1 / 25

Úvod do studia geografie

Úvod do studia geografie.

gasha
Download Presentation

Úvod do studia geografie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Úvod do studia geografie

  2. Geografie– jedna z nejstarších věd, jejíž počátky sahají do období antiky (zahrnovala veškeré tehdejší poznatky člověka o okolním prostředí – existenční a mocenské důvody). V průběhu dějin se z ní vyčleňovaly jednotlivé přírodní a společenské vědní disciplíny (fyzika, chemie, geologie,biologie, antropovědy, …). Věda – cílevědomá výzkumná činnost vytvářející nové poznatky Každá věda má objekt a předmět výzkumu – u geografie to je Země, krajinná sféra. Krajinná sféra – zemská kůra s reliéfem, hydrosféru, dolní část atmosféry, pedosféru, biogeosféru, kryosféru a socioekonomickou sféru. Je to specifická geosféra (obal Země). Všechny její části navzájem souvisejí a vytváří jediný celek. Geografie se tedy zabývá studiem krajinné sféry a její diferenciací (a integrací) v prostoru a čase. Rozdělení dnešní geografie: Fyzickogeografická (uspořádání a vztahy v přírodním prostředí) Socioekonomická (uspořádání a vztahy vyplývající z lidské činnosti) Regionální (vztahy FG a SEG v jednotl.oblastech-regionech) – komplex. věda Teoretická(nejobecnější zákonitosti kraj.sféry) - komplexní věda

  3. Země je složena z vrstev koncentricky uspořádaných podle klesající hustoty kolem přibližně kulového zemského jádra –obaly neboli geosféry: a) zemské jádro –zemský plášť–zemská kůra (litosféra –zemská kůra a část pláště, pod ní astenosféra) b) zemský reliéf (georeliéf) –pedosféra-hydrosféra –kryosféra–biosféra c) Atmosféra b) + spodní atmosféra = fyzickogeografická sféra Člověk + jeho aktivity = socioekonomická sféra FGS+SES=krajinná sféra

  4. Sluneční soustava a okolní vesmír

  5. Sluneční soustava =soubor všech kosmických těles obíhajících v gravitačním poli kolem svého energetického zdroje, Slunce, v protáhlém diskovitém útvaru (tzn.Slunce, planety a jejich družice, asteroidy, komety a meteory, hvězdný prach…). Slunce - jedna z menších hvězd Galaxie přibližně v polovině svého života • tvar koule průměru 1,4 mil km • soustřeďuje 99,8% hmoty celé sluneč.soustavy, zbytek připadá na planety • je složeno hlavně z plynů – vodíku a helia • teplota na jeho povrchu dosahuje kolem 6000°C, ve středu asi 15 000 až 20 000°C • energie vzniká vnitru hvězdy řetězovými termonukleárními reakcemi (každou sekundu se mění 564 mil.tun vodíku v 560 mil.helia a zbývající 4 mil. tun se vyzáří v podobě elektromagnetic. záření do meziplanetárního prostoru, zářivý výkon je 3,8x1026W,množství solární energie dopadající na horní hranici atmosféry - sluneční konstanta=1354 W/m2) • Je rozhodujícím zdrojem energie pro fyzikální, chemické a biologické procesy na zemském povrchu • vzdálenost od Země 150 mil.km (sluneč.paprsek dorazí na Zemi za 8 min. rychlostí 300 000 km/s))

  6. Planety –ovládány přitažlivou silou obíhají po eliptických drahách kolem Slunce - nesvítí vlastním světlem (i když mají také svoje vnitřní zdroje energie), odrážejí, rozptylují a částečně pohlcují záření od Slunce- mají přibližně kulovitý tvar- otáčejí se kolem vlastní osy- kolem většiny z nich obíhají přirozené satelity (Známý počet měsíců ve sluneč.soustavě je dosud 166 (Mars 2,Jupiter 63, Saturn 60, Uran 27, Neptun 13, Pluto 1)- Podle vlastností a vzdáleností od Slunce rozdělujeme planety na vnitřní (terestrické, zemského typu)-M,V,Z,M a navnější (velké, typu Jupitera) – J,S,U,N- vnitřní:menší hmotnost i rozměry, vyšší hustota- vnější: větší hmotnost, nízkou hustotu a plynné složení podobné Slunci, rychle se otáčejí kolem osy, mají početné rodiny měsíců a prstence

  7. Měsíc - vznikl pravděpodobně jako úlomek mladé Země, poté, co se srazil s jinou vznikající planetou - po Zemi nejlépe zmapovaným a prozkoumaným kosmickým tělesem- Svým průměrem 3476 km (0,27 průměru Země) a hmotností by se mohl vmísit mezi planety- Průměrná vzdálenost od Země je 384 400 km (kolísá mezi 364 000km a 406 700 km)- Kolem Země obíhá rychlostí 3680 km/h (1,02 km/s). Kvůli malé velikosti vykazuje slabou gravitační sílu a proto si neudržel atmosféru -teploty na jeho povrchu tak kolísají od +130°C ve dne do -150°C v noci.

  8. - Jeden oběh kolem Země trvá 27,321661 dne = siderický měsíc Za stejnou dobu se také otočí kolem své osy (vázaná rotace) → pozorujeme stále stejnou stranu M. - Se změnou polohy Slunce, Země a Měsíce v prostoru se mění i velikost osvětlené plochy Měsíce – mluvíme o tzv.měsíčních fázích (nov,1.čtvrť, úplněk, poslední čtvrť, nov) - Všechny podoby (fáze) Měsíce se vystřídají za 1 synodický měsíc = 29,530588 dnů

  9. Měsíc je tvořen dvěma základními typy krajin – moři a pevninami. Moře jsou ploché, tmavě zbarvené a plošně rozsáhlé prohlubně. Vznikla patrně pokrytím dřívějšího povrchu lávovými příkrovy – jsou proto mladším stupněm vývoje měsíční kůry. (obr.: přivrácená strana Měsíce)

  10. Pevniny jsou převládajícím typem měsíč.krajiny. Jejich povrch je modelován krátery a horskými hřebeny. Měsíc je kromě Země jediné kosmické těleso, po kterém se procházel člověk. Celkem po Měsíci chodilo 12 lidí v rámci amerického kosmického programu Apollo v letech 1969 až 1972, prvním byl Neil Armstrong 21. července 1969.(obr.:odvrácená strana Měsíce)

  11. vznik Země: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/planet-earth vznik Měsíce: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/creation-of-the-moon ochrana NASA před dopadem asteroidů: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/asteroid-impact-prevention komety: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/the-universe-comets meteorit z Marsu: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/the-universe-fire-in-the-sky---alh-84001 http://mars.euweb.cz/themes/meteo/alh84001.html vznik Země: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/planet-earth vznik Měsíce: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/creation-of-the-moon ochrana NASA před dopadem asteroidů: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/asteroid-impact-prevention komety: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/the-universe-comets meteorit z Marsu: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/the-universe-fire-in-the-sky---alh-84001 http://mars.euweb.cz/themes/meteo/alh84001.html vznik Země: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/planet-earth vznik Měsíce: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/creation-of-the-moon ochrana NASA před dopadem asteroidů: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/asteroid-impact-prevention komety: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/the-universe-comets meteorit z Marsu: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/the-universe-fire-in-the-sky---alh-84001 http://mars.euweb.cz/themes/meteo/alh84001.html elektromagnetická apokalypsa: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/magnetic-apocalypse vznik Země: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/planet-earth vznik Měsíce: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/creation-of-the-moon ochrana NASA před dopadem asteroidů: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/asteroid-impact-prevention komety: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/the-universe-comets meteorit z Marsu: http://www.history.com/shows/the-universe/videos/the-universe-fire-in-the-sky---alh-84001 http://mars.euweb.cz/themes/meteo/alh84001.html

  12. Zatmění Slunce

  13. Zatmění Měsíce

  14. Malá tělesa Sluneční soustavy Planetoidy (planetky) jsou drobná planetární tělesa, které obíhají kolem Slunce převážně v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Vznikly patrně rozpadem jedné větší nebo několika menších planet. Kometyjsou nepravidelná a nestálá kosmická tělesa, která se skládají z malého jádra o průměro 1-20 km, složeného zejména ze zmrzlé vody, amoniaku, metanu, CO2, drobných úlomků a prachu. Vznikají na okraji sluneční soustavy v pásmu za Neptunem. Když se komety přiblíží ke Slunci, začnou se zahřívat a z odpařených plynů se kolem jádra vytvoří mlžný obal – koma a někdy i ohon. Tento ohon je působením tlaku sluneč.záření odvrácen od Slunce a dosahuje délky až stamiliónů km. Meteorická tělesa vznikají v meziplanetárním prostoru rozpadem komet. Většinou jsou seskupena v meteorické roje (meteoroidy), které se pohybují po parabolických drahách, po nichž kdysi putovaly komety. Mnohá křižují dráhu Země a srážejí se s ní. Většina těles shoří ve výšce 80 km nad Zemí. Vzniklý světelný jev se nazývá meteor. Jen malá část větších a odolnějších se při průletu atmosférou vypaří jen částečně a spadne na zemský povrch – meteority. Většina z nich pocházejí z úlomků planetek z oblasti mezi Marsem a Jupiterem.

  15. Vesmír Složitý soubor všech kosmických těles a látky, které na sebe vzájemně působí(hvězdy, planety, planetky,komety, prach…) Hvězdy –základní stavební prvek vesmíru • plynné kulovité objekty složené z plazmy, v nichž probíhají termonukleární reakce – jsou zdrojem záření (nejen světla). • Vznikají z mlhovin – mezihvězdných oblaků prachu a plynu • Seskupují se do soustav (systémů) – dvojhvězd, trojhvězd, …hvězdokup, galaxií (prům.100 mld.hvězd) • Naše Sluneční soustava je součástí Galaxie (Mléčné dráhy) – všechny hvězdy, které můžeme pozorovat. • Ve vesmíru svítí jen asi 1% látky, zbytek připadá na tzv. skrytou hmotu • Vzdálenosti používané v astronomii: • AU(astronomická jednotka)=střední vzdálenost Země od Slunce • 1AU=1,4959789 x 1011 m • Parsec=vzdálenost, ze které se jeví 1AU pod úhlem 1sec • 1pc=3,085678 x 1016 m • LY(Světelný rok)=dráha, kterou urazí světelný paprsek za 1 rok • 1LY=9,4605 x 1015 m 1 LY = 0,307 pc • 1pc = 206 264,8 AU = 3,26 LY

  16. Vznik Sluneční soustavy Je spojen se vznikem Slunce, které se zrodilo asi před 4,7 mld.let z jedné tehdejších mlhovin. Exploze hvězdy, nebo mladá masivní hvězda vyvrhla látku, která část této mlhoviny stlačila – tím se vytvořil shluk, který se gravitační silou smršťoval a vířivými pohyby posléze rozdělil na více částí. Jedna z těchto částí, sluneční mlhovina, se stala zárodkem sluneční soustavy. V jejím středu vyrůstalo mohutné jádro – budoucí Slunce. Smršťováním sluneční mlhoviny vedlo k vytvoření tenkého disku složeného z prachu a plynu. Prachová zrníčka se shlukovala ve větší a větší kusy, které dosáhly tisícikilometrových velikostí – vznikly protoplanety. Spojováním protoplanet se rodily planety. Slunce vznikalo postupně s planetami. Smršťováním se zahřívalo a začalo zářit.

  17. Vznik a vývoj Země

  18. Shlukováním protoplanet byl její růst dokončen před 4,6 mld.roků. Četné byly srážky Země s menšími tělesy, které zbyly po období vzniku planet – hojně pokrytá krátery. Srážkou s větším tělesem vznikl Měsíc. V roztavené Zemi se diferencují látky podle hustoty, která klesá směrem k povrchu Země. Vznikají jádro – plášť – kůra. Odplyněním hornin se vytváří prvotní atmosféra (CO2,H2O,N). Postupným ochlazováním povrchu Země klesne i teplota ovzduší a vodní pára se začíná srážet – v lijácích prší miliony let – vznik oceánů, souvislá vrstva oblačnosti se trhá, na Zemi svítí Slunce – nastává počátek života na Zemi. Časová posloupnost vývoje geosfér: zems.kůra→atmo- →hydro- →biosféra

  19. Otázky • Vysvětli pojem věda • Je geografie vědecká disciplína? Proč ano/ne? • Co je předmětem zájmu fyzické geografie? • Co je předmětem zájmu socioekonomické geografie? Uveď konkrétní příklad ze života. • Může být G považována za komplexní vědu? Proč ano/ne? • Charakterizuj předmět G. • Vysvětli pojmy: vesmír, galaxie, hvězdy, planety, př.oběžnice, mlhovina, souhvězdí. Seřaď je podle existenční posloupnosti. • Vysvětli pojem Sluneční soustava. Jaký má pro člověka význam její poznání? • Jaký je rozdíl mezi Galaxií a Mléčnou dráhou? • Uveď základní údaje o Zemi jako vesmírném tělese a porovnej ji s ostatními planetami. • Jakou část zářivého výkonu Slunce zachycuje Země (porovnej s energetickou spotřebou lidstva =1013W) • Co je podstatou gravitace a jaký má vliv na uspořádání vesmíru (Sluneč.soustavy) • Seřaď jednotlivé geosféry do časové řady podle vzniku. • Proč pozorovatel ze Země vidí stále tutéž stranu Měsíce? • Vysvětli a porovnej zatmění Slunce a Měsíce. • Načrtni všechny měsíční fáze z pohledu ze Země a pohledu pozorovatele, který je nad Zemí. • Proč se fáze Měsíce střídají po 29,3 dnech a ne po 27,5 dnech, za které se Měsíc otočí kolem své osy a oběhne Zemi? • Jak starý(pozemských let) bys byl/a, kdybys strávil 1 rok na Merkuru, Venuši….. • Jak dlouho trvá na Měsíci sluneční den (od svítání po setmění)? • V čem je Země jako vesmírné těleso výjimečná a proč?

More Related