Mgr. Věra Žilová vedoucí pracoviště, speciální pedagog KPPP a Zařízení pro DVPP Zlín

1. Krajská pedagogicko-psychologická poradna a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků ZlínAdaptace žáků při přechodu ze ZŠ na SŠ Mgr. Věra Žilová vedoucí pracoviště, speciální pedagog KPPP a Zařízení pro DVPP Zlín pracoviště Valašské Meziříčí Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami CZ.1.07/1.2.39/02.0002

2. Co je adaptace • adaptace obecně - stupeň přizpůsobení organismu požadavkům prostředí • proces adaptace provází člověka po celý život - člověk musí neustále reagovat na změny ve svém životním prostředí • adaptabilita je schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám života • její míra se mění: s měnícími se podmínkami v různých životních obdobích s trvalou výbavou člověka • může se zhoršovat s věkem člověka • někteří jedinci se však adaptují na měnící se podmínky prostředí trvale lépe než jiní

3. Důležité mezníky • První období souvisí s příchodem žáka do základní školy – s tzv. zaškolením. Vstup dítěte do školy na něho klade zvýšené nároky v souvislosti se změnou organizace režimu dne s novými lidmi s potlačením spontánnosti projevů a s požadavky na jeho disciplínu s nutností začlenit se do kolektivu třídy se zvýšeným tlakem na jeho výkony a s náročnějšími úkoly pracovního charakteru • Druhým obdobím je přechod z mladšího na starší školní věk (2. stupeň ZŠ) pubescence (11 - 15 let) nejdramatičtější období - tělesné i psychické změny Výbušné city, "hormonální bouře", kolísání nálad. Může být: poruchy soustředění, snadná unavitelnost, horší spánek, úzkosti, destruktivní chování, výtržnosti, násilnosti. Spíše labilita než intenzita citů. Období osamostatňování. Převládá kritika a vzpoura - pubescentní negativismus. Velmi silný - vztah k vrstevníkům. nové vyučovací předměty noví učitelé s jiným způsobem výuky

4. . • Třetím obdobím je přechod ze základní školy na střední Adolescence (15 - 20 let) žák vystaven tlaku na profesionální orientaci závažné vývojové změny dospívání, jimiž žák prochází tlak školy i rodiny na výkon a ne vždy plné uspokojení ze školních zkušeností myslí rychleji, spolehlivěji a zkušeněji než pubescent, ale nijak nově důraz na abstraktní myšlení období hledání konkrétního místa ve světě, příprava na konkrétní zaměstnání období mezi dětstvím a dospělostí • Velký důraz klade adolescent na morálku - fascinují ho velké oběti, odmítá kompromisy, dobro je nejvyšší normou, trápí se i velmi vzdáleným zlem (nevyléčitelné nemoci v Indii), tvrdě odsuzuje vlastní (často drobné) poklesky, chce reformovat lidstvo , dokáže být velmi kritický • V adolescenci - vrchol hledání a budování identity • Identita = jasné vědomí sebe jako subjektu, vědomí jedinečnosti, kontinuita

5. Kategorizace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami§ 16 č. 561/2004 Sb. – tzv. Školský zákon Žáci zdravotně postižení: Tělesné postižení – (TP) Zrakové postižení – (ZP) Sluchové postižení – (SP) Specifické poruchy učení a ostatní – (SPU-O) (ostatní = žáci s dyspraxií, poruchami pozornosti a soustředění, s projevy hyperaktivity, impulzivity nebo hypoaktivity…) Žáci zdravotně znevýhodnění Žáci sociálně znevýhodnění -právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem-právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní -na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončovánístanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám.

6. Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek u MZ Komu může být přiznáno uzpůsobení podmínek u MZ: Osobě se zdravotním postižením Osobě se zdravotním znevýhodněním Vždy se však jedná se o žáky, jejichž rozumové schopnosti dávajípředpoklad osvojení učiva střední školy ukončované MZ v požadovaném rozsahu, avšak způsobem a případně s uzpůsobením, která zohledňují speciální vzdělávací potřeby těchto žáků

7. Rozložení inteligence v populaci podle Gaussovy křivky

8. Kritéria rozhodování o dalším vzdělávání u žáků s SPU a SPCH Při volbě střední školy hraje roli více faktorů: úroveň schopností a dovedností žáka zájmy žáka požadavky rodičů školní prospěch výsledky pedagogicko-psychologického vyšetření finanční náročnost studia pravděpodobnost přijetí na určitý typ školy možnost dalšího uplatnění Nabídka služeb kariérového poradenství na KPPP

9. Jak pomoci ve škole při adaptaci na nové prostředí Při pedagogickém vedení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je vhodné uplatňování vyrovnávacích opatření (novelizované vyhlášky č. 72 a 73/2005 Sb.) • dodat žákovi jistotu a naučit ho, jak má pracovat, aby se vyhnul zbytečnému selhání • respektovat tempo žáka, zpomalené jeho nejistotou, někdy nadměrnou pečlivostí • zvolit vhodný způsob zkoušení • navodit situaci, v níž by mohl zažít úspěch • je nutné ocenit snahu a každé sebemenší zlepšení • povzbudit a projevit sympatii • nepříliš zdůrazňovat význam co nejlepších školních výsledků • naučit žáka přijmout neúspěch a nepovažovat jej za tragédii, ale spíše za informaci, na co je třeba se zaměřit – naučit vyrovnávat se s nezdary Důležitá je spolupráce s rodiči: zde učitel může pomoci korigovat neadekvátní rodičovské nároky, které mohou problémy dítěte posilovat někdy je třeba upravit denní režim žáka, rozdělit přípravu do školy, aby nedošlo k přetížení a stresu, ale zároveň by se povinnosti neměly příliš odkládat, aby nenarůstaly obavy z jejich náročnosti

10. Domácí příprava Úroveň žáků přicházejících ze základní na střední školu je velmi rozdílná. Žáci mají velmi často značné nedostatky v základních kompetencích, jako je schopnost plynulého čtení, porozumění smyslu textu a znalost gramatických pravidel. Někteří mají velmi chudou slovní zásobu, neumějí se kultivovaně vyjadřovat písemně ani ústně. V učení jim často chybí soustavnost a jejich příprava bývá neefektivní, což je v dalším učení demotivuje. Po nástupu žáka na SŠ rodiče často požadují náhle samostatnou přípravu do školy, na což dítě nebylo zvyklé – NEUMÍ SE UČIT. Žáci si myslí, že stačí text 2x přečíst. Stanovit si: kdy se učit (mezi 16 – 18 hod. – denní výkonnostní maximum) jak dlouho ( alespoň 1 – 1,5 hod.) s kým Klíčem úspěchu je PRAVIDELNOST.

11. Projevy nepřizpůsobivého (maladaptivního) chování: • Projevy maladaptace mohou být rozmanité: tolerované formy únikového charakteru (pasivita, snění při vyučování, častá nemocnost aj.) patologické formy (poruchy chování, úzkostné a neurotické reakce apod.) psychopatologické formy (neurózy, mutismus, koktavost, školní fobie apod.) Nacházíme v nich prvky nepřiměřeného přizpůsobení žáka požadavkům školy.

12. . Školní prostředí lze považovat za náročnou životní situaci, v níž se žák může setkávat s nejrůznějšími překážkami, které stojí v cestě uspokojování jeho kognitivních, sociálních a výkonových potřeb. Otázky adaptace dětí na školní prostředí a jejich školní úspěšnosti – neúspěšnosti jsou v současné škole velmi aktuální a jsou v centru pozornosti žáků, učitelů, rodičů i široké veřejnosti také proto, že škola usiluje připravovat všechny děti a mládež přiměřeně jejich schopnostem. Správný způsobpedagogické práce by měl respektovat problémy a omezení dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro učitele je velmi důležité takové dítě/žáka poznat, získat o něm všechny potřebné informace a časté zažívání školních neúspěchů správně korigovat. Čím kvalitnější je učitel, tím lepších výsledků může žák dosáhnout.

13. Děkuji za pozornost. Kontakty: www.ppporzl.cz E-mail: vera.zilova@ppporzl.cz Tel.: 571 621 643, mob.:731 663 192