Deinstitucionalizace: co naznačuje mezinárodní výzkum? Jan Šiška, PedF UK

1. Deinstitucionalizace: co naznačuje mezinárodní výzkum? Jan Šiška, PedF UK

2. Cíl • Nastínit trend deinstitucionalizace v mezinárodním kontextu • Shrnout výsledky vybraných mezinárodních komparativních výzkumů

3. Proč změny?

4. Proč změny? Úmluva o právech osob s postižením, OSN, 2006 • Stejné právo pro všechny osoby s postižením žít v společenství se stejnými možnostmi volby na rovnoprávném základě s ostatními. • Možnost volby místa pobytu, i toho, kde a s kým budou žít.

5. Aplikace čl. 19 Úmluvy do praxe • Podpora není určena typem budovy, ale potřebami jednotlivce a tím, co uživatelé potřebují k tomu, aby žili na místě a způsobem, které si zvolí • člověk s postižením má kontrolu nad službou, kterou využívá. Služby se organizují a poskytují tak, aby vyhovovaly jeho osobním aspiracím a preferencím.

6. Ústavní péče I • Praxe personálu v ústavním prostředí se vyznačuje: • depersonalizací (absence znaků a symbolů individuality a lidskosti) • zavedenou a relat. neměnnou rutinou • skupinovým zacházením • sociálním odstupem (symbolizující rozdílný status pracovníků a obyvatel) (King, Raynes a Tizard, 1971).

7. Ústavní péče II Důsledky ústavní praxe: • sociální vyloučení • nedostatek příležitostí k rozhodování a individuálnímu rozvoji • ztráta individuality a riziko zneužívání • posilování stigmatizace a negativních postojů vůči lidem s mentálním postižením "nejsou jako my" (Wolfensberger, 1975; Bogdan & Taylor, 1989). • Převládají materiální podmínky, které běžná populace hodnotí jako nepříznivé (Mansell & Beadle-Brown, 2010).

8. Změny - jak rychle? Included in Society, 2005

9. Odhadovaný počet osob v ústavní péči v EU • (hrubý odhad s využitím různých zdrojů) • více než 1.45 mil. lidí s postižením žije v pobyt. zařízeních • více než 70% z nich žije v zařízeních s kapacitou vyšší • než 30 • poměr počtu osob v ústavech na 100.000 obyvatel • velké rozdíly od 0 (Švédsko) přes 500 (Estonsko, Litva) • (DECLOC, 2009)

10. Srovnání – život v komunitě vers. ústavní péče „Není žádných pochyb o tom, že lidé s mentálním postižením mají prospěch z deinstitucionalizace“(Mansell, Ericson, 1996) „Co se týče kvality života lidí s postižením, v průměru nabízejí komunitní služby lepší výsledky než ústavy“ (Mansell, Beadle-Brown, 2010) 2010)

11. Srovnání – život v komunitě vers. ústavní péče Výzkum naznačuje lepší výsledky života v komunitě oproti ústavní péči, zejména v oblastech: • sebeurčení • více přátel • přístup k veřejným službám • účast na společenském životě • příležitosti k osvojování a udržení dovedností • častější kontakt se zaměstnanci a větší zapojení personálu do činností • lepší materiální vybavení • lepší přijetí ze strany komunity • spokojenost obyvatel a jejich rodin (Kozma, Mansell, Beadle Brown 2009)

12. Deinstitucionalizace není (jen) stavění „Některé postupy zaměstnanců, které lze obvykle nalézt v institucích, jsou občas uplatňovány v komunitních modelech služeb s negativními dopady na uživatele“. (Clement & Bigby, 2010; Bigby et al, v tisku;. Sinason 1993). • Pouhý přechod od ústavní péče na komunitní služby není záruku lepších výsledků…. ….neboť praxi institucionální péče je možné „přestěhovat“ či obnovit v nových podmínkách.

13. Trendy a doporučení- deinstitucionalizace není dobrodiní, nýbrž je otázkou lidských práv- kvalita služby v komunitě je vyšší než v ústavní péči- personál a kultura zařízení hrají významnou roli

14. Trendy a doporučení • Podpora deinstitucionalizace v oblasti sociálních služeb a psychiatrické péče (EU, národní politik) • Potřeba zachovávat a podněcovat nespokojenost ústavní péče • Sledovat hledisko nákladů a výsledků • „V České republice hrozí vysoké riziko návratu k ústavnímu modelu sociálních služeb, neboť je levnější jen proto, že poskytuje nekvalitní službu těm, kteří je užívají.“ (Šiška, Beadle-Brown 2010)

15. Děkuji za pozornost jan.siska@pedf.cuni.cz