1 / 21

Odsun Němců – dobře nebo špatně? příčiny, divoký odsun

Odsun Němců – dobře nebo špatně? příčiny, divoký odsun. www.zlinskedumy.cz. Odsun Němců z Československa. [1]. Příčiny odsunu Němců z Československa.

kibo-lucas
Download Presentation

Odsun Němců – dobře nebo špatně? příčiny, divoký odsun

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Odsun Němců – dobře nebo špatně?příčiny, divoký odsun www.zlinskedumy.cz

  2. Odsun Němců z Československa [1]

  3. Příčiny odsunu Němců z Československa • Dlouhodobé problémy v soužití Čechů a Němců - zvláště od druhé pol. 19. století (do roku 1918 se Češi cítili jako utlačovaný národ, po vzniku čsl. republiky se tak cítili čeští Němci – z vládnoucího národa se stala národnostní menšina) • Světová hospodářská krize a nástup Hitlera v roce 1933 • Sudetoněmecká strana v čele s Konrádem Henleinem usilovala o odtržení od ČSR • Mnichovská dohoda a odtržení pohraničí + vysídlení velké části čsl. obyvatelstva ze Sudet • Likvidace tzv. druhé republiky – obsazení zbytku Československa • Brutalita nacistů za války • Represe nacistů po atentátu na Reinharda Heydricha • Popravy, věznění, mučení, vypalování vesnic, koncentrační tábory → nenávist vůči Němcům, touha po odvetě

  4. Zrod myšlenky na odsun Němců • Jako první žádala o odsun všech Němců z odstoupeného území na podzim 1939 polská exilová vláda v Londýně • Návrhy na odsun Němců z našeho území zaznívají mezi členy domácího odboje už po 15. březnu 1939 • Iniciátorem také Edvard Beneš – odsun pokládal za nezbytný pro odčinění důsledků Mnichova a vytvoření záruk proti obnově německého nebezpečí (svou roli sehrály i Benešovy osobní zájmy – poškození vlastní autority Mnichovskou dohodou) • Zásadní souhlas s transferem německých minorit ze střední a jihovýchodní Evropy vyslovila britská vláda na základě memoranda 2. července 1942 (obava z obnovení národnostních problémů v ČSR a možnost další mezinárodní krize) a informovala Edvarda Beneše • Beneš se za války radil s představiteli domácího odboje i s představiteli velmocí

  5. Mezinárodní souhlas s odsunem • Spojenecká komise v roce 1944 program odsunu Němců a Maďarů z Československa schválila • Na konferenci nejvyšších představitelů vítězných velmocí (USA, VB a SSSR), která jednala na přelomu července a srpna roku 1945 v Postupimi u Berlína o všech zásadních otázkách plynoucí z porážky Německa, byl v návaznosti na jejich předchozí stanoviska schválen transfer Němců z Československa, Maďarska a Polska • Požadavek na provádění humánním způsobem

  6. Košický vládní program – duben 1945 (výňatky) • „ Republika nechce a nebude postihovat své loajální německé a maďarské občany a zejména ne ty, kteří i v dobách nejtěžších zachovali k ní věrnost, s viníky však bude postupovat přísně a neúprosně, jak to vyžaduje svědomí našich národů, svatá památka nesčetných našich mučedníků, klid a bezpečnost budoucích pokolení. Vláda se proto bude přidržovat těchto pravidel: • Z občanů Československé republiky německé a maďarské národnosti, kteří měli československé státní občanství před Mnichovem 1938, bude státní občanství potvrzeno a event. návrat do republiky zajištěn u antinacistů a antifašistů, u těch, kteří vedli už před Mnichovem aktivní boj proti Henleinovi a proti maďarským iredentistickým stranám a za Československou republiku, kteří po Mnichově a po 15. březnu byli německou a maďarskou státní mocí pro svůj odpor a boj proti tamnímu režimu a za věrnost k Československé republice pronásledováni a uvrženi do žalářů a koncentračních táborů anebo kteří museli před německým a maďarským terorem uprchnout za hranice a tam se účastnili aktivního boje za obnovení Československa. • U ostatních československých občanů německé a maďarské národnosti bude československé státní občanství zrušeno. Tito občané mohou znovu optovat pro Československo, přičemž si úřady republiky ponechávají právo individuálního rozhodnutí o každé žádosti. Ti Němci a Maďaři, kteří budou souzeni a odsouzeni pro zločin proti republice a proti českému a slovenskému národu, budou zbaveni československého občanství a vypovězeni z republiky navždy, pokud je nestihne trest hrdelní. • Němci a Maďaři, kteří se přistěhovali na území Československé republiky po Mnichovu 1938, budou z republiky vykázáni ihned, pokud nepodléhají trestnímu stíhání. Výjimku činí osoby, které pracovaly ve prospěch Československa“. [2]

  7. Benešovy dekrety - výňatky • Dekret presidenta republiky ze dne 21. června 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa: • § 1. • (1) S okamžitou platností a bez náhrady se konfiskuje pro účely pozemkové reformy zemědělský majetek, jenž je ve vlastnictví: • a) všech osob německé a maďarské národnosti, bez ohledu na státní příslušnost, • b) zrádců a nepřátel republiky jakékoliv národnosti a státní příslušnosti, projevivších toto nepřátelství zejména za krise a války v letech 1938 až 1945, • c) akciových a jiných společností a korporací, jejichž správa úmyslně a záměrně sloužila německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům. • (2) Osobám německé a maďarské národnosti, které se aktivně zúčastnily boje za zachování celistvosti a osvobození Československé republiky, se zemědělský majetek podle odstavce 1 nekonfiskuje.

  8. Benešovy dekrety - výňatky • § 3. • (1) Za zrádce a nepřátele československé republiky jest považovati: • a) osoby, které kolektivně nebo individuálně vyvíjely činnost směřující proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly a záměrně a aktivně podporovaly jakýmkoliv způsobem německé a maďarské okupanty, • b) z právnických osob ty, jejichž správa záměrně a aktivně sloužila německému nebo maďarskému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům.

  9. Benešovy dekrety - výňatky • Dekret presidenta republiky ze dne 19. června 1945 o potrestání nacistických zločinců zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech • § 1. • Kdo se v době zvýšeného ohrožení republiky ( § 18) dopustil na území republiky nebo mimo ně některého z těchto zločinů podle zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb.: úkladů o republiku ( § 1), trestá se smrtí; • kdo se dopustil přípravy úkladů ( § 2), ohrožení bezpečnosti republiky ( § 3), prorady ( § 4, č. 1), zrady státního tajemství ( § 5, č. 1), vojenské zrady ( § 6, č. 1, 2 a 3) a násilí proti ústavním činitelům ( § 10, č. 1), trestá se těžkým žalářem od dvaceti let až na doživotí a za okolností zvláště přitěžujících smrtí.

  10. Benešovy dekrety - výňatky • Ústavní dekret presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945 o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské • § 1. • (1) Českoslovenští státní občané národnosti německé nebo maďarské, které podle předpisů cizí okupační moci nabyli státní příslušnosti německé nebo maďarské, pozbyli dnem nabytí takové státní příslušnosti československého státního občanství. • (2) Ostatní českoslovenští státní občané národnosti německé nebo maďarské pozbývají československého státního občanství dnem, kdy tento dekret nabývá účinnosti. • (3) Tento dekret se nevztahuje na Němce a Maďarky, kteří se v době zvýšeného ohrožení republiky ( § 18 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) přihlásili v úředním hlášení za Čechy nebo Slováky. • (4) Češi, Slováci a příslušníci jiných slovanských národů, kteří se v této době přihlásili za Němce nebo Maďary, jsouce donuceni nátlakem nebo okolnostmi zvláštního zřetele hodnými, neposuzují se podle tohoto dekretu jako Němci nebo Maďaři, schválí-li ministerstvo vnitra osvědčení o národní spolehlivosti, které vydá příslušný okresní národní výbor (okresní správní komise) po přezkoumání uvedených skutečností. • § 2. • (1) Osobám, spadajícím pod ustanovení § 1, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem zachovává se československé státní občanství. [3]

  11. Dvě fáze odsunu Němců • První je divoký odsun, který začal bezprostředně po podepsání kapitulace Německa a skončil v době kolem jednání postupimské konference, kde se hovořilo i o odsunu Němců. • Druhou fází je již organizovaný odsun. Podpis postupimské dohody na počátku srpna 1945 byl dělítkem mezi ukončením divoké fáze odsunu a mezi přípravami a posléze realizací organizovaného odsunu.

  12. Filmový dokument • http://www.ceskatelevize.cz/porady/10311528596-rekni-kde-ti-mrtvi-jsou/211452801380001/ • Dokument ČT „Řekni, kde ti mrtví jsou“ – režie David Vondráček (2011) cca 55 minut • Pátrání po stopách tzv. divokého odsunu

  13. První fáze odsunu Tzv. divoký odsun – květen 1945 • Když skončila druhá světová válka, mnozí Češi si vybíjeli svůj vztek na těch, kdo za její rozpoutání podle nich mohli - tedy na Němcích, aniž by rozlišovali, jestli se skutečně vůbec ve válečných letech nějak provinili • Divoký odsun byl doprovázen brutálními činy, krádežemi, vraždami a znásilňováním • Nerozhodla o něm vláda na základě mezinárodních smluv (to bylo až ve druhé fázi) • Byl organizován místními národními výbory, pokud již byly zkonstituovány, nebo Čechy, kteří zde žili • Podílely se na něm také revoluční gardy – z těchto gard se později staly pohraniční pluky SNB, které pak sehrály negativní úlohu za komunistického puče v únoru 1948 • Zemřelo mnoho tisíc sudetských Němců a to různým způsobem • Češi připouštějí desítky tisíc mrtvých, nejčastěji 20 000, sudetští Němci uvádějí stovky tisíc mrtvých, což je přehnané • Po protestech ze zahraničí se odsun začal řádně organizovat • V první vlně bylo z Československa odsunuto přes 700 tisíc Němců

  14. Rozhlasový pořad o masakru Němců • http://media.rozhlas.cz/_audio/2883460.mp3 • Dokument z května 2013 o rovenském masakru Němců na konci II. světové války v Rovensku pod Troskami. • Připravili Lubomír Smatana a Pavel Polák. • 20 minut

  15. Divoký odsun – největší masakry • Masakr ve Švédských šancích ( Horní Moštěnice u Přerova) – 265 mrtvých Němců • Brněnský pochod smrti – minimálně 800 až 1600 mrtvých • Masakr v Ústí nad Labem – podle odhadů 40 až 100 mrtvých, podle Němců přes 2000 • Masakr v Postoloprtech - podle odhadů 800 až 2300 mrtvých • Masakr v Chomutově a pochod smrti z Chomutova – přibl. 140 mrtvých • Masakr v Domažlicích - přibl. 240 mrtvých • Dobronín - 15 mrtvých • Masakry v Tušti - 14 mrtvých • a další …

  16. Pomník obětem pochodu smrti z Chomutova do Záluží (Mahlteuern) 9. června 1945 v Německé Nové vsi [4]

  17. Další zdroje informací - odkazy: • http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/odsun-nemcu-z-csr-i-cast/ • http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/odsun-nemcu-ii-cast/ • http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/odsun-nemcu-sada-pracovnich-listu/ • http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/divoky-odsun-a-povalecne-nasili-vyukovy-set/ • http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2003091039 • http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=638627

  18. Doporučená literatura: • „Zabíjení po česku“ • Autoři: David Vondráček, Josef Mlejnek • Nakladatelství BVD • Praha 2010 • Jde o pět zpracovaných záznamů rozhovorů • Součástí knihy je DVD s autentickým záznamem amatérského filmu z roku 1945

  19. Otázky pro žáky: • 1. Kolik Němců žilo přibližně na našem území před druhou světovou válkou? • 2. Tušíte, jak dlouho na území českého státu Němci žili? • 3. Vysvětlete, kdy se česko – německé vztahy v minulosti pokazily? • 4. Z jaké iniciativy se zrodila myšlenka na transfer Němců z Československa? • 5. Kdy a v kolika vlnách došlo k odsunu Němců z našeho území? • 6. Jaké excesy se odehrály během tzv. divokého odsunu?

  20. Otázky pro žáky - odpovědi: • 1. Kolik Němců žilo přibližně na našem území před druhou světovou válkou? Přibližně 3,1 – 3,3 miliony Němců • 2. Tušíte, jak dlouho na území českého státu Němci žili? Na území českého státu začali přicházet Němci během tzv. vnější kolonizace v 13. století, kdy osídlovali naše pohraničí. • 3. Vysvětlete, kdy se česko – německé vztahy v minulosti pokazily? V 19. století – vlivem nacionalismu. • 4. Z jaké iniciativy se zrodila myšlenka na transfer Němců z Československa? Z iniciativy Edvarda Beneše a domácího odboje. • 5. Kdy a v kolika vlnách došlo k odsunu Němců z našeho území? Ve dvou vlnách – květen až srpen 1945, druhá do roku 1946 • 6. Jaké excesy se odehrály během tzv. divokého odsunu? Krádeže, znásilňování, popravy, vraždy, mučení, včetně žen a dětí

  21. Zdroje obrázku a citací • [1] AUTOR NEUVEDEN. WikimediaCommons [online]. [cit. 27.8.2013]. Dostupný pod licencí CreativeCommons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vertreibung.jpg • [2] AUTOR NEUVEDEN. Dokumenty doby [online]. [cit. 27.8.2013]. Dostupný na WWW: http://www.svedomi.cz/dokdoby/1945_kosvlpr.htm • [3] AUTOR NEUVEDEN. Wikizdroje [online]. [cit. 30.8.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikisource.org/wiki/Bene%C5%A1ovy_dekrety • [4] KAISER, Norbert. Wikimedia Commons [online]. [cit. 30.10.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vys%C3%ADdlen%C3%AD_N%C4%9Bmc%C5%AF_z_%C4%8Ceskoslovenska

More Related