1 / 25

Fyziologické aspekty PA dětí

Fyziologické aspekty PA dětí. Faktory ovlivňující fyziologický rozvoj:. 1) závislé na růstu těla např. - při zvětšení srdce se zároveň zvětší maximální tepový objem, maximální minutový srdeční výdej (Q max) , VO 2 max,

mikkel
Download Presentation

Fyziologické aspekty PA dětí

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Fyziologické aspekty PA dětí

  2. Faktory ovlivňující fyziologický rozvoj: 1) závislé na růstu těla např. - při zvětšení srdce se zároveň zvětší maximální tepový objem, maximální minutový srdeční výdej (Qmax), VO2max, - s rostoucími svaly zároveň roste i síla

  3. Fyziologický rozvoj typický pro velikost svalů a svalovou sílu, aerobní kapacitu (VO2max – absolutně vyjádřená), velikost srdce a plic.

  4. Faktory ovlivňující fyziologický rozvoj: 1) závislé na růstu těla např. - při zvětšení srdce se zároveň zvětší maximální tepový objem, maximální minutový srdeční výdej (Qmax), VO2, - s rostoucími svaly zároveň roste i síla 2) nezávislé na velikosti těla ( např.TFmax, kontraktilita myokardu a Hb v krvi se nemění během dětství; vzrůstá TK a glykolytická kapacita, apod.)

  5. Tělesný růst Růstový hormon (GH) - uvolňován přibližně každé 2 hodiny, zejména v noci během spánku, ve stavu bdění je uvolňování menší a méně pravidelné - efekt růstového hormonu je buď přímý nebo je zprostředkován IGF-I a IGF-II

  6. Schéma uvolňování a působení GH a IGF-I

  7. Tělesný růst Růstový hormon (GH) - uvolňován přibližně každé 2 hodiny, zejména v noci během spánku, ve stavu bdění je uvolňování menší a méně pravidelné - efekt růstového hormonu je buď přímý nebo je zprostředkován IGF-I a IGF-II - uvolňování GH a IGF-I je ovlivněno: 1) faktory prostředí (PA a její opakování, dostatečnou stravou) 2) genetickými predispozicemi - další faktory ovlivňující růst: inzulín, thyroidní hormony, apod.

  8. Puberta Nejen vývoj reprodukčních schopností člověka, ale i další změny ve velikosti, složení a funkci organismu jako odpověď na zvýšené uvolňování sexuálních hormonů estrogenu a testosteronu.

  9. TESTOSTERONESTRADIOL

  10. Maximální aerobní výkon Absolutně vyjádřený [l.min-1] Do asi 11 let věku je vzestup VO2max postupný a stejný u obou pohlaví, pak dochází k zrychlení vzrůstu VO2max u chlapců, zatímco u dívek se zpomaluje. - u chlapců je zvýšení VO2max spojeno s nárůstem svalové hmoty - zvýšení VO2max je ovlivněno také zvýšením maximálního tepového objemu (jako důsledek zvětšení levé komory), zvětšením objemu velikosti plic, zvýšením kapilarizace svalu a kapacity aerobních enzymů ve svalu Relativne vyjádřený [ml.min-1.kg-1] - Již asi od 11 let dochází k poklesu z důvodu nárůstu tělesné hmotnosti.

  11. Vývoj absolutních hodnot VO2max s věkem u chlapců a dívek

  12. (Seliger & Bartůněk, 1978)

  13. Kardiovaskulární systém Odpověď kardiovaskulárního systému na zvyšující se nebo stálou dynamickou zátěž i na izometrickou kontrakci je u dětí a dospělých podobná. Aby bylo dosaženo potřebného Q, je tělesný růst kompenzován zvětšením tepového objemu.

  14. Kardiovaskulární systém Tepová frekvence (TF) - TF v klidu během dětství klesá, - TF se s rostoucí intenzitou zátěže zvyšuje podobně jako u dospělého jedince, její zvyšování je vak rychlejší - při dané stejné intenzitě zátěže TF s věkem klesá (zvětšení srdce a tepového objemu), - návrat TF ke klidovým hodnotám po zátěži závisí na aerobní zdatnosti (čím vyšší VO2max, tím rychlejší návrat TF), u dětí se však regenerace TF po zátěži zpomaluje s věkem nezávisle na aerobní zdatnosti.

  15. Kardiovaskulární systém Tlak krve (TK) TK v klidu: novorozenec 70/55 mmHg, 10 let věku 110/62 mmHg, 15 let věku 115/65 mmHg. - v klidu i při zátěži se TK s věkem a velikostí těla u dětí ZVYŠUJE.

  16. Respirační systém Maximální ventilace není limitujícím faktorem aerobního výkonu u dospělých ani u dětí.

  17. Respirační systém Základní principy ventilace při zátěži jsou stejné u dospělých i u dětí, avšak při dané úrovni metabolismu děti hyperventilují ve srovnání s dospělými. Pro děti je tedy typické: • větší poměr VE/VO2 při jakékoliv intenzitě zátěže, - nižší hodnoty arteriálního pCO2 při zatížení a zároveň nižší práh pro pCO2.

  18. Respirační systém Vitální kapacita plic (VC) se přímo úměrně zvyšuje s velikostí těla. VC/kg je ve všech věkových skupinách větší u mužů než u žen. Dechový objem v klidu stoupá s velikostí plic. Dechová frekvence v klidu klesá. Avšak dechová frekvence i dechový objem v klidu ve vztahu k velikosti těla klesají, a proto klesá i klidová minutová ventilace.

  19. Respirační systém Dechová frekvence během maximálního zatížení pomalu s věkem klesá (hodnoty jsou nezávislé na velikosti těla). Dechový objem při maximální zátěži s věkem roste v závislosti na velikosti plic, tím se zvyšuje také maximální minutová ventilace.

  20. Respirační systém Změny hodnot na začátku konstantní zátěže u dospělých jsou: - pro VO2/min 20-40s, rovnovážný stav je dosažen ve 3.-6.min, - produkce oxidu uhličitého VCO2/min roste pomaleji - minutová ventilace dosahuje rovnovážného stavu až kolem 4.-5.min. Všechny tyto hodnotyjsou u dětí výrazně kratší.

  21. Pohybová aktivita Pro děti je typická vysoká spontánní PA, která je charakteristická vysokou intenzitou v krátkém čase. Dětem je vlastní krátkodobá intenzivní zátěž s častými přestávkami. Takto se mohou pohybovat po dlouhou dobu, aniž by se projevovaly větší příznaky únavy. Vytrvalostní zátěž je z hlediska možností organismu dítěte možná. Problém je však s motivací.

  22. Termoregulace Pracovní účinnost pracujících svalů je u dětí i dospělých max. asi 20%. To znamená, že zbytek spotřebované energie se mění v teplo, které musí být z těla odvedeno. To se děje zejména 2 způsoby: 1) ztráta tepla vedením (závislé na okolní teplotě), 2) pocení a ztráta tepla odpařováním (závislé na vlhkosti vzduchu).

  23. Termoregulace Děti vytvářejí více tepla na kg hmotnosti během práce než dospělí, ale zase mají relativně větší tělesný povrch, kterým mohou teplo odvádět. Děti se méně potí (zejména chlapci v porovnání s muži), a tak jsou více závislé na odvádění tepla konvekcí. To znamená, že děti hůře snášejí zátěž v horkém prostředí, na druhou stranu však jsou méně náchylné k dehydrataci.

  24. Ztráty sodíku pocením

More Related