Analýzy scénářů vývoje elektroenergetiky v EU

1. Analýzy scénářů vývoje elektroenergetiky v EU Pavel Šolc Ředitel sekce Strategie

2. Obsah • Faktory ovlivňující ceny elektřiny • Hlavní charakteristiky očekávaného vývoje • Scénáře vývoje cen elektřiny

3. Faktory ovlivňující ceny elektřiny Krátkodobé Poptávka po primárních zdrojích a elektřině (vývoj ekonomiky, státní zásahy, fungování trhů) Nabídka zdrojů a el. (těžební kapacity, politické vlivy, státní regulace, přírodní katastrofy, tržní manipulace) Klimatické podmínky (voda, vítr, teplota) Situace na kapitálových trzích Poruchy zdrojů ???? Dlouhodobé Legislativa EU a liberalizace (disponibilita zdrojů a investice) EKO/ENERGO cíle EU ( Zdrojový mix v EU) Energetická politika EU (koordinace vs individualizace EP čl. zemí) Vývoj ekonomiky EU a její konkurenceschopnosti ve světovém měřítku Nabídka a poptávka na světových trzích energetických komodit (těžební kapacity, objevení nových zásob, politické vlivy, vývoj ekonomiky velkých zemí mimo OECD) Technologický vývoj

4. Trendy vývoje trhu s elektřinou v Evropě a ve středoevropském regionu

5. Vnější podmínky 3.balíček unbundling (Rizika a příležitosti) – ISO, ITO – vliv velkých hráčů evropská harmonizovaná regulace (snížení vlivu NRA na tarify ) Koordinace TSO - ENTSO (Rizika a příležitosti pro národní TSO) Klima balíček Alokace povolenek a její dopad na uhelnou energetiku (útlum !! ) Rozšíření podpory OZE (200 až 300 GW instalovaného výkonu) Úspory a DSM (budoucí trend) Trh v CEE Vyrovnání cen ČR a Německa (velké snížení výnosů z aukcí) Oddělení cenové oblasti Slovenska + možná regulace!!! Fungování PXE a posílení obchodů na OTE Změny na Polském trhu s el (CO2, LCPD, PPA  zvýšení cen, snížení exportů) Růst cen paliv Růst poptávky z JV Asie – bitva o zdroje (Čína v Africe) Komodity jako atraktivní trh – zesiluje vliv nabídky a poptávky  ceny, deriváty Politické vlivy (Nigerie, Venezuela, Irán, Gruzie)

6. Vnější podmínky Hypokrize Kolaps důvěry na kapitálových trzích a propad cen akcií Nižší dostupnost úvěrových zdrojů zdrojů (zdroje pro financování investic) Zpomalení hospodářství v USA se přelévá do světa (spotřeba v EU i v Číně a Indii) Dodavatelské kapacity Nedostatek dodavatelských kapacit v energetice – prodlužující se doby dodávek ( může dojít k dalšímu zhoršení) Plyn pro Evropu Budování zdrojů pro Jižní Evropu (North/South Stream, Nabucco, LNG terminály)  budoucí změny bilancí a toků ve střední Evropě Regionální bezradnost v CEE, vývoj v CWE Spory o FBA a implicitní aukce CE/SK Pentalaterální market coupling ITC mechanismus a přenosové tarify Zabránilo se mechanismu nevýhodnému pro ČR i SR Přetrvává tlak na mechanismus výhodný pro DE, FR „Neví se jak dál“  šance pro návrhy  regulované tarify Envy regulace – ochrana území Posilování nástrojů ochrany přírody a území v Evropské i národní legislativě

7. Dlouhodobé cíle EU Vytvoření jednotného a konkurenčního vnitřního trhu s elektřinou a plynem zahrnujícího státy EU a další spolupracující země Odstranění národních trhů a vlivu národních šampiónů Tlak na ceny prostřednictvím konkurence ve výrobě a dodávce a harmonizace regulace monopolních činností Zabezpečení udržitelného rozvoje a snížení emisí škodlivých látek a skleníkových plynů Náhrada části uhelné energetiky OZE a zdroji na ZP Rychlý rozvoj všech obnovitelných zdrojů Zajištění energetické bezpečnosti (spolehlivého zásobování energiemi) vč. přímých pravomocí Komise Společný postup vůči dodavatelům mimo EU? Společné řízení sítí a regulačního rámce ?

8. Dlouhodobé trendy vývoje EU - 1 Rozvoj a integrace trhů s elektřinou Propojování národních a později regionálních trhů s elektřinou Konvergence cen elektřiny Rozšíření servisu dodavatelů (balíčky služeb apod..) i jejich působnosti Postupné vymizení „přeshraničního“ obchodu jako specifické obchodní aktivity Přechod od fyzických kapacitních práv k finančním nástrojům a denním implicitním aukcím Regionální trhy s rezervami a regulační energií

9. Cílem EU je vytvořit jednotný trh s energiemi, a to tvorbou regionů a miniregionů a jejich postupným slučováním Regiony severozápadní Evropy směřují svými řešenímik implicitním aukcím pro denní obchodování (Market Coupling/Splitting)

10. Dlouhodobé trendy vývoje EU - 2 Změny struktury výroby elektřiny v celé EU Útlum uhelných zdrojů ve střední Evropě (DE, PL, CZ) Útlum JE zdrojů v Německu (Zatím platí, je v mezních možnostech Německa) Masivní rozvoj větrné energetiky v severní a jihozápadní Evropě Rozvoj uhelné energetiky v jihovýchodní Evropě Rozvoj zdrojů na zemní plyn (náhrada uhlí a JE v Německu, doplnění bilance v Itálii) Zvyšující se nároky na kapacity sítí pro dálkové přenosy a jejich proměnlivý charakter

11. Toky větrné elektřiny evropskými sítěmi a možná přetížení

12. Dlouhodobé trendy vývoje EU - 3 Koordinace rozvoje , provozu a řízení sítí Postupné prosazení vyššího stupně koordinace provozovatelů Společné plánování rozvoje i provozu sítí Koordinační centrum (centra) pro řízení provozu propojené soustavy Zapojení spotřeby do řízení rovnováhy Řízení spotřeby ve vazbě na ceny elektřiny (pružné tarify) Větší prostor pro okamžitý (vyrovnávací) trh s elektřinou a přístup dodavatelů na tento trh

13. Očekávaný vývoj ve střední Evropě Střednědobý vývoj (do poloviny příští dekády) Dočasný Deficit Slovenska a reorientace exportů ČR Dramatický útlum uhelné energetiky v Polsku Nárůsty tranzitních toků Přenosy větrné elektřiny ze severu Německa Úzká hrdla uvnitř Rakouských a Německých sítí a tlak na snižování obchodních toků ve střední Evropě Integrace trhu s elektřinou v regionu Rychlejší růst cen elektřiny s většími výkyvy cen

14. Očekávaný vývoj ve střední Evropě Dlouhodobé trendy Útlum uhelné energetiky v CZ Snížení pásmových tranzitů sever-jih Snížení importů Itálie – růst výkonů na ZP Snížení exportů Německa a Polska Nárůst tranzitů V+JV  Stř + Záp. Evropa Rozvoj energetiky na Balkáně (JE, uhlí) Připojení Ruska a/nebo Ukrajiny Off shore VtE v Severním a Baltském moři Výrazná volatilita tranzitních toků Pomalejší růst cen elektřiny

15. Pokles výroby z uhlí Státy EU s výrazným podílem uhelných zdrojů EU řeší problém snížení schopnosti regulace, kdy se v soustavách bude navyšovat podíl zdrojů které neposkytují točivé rezervy. Týká se to především Polska, Německa a Států z východní Evropy zapojených do ETS. Poland Generation Mix

16. Nárůst CCGT v celé Evropě Pokles cen zemního plynu a nárůst cen povolenek CO2 zapříčiní nárůst CCGT v celé Evropě. Zvýšená poptávka po zemním plynu zvýší palivové náklady plynových elektráren, tyto náklady však nevyrovnají vyšší náklady na povolenky CO2 ostatních tepelných zdrojů. Hungary Capacity Mix

17. Nárůst výroby z OZE Německo zůstává v dlouhém období hlavním výrobcem z OZE, hlavně díky výrobě z onshore a offshore VtE a z biomasy. Dalšími velkými výrobci z OZE jsou severní Evropa, Španělsko a státy jižní a západní Evropy, kde jsou příhodné podmínky. Ostatní státy jsou závislé na obchodě s certifikáty původu. Germany Generation Mix

18. Italská energetická bilance V Itálii dojde k rapidní redukci importu elektřiny z 45,6 TWh v roce 2008 na 18,1 TWh v roce 2014 a 10,5 TWh v roce 2020. 4.2 GW CCGTje ve výstavbě a bude v provozu před rokem 2010, k tomu další 2 GW uhelných zdrojů. Dle modelu ICF dojde dále k výstavbě dalších 7,3 GW CCGT s uvedením do provozu od roku 2012. Italy Generation Mix

19. Pokles toků směřujících na jih Evropy Navzdory zvýšené přenosové kapacitě bude Itálie schopna z větší části pokrýt svou spotřebu z vlastních zdrojů, to zapříčiní nižší toky směřující na jih Evropy Rozdíly v cenách jednotlivých regionů nejsou natolik významné, aby garantovaly státům jižní Evropy závislost na možnosti zásobování ze států severní a západní Evropy Odstavení německého jádra a vyšší náklady uhelných zdrojů zredukují množství elektřiny, jež dříve směřovalo do Itálie. Nárůst výroby na severu Evropy uspokojí poptávku pouze v Německu a Polsku.

20. Nárůst přenosových toků z východní a jihovýchodní Evropy Země mimo EU, jejichž mix je založen na uhelných zdrojích, z východní a jihovýchodní Evropy, jež budou těžit z nárůstu nákladů na výrobu elektřiny účastníků ETS. Vývozy z těchto regionů porostou. Time 2008 2020 Eastern Europe Eastern Europe South-Eastern Europe South-Eastern Europe Data v GWh

21. Výrobní dostatečnost Vedeme elektřinu nejvyššího napětí

22. Regionální pohledy Vedeme elektřinu nejvyššího napětí

23. Regionální pohledy Vedeme elektřinu nejvyššího napětí

24. Výrobní přiměřenost – porovnání regionů Vedeme elektřinu nejvyššího napětí

25. Scénáře dlouhodobého vývoje cen elektřiny

26. Optimistický scénář (ekonomické optimum) Ceny ropy se vrátí k hladině okolo 70 USD/bbl Časový posun cílů EU v oblasti emisí CO2 + zapojení dalších hlavních zemí (USA, Čína, Indie) Liberalizace a omezení státních zásahů, stabilita legislativy, společná energetická politika EU Střední scénář Cena ropy okolo 100 USD/bbl + pozvolný růst Tlak na plnění EKO cílů EU, postupné zapojení dalších zemí Liberalizace energetiky, základy společné energetické politiky, postupné změny legislativy Vysoký scénář Cena ropy nad 150 USD/bbl Udržení nebo zpřísnění EKO cílů EU, nedostatečné připojení ostatních zemí Absence jednotné energetické politiky EU, lokální zásahy států (regulace cen), měnící se legislativa

28. Závěrečné shrnutí • Dlouhodobý růst cen elektřiny k hladině 80 Eur/MWh • Rychlejší tempo růstu a překmit nad tuto hladinu v období 2010 až 2013 • Relativní pokles cen po roce 2015 • Vyšší volatilita cen • Výkyvy cen ročních produktů ve vazbě na hospodářský cyklus , ceny komodit, situaci na kapitálových trzích • Vysoká volatilita cen na krátkodobých trzích – vlivy krátkodobých cen komodit a výroby ve větrné energetice • Posun z nákupu elektřiny na obchodování s finančními produkty = cena elektřiny vázaná na indexy + finanční nástroje k zajištění cen

29. Vedeme elektřinu nejvyššího napětí Pavel Šolc Ředitel sekce Strategie ČEPS, a.s Elektrárenská 774/2 Praha 10 solc@ceps.cz www.ceps.cz