Plachetnice

1. Plachetnice Martin Flídr 5.A – ERIN

2. Osnova Vzhůru na palubu… Plachty nad oceány S mečem a křížem přes oceán První obeplutí Zeměkoule Rozvoj námořního obchodu Slavné klipery Cutty Sark – stavba modelu lodi Současnost plachetnic Optimist, Finn Vaurien Vlastní stavba lodi Pokusy s nosností lodi Internetové sledování lodí Slovník Zdroje

3. Vzhůru na palubu… Mám rád lodě. Líbí se mi hlavně staré elegantní plachetnice, které připomínají historii námořní dopravy. Mám totiž rád historii zámořských objevů, která je opravdu hodně bohatá. Obdivuji také konstrukční složitost plachetnic a odvahu starých námořníků vyplout s těmito koráby na cesty napříč oceánem. Zkusil jsem si postavit podle návodu malou plachetnici a kliper. Plachetnici bych rád doplnil o dálkové ovládání.

4. Historie

5. Plachty nad oceány Přeplout řeku či zátoku na kmenech svázaných do voru se podařilo už pravěkému člověku někdy před 6 až 10 tisíci lety. Historie plavby začala ve starověku ve středomoří. První plachetnice stavěli Egypťané již 3 000 let př. n. l. Plavidla se stále lepšími plachtami umožnila šíření civilizace, na mořích se bojovalo o moc a bohatství.

6. S křížem a mečem přes oceán Santa Maria Snad nejznámějším mořeplavcem je Kryštof Kolumbus (1451-1506). Narodil se v italském Janově. Už od mládí se živil jako námořník, obchodník a kreslič map. Chtěl obeplout Zemi západním směrem, ale nedařilo se mu získat podporu a finance. Zkoušel štěstí v Itálii, Portugalsku a Anglii, nakonec uspěl díky přátelům po delším vyjednávání ve Španělsku u královny Isabely. Na svých výpravách šířil křesťanství a do Španělska přivážel zlato, koření, kakao, kukuřici, brambory, ale taky marihuanu a nemoci. Za jeho služby ho královna Isabela povýšila do šlechtického stavu.

7. Kolumbovy výpravy

8. S křížem a mečem přes oceán První výprava: 3. srpna 1492 vyplul Kolumbus se třemi karavelami (Santa Maria, Pinta a Nina)ze španělského přístavu Palos. Po více než dvou měsících připluli k pevnině – k ostrovu San Salvador (Svatý Vykupitel). Od domorodců se však nedozvěděl, kde leží zlato a tak plul na jiný ostrov – Kubu. Santa Maria ztroskotala a Kolumbus se vrátil jen s Pintou a Ninou. Přivezl do Španělska deset indiánů. Byl slavnostně přijat a zpráva o jeho plavbě se rychle šířila celou Evropou. Druhá výprava: Na druhou výpravu se vydalo 17 lodí a na jejich palubách přes 1000 mužů. Kolumbus vyplul v září 1493 z Cádizu a pro starý svět objevil ostrovy v Karibiku. Zpět do Cádizu dorazil za necelý rok.

9. Santa Maria Největší loď první výpravy. Údaje: Délka: 23 metrů Šířka: 6,7 metrů Ponor: 2,8 metrů

10. Pinta Nejrychlejší Kolumbova loď na první výpravě přes Atlantský oceán. Údaje: Délka: 20 metrů Šířka: 7 metrů Váha: 60 tun

11. Nina Malou, ale významnou lodí byla Nina. Po ztroskotání Santa Marie na ní plul Kolumbus. Údaje: Délka: 20,1 m Šířka: 5,3 m Plocha plachet: 585 m2

12. S křížem a mečem přes oceán Třetí výprava: Vyplul v květnu 1498. Objevil ostrov Trinidad, ze kterého viděli první opravdovou pevninu, dnešní Venezuelu. Správce španělských kolonií Francisco de Bobadilla Kolumba obvinil z krutovlády. Do Španělska ho nechal přivézt v okovech. Kolumbus byl ihned osvobozen, ale na další výpravu se mohl vydat až když de Bobadilla nebyl ve své funkci. Čtvrtá výprava: 9. května 1502 vyplul Kolumbus na svou poslední výpravu se čtyřmi karavelami a téměř 140 muži. Ještě stále byl přesvědčený o tom, že pluje do Indie. Jeho cesta vedla přes Kostariku a Panamu k Jamajce. Zpět do Španělska se vrátil v listopadu 1504 .

13. První obeplutí Zeměkoule Loď Victoria na detailu dobové mapy (1590). rr Slavný portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães (1480 – 1521) vyplul v roce 1518 s pěti koráby na západ kMolukám. Po třech letech plavby dorazili na ostrov Homonhon na Filipínách. Magalhães slíbil náčelníkovi ostrova, že mu pomůže v bitvě proti sousednímu kmenu. Magalhães v bitvě zemřel a do Portugalska se vrátila jen loď Victoria (Vítězství), která uskutečnila cestu kolem světa.

14. Rozvoj námořního obchodu Nizozemská flauta V polovině 17. století ovládlo námořní obchod Nizozemí. Mezi ráhnové plachty galeon přibyly trojúhelníkové kosatky, latinská plachta na zadním stěžni se změnila v lichoběžníkovou vratiplachtu. Kormidlo se začalo ovládat kormidelním kolem a rodící se plnoplachetníky (např. klipery) dosahovaly tonáže 3 až 4 tisíc tun. Lodní technika se rozvíjela z desetiletí na desetiletí.

15. Slavné klipery Druhé polovině 19. století dominovaly klipery – rychlé nákladní plachetnice amerického původu. Šlo o plnoplachetníky se štíhlým trupem s pěti až sedmi plachtami na ráhnu, po stranách s napnutými závětrovkami. Až 50 plachet sahajících až do tzv. královského patra, štíhlý trup a ostrá příď jim za příznivého větru umožňovalo dosahovat rychlosti až 22 uzlů (40 km/h). Kliper Teaping

16. Současnost plachetnic

17. Současnost plachetnic Během konce 19. a ve 20. století byly plachetnice ze všech oborů vodní dopravy vytlačeny parníky a motorovými loděmi. V současné době jsou plachetnice využívány k rekreaci a sportu.

18. Optimist Finn Optimist i Finn jsou jednomístné závodní plachetnice.

19. Vaurien Vaurien je třída sportovních plachetnic pro posádku 2 osob, o délce čtyř metrů. Celková plocha plachet je 19,9 m². Konstruktérem lodi byl francouzský jachtař a designér Jean — JaquesHerbulot. Do Čech se tato plachetnice dostala v roce 1973.

20. Vlastní stavba lodi

21. Pokus s nosností lodi 900 g 400 g 800 g

22. Kliper Cutty Sark Vlastní stavba modelu lodi

23. Internetové sledování lodí Na internetové adrese www.marinetraffic.com si můžete vyhledat libovolnou loď, o které jsou záznamy.

24. Internetové sledování lodí Na

25. Slovník • Karavela –obchodní nebo válečná plachetnice • Starý svět – Evropa, Asie, Afrika • Galeona – obchodní nebo válečná plachetnice • Ráhno – tyč, připevněná pohyblivě ke stěžni • Kosatka – trojúhelníková plachta, umístěná nad přídí lodi • Stěžeň – stožár, na kterém jsou zavěšeny ráhna a plachty • Vratiplachta – plachta tvaru lichoběžníku nebo trojúhelníku • Kormidlo – umožňuje udržování a změny směru pohybu • Flauta – Obchodní loď vyvinutá z galeony • Výtlak – nosnost lodi

26. Zdroje Literatura: TŮMA Jan 100 největších zajímavostí o lodní dopravě. Praha 9: Columbus, 2009 GULÁŠ Štefan Plachetnice. Bratislava: Slovart, 1995 COPLÁK Jaroslav Osobní a námořní lodě. Praha: Slovart, 1996 ŠVARC Václav Na vlnách řek a oceánů. Praha: Albatros, 1984 HUMBLE Richard Lodě. Bratislava: Perfekt, 1995 Internet: wikipedia.org, steamboatnatchez.com, www.marinetraffic.com, images.google.cz, history-if.blog.cz, www.modely-plastikove.cz, jachting.tjloko-plzen.cz, www.piratskelode.wz.cz, queen6.blog.cz,

27. Děkuji za pozornost Nashledanou