5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století

1. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století Hospodářské aspekty první světové války Název projektu: Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práce se studenty a praxi CZ.2.17/3.1.00/33332

2. Evropa v letech 1867-1918

3. Válečné konflikty • Americko-španělská válka duben- srpen 1898 • Rusko-japonská válka 1904–1905 • 1. a 2. balkánská válka 1912-1913

4. První světová válka válka zemí Trojspolku (neboli Ústředních mocností) a Dohody

5. Válečné hospodářství • podřízení veškeré výrobě ve státě válečným cílům • uskutečňováno skrze centrální plánování, koncentraci a monopolizaci podnikání • mimořádná zaměstnanost žen • inflační emise oběživa • růst vnitřních a vnějších půjček

6. Hospodářské a společenské důsledky dlouhotrvající války • politická destabilizace • přechod od válečné konjunktury k postupnému úpadku • narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů • šíření šovinistických a xenofobních nálad • zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva (po 1. sv. válce španělská chřipka s 25-50 mil. oběťmi) • přechod k válečné ekonomice

7. Technologické inovace jako důsledek první světové války • zejména zbraňové systémy (kulomety a těžká děla, chemické zbraně) • transportní technika (nákladní auta, traktory, letadla) • komunikační technika (telefonní spojení)

8. Růst významu feminismu jako jeden z důsledků války

9. 5HD416 Hospodářský a politický vývoj Evropy ve 20. století Evropa v meziválečném období

10. Poválečná recese • projevila se zejména v USA, ale také v některých evropských státech (Německo, Československo) • Co bylo příčinou recese?

11. Problémy poválečné Evropy • V období let 1913-1920 klesla celková průmyslová produkce v Evropě o ¼. • Zatímco v roce 1913 se na světové průmyslové výrobě podílela 53 %, v roce 1920 to bylo již jen 41 %. • splácení válčených dluhů, které vycházely z půjček inflačních peněz a ne reálných úspor – kolotoč inflace

12. Jak se jednotlivé země snažily předejít rozvrácení svých financí? První skupina: znovuzavedení zlatého standardu Druhá skupina: devalvace Třetí skupina: pol. nestabilita s následným finančním chaosem Splácení zahraničních dluhů evropských států stěžovala celní politika Spojených států (Fordney-McCumberův sazebník)

13. ministr zahraničí Německa, hrabě Brockdorff-Rantzau před smrtí: „Zničili všechno – vlastně jsem zemřel již ve Versailles.“ Versailleský mírový systém

14. Výmarské Německo – útvar, který neměl existovat? Alexandrovo a Postupimské náměstí, srdce nové metropole

15. Hyperinflace do roku 1923 „vyrobila“ novou vrstvu velkopodnikatelů a zbohatlíků (např. Hugo Stinnes). Jak to bylo možné? Po roce 1923 nastalo oživení hospodářství s 2 strategickými nedostatky: velké investice a kupování akcií Velkou hyperinflaci zastavilo v roce 1923 zavedení tzv. rentové marky.

16. Stabilizace hospodářství • Německo mělo splácet po dobu 30 let sumu 132 miliardy marek. • Dawesův plán Youngův plán Charles G. Dawes Owen D. Young

17. Co probudilo velký rozmach „zlatých dvacátých let“? • nízká míra inflace • vyšší mzdy • rozvoj nových průmyslových odvětví • převratné vynálezy jako rádio, zvukový film nebo pásová velkovýroba

18. Vývoj německé společnosti v souvislosti s hospodářskými problémy KRIZE X ÚTĚK OD REALITY Anita Berber

19. Zánik Výmarské republiky • od začátku třicátých let boj o moc mezi komunisty a nacisty • 1932: vláda H. Brüninga prohlubuje krizi svou devalvační politikou • Posledním úspěchem výmarské diplomacie je konference v Lausanne.

20. Francie a Velká Británie – záruka Versailleského míru • Obě země zajišťovaly životaschopnost Společnosti národů a bezpečnost malých zemí spojeneckými smlouvami.

21. Velká Británie • Fenomén nezaměstnanosti: - 1921 2 mil. - 1921-1939 průměrně mírně pod 1 mil. Projevuje se útlum hlavních odvětví 19. století – textilnictví, těžba uhlí, loďařství - v období 1. světové války místo v exportních trzích zabraly jiné země

22. 1929-1931: snížení průmyslové výroby o 16 % 1931: „Going off gold“-devalvace 1932: Import duties act znamenal opuštění prinicpu svobodného mezinárodního obchodu a zavedl protekcionismus 1937: náznaky oživení Důsledky Velké deprese pro VB

23. Francie • Do roku 1924 překonala poválečné těžkosti zejména: • rozšířením elektrifikace • cíleným zvyšováním využívání ropy • Využíváním koncernu Comité de Forges (1864-1940) Mezi léty 1924 a 1931 prudký vzestup chemického a automobilového průmyslu: Renault, Peugeot, Citroën

24. stagnace zemědělství a proměna Francie na průmyslově agrární stát • Provedení daňové reformy 1925 • Matingonské dohody (1936): zavedení 2 týdnů placené dovolené, 40hodinového pracovního týdne, kolektivních smluv atd. S jakými problémy se potýkala Francie meziválečného období?

25. Projevy krize ve Francii • pokles průmyslové výroby po celá třicátá léta • největší ústup v textilním, automobilním a kovoprůmyslu • Krize postihla nejvíc malé a střední podniky, čímž uspíšila koncentraci výroby velkými podniky: Monoprix, Prisunic, Schneider, De Wendel • zhoršení demografického vývoje

26. 5HD416 Hospodářský a politický vývoj Evropy ve 20. století Střední Evropa mezi demokracií a totalitarizmem na příkladě Rakouska a nástup fašizmu v Evropě

27. Německé Rakousko jako stavovský stát: příklad nefunkční demokracie • Rakousku chyběla po roce 1918 národní identita. • vzniklo jako silně sociální stát – během let 1918-1920 zákon o sociálním pojištění zákon o 8-hodinové prac. době • Hyperinflace byla zastavena v roce 1925 zavedením rakouského šilinku (Alpendollar).

28. Austrofašismus (1933-1938) se opíral o korporativizmus a katolickou církev. Engelbert Dollfuß (1892–1934)

29. POZOR! Fašismus a nacismus není totéž. Jak se destabilizovala vnitřní politická situace Itálie?

30. nespokojenost s výsledkem Velké války • strach podnikatelů a konzervativců před socialistickou revolucí a volání po „pevné ruce“ • málo industrializovaná země se statusem nejslabší evropské mocnosti (40 % HDP tvořilo zemědělství) • polovinu příjmů italská rodina vydávala na potraviny, ve kterých Itálie nebyla soběstačná

31. Principy italského fašismu • hierarchická korporativní diktatura jedné strany • ochranářská politika a dotace zemědělství (přímé dotace, výkup obilí, vysušování močálů) • prosazování politicko-hospodářských cílů prostřednictvím: • IRI: Istituto per la ricostruzione industrialem (1933-2000) • IMI: Istutito mobiliare Italiano (1931) • Consiglio delle Corporazioni (1934)

32. Estado forte - Estado Novo • V roce 1933 vznikla přijetím nové ústavy unitární a korporativní republika, neboli tzv. Nový stát

33. Portugalskou diktaturu rozdělujeme do několika fází: • 1926-1932: vojenská diktatura • 1932-1968: salazarismus • 1968-1974: marcelismus • Jaké byly hlavní prvky portugalského „Nového státu“?

34. hrdost na historickou roli portugalského národa (Koloniální akt) korporativismus neutralita impérium Státní policie PIDE - Národní pracovní statut, který reglementoval výrobní a sociální vztahy Autarkní hospodaření: „Beber o vinho é dar comer á milhão dos portugueses./Pít víno znamená dát práci milionu Portugalců.“ (A.O. de Salazar)

35. Portugalsko jako poslední koloniální impérium „V Sagres jako v Beiře, v Praii jako na Terceiře, v Dílí, Macau, Bolamě, v Angole i ve Funchalu všude volá sama země: tady je Portugalsko!“

36. Frankismus neboli frankistický autoritativní režim (1939-1975): • potlačoval společenské změny jako emancipaci žen, výstřední módu, ateizmus nebo možnost rozvodů manželství Obnova poválečné ekonomiky: Národní průmyslový institut (INI) - hutní kombinát ENSIDEA - rafinerie Calvo Sotelo - let. společnost Iberia - nák. a os. Vozy ENASA, SEAT

37. Až do konce diktatury se nepovedlo snížit procento obyvatelstva pracujícího v zemědělství, pasivní obchodní bilanci vůči zahraničí, odtranit disproporce státního rozpočtu a zmenšit regionální rozdíly (Madrid x Galicie). • Kdy umírá generalissimus F. Franco a kdo se stal jeho následníkem? (zákon o následnictví 1947)

38. Juan Carlos I. de Borbón y Borbón-Dos Sicilias

39. 5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století Vznik Sovětského svazu a jeho vývoj do 2. světové války

40. Rusko na počátku 20. století

41. Na přelomu 19. a 20. století proběhly reformy ministra financí S. Witteho a premiéra P. Stolypina. • V roce 1914 bylo Rusko pořád samoděržavím, přesto existoval parlament (Duma) a pomalu se rozvíjel průmysl. • 1891-1901 postavena Transsibiřská magistrála

42. Ideologicky vycházel z marxistického ideálu utopického socialismu: - beztřídní společnost - nepotřebnost státu - společné vlastnictví výrobných prostředků Karl Marx (1818-1883) Sovětský svaz do roku 1941

43. V praxi se bolševická politika ve společnosti a ekonomice projevovala: - třídní nenávist - šíření strachu - machiavellismus Vystřídaly se tři generace bolševických vůdců:

44. Upevnění Stalinovy moci • V roce 1928 byl ukončen projekt tzv. nové ekonomické politiky z dvou hlavních důvodů: a) podle Stalinova vedení zpomalovala industrializaci a modernizaci země b) oslabovala kontrolu bolševiků nad venkovem Co bylo nejvýznamnějším znakem modernizace v každodenním životě za Leninovy vlády?

45. Období po roce 1929 se označuje za tzv. druhou revoluci (rovněž stalinskou revoluci), která znamenala: mohutnou industrializaci budování moderní armády budování nových socialistických měst Jak byly budovány obrovské metalurgické závody a traktorové stanice?

46. Moderní technika ze zahraničí měla být financována exportem obilí, což mělo být dosaženo kolektivizací (od roku 1929). • Ke zlomení odporu sloužila tzv. Čeka (později NKVD, NKGB, KGB) a cílený hladomor – v letech 1932-1933 umřelo na 8 milionů lidí (!!!) 1932: kláskový zákon

47. Hospodářský systém Sovětského svazu se ve třicátých létech stabilizoval na třech principech: 1. princip otrokářského přinucení (GULAG) 2. feudální princip (kolektivizace) 3. státně kapitalistický princip (stát – zaměstnavatel)