1 / 18

Oblasti I. kategorie cestovního ruchu v ČR – 2. část

Oblasti I. kategorie cestovního ruchu v ČR – 2. část . Střední odborná škola Otrokovice. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Markéta Kraváčková

onslow
Download Presentation

Oblasti I. kategorie cestovního ruchu v ČR – 2. část

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Oblasti I. kategorie cestovního ruchu v ČR – 2. část Střední odborná škola Otrokovice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Markéta Kraváčková Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

  2. Charakteristika DUM

  3. Oblasti I. kategorie cestovního ruchu v ČR – 2. část Náplň výuky • Rajonizace cestovního ruchu • Oblasti I. kategorie CR v ČR • Krkonoše • Šumava • Jeseníky • Beskydy a Valašsko

  4. Rajonizace cestovního ruchu • Pro potřeby CR byla zavedena v r. 1962 Rajonizace cestovního ruchu, aktualizovaná byla v r. 1981. Území ČR bylo rozděleno na oblasti vhodné pro CR – 47 oblastí, ¾ území, které se dále rozdělovaly na I, II., III., IV. kategorii. • Zbylé území se označovalo jako nevhodné pro CR. např. vojenské prostory, průmyslové zóny apod.  Kritéria pro hodnocení oblastí : • vyhodnocení přírodních podmínek a jejich využití • vyhodnocení kulturně-historických památek a zařízení • vybavenost z hlediska dopravy • vybavenost službami (ubytování, stravování, animace…) • vyhodnocení negativních vlivů (průmysl, zemědělství...)

  5. Oblasti I. kategorie • Dnes již Rajonizace nevyhovuje potřebám CR, v 80 – 90 letech došlo ke změnám v hodnocení atraktivit i v pojetí moderního CR (zařazení aktivních forem turistiky – cyklo, vodáctví, dobrodružných sportů, folklórních slavností, otevření nových památek apod.). Oblasti bez CR téměř vymizely. V r. 2003 Česká centrála CR vyčlenila 14 turistických regionů (viz kraje) a v nich další turistické podoblasti. Do budoucna se uvažuje o přesnějším členění oblastí. • Oblasti I. kategorie CR oblasti mezinárodního a celostátního významu, velký podíl zahraničních turistů Řadíme sem oblasti s převažujícími přírodními faktory– Krkonoše, Šumava, Jeseníky, Beskydy a Valašsko oblasti převážně kulturně historické– Praha, Západočeské lázně

  6. Krkonoše KRKONOŠE • Nejnavštěvovanější pohoří ČR, celoroční využití, tradice CR přes 200 let (horské boudy se službami od 19. st.), dobrá dopravní dostupnost, (lanovky), vybavenost službami, místy až přetížení, které si žádá regulaci turismu. • 1963 NP, 1992 UNESCO • V Krkonoších se nalézají největší plochy ležící nad horní hranicí lesa v České republice. Ve výšce 1200 – 1300 m zde končí pásmo lesa. Výše je pásmo kosodřeviny, kamenná moře. Na několika místech nalezneme rašeliniště – pozůstatky doby ledové. • NP patří mezi nejvíce ohrožené v Evropě (emise), nové smrkové monokultury • Četné přírodní zajímavosti:prameny Úpy, Labe, Múmlavy, vodopády – Úpský, Pančavský – největší v ČR 148 m, kaskády, Labský, Múmlavský, Černohorské rašeliniště, Krakonošova zahrádka (horské louky), ledovcová údolí – Labský a Obří důl, Sněžka 1602 m, endemité (jeřábníky, rejsek horský…) • Hlavní střediska:Harrachov , Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Jánské lázně, Jilemnice (krkonošské muzeum, expozice lyžování), Vrchlabí (sídlo KRNAPU), • V okolí Bozkovské dolomitové jeskyně (největší podzemní krasová jezírka)

  7. Pančavský vodopád, Sněžkaobr. 1 obr. 2 obr. 3

  8. Šumava ŠUMAVA • 1963 CHKO, 1990 UNESCO, 1991 NP • celoroční využití, letní i zimní rekreace, cykloturistika, vodáctví, myslivost, rybolov, kulturní CR • Účelem vzniku NP bylo ochránit pestrou mozaiku unikátních rozsáhlých rašelinišť, smrkových i bukových pralesů, horských luk, nespoutaných řek a ledovcových jezer. Jako jeden z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě je nazýván zeleným srdcem Evropy. Jezera – Černé, Čertovo, Plešné, Láka, Prášilské, Studená a Teplá Vltava, Vydra, Slatě – Tříjezerní, Chalupská, Modravské Pralesy – Boubín, Stožec, nejvyšší hora Plechý, přehrada Lipno Schwarzenberský plavební kanál (těžba dřeva) • Střediska: Železná Ruda, Kvilda, Kubova Huť, Horní Planá, Churáňov…

  9. Kulturní zajímavosti Šumavy • Kašperské Hory – muzeum Šumavy, zřícenina hradu Kašperk • Klatovy– katakomby pod jezuitským kostelem (pohřebiště mnichů), barokní lékárna u Bílého Jednorožce • Vimperk – sídlo NP Šumava, v renesančním zámku – vlastivědné muzeum • Sušice – muzeum zápalek • Volary– alpská lidová architektura • Rábí, Vítkův Kámen – zříceniny gotických hradů • Švihov– vodní gotický hrad • Americká zahrada – arboretum stromů Severní Ameriky • Blízko Český Krumlov – UNESCO

  10. Švihov, Barokní lékárna Klatovy, Rábí obr. 5. a 6obr. 4

  11. Jeseníky • Hrubý Jeseník – CHKO 1969, Praděd 1491m, ledovcová činnost (Velká a Malá kotlina), • Nízký Jeseník – Slunečná 800m, pozůstatky 3h. vulkanismu • Přírodní zajímavosti: rašeliniště Rejvíz (Velké a Malé mechové jezírko) a Skřítek, skalní útvary a bludné balvany – Petrovy kameny, Vozka, vodopády Rešovské, Bílé Opavy, jeskyně Na Pomezí a Na Špičáku • Střediska CR: Ovčárna, Ramzová, Vrbno pod Pradědem, Červenohorské sedlo, Jeseník, Kouty nad Desnou, Malá Morávka, Lipová… • Lázeňství:Jeseník– klimatické, minerální, vodoléčba (Prieznitzzovyzábaly), oběhová s. Karlova Studánka – jedny z nejčistších lázní Evropy, minerální, dých. a oběhová s. Velké Losiny – termální, pohybové a kožní nemoci, renesanční zámek, Manufaktura ručního papíru Lipová, Bludov – minerální, klimatické lázně • Kulturní památky: barokní zámek Bruntál, renesančně – barokní zámek Jánský vrch – dýmky, renesanční zámek Šternberk

  12. Naučná stezka Rejvíz – obr. 7 Zámek Jánský vrch – obr. 9 Petrovy kameny – obr. 8

  13. Beskydy a Valašsko CHKO Beskydy 1973, cenné pralesy – Mionší, Mazák, Lysá Hora, příznivé hydrologické podmínky (nádrž Žermanice, Šance, Těrlicko), celoroční využití pro turistiku, myslivost, lanová centra, wellness služby • Střediska CR: Frenštát pod Radhoštěm, Čeladná, Bečvy, Ostravice, Bílá, Pustevny, Radhošť, Soláň… • Kulturní zajímavosti : MPR Štramberk– roubené domy, vežTrúba, jeskyně Šipka MPR Nový Jičín – renesanční zámek – expozice klobouků MPR Příbor – vlastivědné muzeum – S. Freud Kopřivnice – automobilové muzeum Tatra Hukvaldy – gotický hrad, rodný dům L. Janáčka Hranice na Moravě – Zbrašovské jeskyně, Hranická propast Rožnov pod Rahoštěm– náš největší skanzen Luhačovice – největší moravské lázně Vizovice – barokní zámek, likérka Jelínek

  14. Pustevny obr. 10

  15. Kontrolní otázky: • Největší vodopád ……… se nachází v pohoří …….. • Nejvyšší horou Beskyd je…….. • Největší jezero ČR se nazývá ……, je původu ……. a nachází se v pohoří …… • Mezi významné lázně Jesenicka patří například ……., ……… a …….. • Největší propast ČR se nazývá …….. • Náš největší skanzen najdeme v ………… • V Podkrkonoší leží ……… jeskyně.

  16. Řešení: • Pančavský, Krkonoše • Lysá Hora • Černé, ledovcového, Šumava • Karlova Studánka, Jeseník, Velké Losiny • Hranická • Rožnov pod Radhoštěm • Bozkovské

  17. Seznam obrázků: • Obr. 1: Jakub Jaros,[vid. 23. 1. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/Pancavsky_waterfall_2010.jpg/450px-Pancavsky_waterfall_2010.jpg • Obr. 2: MiaowMiaow,[vid. 23. 1. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/27/Krkonose_CZ_I4A-7.png/250px-Krkonose_CZ_I4A-7.png • Obr. 3: Derbeth, [vid. 23. 1. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/%C5%9Anie%C5%BCka_z_zachodu.jpg/250px-%C5%9Anie%C5%BCka_z_zachodu.jpg • Obr. 4: anonym [vid. 23. 1. 2013] dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/04/BurgSvihov.jpg • Obr. 5:Chmee2,[vid. 23. 1. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/View_of_the_Rab%C3%AD_Castle_%282%29.JPG/254px-View_of_the_Rab%C3%AD_Castle_%282%29.JPG • Obr. 6: anonym, [vid. 23. 1. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3f/Barokn%C3%AD_l%C3%A9k%C3%A1rna_%E2%80%9EU_B%C3%ADl%C3%A9ho_jednoro%C5%BEce%E2%80%9C.JPG/220px- • Obr. 7: Viki2007,[vid. 23. 1. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Rejviz_cesta.JPG/450px-Rejviz_cesta.JPG • Obr. 8: anonym,[vid. 23. 1. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2a/PetrovyKameny.jpg/250px-PetrovyKameny.jpg • Obr. 9: anonym,[vid. 23. 1. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/65/Zamek_biskupi_w_Javorniku.jpg/250px-Zamek_biskupi_w_Javorniku.jpg • Obr. 10: anonym,[vid. 23. 1. 2013], dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1e/Pustevny%2C_Libu%C5%A1%C3%ADn_%28vlevo%29_a_Mam%C4%9Bnka.JPG/800px-Pustevny%2C_Libu%C5%A1%C3%ADn_%28vlevo%29_a_Mam%C4%9Bnka.JPG

  18. Seznam použité literatury: [1] Holeček M., Mariot P., Střída M., Zeměpis cestovního ruchu, Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o, Praha, 1999, ISBN 80-86034-39-9 [2] Hrala V., Geografie cestovního ruchu, Nakladatelství Idea servis, Praha, 1997, ISBN 80-85970-04

More Related