Přednášející: Václav URBÁNEK , KVF VŠE NB, 1. patro číslo 15 0, telefon 224095 15 3 , e-mail urbanek@vse.cz web: nb

1. Přednášející: Václav URBÁNEK , KVFVŠE NB, 1. patro číslo 150, telefon 224095153, e-mail urbanek@vse.cz web: http://nb.vse.cz/~urbanek (na TUL: budova H, 6. patro KPE, č. dveří 716 tel. 485352443)

2. Literatura: • HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A. a kol. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007 • HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ, K. Veřejné finance. Praha: Eurolex Bohemia, 2004 Doporučená • MUSGRAVE, R.A., MUSGRAVEOVÁ, P.B.: Veřejné finance v teorii a praxi. Praha: Management Press, 1994 • STIGLITZ, J.E.: Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Grada, 1997 • JACKSON, P.M., BROWN, C.V.: Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Eurolex Bohemia, 2003

3. 1.téma:Veřejné finance -vymezení základních pojmů - základní pojmy veřejných financí - vazby na ekonomii veřejného sektoru - příčiny rozvoje veřejných financí - mikroekonomické a makroekonomické aspekty - vývoj fiskální teorie

4. Hlavní problémy určení předmětu fiskální teorie (teorie veřejných financí): - prolínají se dva okruhy teorií – teorie veřejných financí a ekonomie veřejného sektoru - vznikají potíže při pokusech dělit problematiku mezi fiskální teorii a teorii veřejného sektoru - existují rychlé změny v reálném vývoji veřejných financí - je mnoho teoretických přístupů k veřejným financím

5. VEŘEJNÉ FINANCE JSOU – • specifické finanční vztahy vznikající ve smíšené ekonomice mezi subjekty veřejného sektoru a mezi subjekty soukromého sektoru; • také příslušné finanční operace mezi těmito subjekty

6. TERMÍN FISKÁLNÍ – v češtině dva významy: • týkající se všeho souvisejícího s veřejnými financemi spíše na straně státních příjmů, státního řízení – v římské době fiscus byla císařská pokladna – ALE – aerarium (ERÁR) byla veřejná pokladna, tedy zřejmě spíše výdajová strana financí • odborný termín spojený s určitým typem hospodářské politiky vlády zaměřené na stabilizaci ekonomiky – FISKÁLNÍ POLITIKA – viz kapitola tohoto kursu

7. SMÍŠENÁ EKONOMIKA (mixed economy): • koexistence soukromého a veřejného sektoru • pluralita vlastnictví • soukromé • veřejné - státní, municipální, komunální apod. • dvojí fungování ekonomiky: netržní • řízeno veřejnými (státními) zásahy, tj. různými zákony (regulací), daněmi, veřejnými výdaji tržní • regulováno cenami, cenovými signály

11. Všemocný stát v představě kreslíře z The Economist ...

12. Základní principy veřejných financí (tj. státních zásahů do ekonomiky): • nedobrovolnost (vynucení) • nenávratnost • neekvivalence

13. Příčinami státních zásahů jsou tržní selhání: • mikroekonomická • makroekonomická • mimoekonomická Cílem těchto zásahů je dosažení: • efektivnosti (mikroekonomie) • stability (makroekonomie) • spravedlnosti (mimoekon. – etika…)

14. Tři fiskální funkce (funkce veřejných financí): • alokační – mikroekonomická • stabilizační – makroekonomická • redistribuční - mimoekonomická

15. MIKROEKONOMICKÁ TRŽNÍ SELHÁNÍ - ALOKAČNÍ FUNKCE • nedokonalá konkurence - monopol, přirozený monopol • externality • veřejné statky • a některé další (např. asymetrická informace)

16. Alokační funkce: • souvisí s veřejným zabezpečením veřejných statků, s řešením externalit a dalších tržních selhání • Co znamená efektivní alokace ve veřejném sektoru? • Co znamená „veřejné zabezpečení“ veřejných statků?

17. EKONOMIE BLAHOBYTU (Welfare Economics) Vilfredo Pareto (1848-1923) - Paretovské optimum: 1. základní věta: Ekonomika je paretovsky optimální, když nikdo si nemůže polepšit, aniž by si někdo jiný pohoršil - stav všeobecné rovnováhy. 2. základní věta: Každý bod na křivce užitkových možností může být dosažen přerozdělením zdrojů a následným působením tržních mechanismů.

18. E E1 F Paretovské optimum v ekonomice beztržních selhání Paretovsky neoptimální bod Užitek skupiny B Užitek skupiny A Bod E: Výsledek čistého laissez faire - bez tržních selhání – Paretovsky optimální bod Bod E1: Výsledek čistého laissez faire - bez tržních selhání a po přerozdělení zdrojů - Paretovsky optimální bod OTÁZKA – jak z bodu F do bodů E, E1?

19. Trochu mikroekonomie: Dílčí rovnováha (pro jeden statek) D P S E PE Q QE

20. Spotřebitelovy preference pro dva statky: - rozpočtové omezení RO I1 - indiferenční křivka statek Y Sklon indiferenční křivky … mezní míra substituce statku X za statek Y (MRSX,Y) I 1 Y 1 RO X statek X 1

21. Všeobecná rovnováha Odvozuje se pro dva spotřebitele A , B a pro spotřebu a výrobu dvou statků X , Y Edgeworthův box: XB B . F YB . E YA IA IB A XA

22. Musí platit pro Paretovské optimum: MRS – mezní míra substituce (v tomto případě statku X za statek Y) subjektů A a B PX,Y – ceny statků X a Y

23. Výrobcovy preference: - rozpočtové omezení - isokosta RO Faktor L I1 - isokvanta Sklon isokvanty … mezní míra substituce faktoru K za faktor L (MRSKL) I 1 L1 RO K 1 Faktor K

24. Rovnováha výrobců - Edgeworthův box: KY Y . F LY . E LX IX IY X KX

25. Také zde musí platit: MRS – mezní míra substituce (v tomto případě faktoru K za faktor L subjektů X a Y PK,L – ceny faktorů K a L

26. Rovnováha výrobců - diagram XY: Sklon křivky produkčních možností = mezní míra transformace (MRTX,Y) Y . Křivka produkčních možností X

27. Závěr - pravidlo Paretova optima v ekonomice bez tržních selhání:

28. Y P X

29. V realitě je překážkou dosažení Paretova optima soubor mikroekonomických tržních selhání: nedokonalá konkurence (monopol a pod.) veřejné statky a externality asymetrie informací neúplné trhy atd.

30. Proč trh nepůsobí v uvedených případech: SELHÁVÁ CENOVÝ MECHANISMUS • monopol – "diktuje" ceny • veřejné statky – spotřebitelé nechtějí odhalit svoje preference, takže cena ve směně nemůže vzniknout • externality – spotřebitelé nejsou identifikováni • asymetrie informací – spotřebitelé nebo výrobci nemohou určit cenu správně

31. MAKROEKONOMICKÁ SELHÁNÍ – STABILIZAČNÍ FUNKCE Ekonomika periodicky trpí inflací, nezaměstnaností, malým růstem, problémy s vyrovnaností zahraničního obchodu apod.  veřejný sektor má pomoci …

32. Stabilizační fiskální funkce Nástroje: • měnové (jimi se zabývá měnová teorie), např: • povinné rezervy • diskontní sazba • operace na volném trhu • fiskální • veřejné výdaje • veřejné příjmy • způsob financování deficitu

33. MIMOEKONOMICKÉTRŽNÍSELHÁNÍ – REDISTRIBUČNÍ FUNKCE Trh distribuuje příjmy bez ohledu na spravedlnost - nevnímá ji Distributivní (též redistributivní) role státu Principy solidarity, sociálního cítění, charity

34. Redistribuční fiskální funkce Dva fiskální přerozdělovací nástroje: • příjmové (daňové) • výdajové • transfery • záměrně redistribuční charakter • dotace • subvence NÁSTROJ

35. daňově transferový mechanismus kombinuje • progresivní zdanění vysokých příjmů s • dotacemi domácnostem s nízkými příjmy nebo • zdanění luxusního zboží s • dotacemi zboží pro obyvatelstvo s nízkými příjmy

36. Měření příjmové nerovnosti: důležité pro zjištění jejího stavu a pro nalezení nutných objemů redistribuce Nástroje: Lorenzova křivka Giniho koeficient (Robin Hood index, Atkinsonův index a další...)

37. BA + B G = Lorenzova křivka a Giniho koeficient GINIHO KOEF. Є<0 ; 1) G.K. = 0 (rovné rozdělení)G.K. => 1 (silně nerovné rozdělení) G.K. je obvyklev rozmezí 0.3 - 0.6 100% 80 60 procenta důchodů kumulativně B 40 A 20 0 20 40 80 60 100% procenta obyvatelstva kumulativně, od nejchudších