9. Metoda nejmenších čtverců.Regresní a korelační analýza y = a + b.x

10. GaussCarl Friedrich ٭1777 †1855 německý matematik, fyzik, geofyzik a astronom Metoda nejmenších čtverců.Regresní a korelační analýza

11. Vztah mezi inflací a nezaměstnaností ČR

12. Vztah mezi inflací a nezaměstnaností ČR

13. na základě růstu cenové hladiny, mezd a produktivity práce. Tempo růstu mezd …. gw = Δw/w, Inflace tj. tempo růstu cenové hladiny ...  = Δ P/P Tempo růstu produktivity práce …  Za předpokladu ceteris paribus ostatních VF platí:  = gw - , míra inflace je dána rozdílem tempa růstu mezd a tempa produktivity práce. 11) Phillipsovy křivky - odvození

14. Produktivita práce roste o 3 %, mzdy o 5 %. V takovém případě jsou náklady/vstupy firem vyšší než příjmy/výstupy, firmy budou tedy zvyšovat ceny, což se odrazí v růsti cenové hladiny. Inflace přitom bude činit ? %. 11) Phillipsovy křivky - příklad

15. Produktivita práce roste o 3 %, mzdy o 5 %. V takovém případě jsou náklady/vstupy firem vyšší než příjmy/výstupy, firmy budou tedy zvyšovat ceny, což se odrazí v růsti cenové hladiny. Inflace přitom bude činit  = gw -  = 5 – 3 = 2 % 11) Phillipsovy křivky - příklad

16. 11) Phillipsovy křivky - příklad

17. 11) Phillipsovy křivky - příklad

18. 11) Phillipsovy křivky - příklad

19. 11) Phillipsovy křivky - příklad

20. 11) Phillipsovy křivky - příklad

21. 11) Phillipsovy křivky - příklad

22. 11) Phillipsovy křivky - příklad

23. 11) Phillipsovy křivky - příklad

24. 11) Phillipsovy křivky - příklad

25. 11) Phillipsovy křivky - příklad

26. 11) Phillipsovy křivky - příklad

27. odpovídá dlouhodobé rovnováze na agregátním trhu práce při plném využití zdrojů. Je stabilní z hlediska očekávání ekonomických subjektů. Očekávaná inflace = skutečná inflace. Frikční a strukturální nezaměstnanost je součástí přirozené míry nezaměstnanosti. Cyklická nikoliv. Přirozená míra nezaměstnanosti zahrnuje jen nezaměstnanost dobrovolnou. 11) Přirozená míra nezaměstnanosti

28. Původní mzdová empirická Phillipsova křivka s tempem růstu mezd z roku 1958 gw = - a.(u – u*) =(w𝑡 - w𝑡−1)/ w𝑡−1 1. Původní (mzdová) Phillipsova křivka 𝒈𝒘 … tempo růstu nominálních mezd (mzdová inflace); w𝑡… značí nominální mzdové sazby v současném období; w𝑡−1 … značí nominální mzdové sazby v předchozím období; a … koeficient citlivosti změny nominálních mezd k procentní míře nezaměstnanosti (sklon PC – Philipsovi křivky, někdy se též epsylon𝜀); 𝑢 je skutečná míra nezaměstnanosti; 𝑢∗ je přirozená míra nezaměstnanosti dle M.Friedman 1968.

29. Grafické znázornění Křivka má negativní sklon; Má tvar hyperboly; Protíná osu x. gw SPC a 1 u*=5,5% u % 1 2 4 3 5

30. 2. Modifikovaná (cenová) Phillipsova křivka

31. 2. Modifikovaná (cenová) Phillipsova křivka

32. 2. Modifikovaná (cenová) Phillipsova křivka Jedná se o identický graf jako v případě mzdové inflace s tím rozdílem, že měříme inflaci za celou ekonomiku, nikoliv pouze mzdovou. Přirozená míra inflace je při nulové nezaměstnanosti opět 5,5 %. Při nezaměstnanosti 3% je inflace 4%. Koeficient a opět vyjadřuje změnu. Pokud nezaměstnanost klesne z 4% na 3%, inflace stoupne z 2% na 4%. osa y …. inflace osa x …. nezaměstnanost π % SPC 4 a 2 1 u*=5,5% u % 1 2 4 3 5

33. Na základě empirických výzkumů, došel A. M. Okun k zásadnímu zjištění, že pokles míry nezaměstnanosti o jedno procento pod přirozenou míru nezaměstnanosti je doprovázen růstem reálného produktu nad potenciální úroveň o více než 1 procentní bod. Vztah mezi inflací a nezaměstnaností je doprovázen ještě změnami v reálném produktu (odchylkami skutečného produktu od potenciálního – produkční mezery). 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)

34. 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)

35. 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)

36. Vypočítejte skutečnou míru nezaměstnanosti, jsou-li zadány následující údaje. Změní-li se skutečná π o 1 p. b. ve vztahu k očekávané inflaci πe , o kolik se změní u ve vztahu k u*? Příklad - Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)

37. Vypočítejte skutečnou míru nezaměstnanosti, jsou-li zadány následující údaje. Změní-li se skutečná π o 1 p. b. ve vztahu k πe , o kolik se změní u ve vztahu k u*? Příklad - Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)

38. Vypočítejte skutečnou míru nezaměstnanosti, jsou-li zadány následující údaje. Změní-li se skutečná π o 1 p. b. ve vztahu k πe, o kolik se změní u ve vztahu k u*? Příklad - Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání) π – πe = 1 u – u* = 1/a

39. Skutečná míra inflace je pak ovlivněna třemi faktory: očekávanou mírou inflace; odchylkou skutečné míry nezaměstnanosti od přirozené míry nezaměstnanosti (cyklická nezaměstnanost); nákladovými (nabídkovými) šoky. Dlouhodobě neexistuje zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností: míra inflace roste (nebo klesá), míra nezaměstnanosti se vrací k přirozené míře nezaměstnanosti. 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)

40. 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)

41. 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání) LPC SPC1(πe=5%) π % SPC0(πe=2%) π1=5% π0=2% u % u1 u*

42. Fakultativně: πet = πet-1 + j (πt-1 – πet-1) j … rychlost přizpůsobení očekávané inflace skutečné inflaci při j = 1 jde o tzv. statická očekávání Dlouhodobě nastupuje adaptivní způsob inflačního očekávání πet = πt-1 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)

43. πet = πt A) Anticipovaná (předvídaná) měnová politika: ekonomické subjekty anticipují její důsledky do cen a mezd, tyto důsledky rovnou promítnou do svých očekávání, zaměstnanost (a produkce) se nezmění, mění se pouze míra inflace. Phillipsova křivka je vertikální. B) Pouze neanticipovaná (nepředvídaná) měnová politika může ovlivnit zaměstnanost a produkci. Fakultativně: v případě protiinflační měnové politiky jde o „bezbolestné“ snížení inflace. 5. Phillipsova křivka a racionální očekávání (R. Lucas)

44. 5. Phillipsova křivka a racionální očekávání (R. Lucas)Svislá Phillipsova křivka představuje neexistenci substituce inflace a nezaměstnanosti LPC π % π1=5% π0=2% u % u*

45. Dlouhodobý ekonomický růst Zvyšování produkčních schopností ekonomiky (dlouhodobý růst potenciálního produktu) g = G(Y*) = (Y1* – Y0* ) / Y0* Kvantitativní a kvalitativní zdroje růstu: • množství výrobních faktorů(množství práce, půdy, objem kapitálových statků, přírodní zdroje, atd.), • kvalita v ekonomice dostupných VF(kvalifikace pracovní síly, produktivita, úrodnost půdy, bohatost ložisek, atd.), • použité technologie(vhodné a efektivní kombinování VF při výrobě jednotlivých statků), • další exogenní faktory(politický kapitál země, vymahatelnost práva, míra korupce, kapitál vložený do infrastruktury, poloha země, atd.). B

46. Dlouhodobý ekonomický růst Faktory růstu lze rozdělit na • endogenní … závislé na ekonomickém rozvoji země, např. kapitálové statky • exogenní … nezávislé na ekonomickém rozvoji země Hospodářský růst je: • extenzivní (převážně extenzivní, čistě extenzivní, desextenzivní apod.) • intenzivní (převážně intenzivní, čistě intenzivní, desintenzivní) • extenzivně-intenzivní

47. Intenzivní faktoryrůstu Mezi intenzivní faktory vývoje patří například: rostoucí kvalita lidských zdrojů, zvyšování vzdělání, lepší uplatnění vrozených schopností,uplatnění vědy a vývoje, výrobkové i technologické inovace, informační a komunikační technologie, efekty z rostoucího rozsahu výroby,zlepšení organizace práce, zavedení kvalitnějšího managementu s účinnější strategií a motivací, lepší alokace zdrojů a optimalizace mezinárodní směny,lepší využívání zdrojů,kvalitní regenerace psychických i fyzických sil obyvatel apod.

48. 2 roky 10 let 45 let Y* Cyklický pohyb – cyklické křivky

49. odpovídá dlouhodobé rovnováze na agregátním trhu práce při plném využití zdrojů. Je stabilní z hlediska očekávání ekonomických subjektů. Očekávané veličiny = skutečné vel. Frikční a strukturální nezaměstnanost je součástí přirozené míry nezaměstnanosti. Cyklická nikoliv. Přirozená míra nezaměstnanosti zahrnuje jen nezaměstnanost dobrovolnou. Přirozená míra nezaměstnanosti

50. 12. Dlouhodobý ekonomický růst je růst Y*stabilní cenové hladina, přirozená nezaměstnanost, rovnováha LRAS0 LRAS1 π % SRAS0 SRAS1 π0 posun AD stabilní míra inflace AD0 AD1 Y Y0* Y1*