1 / 12

Jakobínská diktatura

Jakobínská diktatura. Jan Chytra L1. Nástup jakobínů. Girondisté nebyli populární, čehož využili jejich protivníci v Konventu, tzv. Hora (levicoví poslanci v čele s Robespierrem) - 2. června 1793 znovu na 80 tisíc lidí oblehlo Konvent a předáci girondist ů byli zatčeni.

nantai
Download Presentation

Jakobínská diktatura

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Jakobínská diktatura Jan Chytra L1.

  2. Nástup jakobínů • Girondisté nebyli populární, čehož využili jejich protivníci v Konventu, tzv. Hora (levicoví poslanci v čele s Robespierrem) - 2. června 1793 znovu na 80 tisíc lidí oblehlo Konvent a předáci girondistů byli zatčeni. • Do čela revoluce se dostali jakobíni (členové se scházeli v knihovně bývalého svatojakubského kláštera, odtud pochází jejich označení) • V čele diktatury stál Maximilien Robespierre, který spolu se Saint-Justem a Couthonem tvořili neformální triumvirát .

  3. Maxmilián Robespierre

  4. M. Robespierre • 6. května 1758, Arras – 28. července 1794, Paříž • francouzský advokát, poslanec Národního shromáždění, významný jakobín a představitel jakobínského revolučního a politického teroru. • V Národním shromáždění patřil ke krajní levici, prosazoval pokrokovou ústavu a byl také jedním z hlavních autorů Deklarace lidských práv. Později se stal vedoucím činitelem klubu jakobínů a pařížské městské rady, která byla samostatnou revoluční jednotkou, vládnoucí v Paříži. • . Ze všech mužů v čele revoluce byl Robespierre jediný, který s ní prošel celou její cestu až do konce. Z tří jakobínských vůdců byl Marat probodnut nepřátelskou dýkou hned v prvních dnech jakobínské vlády, Danton skončil pod gilotinou z rozsudku revolučního tribunálu o málo později, jedině Robespierre se udržel na hřebeni revoluční vlny.

  5. V létě roku 1794 dosáhla Francouzská republika snad vrcholu moci a slávy. Paprsky této slávy ozařovaly vůdce revoluční vlády Robespierra. • Robespierrovu vládu ukončilo thermidorové protijakobínské povstání 28. července 1794. • On sám skončil bez soudu pod gilotinou. Popraven byl na Náměstí Revoluce (Place de la Révolution, dnešní Place de la Concorde). • Po pádu jakobínské diktatury všichni Robespierrovi protivníci zprava i zleva se shodli na několika označeních, která, ač neodpovídala skutečnosti, se běžně užívala: „Tyran, diktátor, despota, vrah, krvežíznivec“ . • Robespierre byl vylíčen jako výlupek zkaženosti a nelidskosti, jako krvežíznivý tyran a vrah.

  6. Vláda jakobínů • Zemi řídil Výbor pro veřejné blaho, který řídil zásobování, obranu, zahraniční politiku a válečnou výrobu. • Dalším revolučním orgánem byl Výbor pro veřejnou bezpečnost, bojující s vnitřním nepřítelem a dohlížející na policii. Jakobíni zrušili veškeré feudální dávky, stanovili minimální mzdu a maximální cenu obilí. • Zabavovali přebytky a přerozdělovali je. • Byla vyhlášena všeobecná branná povinnost pro muže mezi 18 a 25 lety. Armáda byla zreformována, a tak byla schopna do konce roku 1793 vpád nepřátel odrazit. • Dne 24. října 1793 schválil Konvent zavedení nového, revolučního kalendáře. Za začátek letopočtu bylo zvoleno datum 22.9.1792, tedy první den Francouzské republiky. Podle tohoto kalendáře se rok dělil na dvanáct měsíců (jejichž jména vymyslel Fabre d'Églantine), každý měsíc měl třicet dní a dělil se na tři desetidenní týdny.

  7. Stíhání odpůrců • Odpůrci režimu se dělili na radikály (hébertisty a takzvané "zběsilé") a umírněné. • Umírnění, vedení Dantonem, chtěli smír s nepřáteli, především s Anglií, a zmírnění revolučních opatření. • Radikálové prosazovali rozšíření revoluce do zahraničí a vytvoření světové revoluční republiky, chtěli také zestátnění veškeré půdy. • Režim všechny své odpůrce tvrdě stíhal a tisíce lidí skončily svůj život pod gilotinou. • Na jaře 1794 byli popraveni jak vůdci Hébertistů, tak i Dantonistů

  8. Zvrat • Zdálo se, že Výboru pro veřejné blaho již nikdo nestojí v cestě. • V Konventu i v samotném Výboru však bylo mnoho těch, kterým se režim nezamlouval. Zneužili proto Kult Nejvyšší bytosti, který Robespierre zavedl, a obvinili jeho tvůrce z toho, že se chce stát nejen diktátorem, ale dokonce i bohem. • Dále rozpoutali dosud nejkrvavější vlnu teroru, přičemž neustále zdůrazňovali, že za popravami stojí "krvežíznivý" Robespierre, aby tak zdiskreditovali jeho pověst. • Dne 9. Thermidoru (27. července 1794) byli "neúplatný Robespierre a další přední představitelé režimu zatčeni a po krátkých peripetiích druhého dne popraveni.

  9. Do čela Francie se roku 1795 podle nové ústavy postavilo pětičlenné Direktorium, za jehož vlády nastal „odliv revoluce“. • Počátek vlády Direktoria se někdy chápe jako konec Velké francouzské revoluce. • V situaci všeobecné nestability se pak v roce 1799 chopil moci bývalý dělostřelec Napoleon Bonaparte.

  10. Zdroje: • www.wikipedia.cz • Obrázky z internetu • www.dejepis.com

More Related