Popis a použití výukového materiálu

2. Popis a použití výukového materiálu • výklad nového učiva • vyhledávání informací v dějepisných atlasech • žák na konkrétních příkladech dokáže, jak se změnila společnost v důsledku průmyslové revoluce • dle možností popíše změny sociální, ekonomické a politické, posoudí jejich negativa a pozitiva • přemýšlí o vlivu průmyslové revoluce na životní prostředí a životní styl

3. POČÁTKY PRŮMYSLOVÉ REVOLUCE V ČESKÝCH ZEMÍCH

4. 20. - 30. léta 19. století • přechod od ruční ke strojové výrobě • 1837-1839 – budování první parostrojní železnice z Vídně do Brna • 1845 – spojení Praha – Vídeň Obr. 1 Stavba Ivančického viaduktu na trati mezi Vídní a Brnem. Viadukt byl prvním celokovovým mostem v celém Rakousku.

5. Příjezd prvního vlaku z Vídně do Prahy 1845 Obr. 2 Obr. 3

6. Obr. 4 První české lokomotivy Obr. 5

7. 1841 – na Vltavě první paroloď Bohemia, spojovala Prahu a Drážďany Karlínský přístav Obr. 6

8. František Křižík Obr. 7 Obr. 8 Křižíkův regulátor obloukové lampy

9. Elektrická dráha Františka Křižíka Obr. 9

10. Obr. 10

11. Obr. 11

12. Sociální důsledky průmyslové revoluce • zemědělství je stále hlavním zdrojem obživy • stěhování lidí z vesnic do měst • vznik průmyslových oblastí (Liberec, Praha, Kladno, Vítkovice, Brno – dělnické kolonie) • vznik nových společenských tříd dělnictva a buržoazie • zvýšené sociální napětí => ničení strojů, stávky

13. Vítkovické železárny polovina 19. století Obr. 12 Ostrava rafinérie 1895 Obr. 13

14. Kotlárna Vítkovice v roce 1911 Slévárna Obr. 14 Obr. 15

15. Obr. 16

16. Práce s dějepisným atlasem • Podle mapy porovnej hospodářské poměry v Evropě v 1. polovině 19. století. • Která výrobní odvětví se v 1. polovině 19. století na našem území nejvíce rozvíjela? • Podle mapy popiš rozvoj železnice na našem území.

17. Úkol pro dobrovolníky: Zjisti informace o vzniku Vítkovických železáren.

18. Vznik Vítkovických železáren • V roce 1828 bylo rozhodnuto o výstavbě vysokých pecí ve Vítkovicích, které měly dodávat surové železo pro nově vybudovanou moderní pudlovnu ve Frýdlantě. • Nakonec byla pudlovna v roce1830 otevřena ve Vítkovicích, surové železo muselo být dováženo z Frýdlantu. Postupně probíhala výstavba navazujících provozů, v roce 1831 už byla v provozu i válcovna, soustružna a zámečnická dílna. • V roce 1835 se majitelem VŽ stalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo, které ovládal bankéř Salomon Mayer Rothschild. • V roce 1836 byla dostavěna první vysoká pec, jako první v tehdejším habsburském mocnářství vyráběla železo pomocí koksu. V roce 1843 pak VŽ měly v provozu již dvě vysoké pece. • Jednou z nejvýznamnějších zakázek té doby byla dodávka kolejnic pro stavbu Rothschildovy Severní dráhy císaře Ferdinanda. Zcela nová vysoká pec tzv. skotská, byla postavena v roce 1872. V té době to byla největší vysoká pec v Rakousku-Uhersku. • V období 1843 až 1873, kdy byly železárny majetkem Rothschildů, se počet pracovníků zvýšil desetinásobně z původního počtu 370 zaměstnanců. Pro své dělníky stavěly železárny domky a noclehárny, zřízen byl také nejdříve primitivní špitál, který byl v roce 1853 nahrazen závodní nemocnicí. • http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADtkovick%C3%A9_%C5%BEelez%C3%A1rny

19. Obrazový materiál • Obr. 1 CHALUPA, F. Ivancice Rail Bridge Construction.png. [online]. 1870 [2012-10-25]. Dostupný na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ivancice_Rail_Bridge_Construction.png> • Obr. 2 Příjezd prvního vlaku z Vídně do Prahy 1845 - 2.gif. [online]. 1845 [2012-10-25]. Dostupný na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:P%C5%99%C3%ADjezd_prvn%C3%ADho_vlaku_z_V%C3%ADdn%C4%9B_do_Prahy_1845_-_2.gif> • Obr. 3 Příjezd prvního vlaku z Vídně do Prahy 1845.gif. [online]. 1845 [2012-10-25]. Dostupný na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:P%C5%99%C3%ADjezd_prvn%C3%ADho_vlaku_z_V%C3%ADdn%C4%9B_do_Prahy_1845.gif> • Obr. 4 DEZIDOR. Parní lokomotiva v Lužné u Rakovníka (22).jpg. [online]. 2011 [2012-10-25]. Dostupný na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Parn%C3%AD_lokomotiva_v_Lu%C5%BEn%C3%A9_u_Rakovn%C3%ADka_%2822%29.jpg> • Obr. 5 PetrS. Lokomotiva kladno.jpg. [online]. 2006 [2012-10-25]. Dostupný na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lokomotiva_kladno.jpg>

20. Obr. 6 NĚMEC. Karlinsky pristav 1905-2.jpg. [online]. 1905 [2012-10-25]. Dostupný na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Karlinsky_pristav_1905-2.jpg?uselang=cs> • Obr. 7 ŠECHTL, I.Krizik.jpg. [online]. 1902 [2012-10-25]. Dostupný na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Krizik.jpg> • Obr. 8 Krizik Arc lamp.jpg. [online]. cca 1900 [2012-10-25]. Dostupný na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Krizik_Arc_lamp.jpg> • Obr. 9 HERČÍK, F. Krizik Electric Tram 1891 Hercik.png. [online]. 1890 [2012-10-25]. Dostupný na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Krizik_Electric_Tram_1891_Hercik.png?uselang=cs> • Obr. 10 ECKERT, J. Tram Prague Vinohrady 1897 Eckert.jpg. [online]. 1897 [2012-10-25]. Dostupný na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tram_Prague_Vinohrady_1897_Eckert.jpg?uselang=cs> • Obr. 11 Tram Karlin Vysocany 1896.jpg. [online]. 1896 [2012-10-25]. Dostupný na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tram_Karlin_Vysocany_1896.jpg?uselang=cs>

21. Obr. 12 Vítkovické železárny polovina 19 století.jpg. [online]. 19. století [2012-10-25]. Dostupný na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:V%C3%ADtkovick%C3%A9_%C5%BEelez%C3%A1rny_polovina_19_stolet%C3%AD.jpg> • Obr. 13 Ostrava rafinérie 1895.gif. [online]. 1895 [2012-10-25]. Dostupný na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ostrava_rafin%C3%A9rie_1895.gif?uselang=cs> • Obr. 14 BĚLOHLAV, J. 1911 - Vítkovice - kotlárna a mostárna.jpg. [online]. 1911 [2012-10-25]. Dostupný na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:1911_-_V%C3%ADtkovice_-_kotl%C3%A1rna_a_most%C3%A1rna.jpg?uselang=cs> • Obr. 15 BĚLOHLAV, J. 1911 - Vítkovice - slévárna.jpg. [online]. 1911 [2012-10-25]. Dostupný na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:1911_-_V%C3%ADtkovice_-_sl%C3%A9v%C3%A1rna.jpg?uselang=cs> • Obr. 16 Mariánské Hory - Jáma Ignát.jpg. [online]. 1697 [2012-10-25]. Dostupný na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mari%C3%A1nsk%C3%A9_Hory_-_J%C3%A1ma_Ign%C3%A1t.jpg?uselang=cs>

22. Literatura a zdroje • HLAVAČKA, M. Dějepis pro 8. ročník základní školy a 3. ročník osmiletého gymnázia. 1. vydání. Praha : SNP – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, 2002. 128 s. ISBN 80-7235-053-6. • MANDELOVÁ, H. a kol. Novověk II - Dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání, 4. nezměněný dotisk. Kartografie PRAHA, a. s., 2005. 48 s. ISBN 80-7011-470-3. • <http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADtkovick%C3%A9_%C5%BEelez%C3%A1rny>