1 / 30

Vybrané kapitoly z biochemie

Vybrané kapitoly z biochemie. Srdce, endotel, kůže, tuková tkáň. Svaly: příčně pruhovaný, hladký a srdeční. • Převod chemické energie na energii mechanickou

rianna
Download Presentation

Vybrané kapitoly z biochemie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Vybrané kapitoly z biochemie Srdce, endotel, kůže, tuková tkáň

  2. Svaly: příčně pruhovaný, hladký a srdeční • Převod chemické energie na energii mechanickou • Sval kosterní : mnohojaderná svalová buňka, (syncytium) ohraničená sarkolemou -vzrušivou membránou,obemykající sarkoplasmu, mitochondrie a myofibrily. Myofibrila skládající se asi ze 2000 filament v opakujících se sarkomerách. • Aktin a myosin jsou hlavními bílkovinami svalu • Stah – zkrácení sarkomery

  3. Typy svalových vláken • Bílá vlákna (rychlá, glykolytická) : nižší obsah myoglobinu a cytochromů, málo mitochondrií. Krátká doba kontrakce, energie z anaerobní glykolýzy (sprinteři) • Červená vlákna (pomalá, oxidativní) : vyšší obsah myoglobinu a mitochondrií – udržují relativně dlouho trvající kontrakci (myokard). Metabolismus je aerobní (maratonci) • Vzájemný podíl obou typů vláken je různý v různých svalech těla a závisí na funkci svalu a používání svalu (tréninku)

  4. Kosterní sval • Svalová kontrakce – spojení myosinového a aktinového vlákna. Relaxace – rozpojení. • Nervový vzruch z nervosvalové ploténky, zvýší se propustnost SR pro Ca2+ (10-4M) • F-aktin (tenké aktinové vlákno) s regulačním proteinem tropomyosinem, třetí složka tenkého filamenta troponin • Troponin C přijímá Ca2+ionty. Změna konformacetroponinového komplexu (Tn = TnC + TnT + TnI). Změna vazby TnI na tropomyosin, vazba aktinu na S1 hlavici myosinu, ta změní konformaci a prudce vzroste ATPasová aktivita

  5. Hladký sval • Žádné organizované sarkomery a příčné pruhování • Princip kontrakce podobný, vzájemná reakce myosinu a aktinu, jejich polymerace, relaxace – disociace na monomery. Méně myosinu a více aktinových filament. Nepřítomnost troponinu. Ca2+ ionty se do sarkoplasmy dostávají přes sarkolemu, váží se na kalmodulin (nikoliv troponin), ten aktivuje myosinkinasu, která fosforyluje lehký řetězec myosinu. Fosforylovaný myosin=kontrakce, defosforylovaný myosin=relaxace. • Noradrenalin je regulátorem činnosti hladkého svalu. • NO produkován endotelem působí vasodilatačně

  6. Metabolismus svalů • Kosterní : sarkoplasma bohatá na myoglobin glykogen, glykolytické e., ATP a kreatinfosfát ( 50% O2 z celkové spotřeby těla) Hlavní živina glukosa a glykogen. Laktát se Coriho cyklem resyntetizuje v játrech na Glu. Mastné kyseliny (význam při hladovění) L-karnitin důležitý pro využití MK tkáněmi. Nedostatek karnitinu způsobuje ukládání tuku ve svalu. Pozor dialýza – nízkomolekulární látka.

  7. Metabolismus svalů • Myokard – převažuje aerobní metabolismus (vysoký obsah myoglobinu a mitochondrií), netvoří se laktát. Nejvíce se utilizují MK (60%) a pouze asi 30% pochází z metabolismu glukosy. Trvalým zdrojem energie jsou ketolátky. • Zdroj Ca2+iontů ECT, citlivý na jejich nedostatek (již po 1 min. se zastavují systoly) • Obsahuje troponin stejně jako kosterní sval

  8. Myokard • Metabolickou aktivitu lze sledovat ze spotřeby O2 vztažené na 100 g tkáně (z arteriovenosního rozdílu koncentrací O2 a z krevního průtoku) • Metabolismus svalů ovlivňují hormony. Insulin zvyšuje příjem glukosy a MK do svalu. Kortikoidy způsobují štěpení bílkovin svalů → AK jako substráty pro glukoneogenezi. Katecholaminy podporují glykogenolýzu a lipolýzu.

  9. Biochemické markery poškození myokardu • Plazmatická kreatinkinasa (CK), její isoenzymy CK-MM, CK-MB, CK-BB; pro svaly CK-MM, pro myokard CK-MB. Aktivita CK-MB isoenzymu bývá úměrná rozsahu tkáňové odúmrti (8x) u infarktu myokardu, rychle však odeznívá (dny). Aktivita kreatinkinasy se však zvyšuje i po porodu, při sportovním výkonu, po katetrizaci srdce, koronární angiografii a elektr. defibrilaci srdce.

  10. Pokrač. • Stěžejní pro dg AIM je typická dynamika (vzestup a pokles) kardiálních ukazatelů (především troponinů cTnI nebo cTnT absolutní mezi 6. a 156. hodinou po vzniku ACS-akutní koronární syndrom) spolu s dalšími projevy (ischemickým syndromem, Q kmitem na EKG) • Stanovení myoglobinu, v časné fázi po vzniku ACS, vyšší diagnostická senzitivita než cTn

  11. Endothel I • Vystýlá vnitřní povrch cév (1 kg=1013buněk), metabolicky aktivní, plní řadu fyziol.funkcí • Podíl na regulaci tonu hladké svaloviny, činí vnitřní povrch cév nesmáčivý • V případě poškození (mechanicky, infekčním agens, zánětem)reaguje endothel aktivací – nespecifická odpověď, která činí buňky endothelu prokoagulační (zachování integrity krevního řečiště), prozánětlivé (odpověď na infekci) a relativně propustnější (vyšší permeabilita, adheze leukocytů)

  12. Endothel II • Aktivace endothelu může být jak prospěšná, tak škodlivá • Bariérová funkce : řada mezibuněčných spojů (nexy a zonulae adherents). Reaguje na signály z endothelií samých, ale i z adherujících leukocytů. Klíčová role v regulaci prostupnosti endothelu - cadherin 5. Zvýšení prostupnosti endothelu (vyvolané např. zánětlivými cytokiny) umožní diapedesu neutrofilů a zvýší únik intravaskulární tekutiny do intersticia.

  13. Endothel III • Regulace vaskulárního tonu : • Endothel produkuje jak vasokonstrikční (endotheliny), tak vasodilatační (NO, PGI2)působky. Jako signál k produkci vasodilatačních působků může vést : napínání krevní cévy, zvýšení krevního průtoku, hypoxie, prozánětlivé cytokiny (IL-1, TNF) • No je produkován za katalýzy eNOS z argininu • Úvaha, že H2O2 působí podobným mechanismem

  14. Kůže I • Kůže se skládá z epidermis, dermis a podkoží • V epidermis převládá keratin, nerozpustná bílkovina s α-konformací navlhčená se mění na β-konformaci, keratin kůže je tzv. měkký keratin (oproti keratinu ve vlasech a nehtech) s 2% S. Disulfidické můstky vznikající oxidací cysteinu ho činí zcela nerozpustným. • Pod epidermis – bazální membrána (kolagen IV a laminin)

  15. Kůže II • Hlavní součástí koria (dermis) a podkožního vaziva je kolagen I a elastin (pružnost kůže). Dále jsou přítomny proteoglykany (odpovídají za hydrataci kůže). Vrásky – pokles obsahu GAG s věkem. • V podkoží jsou hojné tukové buňky a pigment melanin. • Produktem kožních žláz je kožní maz, vyměšovaný jako olej (produkt androgenů), který na vzduchu tuhne (TAG, cholesterol, jeho estery, fosfolipidy). Ceramid rozhoduje o permeabilitě kůže.

  16. Kůže III • Pot – jako produkt potních žláz • Skládá se z K+, urátů, pyruvátu a urokanátu (vyšší koncentrace než v plasmě), Na+, Cl-, dusíkatých látek a glukosy, kyseliny mléčné (antibakteriální účinky) • Metabolismus převážně anaerobní • Zdroj energie : glykogen, glukosa. Glykolýza, ale i pentosofosfátový cyklus (reparace tkáně, lupenka) • Hyaluronidasa – šíření zánětů nebo flegmon

  17. Kůže IV • Korium (dermis) místo syntézy lipidů (jejich obsah důležitý pro propustnost kůže pro vodu). MK a glutamin– další zdroje energie. • Glutamin – při urychleném katabolismu (popáleninách) se z kůže vyplavují velká množství glutaminu. • Histidin z kožních bílkovin + melanin přispívají k absorpci UV záření (UV-A filtr) • Zbarvení kůže – obsah melaninu a karotenu, počet krevních cév v dermis a barva krve

  18. Kůže V • Melanin – odpovídá za pigmentaci kůže a vlasů, je produktem melanocytů (specializované buňky epidermis), melanin uzavřený v melanosomech, vzniká z tyrosinu tyrosinasou -přeměna na dopu a dopachinon – hnědočervené zabarvení • Maligní melanom – maligně transformovaná pigmentová buňka • Albinismus – nedostatečná tvorba melaninu v kůži a očích

  19. Kůže VI • Kalcitriol – zesiluje translokaci Ca2+ proti konc.spádu napříč membránou enterocytu • 7-dehydrocholesterol v epidermis je fotolytickou (neenzymatickou) reakcí (UV záření)převeden na vitamin D3, který je transportován do střeva a jater → zde probíhá 25 hydroxylace (25 OH-D3), ten je transportován do ledvin, kde hydroxylací v pozici 1 je převeden na 1,25(OH)2-D3=kalcitriol - nejúčinnější přirozeně se vyskytující metabolit vitaminu D

  20. Metabolismus mléčné žlázy • Mléko je komplikovaný disperzní systém. Obsahuje :kalcium kaseinát , bílkoviny, sacharidy (laktosa),tuk a nízkomolekulární látky. • Mlezivo(kolostrum) má více tuků a imunoglobuliny IgA,IgG a IgM. • Metabolismus : rychlá syntéza MK (z acetylCoA) →TAG, potřeba NADPH (glukosa, pentosafosf.) • U savců jediný případ tvorby laktosy s UDPGal a Glu. • Zdroj energie nejčastěji glutamin

  21. Tuková tkáň I • mechanická ochrana a tepelná izolace • skladování energie ve formě TAG a její uvolnění do oběhu pro ostatní tkáně ve formě NEMK • jako endokrinní orgán (sekrece hormonů ad.) • má několik typů buněk-adipocyty, endothel. buňky a makrofágy. • 2 typy tukové tkáně : bílá a hnědá • Bílá tuková tkáň má jednu velkou tukovou vakuolu – hlavní zásobárna energie (většina tukové tkáně) • Hnědá tuková tkáň obsahuje buňky obsahující četné hnědé mitochondrie vedle tukových kapének

  22. Tuková tkáň II • Hnědá tuková tkáň : oxiduje substráty cestou CKC v mitochondriích, vytváří protonový gradient, který však není využit pro tvorbu ATP. Zdá se, že je stále „rozptylován“ thermogenním odpojujícím proteinem thermogeninem = UCP (uncoupling protein) • Účastní se metabolismu, v době, kdy je potřeba vytvořit teplo (hibernace, netřesová thermogenese u zvířat v chladu) • U lidí thermogenese vyvolaná stravou (jedí hodně a nikdy neztloustnou, obézní osoby mají hnědou tukovou tkáň výrazně redukovanou)

  23. Tuková tkáň III • Metabolismus bílé tukové tkáně. Skladování TAG,uvolňování FFA. Nízká spotřeba kyslíku. • TAG a FFA nejsou ve vodě rozpustné, jejich přítomnost v plasmě je závislá na transportním mechanismu. Nadbytečná koncentrace v plasmě může vést např. k embolii. • Regulace skladování TAG a uvolňování FFA • Skladování TAG : příjem TAG z plasmy a lipogenese de novo z jiných zdrojů (glukosa) • LPL-lipoproteinlipasa, HSL hormon-senz.lipasa

  24. Tuková tkáň IV • LPL přichycená na endothel uvolní MK, které difundují přes intersticiální prostor do adipocytu.Uvnitř adipocytu jsou MK opět esterifikovány na TAG. Glycerol pochází z glykolýzy. Aktivita LPL stimulována insulinem. • Mobilizace zahrnuje hydrolýzu – lipolýzu, HSL. • Jsou uvolňovány nejdříve 2 posléze třetí MK a glycerol. MK vstupuje do krve, kde se váže albumin. Glycerol opouští buňku, ale nemůže být znovu esterifikován (není glycerolkinasa). • HSL inhibována dostatkem insulinu

  25. Leptin • V roce 1994 bylo zjištěno, že obezita může být způsobena defektním tzv. ob genem. • Gen kódující dosud neznámou bílkovinu u homozygotní myši podlehl jednoduché mutaci a jejím výsledkem byla těžká obezita. • Protein byl nazván leptin –bílá tuková tkáň. • Leptin skrze receptory v hypothalamu způsobí restrikci energetického příjmu a u malých živočišných druhů je i signálem pro zvýšení energetického výdeje • Jednoduchý polypeptidový řetězec, 167 AK

  26. Adiponektin • adiponektin je proteinový hormon – upravuje metabolické procesy. Je sekretován tukovou tkání do krve, kde jeho hladina má vyšší koncentrace než je obvyklé u hormonů. Hladina adiponektinu je inversně korelována s BMI. Potlačuje metab. poruchy, které mohou vést k diabetu 2. typu, obezitě, atherosklerose.

More Related