1 / 8

RAMADÁN

RAMADÁN. Každý zdravý dospělý muslim se musí během ramadánu každý den od úsvitu do západu slunce zdržet: jídla, pití, kouření, žvýkání, sexu

jara
Download Presentation

RAMADÁN

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. RAMADÁN • Každý zdravý dospělý muslim se musí během ramadánu každý den od úsvitu do západu slunce zdržet: jídla, pití, kouření, žvýkání, sexu • Jíst za dne během ramadánu je dovoleno malým dětem, těhotným a kojícím ženám a starým a nemocným. Co se týče pití, bývá tolerována čistá voda. Některé restaurace a obdobné podniky v odlehlých místech mohou mít po ramadán upravenou otvírací dobu. Nemuslimští turisté, kteří po dobu ramadánu nacházejí v muslimské zemi mimo turistická letoviska, jsou většinou instruováni, aby přes den alespoň nejedli a nekouřili na veřejném prostranství. • Přes den během ramadánu panuje v městech muslimského světa relativní klid, naopak, po západu slunce jsou v ulicích měst běžné oslavy, hostiny, a jiné „noční dýchánky“, nezřídka včetně živé hudby a vášnivých konverzací na různá témata.

  2. Prorok Mohamed • Z pohledu muslimské víry je Mohamed Vyslancem Božím a Pečetí proroků. Bůh ho pověřil předáním poselství Koránu celému lidstvu. • Mohamed znamená „ten, který je požehnán“. • Narodil se v Mekce, přijal první boží zjevení od anděla Gabriela v noci ze 26. na 27 měsíce ramadán roku 610. Mohamed a jeho druhové se rozhodli odejít do Medíny 16. července 622. Toto období emigrace (hijra, odtud „hidžra“) bylo věnováno předávání nových zjevení a organizování muslimské komunity.

  3. Kdy je ramadán • Časové určení ramadánu je velmi zajímavé. Muslimský kalendář se skládá z dvanácti lunárních měsíců (které jsou kratší než naše), a tak se začátek ramadánu v našem kalendáří posouvá každý rok o 11 dní zpět. Přibližně je začátek znám dopředu, ale přesné určení nastane až v okamžiku, kdy kněží uzří měsíc. Ramadán začíná po celém světě zhruba stejně, maximální rozdíl je jeden den, znovu v závislosti na měsíci v daném místě. Ramadán trvá 1 měsíc (lunární). Každý večer po západu slunce se pořádá slavnostní hostina, Iftar. Pro angličtináře je to breakfest, čili přerušení půstu. Navaří se a rodina pospolu hoduje. Na konci ramadánu se pak slaví svátek s názvem Eid, což je prý vhodná doba na návštěvy příbuzných. 70 dní od ramadánu by pak poutníci měli dojít do Mekky (případně Mediny či Jeruzaléma) a to se slaví další důležitý Eid. • Během tohoto měsíce údajně prorok Mohamed obdržel první boží zjevení. Na paměť toho drží muslimové v měsíci ramadánu zvláštní půst. Ten se nazývá saum a jeho smyslem je (pomocí dočasného zřeknutí se některých pozemských potřeb) přiblížit se více k duchovní podstatě islámu.

  4. Určení data • Je 9. měsícem roku a jeho začátek se vždy určuje na základě kombinace měsíční faze (novu) a astronomických výpočtů. Měsíce se počítají podle muslimského kalendáře, který je založen na 28 denních měsíčních cyklech a proto Ramadán začíná každý rok přibližně o 10 dní dříve než rok minulý. Konkrétní datum se může na různých místech lišit, někde vycházejí z faze měsíce, jinde dávají přednost výpočtům. Přesné datum vyhlásí vždy imam těsně před jeho začátkem. • Půst končí, jakmile se znovu objeví nový měsíc, zpravidla po 30 dnech. Ukončení se muslimové opět dozvědí těsně před koncem. 30denní půst zavedl Mohamed v Medíně roku 623 namísto půstu jednodenního, který byl převzat od Židů.

  5. Půst • Půstem se rozumí zdržení se jídla, pití, pohlavního styku včetně jakýchkoliv intimností ale i nemorální chování a jednání. Postící by se měl vyvarovat falešných řečí, skutků, nediskutovat, nehádat se, nemluvit sprostě, nedělat zakázané věci. Během této doby by měl přečíst Korán. Půstu by se měl účastnit každý dospělý, duševně a tělesně zdravý člověk. Osvobozeny jsou děti, staří lidé, nemocní, těhotné, menstruující a kojící ženy, těžce pracující a lidé na cestách (t.j. dale než 80 km od domova). • Pomine-li důvod osvobození, měl by být nahrazen. Těžce nemocní se mohou z této povinnosti vykoupit tzv. FIDZAH, což znamená darováním jídla nebo peněz na jídlo potřebným. Pokud se půst přeruší úmyslně, měl by se držet dalších 60 dní nebo by se mělo nakrmit 60 chudých lidí. • Původním smyslem půstu SAWM je odpočinek. Odpočinout dádáváme trávicí soustavě, pohlavním orgánům i smyslům. Postící osoba by měla být potěšena, v dobrém duchu a rozpoložení.

  6. Geneze • Během tohoto měsíce údajně prorok Mohamed obdržel první boží zjevení. Na paměť toho drží muslimové v měsíci ramadánu zvláštní půst. Ten se nazývá saum a jeho smyslem je (pomocí dočasného zřeknutí se některých pozemských potřeb) přiblížit se více k duchovní podstatě islámu.

  7. The end

More Related