Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454

1. Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454 Projekt SIPVZ 2005

2. Implementace ICT do vzdělávacích oblastí a oborů Umístění prezentací : www.1zsfm.cz

3. Vzdělávací obor : Aplikovaná informatikaTřída : 7. DVyučující : Mgr. Zbyněk ŠostýDatum : 2005-10- Téma vyučovací hodiny : „Rastrový a vektorový obrázek – DPI“ Vybavení učebny : připojení na INTERNET připojení na školní síť – výukové programy PC – notebook dataprojektor

4. Zdroje informací • Počítačová grafika pro úplné začátečníky, Pavel Roubal, Computer Press 2003

5. Rastrový a vektorový obrázek - DPI

6. Rastrový obrázek – skládá se z jednotlivých bodů ( např. fotografie ) • Vektorový obrázek – skládá se z křivek, které můžeme libovolně měnit

7. Rastrový obrázek • Nejdůležitější parametr rastrového obrázku je „počet bodů“ z kterých se obrázek skládá. • V praxi hovoříme o „rozlišení obrázku“. • Rozlišení je počet bodů na jednotku vzdálenosti. • Rozlišení se udává v bodech na palec, hovoříme o jednotce DPI ( Dot per Inch) ( dí –pí- aj) • Platí, že 1 palec = 2,54 cm.

8. Co znamená jednotka DPI • S pojmem rozlišením se můžete setkat u digitálních fotoaparátů, skenerů, tiskáren a také třeba u monitorů. • Rozlišení se v praxi udává v bodech (pixelech) nebo v „DPI“ . Jak pracovat s DPI a pixely se dovíte jindy. • DPI označuje v podstatě hustotu informace.

9. Platí : • Pokud se budeme bavit o zařízení provádějícím digitalizaci obrazu (např. skener), udává rozlišení v DPI to, jak jemně je rozlišována předloha a kolik obrazové informace je získáváno. Čím vyšší je rozlišení, tím menší detaily jsou v předloze rozlišovány a zaznamenávány. • Pokud se bavíme o výstupním rozlišení (např. tiskárna), pak jde naopak o to, jak jemně jsou poskládány jednotlivé obrazové body na médium. Čím vyšší je rozlišení, tím menší body s vyšší hustotou jsou vytvářeny

10. Jednorozměrné a dvourozměrné DPI • Protože se bavíme o zpracování obrazu, bavíme se ne o přímce, ale o ploše. • Rozlišení by mělo být udáváno jako dvourozměrná veličina, např. 600 x 1200dpi. • První hodnota určuje hustotu bodů na řádce a druhá hustotu bodů ve sloupci.

11. K čemu je nám DPI • Zjištění rozmístění jednotlivých bodů na ploše. • Výpočty jsou založeny na znalosti údajů: • fyzický počet obrazových bodů • rozměr plochy • rozlišení

12. Ze dvou těchto údajů jsme schopni vypočítat vždy třetí údaj. Vzorce jsou jednoduché: rozlišení [dpi] = počet bodů / ( délka [cm] / 2,54 ) počet bodů = rozlišení [dpi] * ( délka [cm] / 2,54 ) délka [cm] = ( počet bodů/ rozlišení [dpi] ) * 2,54

13. Využití výpočtů v praxi • Počítat s rozlišením má smysl pouze v okamžiku, kdy z nějakého důvodu zkoumáme hustotu rozložení jednotlivých obrazových bodů na ploše. • Při tisku dokumentu je pro mě DPI velmi důležitým údajem. • Chci-li dostat formát A4 při daném rozlišení např. 300 DPI, mohu si snadno spočítat, kolik obrazových bodů má obraz obsahovat. • Uživatel pak musí reagovat například tím, že obraz zvětší či zmenší.

14. Příklady: • Obrázek v rozlišení 200 DPI má na jeden palec 200 bodů. • Obrázek v rozlišení 200 DPI má na jeden cm asi 80 bodů ( jeden palec je asi 2,5 cm). • Obrázek v rozlišení 400 DPI má na jeden palec …. bodů. • Obrázek v rozlišení 600 DPI má na jeden cm asi …. bodů ( jeden palec je asi 2,5 cm).

15. Prezentaci je možno doplnit o ukázky z různých www. Prezentace je živý materiál. Hodnocení vyučovací hodiny Klady Zápory

16. Poznámky k prezentaci • Prezentaci je možno využít v rámci dvou vyučovacích hodin. • Příklady s výpočty použít jen v případě zájemců o tuto problematiku.