1 / 29

Instrumentální obohacení a rozvoj kognitivních funkcí - kvalitativní studie šesti pražských školáků

Instrumentální obohacení a rozvoj kognitivních funkcí - kvalitativní studie šesti pražských školáků. Listopad 2011 Tereza Miková. Výzkumný projekt. Situace v ČR – probíhající kurzy, málo literatury, minimum výzkumů.

ratana
Download Presentation

Instrumentální obohacení a rozvoj kognitivních funkcí - kvalitativní studie šesti pražských školáků

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Instrumentální obohacení a rozvoj kognitivních funkcí - kvalitativní studie šesti pražských školáků Listopad 2011 Tereza Miková

  2. Výzkumný projekt • Situace v ČR – probíhající kurzy, málo literatury, minimum výzkumů. • Výzkumný projekt - sledovat rozvoj dětí, se kterými pracujeme Feuersteinovou metodou instrumentálního obohacování. • Hlavní cíl - zmapovat, k jakým změnám u dětí v průběhu práce uvedenou metodou dochází.

  3. Výzkum probíhal v období září 2010 až červen 2011. • Zázemí – organizace DYS-centrum Praha. Spolupráce s doktorkou Krejčovou. • Instrument Uspořádání bodů. Série FIE I, základní řada FIE, kombinace obou.

  4. Intervence FIE nepřizpůsobována výzkumu, snaha zmapovat reálnou situaci (frekvence setkávání, celková délka práce). • Metodologické ukotvení – akční výzkum, varianta terénního výzkumu (Miovský, 2006). • Autentické prostředí sledovaného jevu, aktivní zapojení výzkumníků do probíhajícího dění; výzkum + intervence.

  5. Teoretické ukotvení v teorii strukturální kognitivní modifikovatelnosti a konceptu zkušenosti zprostředkovaného učení. • Cíle metody: dovednost generalizovat a přenášet naučené; vlastní potřeba plánovat, snaha potlačovat impulzivitu a hledání vztahů mezi různě vzdálenými objekty (Feuerstein, Feuerstein, & Falik, 2010). • Inspirace pracovními listy Mentis (2008) – deficity kognitivních funkcí; přeformulování znaků deficitů v žádoucí projevy, doplnění některých kategorií.

  6. Výzkumný soubor • Výzkumný soubor – heterogenní skupina šesti dětí ve věku od 9 do 12 let. Různé důvody, společným znakem zejména zvýšená náročnost týkající se školní přípravy a zvládání samostatné práce. • Období školního věku, vzdělávací zařízení. Čtyři děti navštěvují základní školu, tři za podmínek integrace ve škole v souladu s vyhláškou MŠMT č. 73/2005. Dvě děti chodí do škol speciálních (ZŠ logopedická, ZŠ praktická).

  7. Potřeba individuálního přístupu (princip zkušenosti zprostředkovaného učení). Rozdílný průběh a odlišné tempo.

  8. Metody získávání dat • Sběr dat po celou dobu intervence. Snaha o komplexní pohled – několik metod i zdrojů sběru dat. • Zdroje dat: záznamové archy, videozáznamy práce s dětmi metodou FIE a polostrukturované rozhovory s rodiči dětí. • Triangulace analyzandů.

  9. Interval 6 až 8 týdnů. • Zapojení rodičů – informace o situacích mimo lekce, popis nikoliv posouzení změny. • 109 záznamových archů, 23 videonahrávek a 27 rozhovorů. Současně probíhající intervence čítala na začátku června 109 lekcí.

  10. Výzkumné otázky • Jaké změny v projevech kognitivních funkcí nastávají u dětí vedených metodou FIE? • Jak se mění kvalita vyjadřování u dětí vedených metodou FIE? • Jak se proměňuje kvalita samostatné činnosti u dětí vedených metodou FIE? • Jakými změnami prochází dovednost účinně pracovat s informacemi u dětí vedených metodou FIE?

  11. Výsledky studie • Rozdělení do oblastí dle výzkumných otázek. • Výsledky pro celý výzkumný soubor, dokreslení na konkrétních příkladech. • Velké množství dat, uvedeme výběr nejzajímavějších.

  12. FIE a projevy změn kognitivních funkcí – pozornost, paměť, myšlení • Pozornost • U jednotlivých dětí rozdílné změny. • Prodloužení koncentrace pozornosti, kvalitnější soustředěnost a větší odolnost vůči rušivým podnětům. • Výrazná změna - polovina dětí. Projevy i ve školním prostředí, byla zaznamenána učiteli.

  13. Samuel - zlepšení koncentrace při domácí přípravě do školy, snížení potřeby stimulace a kontroly matky, prodloužení intenzivní koncentrace. Přestal domů nosit poznámky, které dříve souvisely s nepozorností, rozptylováním sebe i spolužáků, učiteli chválen. • Jitka – pochvala učitelky v keramice, zabývá se detailem, dokáže ho dokončit, změna také doma.

  14. Schopnost intenzivně se soustředit zaznamenána v průběhu intervence u všech dětí. • Náznaky zlepšení jsou patrné z projevů všech dětí. • Rozpor mezi pozorováním a posouzením rodiči.

  15. Beze změn v projevech souvisejících s pamětí, u všech dětí pozorována schopnost zapamatovat si nové výrazy a aktivně je používat. • U všech dětí registrována řada postupů myšlení, o jednoznačné změně můžeme v jednom případě hovořit u projevů schopnosti generalizace, u většiny dětí pak v projevech analýzy – postupná změna při popisu obrazců (Samuel, Sandra – detailní analýza; Karel, Jitka, Radek – výrazný posun).

  16. FIE a kvalita vyjadřování • forma vyjadřování • slovní zásoba • účinné verbální projevy (tj. schopnost vyprávět příběh, srozumitelnost projevu, zdůvodnění odpovědi)

  17. Forma vyjadřování • Rozdílná počáteční úroveň. • Větší plynulost, celé věty, rozvitá souvětí. • Samuel - velké téma, snaha o přenesení do školy; zaznamenáno matkou. • Radek (autistický chlapec s mentální retardací) – změny zachytila logopedka. • Jitka (dysfázie) – omezení zadrhávání, opakování. • Sandra – snížení výskytu překotné řeči.

  18. Slovní zásoba • Rozšíření o pojmy užívané během FIE lekcí. • Rodiči většinou nezaznamenáno. • U některých dětí rodiče vnímají snazší vybavování slov (Martin); rozšiřování slovní zásoby (Radek, Jitka).

  19. Účinné verbální projevy • Lepší srozumitelnost, schopnost vyprávět příběh (Jitka). • Rodiče také zaznamenávají logičtější strukturu, promyšlenější stavbu výpovědi (Samuel).

  20. FIE a kvalita samostatné práce • Impulzivita • Kontrola a odhalení chyby • Přesnost a systematičnost • Plánování a strukturace činnosti

  21. Impulzivita • Rozdíl mezi výpovědí rodičů (kritičtější pohled) a našim pozorováním. • FIE lekce – potlačení impulzivity, schopnost odpovídat až po vyslechnutí otázky, promýšlení odpovědí; spojování až po vyzvání lektorem a po rozvaze. • Jitka – potlačení okamžitých impulsů, kladení otázek nesouvisejících s prací.

  22. Kontrola a odhalení chyby • Dle rodičů situace neuspokojivá, přizpůsobení, přebírají zodpovědnost. • S různou intenzitou patrné náznaky kontroly i odhalení chyby u všech dětí během lekcí FIE. • Mimo lekce rozdíly, u některých dětí výraznější pokroky, vliv postoje rodičů. • Jitka – kontrola věcí než odejde; Samuel – kontrola písemek, úkolů; Radek – APLA.

  23. Přesnost a systematičnost • U většiny dětí lze mluvit o zvětšující se snaze pracovat přesně i systematicky. • Dvě děti – nová zkušenost přesné práce s pravítkem. • Radek (dlouhodobé obtíže s grafomotorikou) – vzkaz od paní učitelky, aby maminka za chlapce nerýsovala domácí úkoly. • Systematizace práce (Karel), omezování postupu metodou pokus – omyl (Jitka, Sandra).

  24. Plánování a strukturace činnosti • Výrazná změna ve schopnosti verbalizovat postupy práce. • U některých dětí rodiče zaznamenávají proměnu u samostatného vypracovávání úkolů (Karel) nebo při přípravě do školy (Samuel, Jitka). • Jitka – seznam věcí na školu v přírodě.

  25. FIE a kvalita dovednosti účinně pracovat s informacemi • Vyhledávání informací • Přijímání informací • Vztahování informací (souvislosti, kauzalita, anticipace) • Přenášení vztahů • Využívání informací

  26. Zájem o informace relativně stabilní po celou dobu intervence, u všech dětí – motivace zprostředkovaným učením. • Proměňuje se dovednost, resp. potřeba dohledávat potřebné informace (souvislost se samostatnějším plněním úkolů – Jitka). • U některých dětí zlepšení schopnosti porozumění textu (Jitka) i ústnímu sdělení (Martin, Radek, Jitka).

  27. Proměna schopnosti anticipovat – Jitka. • Nápadité analogie po celý průběh intervence, všechny děti. • Zobecňování se dařilo v omezenější míře, velký posun u Samuela. • Význam práce s nápovědou, přenesení mimo lekce (Jitka), přeformulování (Samuel). • Využívání zkušenosti s předchozím úkolem během lekcí FIE u všech dětí.

  28. Závěrečné postřehy • Smysluplnost intervence i v její omezené podobě - dle autorů pětkrát týdně, po dobu dvou až tří let (Feuerstein, Feuerstein, & Falik, 2010); dle Kozulina není překvapivé, když se nedostaví signifikantní výsledky (Kozulin, 2000). • Kozulin (2000): změny, které během intervence nastávají nebývají ve školách příliš zaznamenány, natož aby za ně byly děti oceňovány.

  29. Výskyt rozdílného pohledu rodičů a výzkumníků. • V některých oblastech nesoulad prokazovaných schopností během lekcí a mimo ně již od počátku intervence. Specifikum zkušenosti zprostředkovaného učení? • Kladný vliv rodičů, kteří byli do intervence více zapojeni. • Potřeba dalších studií, možnost ověřování kvantitativní metodologií.

More Related