1 / 33

Úvod do předmětu Formalismus a jeho užití Teorie a axiomy

Úvod do předmětu Formalismus a jeho užití Teorie a axiomy. Cíle předmětu. Poskytnout dostatečné teoretické zázemí Dát jiný pohled na informatiku Odlišit inženýra od „kodéra“ Seznámit s otevřenými problémy Umožnit použití formalismu v DP. Osnova předmětu.

osgood
Download Presentation

Úvod do předmětu Formalismus a jeho užití Teorie a axiomy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Úvod do předmětuFormalismus a jeho užitíTeorie a axiomy

  2. Cíle předmětu • Poskytnout dostatečné teoretické zázemí • Dát jiný pohled na informatiku • Odlišit inženýra od „kodéra“ • Seznámit s otevřenými problémy • Umožnit použití formalismu v DP

  3. Osnova předmětu • Matematika a její vztah k informatice • Výroková logika • Predikátová logika • Teorie množin • Algebra • Formalizace počítače • Turingovy stroje • Rozhodnutelnost problémů • Složitost algoritmů • Odhad složitosti algoritmů • Složitostní třídy • Pokročilé datové struktury • Grafy, stromy • Algoritmy nad těmito strukturami • Sítě, toky v sítích • Paralelní programování • Paralelní systémy, Petriho sítě

  4. Studijní materiály • Vaníček, J.: Teoretické základy informatiky. Praha: Alfa, 2007. ISBN 978-80-903962-4-1 • Slidy z přednášek • E-learningová osnova/opora v UIS • Google, Wikipedia (anglická!) • Další materiály u jednotlivých celků

  5. Ukončení předmětu • 5 cvičení => 5 domácích úkolů • Na každý úkol možno získat 0-10 bodů • Celkem tedy 50 bodů • Kdo má 30 bodů, má zápočet • Kdo ne, napíše si písemku • Kdo nemá zápočet ani po písemce…  • Kdo má zápočet, může jít ke zkoušce • Zkouška bude ústní • Teorie (přednášky) i praxe (cvičení) • 45 bodů z úkolů => zkouška jen teoretická

  6. Prosba: Komunikujte • Ptejte se na přednáškách, cvičeních • Chcete-li něco procvičit, pošlete včas e-mail • Konzultační hodiny po domluvěe-mailem

  7. Formalismus a jeho užití v informatice

  8. Formalismus a jeho použití • Je soubor syntaktických a sémantických pravidel pro popis nějaké reálné skutečnosti • Cílem užití formalismu je obvykle odstranění nejednoznačnosti přirozeného jazyka • Formalismus umožňuje popis libovolně složitých problémů

  9. Proč zavádíme formalismus • Potřebujeme přesně specifikovat (zapsat) naše myšlenky • Jde o jednotný jazyk pro popis našich teoretických (a také z nich odvozených praktických) problémů

  10. Jaký formalismus? • Existují dva základní druhy: • matematický (exaktní) • filozofický (intuitivní) • Je možné užít oba principy, výsledné dokazování se však vede exaktně • Každý problém lze formalizovat • Ne každý problém lze v danémformalismu rozhodnout • slepice/vejce

  11. Jak formalismus použít I. • Zvolíme formalismus • existuje více možností pro daný problém • ne každý formalismus je vhodný • musíme obvykle ověřit více formalismů • Formalismus nastudujeme a vyzkoušíme si na modelové situaci • Formulujeme 1. intuitivní představu našeho problému užitím formalismu • Ověříme formální správnost zápisu • Ověříme formulovaný zápis na dostupných modelech problému • Zpřesníme formální zápis

  12. Jak formalismus použít II. • Iterujeme předchozí trojici kroků až do okamžiku dosažení dostatečné podrobnosti a správnosti zápisu • Formalismus může být nevhodný • Pokud jsme dosáhli správné formální specifikace našeho problému, můžeme začít využívat všech vlastností a možností formalismu: • hledání odvozených vlastností • dokazování vlastností a jejich důsledků • klasifikace problémů do tříd • hledání úplnosti problémů v třídách

  13. Hlavní zásady • Formalismus není cíl, ale prostředek pro vyjádření myšlenek • Je užitečné předložit formulovaný problém k posouzení jiné osobě, která formalismus zná • S dostatečnými matematickými znalostmi lze zavést libovolně složitý formalismus, jedná se však pouze o sbírku řeckých písmen a značek

  14. Teorie a axiomy

  15. Tvrzení a důkazy • Matematika je deduktivní věda • Všechny pojmy se vymezují definicí • složitější pojmy definujeme na základě jednodušších • Matematické tvrzení (věta) je výrok, který může být buď pravdivý, nebo nepravdivý • právě jeden stav • Pravdivost nemusí být známa • Kritériem pravdivosti matematického tvrzení je jeho důkaz

  16. Paradoxy naivní teorie množin I. • Otec s dítětem jdou po břehu řeky. Vyskočí krokodýl, sežere dítě a říká: “Vrátím ti dítě, pokud uhodneš, jestli ti vrátím dítě, nebo ne.” • Otec odpoví: “Nevrátíš ho.” • Co krokodýl udělá? • Právník Corax učí Tisiase. Domluví se, že Tisias mu za hodiny zaplatí, až vyhraje svůj první případ. Poté se právem nezabývá a Corax jej žaluje, aby mu za hodiny zaplatil. • Tisias: Pokud vyhraju, nemusím ti nic platit (rozhodnutí soudu). Pokud prohraju, nemusím ti nic platit (ještě jsem nevyhrál žádný případ) • Corax: Pokud vyhraju, musíš mi zaplatit (rozhodnutí soudu). Pokud prohraju, vyhraješ svůj první případ a musíš mi zaplatit. zdroj: akva-exo.cz zdroj: e-polis.cz

  17. Paradoxy naivní teorie množin II. • Paradox lháře: “Teď lžu.” • Richardův / Berryho paradox • Nejmenší přirozené číslo, které nelze definovat méně než dvaceti slovy. • Grellingův sémantický paradox • Slovo je autologické  je samo o sobě pravdivé • př.: „české“, „krátké“,... • Slovo je heterologické  je samo o sobě nepravdivé • př.: „německé“, „nejdelší“,... • Kam zařadit slovo „heterologické“? A „autologické“?

  18. Paradoxy naivní teorie množin III. • Russelův paradox: {x| x  x} • Holič holí všechny, kteří se sami neholí • Katalog katalogů neobsahujících sebe sama • V matematice je všechno množina. Je-li teorie množin sporná, pak je sporná celá matematika 

  19. Krize matematiky • 1. krize matematiky – Řecko • každé číslo lze vyjádřit jako poměr jiných čísel (existují jen racionální čísla) • matematikové byli spíše “sekta” • východisko: iracionální čísla • 2. krize matematiky – aktuální nekonečno • infinitezimální a integrální počet • vágní definice nekonečně malých veličin • Bolzano, Cauchy, Weierstrass: ε-δ definice limity • 3. krize matematiky – paradoxy teorie množin • částečně vyřešeno axiomatickou výstavbou • krize přetrvává dodnes

  20. Řešení paradoxů • Axiomatická vvýstavba teorie • Oddělení syntaxe a sémantiky • Syntaxe vychází z primitivních pojmů a axiomů • Sémantika vychází z modelu • Objekty, které nevyhovují axiomům v dané teorii nemohou existovat • Např. v teorii množin nemůže existovat “množina všech množin”

  21. Jazyk matematické teorie • Abeceda – souhrn znaků užívaných v teorii • Slova a věty (formule) – povolené řetězce znaků • Smysluplné formule (z hlediska sémantiky) • Pravdivé formule (dokazatelné z axiomů) • Odvozovací pravidla – nezbytná pro dokazatelnost • Metajazyk – používáme k popisu jazyka teorie (např. mezera je metaznak)

  22. Axiomatická výstavba teorie • Axiomy jsou výchozí tvrzení dané teorie, která se nedokazují a jejichž platnost se předpokládá • základní formule jazyka teorie • Z axiomů se dedukcí odvozují další tvrzení nazývané důsledky • využití odvozovacích pravidel

  23. Model teorie • Axiomatická teorie je ryze syntaktická záležitost • dokazování v teorii lze algoritmizovat • Představujeme-li si pod primitivními pojmy objekty reálného světa, vytváříme model teorie. • Modelů lze obecně vytvořit více • každá množina reálných objektů vyhovující axiomům může být modelem teorie • Ve školách se učí model teorie množin, model euklidovské geometrie, atd.

  24. Vlastnosti axiomatické teorie • Nezávislost axiomů – žádný axiom není důsledkem zbývajících axiomů • byl by zbytečný • Bezespornost – důsledkem nemůže být tvrzení a současně jeho negace • Úplnost – každé tvrzení lze v dané teorii dokázat, anebo vyvrátit

  25. Euklidovská geometrie • Máme-li dány dva body, existuje jedna přímka, která jimi prochází. • Konečnou přímou čáru (úsečku) můžeme prodloužit tak, že vznikne opět úsečka. • Je možné nakreslit kružnici s libovolným středem a poloměrem. • Všechny pravé úhly jsou si rovny. • K dané přímce a bodu, který na ní neleží, lze sestrojit právě jednu rovnoběžku, která prochází daným bodem.

  26. Neeuklidovské geometrie • 1829 N.I. Lobačevskij • Neplatí 5. axiom • Rovnoběžek může daným bodem procházet více, nebo žádná • Modely neeuklidovské geometrie • sférická geometrie • hyperbolická geometrie zdroj: wikipedia

  27. Formalizace matematiky • Snaha o řešení paradoxů naivní teorie množin • Zermelo-Fraenkelova axiomatická teorie množin je vystavěna nad logikou • Obavy ze vzniku dalších paradoxů (otázka bezespornosti) vede ke snahám o formalizaci matematiky • Dokazování bezespornosti silných matematických teorií prováděno pomocí kombinatorických manipulací s formulemi (Hilbertův program f.m.) • Kurt Gödel roku 1931 formuloval a dokázal věty o neúplnosti, jejichž důsledkem bylo dokázání, že Hilbertův program nelze uskutečnit

  28. 1. Gödelova věta o neúplnosti Každá bezesporná matematická teorie, obsahující jako svoji součást aritmetiku nad přirozenými čísly, není úplná.

  29. Důkaz I: Malá Gödelova čísla • Každý symbol teorie dostane po řadě číslo 1, 2, 3, … • Malé Gödelovo číslo formule je dáno jako součin prvních prvočísel umocněných na číslo symbolu • Např.: • označení symbolů (=1, )=2, x=3, y=4, z=5, =6, =7 • g(„(x y)z“) = 21∙33 ∙ 57 ∙ 74 ∙ 117 ∙ 136 ∙ 175 • Označme G množinu všech Gödelových čísel korektně utvořených formulí. • Vlastní podmnožina N. • Pro každé nN umíme rozhodnout, zda nG. • Tvrzení „ nG“ je tedy aritmetické tvrzení

  30. Důkaz II: Velká Gödelova čísla • Nechť 1, 2, … n je důkaz formule n. • Velkým Gödelovým číslem tohoto důkazu nazveme číslo 2g(1) ∙ 3g(2) ∙… ∙ png(n) • Opět tedy můžeme zavést množinu všech velkých Gödelových čísel HN. • Označme dem(y,x) tvrzení, že y je velké Gödelovo číslo důkazu formule s malým Gödelovým číslem x. • dem je relace na N2 • Tvrzení o dokazatelnosti formule jsme tedy převedli na pravdivost/nepravdivost aritmetického tvrzení (yH): dem(y,g())

  31. Důkaz III: Spor nebo neúplnost • Existuje číslo kG takové, že • g() = k •  = (yH): dem(y,k) • Formule  je dokazatelná  Nelze dokázat formuli s Gödelovým číslem k  Nelze dokázat formuli  • Formule  není dokazatelná  Lze tedy dokázat formuli s Gödelovým číslem k  Lze dokázat formuli  • Jsme-li v bezesporné teorii, pak je  nerozhodnutelná formule.

  32. 2. Gödelova věta o neúplnosti Žádný formální systém zahrnující alespoň aritmetiku přirozených čísel nemůže dokázat vlastní bezespornost

  33. Shrnutí • Co je to formalismus a co je jeho cílem? • Formulujte Russelův paradox naivní teorie množin • V čem spočívaly tzv. krize matematiky? • Jak se buduje axiomatická teorie? • Jaký je rozdíl mezi teorií a jejím modelem? • Co je to neeuklidovská geometrie? • Co je to nezávislost, úplnost a bezespornost axiomatického systému? • Formulujte Gödelovy věty o neúplnosti

More Related