Hodnocení Stabilizačních a Konvergenčních programů – aktualizace 2006/07

1. Hodnocení Stabilizačních a Konvergenčních programů – aktualizace 2006/07 Ponaučení pro ČR Smilovice 6.června 2007 Jakub Mazur

2. K čemu je KOPR dobrý? • Ztráta měnové politiky – snaha zajistit určitou míru rozpočtové disciplíny: • KOPR nutí plánovat rozpočtový vývoj na 3-5 let dopředu. • KOPR je předložen všem ostatním zemím EU, Komisi a ECB ke kritickému zhodnocení: • Zpětná vazba • Tlak „mezinárodních“ autorit (Komise, Rada)

3. Druhé hodnocení programů od reformy Paktu, která znamenala: • důraz na prevenci nadměrných deficitů: • vlastní střednědobý rozpočtový cíl (MTO) dle národních specifik • větší pozornost strukturálnímu saldu (bez vlivu cyklu a jednorázových opatření) • větší nároky na konsolidaci zejména pro země ERM2/€ a státy v hospodářsky příznivém období • více pozornosti dlouhodobým aspektům a jejich promítnutí do střednědobé strategie • uznání vlivu národních rozpočtových pravidel a institucí na hospodaření s veřejnými prostředky

4. i) Realističnostmakroekonomických předpokladů • předpoklady vesměs realistické (s výjimkou Malty) - zlepšení oproti minulosti • v několika případech identifikovány optimistické předpoklady v pozdějších letech programu (Polsko, Portugalsko, Řecko, Maďarsko a Německo)

5. ii)Stanovení střednědobého rozpočtového cíle • adekvátní(vyjma UK) • velmi ambiciózníŠvédsko, Finsko (přebytek 2% HDP), Dánsko (přebytek 1% HDP), ambiciózní též Estonsko, Irsko, Bulharsko (vyrovnaný rozpočet)

6. Vztah mezi vládním dluhem a MTO

7. iii) Plánované dosažení střednědobého rozpočtového cíle • na svém MTO v roce 2006 8 zemí – Švédsko, Finsko, Estonsko, Dánsko, Irsko, Nizozemí, Španělsko a Bulharsko • ostatní země plánují dosažení MTO v nadcházejících letech, plány však nejsou vždy důvěryhodné: rozpočtové plány na papířeversus rozpočtové plány dle Komise (po vyhodnocení rizik)

8. iv) Strukturální rozpočtová konsolidace směrem k MTO • země, které již dosáhly svého MTO: v roce 2007 plánují průměrné strukturální zhoršení ¾% HDP, načasování fiskálního uvolnění navíc připadá na dobu hospodářského růstu - vysoké riziko procyklické fiskální politiky (Bulharsko, Irsko, Estonsko, Nizozemí a Švédsko) • při diskusi byl několikrát otevřen problém ex-ante odhadu cyklické fáze ekonomik, zejména malých, otevřených a rychle rostoucích

9. iv) Strukturální rozpočtová konsolidace směrem k MTO • země směřující k MTO: v průměru nedostatečná konsolidace a málo ambiciózní plány • v roce 2006strukturální zhoršení 0,4% HDP • pro rok 2007 plánována strukturální konsolidace jen 0,2% HDP • přes trvající hospodářsky příznivé období je konsolidace odsouvána na konec programového období, kde však není dostatečně konkrétně specifikována – Francie, Slovinsko, Lotyšsko, Litva a Rumunsko

10. iv) Strukturální rozpočtová konsolidace směrem k MTO • země v EDP: v průměru postupují v souladu s uloženými doporučeními a plánují konsolidovat nejméně o 0,5% HDP ročně – Maďarsko, Řecko, Portugalsko, Itálie, Malta a Polsko (x ČR) • problémem je rozpočtový vývoj po ukončení EDP, kdy některé státy plánují polevit v úsilí a neplní tak minimum 0,5% HDP ročně – Německo, UK a Slovensko

11. Plánovaná změna strukturálního salda zemí v EDP

12. v) Jednorázová rozpočtová opatření • hrají stále menší a v průměru zanedbatelnou roli (v roce 2007 <0,05% HDP) • výjimkou je Belgie (tradičně vysoké one-offs), Maďarsko a částečně Malta, Estonsko, Dánsko a Itálie

13. vi) Realističnost rozpočtových projekcí • v programech často chybí konkrétní opatření, zejména v pozdějších letech programu • to samo o sobě představuje riziko horších než plánovaných rozpočtových výsledků: 4 země v roce 2007, 11 zemí v roce 2008, 13 zemí v roce 2009

14. vii) Dlouhodobá udržitelnost • Celkové hodnocení zahrnuje jak: • kvantitativní ukazatele udržitelnosti (S1, S2, RPB), tak • kvalitativní posouzení: podíl dluhu na HDP, právě realizované důchodové reformy, spolehlivost národních projekcí, daňová kvóta, projektované změny příjmů rozpočtu, vývoj poměru průměrného důchodu k HDP na pracovníka = benefit ratio

15. vii) Dlouhodobá udržitelnost • High risk: země s projektovaným vysokým nárůstem výdajů spojených se stárnutím a současně s vysokým schodkem a/nebo dluhem (EL, CY, HU, PT, CZ a SI) • Medium risk: výrazné rozpočtové dopady stárnutí, ale v současnosti poměrně zdravé rozpočtové saldo (ES, IE, BE a LU); anebo menší náklady stárnutí (provedená důchodová reforma), ale potřeba snižovat rozpočtové schodky nebo vysoký dluh (SK, IT, DE, FR, UK a MT) • Low risk: země, které mají buď značné rozpočtové přebytky nebo které provedly komplexní důchodovou reformu (DK, SE, FI, NL, EE, LT, LV, AT a PL).

16. vii) Dlouhodobá udržitelnost • Od vydání Sustainability Report v říjnu 2006 došlo ke zmírnění neudržitelnosti o téměř ½ p.b. HDP díky v průměru lepším rozpočtovým saldům, která zlepšují výchozí rozpočtovou pozici pro výpočet mezery udržitelnosti. • Většina zemí však stále vykazuje mezeru udržitelnosti: 19 zemí dle S2, z toho 15 zemí větší než 2% HDP.

17. viii)Národní fiskální rámce • zahrnují rozpočtový proces, nominální rozpočtová pravidla a nezávislé fiskální instituce • Nejčastěji se státy snaží zavést resp. zpřísnit střednědobá rozpočtová pravidla a zlepšit kontrolu rozpočtového plnění na regionální / místní úrovni.

18. viii)Národní fiskální rámce • Nejsilnější doporučení adresována FR, IT, EL, PT, DE a HU. • Vysokou kvalitou rozpočtového rámce a poskytnutých informací naopak vyčnívají DK, SE, FI a NL. • Z 21 ČS používajících střednědobá rozpočtová pravidlajen 4 své fiskální cíle nerevidují každý rok, ale ponechávají je beze změny až do konce střednědobého období: jsou to FI, DK, NL a AT.

19. Závěry • pozitivní: • realistické makroekonomické předpoklady • jednorázová opatření hrají stále menší úlohu • MTO stanovovány adekvátně • snížení mezery udržitelnosti vůči r. 2006 o ½ p.b. HDP díky lepším saldům rozpočtu • pokrok v informování o národních fiskálních rámcích

20. Závěry • negativní: • preventivní část paktu nefunguje podle představ a očekávání: • země mimo EDP směřující k MTO: pomalá konsolidace, málo ambiciózní plány, navíc v hospodářsky příznivém období • země v EDP: málo ambiciózní plány po ukončení EDP • odsun konsolidace na konec programového období a nedostatečně konkrétní specifikace opatření: riziko nedodržení rozpočtových výsledků • přes metodologické obtíže s ex-anteidentifikací hospodářsky příznivých období je zřejmé, že programy řady států nepředstavují rozumnou fiskální politiku ve smyslu minimalizace rizika její procykličnosti • u většiny zemí trvá vysoká mezera udržitelnosti – nezbytnost konsolidace rozpočtu i reforem (důchodů, zdravotní péče, trhu práce)

21. Závěry • zajímavosti: • skandinávské země + NL: transparentnost, dodržování pravidel, rozpočtové výsledky – role vysoké politické kultury (tj. ochoty respektovat dohodnutá pravidla) • problém ex-ante odhadu cyklické fáze ekonomik, zejména malých, otevřených a rychle rostoucích: rozdíly mezi kalkulacemi EK a národními kalkulacemimezer produktu a fiskálních impulsů • je třeba dále rozpracovat definice hospodářsky příznivých období a problému konzistence jejichex post a ex ante hodnocení - Public Finances in EMU 2007 v červnu 2007 • centrální ukazatel, tj. cyklicky očištěné rozpočtové saldo (CAB), by se měl více analyticky rozkládat