PARLAMENTNÍ FORMA VLÁDY

1. PARLAMENTNÍ FORMA VLÁDY

2. Parlamentní forma vlády • Jde o jedinou formu vlády, která je kompatibilní s monarchistickou koncepcí v konstitučních monarchiích (Velká Británie, Švédsko, Dánsko, Nizozemí, Belgie, Norsko, Španělsko a další) • Základem parlamentního režimu je svrchovanost zákonodárné moci jako orgánu, ve kterém leží těžiště moci ( větší mocí oplývá vždy dolní komora – v ČR Poslanecká sněmovna ve Spojeném království House of Commons) • Dalším významným prvkem je tzv. sdílení moci mezi legislativou a exekutivou - viz další slide

3. VZTAHY MEZI EXEKUTIVOU A LEGISLATOVOU 1/ Kooperativní rozdělení kompetencí mezi zákonodárnou a výkonnou mocí, například britský kabinet funguje de facto jako výbor parlamentu. Rovněž z rukou české exekutivy vychází drtivá většina legislativních návrhů. Exekutiva tímto způsobem přebírá kompetenci legislativě, která má pouze „hlasovací“ funkci - v tomto kontextu se odkazuje na tzv. Parlamenty proslovů

4. PODÍL LEGISLATIVNÍCH NÁVRHŮROK 2006

5. VZTAHY MEZI EXEKUTIVOU A LEGISLATIVOU 2/ Existence prostředků vzájemného působení mezi oběma mocemi: • Otázka vyjádření důvěry vládě (hlasování o důvěře vládě) • Otázky vyjádření nedůvěry (hlasování o nedůvěře vládě) • Možnost interpelace ministrů a předsedy vlády • Otázka působnosti zákonodárců ve vládě - je možná účast zákonodárců ve vládě v prezidentském režimu ?

6. VZTAHY MEZI EXEKUTIVOU A LEGISLATIVOU • Možnost exekutivy rozpustit legislativu v odůvodněných případech • Racionalizace parlamentarismu (Francie, Španělsko, SRN) například prostřednictvím tzv. konstruktivního veta důvěry (dále jen KVN) nebo plebiscitu - viz další přednášky

7. VZTAHY MEZI EXEKUTIVOU A LEGISLATIVOU 3/ Exekutivní dualismus O exekutivním dualismu hovoříme proto, že v ámci exekutivy dochází k dělení kompetencí mezi ministerským předsedou a prezidentem ( popřípadě monarchou) … francouzsky politolog MauriceDuverger říká, že xse jedná o systém tzv. dvouhlavého orla. Je pravidelm, že ministrčský předseda je silnější než Orezident (monarcha).

8. PARLAMENTNÍ FORMY VLÁDY • Každý parlamentní systém je specifický , neleze proto hovořit o tom, že by existoval parlamentní systém ve své čisté formě.

9. Giovanni Sartori – italský politolog zavedl typologii parlamentních režimů

10. TYPOLOGIE PARLAMENTNÍCH REŽIMŮ • Parlamentní režimy premiérského typu (Spojené království) • Parlamentní režimy s převahou zákonodárného sboru (III. Republika ve Francii) • Parlamentní režimy s rozhofujícím vlivem politické strany (Itálie)

11. TYPOLOGIE PARLAMENTNÍCH REŽIMŮ . VZTAH PREMIÉRA K VLASTNÍ M ČLENŮM VLÁDY • První nad nerovnými • První mezi nerovnými • První mezi rovnými

12. LEGISLATIVNÍ VERSUS EXEKUTIVNÍ KOALICE • Aby byly vláda v parlamentním (ale i v poloprezidentském režimu) akceschopná, musí získat • za prvé důvěru parlamentu • za druhé musí získat i podporu při hlasování o běžných zákonech tak, aby mohla realizovat svou politiku. - K získání důvěry v ČR je potřeba - a to i z taktických důvodů - nadpoloviční většina přítomných poslanců, nikoliv tedy nadpoloviční většina všech poslanců, to pak může mít důsledky při hlasování o běžných zákonech - například v období po volbách 1998.

13. LEGISLATIVNÍ VERSUS EXEKUTIVNÍ KOALICE • Politologové proto rozlišují vlády: • Které jsou schopny se ujmout funkce a jsou tedy i životaschopné, nemusí být však dlouhodobě funkční při schvalování zákonů (zde je p otřeba nadpoloviční většina všech poslanců) • Vlády, které jsou schopné vládnout (akceschopné vlády), tedy vlády které jsou schopny získávat podporu k jednotlivým návrhům zákonů ad hoc – většinou jde o menšinové kabinety. Podpora zákona je mnohdy otázkou politické dohody, kompromisu, ale i vydírání – na základě těchto dohod pak vznikají LEGISLATIVNÍ KOALICE – účelová spojení stran a poslanců

14. DĚKUJI ZA POZORNOST 