Hodnocení kvality života a udržitelnosti na úrovni mikroregionů

1. Hodnocení kvality života a udržitelnosti na úrovni mikroregionů Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Univerzita Pardubice Mgr. Michael Pondělíček Civitas per Populi

2. Nástroje udržitelného ÚPdle zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) • rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) jako součást územně analytických podkladů (UAP) • vyhodnocení udržitelného rozvoje území (VURÚ) jako součást územního a regulačního plánu

3. Sledované jevy vs. posuzované oblasti v rámci UAP a RURÚ

4. Metodika hodnocení kvality života a udržitelného využití území na (mikro)regionální úrovni

5. SWOT analýza:- silné stránky- slabé stránky- příležitosti- hrozby Oblasti hodnocení: životní prostředí sociální prostředí ekonomická situace Expertní tým:- environmentalista- sociální geograf- územní ekonom- územní plánovač- místní expert Komplexní analýza území

7. Vyhodnocení interakcímezi pilíři UR Metodika DHV SAM • Environmentální x sociální (Env x S) • Environmentální x ekonomický (Env x Ek) • Sociální x environmentální (S x Ek) • Hodnoty hodnocení -2 až 2 • -2 … výrazně negativní ovlivnění • -1 … mírně negativní ovlivnění • 0 … neutrální vazba interakce • +1 …mírně pozitivní ovlivnění • +2 … výrazně pozitivní vliv interakce

8. Komplexní hodnocení témat SWOT analýzy

9. Zpracování výsledků komplexní SWOT analýzy • Agregace témat SWOT analýzy dle četnosti a dle závažnosti interakcí • Definování hlavních témat regionu: • Nedostatečné vybavenost území technickou infrastrukturou - vodovod, kanalizace s napojením na ČOV ► Vybavenost území dostatečnou a kapacitní technickou infrastrukturou v oblasti vodního hospodářství a odkanalizování území vč. napojení na ČOV • Vysoce kvalitní přírodní prostředí vč. zachovalého ÚSES ► Zachovalost krajinného rázu • …

10. Hlavní témata regionu • Vybavenost území dostatečnou a kapacitní technickou infrastrukturou v oblasti vodního hospodářství a odkanalizování území vč. napojení na ČOV • Kvalita silnic III. třídy a místních komunikací • Disparita v dostupnosti území hromadnou dopravou • Dostupnost občanské vybavenosti pro všechny obyvatele regionu • Zachovalost krajinného rázu • Nevýhodné podmínky v oblasti zaměstnanosti a pracovních příležitostí v regionu vč. vývoje mezd • Gradient rozvoje turistického ruchu (rozvoj ekoturistiky, agroturistiky apod.) • Vývoj počtu obyvatel a jejich věková struktura • Absorpční kapacita regionu v oblasti získávání finančních zdrojů pro rozvoj obcí • Existence a další vznik brownfields • Kvalita a kapacita zásobení obcí energiemi

11. Možné variace celkového hodnocení UR území dle pilířů

12. Vyhodnocení hlavních témat regionu z hlediska udržitelnosti

13. Původní vznik indikátorů rozvoje • Myšlenka (environmentálních) indikátorů a jejich vývoje je velmi stará. • Vznikla při sledování hospodářského a společenského rozvoje pro potřeby rozvoje státu • První indikátory u nás byly sledovány již za C a K Rak.-Uherska, první republika navázala a Němci jimi byli posedlí.

14. Indikátory ŽP a rozvoje dnes • TIMUR a sada ECI funkční od r.2002 • Indikátory Strategií UR ČR od roku 2002 – probíhá aktualizace • Indikátory jednotlivých politik prostředí • Zákonem vyžádané indikátory v rámci EIA a SEA, případně změnách ÚP • Indikátory rozvoje měst v rámci ÚPD • Indikátory jako součást RURÚ v rámci ÚAP a ZÚR, případně státní • Srovnávací studie krajů v ČR pro MMR • Jednotlivé projekty s indikátory – Třeboňsko, Teplice, Soutok Moravy, Ústecko, atp.

15. Skutečný život indikátorů rozvoje – růst problémů • Liší se zdroje a v oficiálních datech jsou značné disproporce v hodnocení území (ČSÚ x místní statistika a výpočty) • Často hodnoty jiné na více místech a zatížené bulharskou konstantou • Neodpovídají členěním aktuálnímu území • Dopočty nejsou přesné dle sídelních jednotek a organizace ÚP – čekání na SLBD • Údaje nejsou vždy srovnatelné se zahraničím! • Městské údaje se publikují jen pozitivní (100%) • Územní data nejsou dostupná všem a odevšud • Statistika není správně interpretována! • Indikátory jsou ohýbány vlivem politiky a požadavků

16. Indikátory udržitelného rozvoje pro mikroregiony • Pro mikroregiony jako celky nejsou dostupná konzistentní data – dochází k překryvu a disproporcím • Geograficky nejednotné regiony nelze posoudit jako jeden celek (suma údajů neodpovídá skutečnosti rozvoje mikroregionu) • Mikroregiony jako takové nemají strukturu, která by data o rozvoji vykazovala nebo systematicky sbírala • Různé kraje jsou pro sledování udržitelného rozvoje různě dimenzovány zejména z hlediska podkladů (např. ZÚR, ÚP VÚC) • Data o mikroregionech, pokud nejsou vytvořena a aktuálně sbírána přímo správou mikroregionu, tak jsou ve chvíli sběru zastaralá a slouží jen k orientačnímu použití, nikoliv jako podklad pro další rozvoj

17. Co to znamená do budoucna ? • Sjednocení evidence a dat – CENIA + ČSÚ + ostatní resorty, sběr dat na úrovni mikroregionů • Zjednodušení dat a indexů. • Publikace dat na netu okamžitě – v reálném čase • Omezení publikace „divokých“ indexů • Dostupnost dat a výpočtů v oficiální statistice a uvádění dat v přepočtu na 100 obyvatel • Pravidelná tvorba zpráv o rozvoji, ŽP a UR sídel a mikroregionů • Centrální publikace dat a vytvoření návodu pro sběr dat v mikroregionech

18. Další kroky • Světlo ve tmě – jednání o datech • Metodické návody a prezentace dat • Konsilium odborníků k datovým skladům • Hlavní rozcestník pro data o ŽP (CENIA) • Metodiky přesných měření (ECI) • Rozumný (!) postoj při interpretaci • Společenské otevřené hodnocení udržitelnosti a rozvoje • Navázání zpracování údajů na benefity a důsledky v plánování rozvoje…

19. Děkujeme za pozornost „Důležité je pochopit, protože co je pochopené, je i dobré.“ Prof. Jacques Bergier (atomový fyzik) doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. vladimira.silhankova@atlas.cz Mgr. Michael Pondělíček mpondelicek@gmail.com