Národní inovační strategie

1. Národní inovační strategie Jaroslava Barbara Sporková

2. Česká republika Usnesení vlády ze dne 17. února 2003 k Návrhům zdokonalení podnikatelského a investičního prostředí č. 172 Úkol: příprava „Národní inovační strategie ČR“.

3. LISABONSKÝ PROCESSummit Evropské rady - 2000 „Státy EU se stanou do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného růstu s více a s lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností.“

4. Usnesení vlády č. 270 • Schválení NIS • Zařazení oblasti inovací mezi nejvyšší státní priority Úkoly: • Zpracovat Národní politiku inovací a návrh věcného záměru zákona

5. Podpora • Návrh NIS projednáván se širokou odbornou veřejností • Projednán v Radě hospodářské a sociální dohody ČR • Evropská unie – snaha o vytvoření evropského prostoru výzkumu, vývoje a inovací • Orientace ČR a EU na znalostní ekonomiku

6. Národní inovační strategie(definice Evropské komise) „Inovace je obnova a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce zavedení změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly.“ www.vlada.cz

7. Joseph Alois Schumpeter(1883-1950) Zakladatel teorie inovací

8. Sjednocení odborných pojmů • Inovační firma • Inovační podnikání • Offsetové programy • Průmyslový svazek (cluster) • Předstartovní financování • Spin-off firma • Transfer technologií • Vědeckotechnický park

9. Inovace a EU A. Lisabonský proces – vytváření: • Evropského prostoru výzkumu a inovací • Příznivého prostředí pro zakládání inovativních podniků, zejména malých a středních

10. Inovace a EU B. Doporučení EK (příklady) • Význam politické intervence • Spolupráce VŠ a výzkumných institucí s průmyslem • Zakládání nových technologicky orientovaných podniků • Zakládání vývojových (spin-off) společností

11. Inovace a EU • Financování inovací – výcvik investičních analytiků, přátelská průmyslová politika • Rozvoj všech přímých i nepřímých forem konzultací se zaměstnanci • Vytváření daňových pobídek, které podpoří dodatečné podnikové investice do inovací

12. Inovační systém Řídící složky Vzdělávací Finance systém Inovační podnikání

13. Subjekty inovačního podnikání • Orgány státní správy a samosprávy • Profesní komory • Banky • Svazy, agentury, sdružení a nadace • Pracoviště V+V • Zahraniční agentury a organizace • Podnikatelské subjekty • Zákazníci, klienti, spotřebitelská veřejnost

14. Hodnocení inovačního prostředív České republice Cíl: Střízlivé vyhodnocení • Silné stránky • Slabé stránky

15. Silné stránky ČR • Tradice průmyslové výroby a tradiční inovační potenciál pracovníků • Zvyšující se podíl MSP majících zájem o inovační procesy • Chuť používat progresivní technologie a zavádět inovativní výrobky do výrobního sortimentu • Probouzející se zájem vysokých škol o spolupráci s domácím průmyslem

16. Silné stránky ČR • Rozvoj fungující sítě vědeckotechnických parků • Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání • Vládou podporované programy (Záruka, Kredit, Start, Trh, Kooperace, Speciál, Marketing, Design, Poradenství, Regenerace)

17. Silné stránky ČR • Program MPO: Konsorcia • Program MŠMT: Výzkumná centra typu B • Zájem odborné veřejnosti o problematiku inovací (např. X. ročník Inovace 2003, The First Tuesday – Brno) • Deklarovaný zájem vlády ČR ooo

18. Slabé stránky  • Přetrvávající nedostatek finančních zdrojů • Malá podpora inovativního podnikání státními institucemi • Malý počet inovativních firem • Malá podpora vzniku spin-off firem • Nízký počet studentů na technických a přírodovědných školách

19. Slabé stránky  • Malý důraz na patenty • Stále nedostatečná podpora aplikovaného výzkumu (Poměr 1:2) • Neuspokojivá praxe v oblasti převodu výsledků výzkumu do praxe • Malý objem rizikového kapitálu

20. Slabé stránky  • Neexistence zákona o inovacích • Neexistence fungující institucionální základny inovací • slabá inovační infrastruktura • Nepřítulné inovační klima ooo

21. Hlavní strategický záměr Inovace, jako nedílná součást ekonomiky založené na znalostech, musí dovést zemi k prosperitě a zajištění udržitelného hospodářského růstu ooo Nástroje k dosažení záměru: Přímé a nepřímé

22. Nástroje přímé • Legislativní • Finanční • Organizační • Politické • Metody a postupy • Rozvíjení inovační kultury • Komunikace s veřejností a s médii • Organizační aspekty, spolupráce výzkumu a podnikové sféry • Efektivní využívání V+V k inovacím • Podpora inovací

23. Nástroje nepřímé • Vnitřní vlivy • Inovační infrastruktura • Personální a technické aspekty • Vnější vlivy • Mezinárodní spolupráce

24. Návrh opatření • Zpracovat Národní politiku inovací • Provést legislativní inventuru v oblasti inovací- zákon o inovacích • Snižovat byrokratickou zátěž a náklady nutné k zakládání podniku i k podnikání obecně, zejména v oblasti V+V a inovací

25. Závěr ČR potřebuje především odvahu k přijetí vize. Tou vizí je vůle k překonání starých svazujících stereotypů. Tou vizí je vytvoření takových podmínek, aby generace, které přijdou po nás, chtěly v této zemi žít, pracovat a tvořit. Tou vizí je konec konců trvale udržitelný rozvoj naší společnosti.

26. 2. část… realizace

27. Oblasti NPI /1 • Přijmout zákona o inovacích. • Ustanovit koordinační orgán státní správy pro inovace – Národní radu pro inovace.

28. Oblasti NPI /2 • Snížit byrokratickou zátěž i náklady nutné k podnikání obecně, zejména však v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. • Vytvořit institucionální základnu pro oblast inovací

29. Oblasti NPI /3 • Realizovat legislativní a organizační změny v činnosti vysokých škol a ústavů AV ČR: vzdělávání a vědeckou práci musí doplňovat i praktická spolupráce s výrobním a podnikatelským sektorem, vedoucí ke vzniku spin-off firem a k transferu inovací. • Vytvořit nástroje umožňující podporu investic do „rizikových“ projektů.

30. Oblasti NPI /4 • Stanovit jasné výkaznictví nákladů na výzkum, vývoj a inovace. Zavést systému kontroly, který bude plně kompatibilní s EU. • Do hodnocení aplikovaného výzkumu a vývoje zařadit jako jedno z nejdůležitějších kritérií úspěšnosti vývoj nových technologií. Pouhé“ publikování“ nesmí být prioritou.

31. Oblasti NPI /5 • Zavedení ekonomické a legislativní podpory aplikovaného a inovačního výzkumu, vytváření inovačních sítí zahrnujících výzkumná pracoviště AV ČR i vysokých škol napojených na technologické inkubátory a malé firmy zabývající se VaV. Podpora vzniku této infrastruktury zejména mimo hlavní město (s preferencí regionů s vysokou nezaměstnaností).

32. Oblasti NPI /6 • Rozvoj a podpora nových forem učení, doktorandského studia, studia v podnikovém sektoru, ve vývojových laboratořích, technologických parcích a inkubátorech i v malých firmách orientujících se na inovace.

33. Oblasti NPI /7 • Legislativní, ekonomická a politicko-koordinační podpora pro široké zapojení českého výzkumu do mezinárodního výzkumu, zejména Evropského výzkum-ného a inovačního prostoru (účast na Rámcových programech, spolufinanco-vání projektů, využívání infrastruktur evropských vědeckých center a jejich výzkumných sítí a středisek excelence, příležitosti i pro špičkové výzkumníky ze zahraničí).

34. Oblasti NPI /8 • Legislativní podpora mobility (tuzemské i zahraniční) výzkumníků a zavedení „evropské“ dimenze do kariér, oceňování práce a role žen ve výzkumu, lepší stimulace mladých lidí k práci ve VaV, k inovacím a ke vědecké kariéře.

35. Oblasti NPI /9 • Zajištění příznivého právního prostředí pro rozvoj inovací - zejména v oblasti kompetenčního a obchodní zákona, rizikového kapitálu, ochrany a využívání duševního a průmyslového vlastnictví atd. – tak, aby bylo plně v souladu s právem EU. ooo

36. Děkuji za pozornostsporkova@vlada.cz