1 / 27

Jídlo z blízka v souvislostech

Jídlo z blízka v souvislostech. Mgr. Eva Fraňková Katedra environmentálních studií FSS MU Brno 17.5.2012 | Kopřivnice. Kdo je kdo …. Kdo je z Kopřivnice a blízkého okolí? Kdo je naopak z jiného kraje? Kdo už slyšel o komunitně podporovaném zemědělství (KPZ, CSA)?

ivan-dale
Download Presentation

Jídlo z blízka v souvislostech

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Jídlo z blízkav souvislostech Mgr. Eva Fraňková Katedra environmentálních studií FSS MU Brno 17.5.2012 | Kopřivnice

  2. Kdo je kdo … • Kdo je z Kopřivnice a blízkého okolí? • Kdo je naopak z jiného kraje? • Kdo už slyšel o komunitně podporovaném zemědělství (KPZ, CSA)? • Kdo už je rozhodnutý, že se chce do KPZ zapojit? • Kdo je (potenciální) spotřebitel místních potravin? • Kdo pracuje jako sedlák, zemědělec? • Kdo pracuje jako úředník? • Kdo pracuje v neziskovce? • Kdo ještě ani jednou nevstal? • motivace, otázky …

  3. Struktura • KPZ, jídlo z blízka • východiska, rámující koncepty • ekonomická lokalizace • společnost jako organismus • jak měřit lokální toky peněz • Exeter CSA

  4. Komunitně podporované zemědělství (KPZ, CSA) • model vztahu producenta a spotřebitele, který není založen výlučně na tržních principech • skupina spotřebitelů předplatí pravidelné odběry na celou sezónu bez přesné znalosti množství a složení jednotlivých dodávek • sedlák a spotřebitel sdílejí výnosy i rizika hospodaření • založen na přímém kontaktu zemědělce a jeho zákazníků/odběratelů, bez prostředníků • vztah je založen na vzájemné důvěře (smlouva o partnerství)

  5. Jídlo z blízka – další zdroje • samozásobitelství • nepeněžní směna • dary • místní trhy, tržnice • biokluby, potravinové banky • zdravé výživy, malé (BIO)obchody • supermarkety

  6. Souvislosti … • environmentální • sociální • ekonomické • politické/institucionální • etické • … • teoretická a praktická rovina

  7. Ekonomiemainstreamová vs. ekologická • maximalizace užitku a zisku • trh jako efektivní prostředek alokace vzácných zdrojů • přírodní zdroje nejsou limitující pro ekon. růst • peněžní indikátory (cost-benefit, HDP) • globální trhy a individuální preference • ekonomika jako subsystém přírodního prostředí • spravedlivé rozdělení a optimální měřítko • omezená racionalita, systémová nejistota • alternativní indikátory (biofyzické, HDI apod.) • lokální komunity Volně převzato z van den Bergh (2011:16).

  8. Koncept ekonomické lokalizace • jednoduše: místní produkce pro místní spotřebu • hledání rovnováhy mezi lokálním, regionálním, národním a globálním měřítkem produkce a spotřeby s cílem přispět k její sociální, environmentální i ekonomické udržitelnosti • hlavní oblasti • energie • potraviny • peníze • bydlení, oblečení atd. (dle Douthwaite 1996)

  9. Koncept ekonomické lokalizace • hlavní aspekty • místních výrobní prostředky a místní odpady • zaměstnávání místních obyvatel • místní vlastnictví VF • místní toky kapitálu • podpora lokalizovaných financí i místní nepeněžní ekonomiky • orientace primárně na uspokojování potřeb místních obyvatel a rozvoj místních komunit • zahrnuje také • snahy o zvýšení lokální soběstačnosti a snižování závislosti na dovozech • důraz na diverzifikaci produkce • budování odolnosti vůči výkyvům globálního ekonomického systému • snaha o zachování/obnovení místně specifických postupů výroby a spotřeby

  10. Výhody a nevýhody • výhody • větší kontrola komunity nad vlastním osudem • posílení místních vazeb, spolupráce v komunitě • posílení místní ekonomiky, menší závislost na výkyvech globálních trhů • nižší globální konkurenční tlak (závod ke dnu) • snížení dopravních vzdáleností • místní koloběhy hmoty a E • nevýhody • sociální kontrola uvnitř komunity • náročné na realizaci, závislé na existujícím soc. kapitálu • možnost místních monopolů, menší diverzita dostupných výrobků a služeb • menší tlak na inovace, menší možnost specializace • menší úspory z rozsahu • omezené zdroje Efektivita, cena, zaměstnanost, …

  11. Co je místní… • vždy velmi relativní  • bioregion • (samo)správní celek • geograficky vymezený okruh (např. do vzd. 20km) • závisí na typu výrobku • závisí na kontextu • místní ekonomika jako biofyzikální a socio-ekonomický systém

  12. Sociální metabolismus • společnosti, podobně jako organismy, zajišťují svoji existenci a reprodukci pomocí výměny energie a hmoty s okolním prostředím • vstupy = zdroje & výstupy = odpady • biofyzikální indikátory – toky energie a hmoty • land-use analýza • time-use analýza • finanční toky

  13. Finanční toky – lokální multiplikátor S myšlenkou multiplikátoru přišel ve 20. letech minulého století slavný anglický ekonom John Maynard Keynes. Původně byl multiplikátor využíván ke studiu národní ekonomiky, např. vlivu vládních výdajů.

  14. Jak měřit lokální ekonomiku? • Jednoduchý ukazatel: tzv. lokální multiplikátor. • Lokální multiplikátor sleduje koloběh peněz v místě či regionu. Čím víckrát se peníze „otočí“ ve vaší obci, tím více bohatství přinesou všem jejím obyvatelům. • Umožňuje obecnímu úřadu, obchodu, podniku nebo neziskové organizaci vypočítat, jakou roli hrají v místní ekonomice.

  15. Ekonomika jako děravé vědro

  16. Lokální Lhota Děravá Lhota Příklad 80 % příjmů utraceno ve vsi 20 % příjmů utraceno ve vsi V Lokální Lhotě vidíme mnohem větší LM3, tzn. větší sílu místní ekonomiky a schopnost udržet peníze uvnitř. Naproti tomu v Děravé Lhotě peníze rychle „odtékají“ mimo místní ekonomiku a nepřinášejí další bohatství – LM3 je relativně nízký. příjem zůstává v místě příjem zůstává v místě 10 8 10 2 8 6,4 2 0,4 6,4 0,4 5,12 0,08 Σ 24,4 Σ 12,4 LM3 = 24,4 / 10 = 2,44 LM3 = 12,4 / 10 = 1,24

  17. Příklad – pokračování Localton | Místní Lhota Každý utratí 80% svého příjmu místně. Osoba s příjmem 100 Kč utratí lokálně 80 Kč (80% ze 100Kč) a z toho další osoba utratí 64 Kč (80% z 80 Kč). Leakyville| Děravá Lhota Každý utratí 20% svého příjmu místně. Osoba s příjmem 100Kč utratí lokálně 20 Kč (20% ze 100Kč) a z toho další osoba utratí 4 Kč (20% z 20 Kč).

  18. LM3 na Severovýchodě • Rok 2004 • rozsáhlý výzkum dodavatelů krajského úřadu • LM3 = 2,19, tzn. 76 % výdajů úřadu zůstává v kraji • pokud úřad tuto hodnotu zvýší o 10 %, bude v kraji kolovat o 34 mil. GBP více • Návazné aktivity • úprava výběrových řízení – rozdělení zakázek • práce s místními malými dodavateli • certifikace místní produkce

  19. LM3 na Severovýchodě • Závěry • velké rozšíření záběru projektu, které začalo zkoumáním LM3 • objektivní měření „value for money“ • efektivní nástroj pro demonstrování dopadu na komunitu • katalyzátor pro změnu politiky (např. ve veřejných zakázkách) • mnoho nových partnerství napříč sektory

  20. Rok 2007 – projekt TES na přenesení metodiky do ČR Pilotní výzkum LM3 v Hostětíně Obecní výtopna na biomasu Moštárna několik DP LM3 v ČR „Co je doma, to se počítá!“

  21. Komunitní zemědělství v Exeteru • vychází z hnutí Transition Towns • září 2008: první veřejná výzva • říjen 2008: první schůzka, cca 70 lidí, sdílení očekávání • říjen 2008 – únor 2009: cca 10 schůzek • podzim 2009: první sklizeň • zásadní témata • způsob rozhodování • právní forma • okolnosti • existující příklady, podpůrné materiály • širší povědomí, zázemí iniciativy TT

  22. Komunitní zemědělství v ČR • Toulcův Dvůr, Praha • Komunitní zahrada Středokluky u Prahy • KPZ Brno • Hospodářství Hodonice, jižní Čechy • Kopřivnice ?? • … • Informace • Veronica • Hnutí Duha • Pro-Bio Liga

  23. Shrnutí • existují různé soubory předpokladů • v rámci EE koncept ekonomické lokalizace • jídlo jeho významná součást • KPZ jako jeden ze způsobů, jak získat místní (BIO)potraviny • na místní ekonomiku se lze dívat jako na metabolický systém • v rámci systémových toků lze sledovat cesty peněz, např. pomocí indikátoru LM3 • příklad Exeter community agriculture

  24. Poděkování … • Ing. Stanislav Kutáček, PhD (Trast pro ekonomiku a společnost, Brno): lokální multiplikátor • Simron Singh, PhD (Social Ecology Institute, Vídeň): sociální metabolismus • Mgr. Katka Jelínková (Horní mlýn, Křtiny): ilustrace • Zdroje: Douthwaite. Short circuit: strengthening local economies for security in an unstable world. Lilliput Press, 1996, Dublin. van den Bergh JCJM. 2001. Ecological economics: themes, approaches, and differences with environmental economics. Regional Environmental Change 3 : 13-23.

  25. Děkuji za pozornost … Kontakt: Eva Fraňková Katedra environmentálních studií FSS MU Brno Joštova 10 602 00 Brno eva.slunicko@centrum.cz

  26. Multiplikátor obecně „K efektu multiplikace dojde, když změna ve výdajích způsobí neproporcionální změnu v celkové poptávce.“ Zvýšení výdajů Zvýšení příjmů firem Zpětná vazba Zvýšení příjmů a zaměstnanosti Indukovaný růst spotřebních výdajů

  27. Sociální metabolismus 10 biomasa 1 biomasa [GJ] [t] osoba/rok 65 biomasa 4 biomasa 250 fosilní, vodní, jaderná, … 19,5 různé materiály

More Related