1 / 36

Ing. Vladimír Vašků

Informace z Úřadu práce v Ústí nad Labem. Ing. Vladimír Vašků. (podle jednotlivých měsíců). Nezaměstnanost - okres. Nezaměstnanost - kraj. (podle jednotlivých měsíců). Nezaměstnanost. Nezaměstnanost - okres. Nezaměstnanost – kraj a ČR. Nezaměstnanost - okres. Nezaměstnanost - kraj.

lieu
Download Presentation

Ing. Vladimír Vašků

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Informace z Úřadu práce v Ústí nad Labem Ing. Vladimír Vašků

  2. (podle jednotlivých měsíců) Nezaměstnanost - okres

  3. Nezaměstnanost - kraj (podle jednotlivých měsíců)

  4. Nezaměstnanost

  5. Nezaměstnanost - okres

  6. Nezaměstnanost – kraj a ČR

  7. Nezaměstnanost - okres

  8. Nezaměstnanost - kraj

  9. (dle obcí) Nezaměstnanost - okres

  10. (seřazení okresů dle míry nezaměstnanosti) Nezaměstnanost

  11. Odhad vývoje nezaměstnanosti Pro hodnocení jakýchkoli údajů je zapotřebí soustředit pozornost na trendy. Konkrétní čísla k tomu kterému datu se mění z různých důvodů. Např. ke konci školního roku je situace horší z důvodů nástupu mladých lidí na trh práce, naopak při zahájení sezónních prací se zdá být situace lepší. Trendy všech ukazatelů jsou bohužel hrozivé a nic nenasvědčuje tomu, že krize pominula. Navíc lze předpokládat, že i když začne ekonomika růst, bude nezaměstnanost ještě dál stoupat a poté se bude nějakou dobu držet na vysoké hodnotě. Problém je v tom, že firmy, které již jednou lidi nákladně propustí, jsou v novém nabírání zaměstnanců velmi opatrné. Zvýšenou poptávku řeší přesčasy, případně najmutím agenturních pracovníků či brigádníků. Teprve po vyčerpání těchto možností začíná přijímání nových lidí, a tedy pokles nezaměstnanosti.

  12. nezaměstnanost a nezaměstnaní Není horší dopad hospodářské krize než nezaměstnanost, zejména ta dlouhodobá. Dlouhodobě nezaměstnaný člověk ztrácí nejen práci a příjmy z ní plynoucí, většinou také přichází o přátele, společenské postavení a sebeúctu. Nemluvě o možné ztrátě životního partnera, nebo minimálně jeho podpory a uznání. Dlouhodobě nezaměstnaný má často pocit, že jej nikdo nepotřebuje, že je jen na obtíž. Není pak divu, že riziko stát se alkoholikem, narkomanem či bezdomovcem u dlouhodobě nezaměstnaných prudce stoupá.

  13. Co dělat při ztrátězaměstnání • http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/navod • Pasivní oblast • Zaevidování (Pasívní politika zaměstnanosti, SSP) Aktivní oblast • poradenství • IAP (PDG, ZDG,BDG) • RKV • APZ (SR, NIP, RIP, §120 – cílené programy k řešení zaměstnanosti)

  14. Aktivní politika zaměstnanosti 2010

  15. Pasívní politika zaměstnanosti - 2010

  16. RIP – regionální individuální projekt Projekt „V padesáti nekončíme“: Je určen pro cílovou skupinu uchazečů popř. zájemců o zaměstnání, kteří jsou starší 50 let, zvláštní pozornost je pak věnována uchazečům s věkem 55 a více let. Region, s krajně nepříznivou vzdělanostní strukturou pracovní síly, vysokou mírou fluktuace osob s vyšším stupněm vzdělání a s vysokým procentem lidí s nízkým vzděláním. Příčinou je zejména struktura průmyslu minulého období, kdy převažovala potřeba pracovní síly dělnických profesí bez požadavku vyššího vzdělání. V současné době se poptávka ze strany zaměstnavatelů mění. Převažuje zájem o lidi kvalifikované, adaptabilní, kteří ovládají moderní technologie nebo jsou ochotni se jim učit, jsou motivovaní, otevření novým poznatkům a znalostem. Z tohoto hlediska jsou jednou z nejvíce znevýhodněných kategorií uchazečů a zájemců o zaměstnání osoby starší 50 let, které většinou tyto požadavky nesplňují. • aktivní politiky zaměstnanosti • informační, poradenské, vzdělávací a zprostředkovatelské služby • podpora motivace, kvalifikace, osobnostních a profesních předpokladů • diagnostika, rekvalifikace, individuální poradenství, speciální poradenství, • podpora při vyhledávání zaměstnání, vyhledávání pro zaměstnavatele, • individuální přístup, podpora a rozvoj spolupráce se sociálními partnery a zaměstnavateli Ústeckého kraje.

  17. RIP – regionální individuální projekt Projekt „Cesta“ Je určen pro cílovou skupinu uchazečů o zaměstnání, kteří jsou dlouhodobě vedeni v evidenci úřadů práce • Výběr klienta do projektu • Diagnostika (pracovní, bilanční, zdravotní) • Účast na rekvalifikaci • Seznámení se zaměstnavatelem • Klient pracuje (dotovaná a dotovaná a nedotovaná

  18. RIP – regionální individuální projekt Projekt „První šance i mladým bez vzdělání“: • Cílem projektu je podpořit úsilí mladých osob při získání udržitelného zaměstnání, odstranit jejich handicapy spočívající v absenci pracovní praxe a rozvinout jejich pracovní návyky. • Stanovení individuálních potřeb jednotlivých účastníků projektu a podle nich nastavení dalšího postup v nabízených projektových aktivitách. • Podpoření a zvýšení potřebných kompetencí prostřednictvím vzdělávacích, poradenských a diagnostických programů. • Vytvoření rozsáhlého individuálního systému poradenství prostřednictvím osobních poradců. • Zprostředkování zaměstnání pro cílovou skupinu.

  19. RIP – regionální individuální projekt Projekt „RESTART“: • Cílem projektu je pomoc zaměstnancům podniků, které působí v oborech a odvětvích procházejících strukturálními změnami a které jsou nuceny své zaměstnance propouštět. • Do projektu jsou zapojováni lidé, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání nebo jsou již ve výpovědní lhůtě, ale jsou ještě zaměstnaní. • zachycení propouštěných osob před jejich vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání. • nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, • poradenské činnosti (individuální poradenské pohovory, • speciální školení motivující a podporující účastníky při vyhledávání zaměstnání, • rekvalifikace připravující účastníky na profese uplatnitelné na trhu práce).

  20. RIP – regionální individuální projekt Celkem se v období 2009 - 2012 zúčastní v projektech RIP realizovaných Úřadem práce v Ústí nad Labem přes 5 000 účastníků. Vybraných z uchazečů popř. zájemců o zaměstnání Ústeckého kraje.

  21. Veřejné služby Co to je veřejná služba? • Jedna z možností zachování, popř. rozvíjení pracovních schopností a dovedností osob, které dlouhodobě setrvávají ve stavu hmotné nouze a mají objektivní či subjektivní problémy s nalezením odpovídajícího zaměstnání. • Veřejná služba má i důležitý sociální rozměr, podporuje sociální začleňování osob, zvyšuje participaci lidí na životu obce a přispívá k dobrým vztahům mezi osobami v hmotné nouzi a ostatními občany. • Vyjadřuje jeden z motivačních principů pomoci v hmotné nouzi: „Ten kdo pracuje, se musí mít lépe než ten, který se pracovat nesnaží.“

  22. Veřejné služby Kde je institut veřejné služby upraven? • Úprava veřejné služby je obsažena v § 18a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“). Kdo organizuje veřejnou službu? • Veřejnou službu organizuje obec v samostatné působnosti. Zákon o pomoci v hmotné nouzi neukládá obcím povinnost organizovat veřejnou službu, ale dává jim tento nástroj k využití.

  23. Veřejné služby Na co se veřejná služba zaměřuje? Veřejná služba ovlivňuje život v obci a má podstatný vliv i na osobu v hmotné nouzi. Stává se tak přínosem pro obě strany. Veřejná služba je zaměřena na pomoc všem obcím na území České republiky (ať jde o obce, městyse nebo města) v činnostech, které jsou v jejím zájmu. Jde zejména o zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoc v oblasti kulturního rozvoje i sociální péče. Samotné slovo „zejména“ znamená, že obec může organizovat široké spektrum činností v reakci na místní podmínky a potřeby obce a jejích obyvatel.

  24. Veřejné služby Co má podniknout osoba, která má zájem zapojit se do veřejné služby? • Osoba se může informovat na obecním úřadě, zda je v jejich obci veřejná služba organizována a jaké jsou podmínky pro zapojení se do veřejné služby. Obecné informace je také možné získat od pracovníků orgánu pomoci v hmotné nouzi.

  25. Veřejné služby Je nutná zdravotní prohlídka před nástupem na VS? Obec je povinna nepřipustit, aby osoba v hmotné nouzi vykonávala v rámci veřejné služby zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala schopnostem a zdravotní způsobilosti této osoby. K tomuto účelu je osoba v hmotné nouzi povinna podrobit se preventivní zdravotní prohlídce u svého ošetřujícího lékaře, anebo pokud obec bude požadovat prohlídku u svého smluvního lékaře, tak u něj. Na úhradu poplatku za vystavení potvrzení může osoba v hmotné nouzi požádat příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi o poskytnutí mimořádné okamžité pomoci (podle § 2 odst. 5 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi).

  26. Veřejné služby Jaké jsou povinnosti osoby v hmotné nouzi při výkonu VS? • Osoba v hmotné nouzi, s níž uzavře obec smlouvu o výkonu veřejné služby, je povinna tuto smlouvu předložit organizátoru veřejné služby na obecním úřadu, který údaje zaznamená do evidence. • Se smlouvou osoba seznámí orgán pomoci v hmotné nouzi, který osobě vydá tiskopis, na němž obec po skončení kalendářního měsíce uvede počet hodin, které byly na veřejné službě osobou odpracovány. Následně toto potvrzení předloží osoba orgánu pomoci v hmotné nouzi, který údaje v něm uvedené použije při rozhodování o nároku na příspěvek na živobytí a jeho výši. • Osoba vykonávající veřejnou službu je povinna dodržovat všechny podmínky, které si s obcí dohodla a za jejich porušení nést patřičnou odpovědnost. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna (mzda).

  27. Veřejné služby Jak ovlivňuje výkon veřejné služby výši příspěvku na živobytí? • Veřejná služba může být vykonávána pouze osobami, které pobírají dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi. • Pro osoby v hmotné nouzi je výhodné vykonávat veřejnou alespoň 20 hodin měsíčně, protože v takovém rozsahu je tato činnost považována za snahu o zvýšení přijmu vlastní prací. • Rovněž pozitivně je výkon veřejné služby v takovémto rozsahu hodnocen těm osobám, které pobírají příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců, protože jim zachovává výši dávky – tato neklesne na úroveň existenčního minima. • Pokud osoby pobírající příspěvek na živobytí ve veřejné službě odpracují minimálně 30 hodin měsíčně, navýší se jim příspěvek na živobytí o polovinu rozdílu mezi jejich životním minimem a existenčním minimem.

  28. Veřejné služby vztah výše příspěvku na živobytí k počtu hodin odpracovaných v rámci VS • Osoba pobírající po dobu 6 měsíců příspěvek na živobytí ve výši 3126 Kč bez dalšího příjmu: • Pokud po 6 měsících neodpracuje formou veřejné služby alespoň 20 hodin/měsíc, příspěvek na živobytí bude vyplacen ve výši 2020 Kč (existenční minimum). • Pokud po 6 měsících odpracuje formou veřejné služby alespoň 20 hodin/měsíc, příspěvek na živobytí bude vyplacen ve výši 3126 Kč. • Pokud po 6 měsících odpracuje formou veřejné služby alespoň 30 hodin/měsíc, příspěvek na živobytí bude vyplacen ve výši 3679 Kč.

  29. Veřejné služby Kdo patří do okruhu osob, na něž se snížení existenčního minima nevztahuje? • osoby starší 68 let, • poživatelé starobního důchodu, • osoby invalidní v prvním, druhém a třetím stupni invalidity, • osoby pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství, • rodiče celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírající rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době takto pečujícím o dítě, které z vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení, • osoby osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve II., III. a IV. stupni, a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc a tato pomoc je vykonává na v rozsahu nejméně 80 % pracovní doby 40 hodin, • nezaopatřené dítě, • osoby dočasně práce neschopné, • osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, • osoby mající příjem z výdělečné činnosti.

  30. Veřejné služby bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu veřejné služby • Při sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se pro výkon veřejné služby použijí pracovněprávní předpisy. • Pro výkon veřejné služby osobou mladší 18 let se použijí pracovněprávní předpisy upravující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců. V případě uzavření smlouvy o výkonu veřejné služby je obec povinna uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. • Osoba vykonávající veřejnou službu odpovídá pouze za škodu způsobenou úmyslně. • Ministerstvo práce a sociálních věcí může poskytnout obci dotaci ke krytí sjednaného pojistného.

  31. Veřejné služby Schůzka se starosty obcí na ÚP • připomínka – proč se pro rok 2011 snižují počty pracovníků, kteří zajišťují veřejně prospěšné práce (VPP). • připomínka – stále se obměňujícímu personálu není možno svěřit drahou, sofistikovanou techniku. • připomínka – zajišťování VS bude pro obce organizační zátěží • připomínka – pro zajišťování VS budou muset obce vynakládat neúměrně vysoké náklady • připomínka – z důvodu nedostatečného zájmu uchazečů nebude možné VS zajišťovat • připomínka – VS je vázána na 20, resp. 30 hodin, nemůže být substitucí VPP

  32. Úřad práce České republiky Úřady práce jsou státní orgány, s působností v oblasti zaměstnanosti a státní sociální podpory, zřízené zákonem o zaměstnanosti. Soustava úřadů práce je dvoustupňová s tím, že v prvním stupni působí 77 samostatných úřadů (s působností vymezenou územím okresu), kterým je nadřízeno ministerstvo. Jednotlivé úřady si dále zřizují detašovaná pracoviště. Celkem úřady práce působí v cca 250 místech v oblasti zaměstnanosti a cca 400 místech v oblasti státní sociální podpory.

  33. Úřad práce České republiky Stávající stav výhodný z hlediska relativní pružnosti rozhodování těchto úřadů v návaznosti na aktuální situaci trhu práce. Existence 77 samostatných organizačních složek státu s sebou na druhou stranu nese problémy ve vztahu k ekonomice provozu soustavy úřadů práce a možnosti jejich efektivního a jednotného řízení. Hlavní problémy stávající organizační struktury úřadů práce lze shrnout následovně: • nepružné řízení – ústředí řídí přímo 77 subjektů, • finanční náročnost systému – každý úřad je samostatnou účetní jednotkou, má samostatné „obslužné“ útvary a samostatnou personální politiku, • nejednotnost rozhodování, • nejednotnost vnitřního organizačního uspořádání.

  34. Úřad práce České republiky • Oddělení a posílení tvorby strategie, koncepce a legislativy politiky zaměstnanosti od realizace politiky zaměstnanosti. • Přenesení řízení realizace politiky zaměstnanosti na specializovaný úřad veřejné správy – Úřad práce ČR, včetně stávajících příslušných útvarů. • Posílení role krajského úřadu práce jako hlavního aktéra realizace politiky zaměstnanosti na území kraje ve vazbě na uskutečněné změny struktury státní správy a samosprávy. • Vytvoření podmínek pro zlepšení komunikace a spolupráce krajského úřadu práce s krajským úřadem, krajskou samosprávou a ostatními aktéry na trhu práce na území kraje. • Soustředění vybraných činností a úkolů úřadů práce na okresní úrovni na krajský úřad práce a zefektivnění výkonu politiky zaměstnanosti. • Uspoření personálních a vedlejších nákladů a využití těchto úspor k posílení výkonu kontrolní činnosti.

  35. Úřad práce České republiky Nová organizace • Ministerstvo práce a sociálních věcí (Praha) • Generální ředitelství ÚP ČR (Praha) • Krajské pobočky ÚP ČR (14 krajů) • Kontaktní pracoviště ÚP (zatím 77 -14 = 63) Poznámka: revize dávek SSP, soustředění na KoPr

  36. Děkuji za pozornost. Ing. Vladimír Vašků - Úřad práce Ústí nad Labem

More Related