1 / 11

OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY ZPŮSOBY TVOŘENÍ SLOV

OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY ZPŮSOBY TVOŘENÍ SLOV. Mgr. Michal Oblouk. OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY. 1) tvoření slov odvozování skládání zkracování 2) přejímání slov z jiných jazyků 3) spojování slov v sousloví 4) vznik nových významů slov. TVOŘENÍ SLOV.

minowa
Download Presentation

OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY ZPŮSOBY TVOŘENÍ SLOV

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBYZPŮSOBY TVOŘENÍ SLOV Mgr. Michal Oblouk

  2. OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY 1) tvoření slov • odvozování • skládání • zkracování 2)přejímání slov z jiných jazyků 3) spojování slov v sousloví 4) vznik nových významů slov

  3. TVOŘENÍ SLOV • nová slova se tvoří ze slov v jazyce již existujících • slova MOTIVOVANÁ – u nich můžeme zjistit, ze kterého slova vznikla • slova NEMOTIVOVANÁ – prvotní, nelze zjistit, ze kterého slova vznikla, např. židle, chléb, muž, žena, dobrý, zlý, malý, bílý,… • nauka o tvoření slov = SLOVOTVORBA • nauka o původu slov = ETYMOLOGIE

  4. ODVOZOVÁNÍ • tvoření slova z jiného slova pomocí přípon, předpon nebo koncovek • slovo, ze kterého bylo nové slovo odvozeno = ZÁKLADOVÉ SLOVO • část slova, kterou odvozené slovo přejímá ze slova základového = SLOVOTVORNÝ ZÁKLAD • PŘÍPONA= hláska nebo skupina hlásek, která se připojuje ke slovotvornému základu a vytváří nové slovo, u ohebných slov se k ní připojují koncovky • PŘEDPONA = spojuje se s hotovým slovem a obměňuje jeho význam

  5. PŘÍPONOVÉ/KONCOVKOVÉ ODVOZOVÁNÍ – PODSTATNÁ JMÉNA • názvy činitelské – odvozují se od sloves a označují většinou osoby, např. učitel, prodavač, plavec, soudce, dělník, divák,… • názvy prostředků a nástrojů – odvozují se od sloves, např. počítač, mýdlo, razítko, vrták, pilník, třpytka, pračka,… • názvy konatelské – odvozují se od podstatných jmen a označují osoby, např. rybář, houbař, zedník,… • názvy nositelů vlastností – odvozují se od přídavných jmen, např. rychlík, lakomec, přímka, rovina, pravice,… • názvy obyvatelské – odvozují se od názvů zemí, měst, krajů, např. Evropan, Slovák, Brazilec,… • názvy výsledků děje – odvozují se od sloves, např. výpisek, výšivka,…

  6. PŘÍPONOVÉ/KONCOVKOVÉ ODVOZOVÁNÍ –PODSTATNÁ JMÉNA 7) názvy míst – odvozují se od podstatných jmen, přídavných jmen i sloves, např. pracoviště, smetisko, pracovna, čekárna, rybník,… 8) názvy dějů – odvozují se od sloves, např. plavba, šepot, lov, zábava, psaní,… 9) názvy vlastností – odvozují se od přídavných jmen, např. rychlost, čistota, bohatství, stáří,… 10) názvy přechýlené – odvozují se od podstatných jmen rodu mužského a označují osoby ženské, např. sousedka, žákyně, úřednice, Nováková, Novotná,… 11) názvy zdrobnělé – odvozují se od podstatných jmen, např. stromek, domeček, nosík, ručička, slovíčko,… 12) názvy hromadné – odvozují se od podstatných jmen a vyjadřují množství, např. loďstvo, ptactvo, stromoví, kamení,…

  7. PŘÍPONOVÉ/KONCOVKOVÉ ODVOZOVÁNÍ –PŘÍDAVNÁ JMÉNA • odvozeniny od podstatných jmen – vyjadřují přivlastňování jednotlivé osobě (bratrův, otcova, učitelovo, sestřin, babiččina, matčino), přivlastňování celému druhu (učitelský, řeznický, žákovský, rybí), vztah k základovému jménu (školní, lednový), původ nebo látku (železný, papírový), podobnost (vejčitý, růžový), nápadný znak (vlasatý, skalnatý) • odvozeniny od přídavných jmen – vyjadřují citové obměnění vlastnosti (maličký, slabounký) nebo zesílení vlastnosti (velikánský) • odvozeniny od sloves – utvořené koncovkami ze slovesných tvarů (dospělý, placený, pracující), utvořené příponami vyjadřují možnost (zpracovatelný), náchylnost (hravý) a účel (bicí)

  8. PŘÍPONOVÉ/KONCOVKOVÉ ODVOZOVÁNÍ – SLOVESA • odvozeniny od podstatných jmen – vyjadřují rozmanité vztahy k základovému podstatnému jménu, např. veslovat, barvit, sloužit,… • odvozeniny od přídavných jmen– vyjadřují stávat se nějakým (bohatnout, černat, červivět) a činit nějakým (čistit) • odvozeniny od sloves – mění slovesný vid základových sloves, vyjadřují zejména násobenost, např. ztrácet, zhasínat, běhávat,…

  9. PŘEDPONOVÉ ODVOZOVÁNÍ • nejvíce zastoupeno u sloves, méně u podstatných a přídavných jmen • předpony obměňují význam hotového slova podle svého základního významu • podstatná a přídavná jména – např. prales, pražádný, přesila, převeliký, předsíň, protivítr, podplukovník, mezičas, nadměrný,… • slovesa– např. přijet, odnést, vytrhnout, rozprášit, zatočit, smotat, nahromadit, poskočit,…

  10. SKLÁDÁNÍ • tvoření slov ze dvou slovotvorných základů – vznikají SLOŽENINY • tvoří se jím pouze podstatná a přídavná jména • nejčastěji se používají v odborných názvech • podle vzniku se rozdělují na: • SLOŽENINY NEVLASTNÍ = spřežky, vznikají spojením hotových slov, např. okamžik, zemětřesení, vlastizrádce, mateřídouška, ohnivzdorný, pravděpodobný, pozoruhodný,… • SLOŽENINY VLASTNÍ = nemůžeme je rozdělit na původní spojení slov, jedna jejich část nebo obě části nejsou hotovými slovy, např. velkoměsto, pravopis, sladkokyselý, českomoravský, teploměr, tělocvik, pravdomluvný,…

  11. ZKRACOVÁNÍ • tvoření slov z víceslovných pojmenování • obvykle se zkracují názvy států, institucí, podniků a výrobků • podle toho, jak zkratky vznikly, rozlišujeme: • PÍSMENNÉ/INICIÁLOVÉ ZKRATKY = z prvních písmen pojmenování, píšeme s velkými písmeny bez teček, např. ČR, OSN, ČTK, ODS,… • ZKRATKOVÁ SLOVA = z prvních slabik nebo hlásek, píšeme s prvním písmenem velkým, skloňujeme jako podstatná jména, např. Čedok, Setuza,… • ZKRATKY JINÉHO DRUHU = užíváme v psaném projevu pro často opakovaná slova a spojení slov, píšeme s malým písmenem a zakončujeme tečkou, např. p., aj., atd.,… • zkracují se též tituly, např. MUDr., Ing., doc., prof., Mgr., PhDr.,…

More Related